Fulltextové hledání

Většina odborníků se domnívá, že městské operace budou v budoucnu nabývat na významu, ale přestože máme k dispozici dostatek příkladů a zkušeností, stále se potýkáme s rozvojem potřebných dovedností a schopností. Vzniklé mezery jsou kombinací rozdílného zadání a snižujících se zdrojů v posledních desetiletích, obtížné přípravy a prostého nepochopení městského prostředí a škodlivých inovací - zdá se, že se vždy ocitáme na začátku. Boj v izolovaných "prizmatech odpovědnosti" vyžaduje flexibilní úkolové uskupení se všemi potřebnými prostředky po ruce a dobře připravené velitele uplatňující úkolové velení a chápající svou roli, úkol a účel akce. Zvládnutí urbanizovaného prostředí na všech třech úrovních pohybu je velmi náročný úkol a vyžaduje soustředěnou pozornost na různé aspekty, součinnost mezi aktéry a interdisciplinární výzkum a vývoj. Pro rozvoj schopností pro operace v urbanizovaném prostoru je klíčový vývoj metodologie vhodné pro zkoumání skrytých aspektů a jejich zasazení do kontextu současných aktivit a budoucího vývoje.

Dvacet let představuje úsek, který umožňuje s jistým nadhledem rekapitulovat, k čemu v různých oblastech zajišťování obrany a bezpečnosti státu do roku 2009 došlo, jaký je rozdíl mezi výchozím a soudobým stavem. Jednou z oblastí je věda, obranný výzkum a vývoj technologií.

Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) zbraně i přes mezinárodní dohody a regulace představují aktuální závažnou hrozbu. S ohledem na náročnost a nákladnost opatření proti působení CBRN se jeví vhodné jejich získání cestou mezinárodních projektů včetně projektů Permanentní strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie (EU). V této práci byl hodnocen význam projektů PESCO, omezení, příležitosti dané inovacemi. Z dosažených výsledků jsou definovány výsledná doporučení a navazující závěry týkající se projektů PESCO v oblasti CBRN. Zejména jsou definovány závěry a doporučení poukazující na limitovanou efektivitu iniciativy PESCO na jedné straně a příležitosti plynoucí z možné mezinárodní spolupráce na úrovni EU se zvýšením schopností Armády České republiky (AČR) a odstraněním slabých stránek v oblasti CBRN na straně druhé. Bez mezinárodní kooperace by AČR jen obtížně reflektovala současný vývoj v oblasti CBRN.

Článek se zabývá povstaleckým strategickým konceptem "odporu bez vůdce". Byl vytvořen americkým zpravodajským důstojníkem plukovníkem Uliusem Louisem Amossem. Je užíván různými aktéry a je zkoumán v kontextu povstalectví a proti-povstalectví a souvisejících problémů (extremismus, terorismus apod.). Autor tohoto příspěvku se zabývá vývojovými tendencemi a silnými a slabými aspekty této strategie (včetně odvozených konceptů, jako je "džihád bez vůdce" apod.). Je vysvětlena jeho adaptace na moderní politickou a hybridní válku. Diskutovány jsou výzvy pro úspěšné potírání z hlediska bezpečnostní architektury (zpravodajství a agentury vymáhající právo, armáda, nestátní aktéři).

Příspěvek se zabývá výukou předmětu operační výzkum na Univerzitě obrany a její podporou prostřednictvím zapojení vybraných software pro řešení úloh lineárního programování. Hlavním cílem příspěvku je s pomocí ukázkového řešení úlohy lineárního programování demonstrovat možnosti využití doplňku Řešitel v programu Microsoft Excel a programu Linear Program Solver ve výuce operačního výzkumu. Příspěvek dále stručně seznamuje čtenáře s operačním výzkumem jakožto vědeckou disciplínou a předmětem vyučovaným na Univerzitě obrany. V neposlední řadě jsou zde diskutovány výhody a nevýhody zapojení software do výuky operačního výzkumu.

Článek prezentuje vybrané poznatky a zjištění sociologického výzkumu, který byl zaměřen na identifikaci potřeb a problémů novodobých válečných veteránů, jimž končil služební poměr v roce 2018. Zjištěné výsledky výzkumu poukazují na opakované problémy v oblasti komunikace a předávání informací vojákům končícím ve služebním poměru, stejně tak nedostatečnou informovanost ve vztahu k nabídkám rezortu z hlediska poskytované péče a pomoci válečným veteránům. Subjekty zainteresované do systému péče o válečné veterány nedisponují vždy úplnými aktuálními informacemi, což může vést k negativním reakcím a postojům určité části vojenského personálu, že nastavený systém nedostatečně reaguje na problémy a potřeby vojáků, zejména před ukončením služebního poměru.

Článek předkládá první systematickou analýzu vzdělávání v oblasti kognitivní odolnosti v resortu Ministerstva obrany ČR, jehož význam narůstá v kontextu současných hybridních hrozeb. Prostřednictvím metodologické triangulace (analýza dokumentů, dotazníky, rozhovory) výzkum mapuje pokrytí relevantních témat na všech úrovních formálního vojenského vzdělávání v rámci resortu. SWOT analýza odhaluje existenci základů pro rozvoj kognitivní odolnosti, ale i absenci systematického přístupu k této problematice. Z výsledků vyplývají tři hlavní výzvy pro transformaci vzdělávacího systému: systematizace přístupu, personální zabezpečení a modernizace infrastruktury. Studie vytváří empirickou bázi pro strategická doporučení k posílení resilience vojenského personálu vůči informačním a psychologickým operacím.

Občanská válka v Myanmaru trvá již více jak sedm desítek let. Po vojenském převratu v únoru 2021 prodělala výrazné strukturální změny a získala novou dynamiku. Příčiny konfliktu spočívají v neschopnosti různých etnických a politických uskupení nalézt způsob koexistence v rámci jednoho státního celku a autonomizaci armády. Hlavními aktéry války v Myanmaru jsou dnes vojenská junta a její stoupenci, demokratická opozice a etnické organizace. Po převratu narůstá síla hnutí odporu a jeho operační schopnosti. Tento nárůst ale má své limity vzhledem k přetrvávající nejednotnosti opozičních sil, technické převaze myanmarské armády a posilování jejích početních stavů povinnými odvody.

Společná bezpečnostní a obranná politika (CSDP), na jejímž základě EU buduje svoji obrannou identitu, je širokospektrální. Zaměřuje se nejen na obrannou složku CSDP, ale i na související oblasti jako obranný průmysl a trh, obranný výzkum a vývoj, a s tím korespondující legislativu a různé politické a finanční nástroje na jejich podporu. To na straně jedné brání snadnému ohraničení problematiky evropské obrany. Na straně druhé to odráží robustnost přístupu EU k evropské obraně a ochotu mobilizovat všechny dostupné zdroje. Článek přibližuje genezi evropské obrany, jejich hlavních milníků, aktérů, souvisejících procesů, pravidel, a klíčových nástrojů, které jsou dnes z podstatné části soustředěny pod hlavičkou CSDP. Aktuální otázky evropské obrany včetně scénářů jejího možného budoucího vývoje mají v textu také své místo, stejně jako příspěvek České republiky.

Ještě nikdy nebylo tolik primárních dat k al-Káidě veřejně dostupných. Avšak stále nejsou primární data pro výzkum al-Káidy dostatečně využívána a to i přesto, že právě jejich nevyužívání mělo v minulosti prokazatelně velmi negativní dopad na úroveň publikací o al-Káidě. Článek má dva cíle: zmapovat veřejně dostupné zdroje primárních dat k al-Káidě a pomocí vyzdvihnutí zajímavých poznatků z nich demonstrovat jejich přínos. Konkrétně se článek věnuje čtyřem volným typům zdrojů primárních dat - výstupy státních institucí, publikační činnost členů al-Káidy a přímých účastníků, zveřejněná komunikace členů al-Káidy a uniklé utajované informace. V krátkosti bude diskutována i otázka jak ke zdrojům primárních dat přistupovat. Záměrem článku je povzbudit odbornou veřejnost k většímu využívání primárních dat při výzkumu al-Káidy.

Článek předkládá výsledky výzkumu, jehož smyslem je posílit účinnost strategického rozhodování. Předkládán je dvanáctibodový rámec efektivnějšího využití teoretické, technologické a aplikační základny pro řešení problému optimalizace výstavby schopností ozbrojených sil. Implementovány jsou pokročilé přístupy a nástroje z oblasti modelování, simulace a operačního výzkumu.

Článek se zabývá využitím zpravodajství ze sociálních médií (SOCMINT) jako nástroje pro výběr a rekrutaci zdrojů ze strany cizích zpravodajských služeb s důrazem na rizika pro studenty vojenského studia státní vojenské vysoké školy. Analyzuje specifika využívání SOCMINT umožňující cizím rozvědkám efektivně získávat osobní údaje a profilovat potenciální spolupracovníky z veřejných i soukromých informací sdílených online. Výzkum provedený mezi studenty Univerzity obrany a dalších škol ukázal, že studenti vojenských oborů sdílejí na sociálních sítích srovnatelný typ informací jako jejich civilní vrstevníci, což je činí stejně zranitelnými vůči aktivitám cizích rozvědek, ovšem s tím rozdílem, že vojenští studenti se připravují na povolání v oblasti obrany a bezpečnosti, čímž se stávají mnohem atraktivnějším cílem cizích zpravodajských agentur než v případě jiných kategorií zaměstnanců.

Těžiště ve vojenství představuje dominantní prvek vojenského umění, využívaný při plánování a vedení vojenských operací. Doktrína jej definuje jako hlavní zdroj moci, který aktérovi poskytuje jeho sílu, svobodu jednání a/nebo vůli bojovat. Tento článek zkoumá Clausewitzův koncept těžiště prostřednictvím vybraných filozofických perspektiv a objasňuje jeho význam ve vojenské teorii a praxi. Prezentuje doktrinální vývoj konceptu, diskutuje jeho souvislosti a konstatuje, že koncept těžiště zůstává klíčovým doktrinálním i aplikačním prvkem operačního umění.

Vzdušné síly hraji v ozbrojených konfliktech významnou roli. Bylo tomu tak i v operacích Odyssey Dawn a Unified Protector v Libyi v roce 2011. Právě při těchto operacích se naplno ukázala závislost evropských států na amerických vzdušných kapacitách. Po roce 2011 dochází k přesunu americké pozornosti do Asie. Článek se zabývá zhodnocením vývoje evropských vzdušných sil od roku 2011 do roku 2021 v kontextu přesunu americké pozornosti Asie. V článku je využit dataset pro porovnání počtů letounů v letech 2011 a 2021. Z výzkumu vyplývá, že evropské státy udržuji flotilu bojových letounů okolo 2000 kusů, zatímco v porovnání s rokem 2011 klesly počty v kategoriích letounů ISR ze 183 na 122 kusů a počet vzdušných tankerů ze 70 na 67 kusů. Naopak počty bezpilotních prostředků kategorie MALE se zdvojnásobily ze 45 na 91 kusů. V kontextu amerického přesunu do Asie je však tento vývoj nedostačující a evropské státy jsou stále závislé na americké podpoře.

Článek je zaměřen na výzkum plánování vojenských operací za účelem definování efektivního modelu rozhodování na taktické úrovni pro útočnou operaci na úrovni brigády. Navrhovaný model využívá metody multikriteriálního rozhodování – DIBR II (Defining Interrelationships Between Ranked Criteria II) a EDAS (Evaluation based on Distance from Average Solution) s cílem snížit subjektivitu při hodnocení a klasifikaci kritérií, ale také vybrat optimální variantu činnosti. Pro hodnocení a stanovení koeficientů kritérií se používá metoda DIBR II, zatímco metoda EDAS umožňuje volbu optimální variantu činnosti. Aplikace jednoduchých a efektivních metod vícekriteriálního rozhodování urychluje proces plánování a umožňuje veliteli učinit nejoptimálnější rozhodnutí o použití jednotky v dané operaci.

Pro přesnou dělostřeleckou palbu jsou klíčové meteorologické údaje, jejichž dostupnost však může být v bojových podmínkách omezena. Tato studie zkoumá vliv omezených možností v oblasti meteorologických informací na přesnost dělostřelecké palby a zkoumá možné strategie jejich zmírnění. Analýzou radiosondážních měření ve vyšších vrstvách atmosféry jsme simulovali různé scénáře omezené meteorologické podpory. Naše zjištění zdůrazňují význam meteorologických faktorů pro výkonnost dělostřelectva a potenciální důsledky nedostatečných údajů. Vyvinuli jsme základní rámec pro offline produkty dělostřelecké podpory a zdůraznili potřebu robustních metod pro odhad atmosférických podmínek v prostředí s nedostatkem dat. Budoucí výzkum se zaměří na začlenění pokročilých modelovacích technik a dalších zdrojů dat s cílem zvýšit přesnost a použitelnost těchto produktů.

Článek analyzuje klíčové aspekty vývoje obranné politiky České republiky od roku 1989, s důrazem na roli strategické kultury. Text se zaměřuje na historické, politické a sociální faktory, které formovaly přístup České republiky k otázkám obrany a bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována transformaci Armády České republiky, přechodu na profesionální model a reakcím na měnící se geopolitické hrozby. Součástí analýzy je také pohled na veřejné vnímání armády, vliv historických narativů na strategickou kulturu a vztah politických elit k otázkám obrany. Článek zdůrazňuje význam strategické kultury jako analytického rámce pro pochopení dlouhodobých trendů a vývoje obranné politiky, přičemž naznačuje možnosti budoucího výzkumu této problematiky v českém prostředí.

Zbraně se směrovanou energií využívají přesně cílenou energii k poškození cíle. Tyto zbraně využívají elektromagnetické záření, zvuk nebo subatomové částice. Cílem článku je zejména prezentace informací o současné situaci v oblasti elektromagnetických zbraní se směrovanou energií, které využívají impulsní elektromagnetické pole v pásmu radiových vln a v pásmu mikrovln. Tyto technologie se využívají pro narušení činnosti nebo destrukci elektronických a elektrických obvodů zařízení protivníka. Tím je možné narušit nebo úplně vyřadit veškerý provoz informačních, komunikačních, řídících, kontrolních, palebních a dalších elektronických prostředků.

Společná bezpečnostní a obranná politika (CSDP), na jejímž základě EU buduje svoji obrannou identitu, je širokospektrální. Zaměřuje se nejen na obrannou složku CSDP, ale i na související oblasti jako obranný průmysl a trh, obranný výzkum a vývoj, a s tím korespondující legislativu a různé politické a finanční nástroje na jejich podporu. To na straně jedné brání snadnému ohraničení problematiky evropské obrany. Na straně druhé to odráží robustnost přístupu EU k evropské obraně a ochotu mobilizovat všechny dostupné zdroje. Článek přibližuje genezi evropské obrany, jejich hlavních milníků, aktérů, souvisejících procesů, pravidel, a klíčových nástrojů, které jsou dnes z podstatné části soustředěny pod hlavičkou CSDP. Aktuální otázky evropské obrany včetně scénářů jejího možného budoucího vývoje mají v textu také své místo, stejně jako příspěvek České republiky.

V práci jsou uvedeny výsledky specifického výzkumu Univerzity obrany v oblasti ekonomiky provozu a technologie malé pekárny. Prioritou je výzkum zabezpečení misí AČR vlastními pekařskými výrobky ve srovnání s jiným způsobem zabezpečení. Jsou uvedeny technické a technologické možnosti výroby chleba. Zkoumání zahrnuje rozbor moderních technologií, přístrojového vybavení pekáren a navržených konvenienčních surovin a ověřuje vhodnost výrobků chemicky, mikrobiálně a senzoricky. Hodnotí nákladovost výroby a srovnává se stávajícími způsoby jejich zabezpečení. Potvrzuje hypotézu, že v kontejnerové pekárně lze efektivně zajistit výrobu.

Článek komplexně hodnotí aplikaci bezpečnostně-rozvojového nexu (BRN) ze strany USA prostřednictvím nejznámějšího příkladu BRN v praxi - provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) - a objasňuje, jaké poznatky lze z této aplikace vyvodit. PRT v Pandžšíru byl mimo jiné unikátní v tom, že byl jako jediný americký PRT tzv. civilně-vedený. Výzkum odhalil čtrnáct poučení z pochybení a relativně úspěšných iniciativ PRT v Pandžšíru. Mezi získané poznatky patří správné definování cílů mise, nutnost včasné identifikace zdrojů nestability, zajištění jednotného financování, důraz na reformu bezpečnostního sektoru, posílení kulturní povědomí v posádce, posílení postavení místních obyvatel a kontinuita vedení a mise. V závislosti na kontextuálních faktorech a získaných zkušenostech zůstává duplikovatelnost modelu v budoucích konfliktech nejistá.

Článek hodnotí informační válku v rámci vojenské strategie se zaměřením na konflikt na Ukrajině. Klíčový je vliv informačních operací (šíření desinformací a klamání) jako strategického nástroje. Autor pragmaticky analyzuje informační válku z hlediska vojenského umění a jako část aplikované strategie využité k podpoře bojových operací. Rovněž identifikuje fázi informační války vůči fázi konfliktu. Dále předpokládá a potvrzuje tezi, že informační operace jsou vedeny oběma vnějšími aktéry (USA i Ruskou federací) s cílem podpořit bojové operace tamních spojenců. Oba tito vnější aktéři, včetně jejich hlavních představitelů však vedou informační válku především s cílem podpory vlastních zájmů. Jde o případovou studii podle neorealistického pojetí mezinárodních vztahů. Tomu odpovídá význam rovnováhy moci, snahy aktérů o vyvažování a zásadní vliv vnějších aktérů na vývoj konfliktu.

Článek se zabývá problematikou nástupu nových technologií a jejich vlivem na současné a budoucí schopnosti Armády české republiky (AČR). Předkládá souhrn doporučení, přičemž se jedná především o potřeby koncepčního přístupu začleňování nových systémů tak, aby nedošlo k živelnému nákupu vzájemně nekompatibilních, logistiku zatěžujících systémů. Velmi rychlý vývoj v oblasti bezosádkových autonomních systémů využívajících prvky umělé inteligence nabízí příležitosti jejich využití při plnění bojových úkolů AČR. Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky je šíře záběru zúžena na oblast speciálních sil, které tyto nové sofistikované prostředky také do užívání v celém resortu Ministerstva obrany zavádějí.

Článek se věnuje problematice tureckého vývoje a použití ozbrojených bezpilotních prostředků v kontextu zvýšené mediální pozornosti vyvolané jejich nasazením v několika konfliktech. Autoři v úvodu představují klasifikaci bezpilotních prostředků, a dále pak sledují vývoj a operační nasazení průzkumných a bojových dronů v minulosti. Následná stěžejní část práce se věnuje tureckému vývoji a použití ozbrojených dronů. Text analyzuje produkci hlavních tureckých společností, export a nasazení jejich produktů v nedávných konfliktech. Autoři v závěru textu diskutují úroveň turecké produkce, kterou srovnávají s lídrem na poli ozbrojených dronů, Spojenými státy. Srovnání odhaluje nedostatečnou vyspělost současné generace dronů i přetrvávající závislost na dodávkách komponentů ze zahraničí.

Obranné výdaje jsou hojně diskutovaným tématem, v současné geopolitické situaci dvojnásob. Klíčovou roli v celkových obranných výdajích pak hrají výdaje na "výzbroj". Jejich povaha je ale výrazně kumulativní a dává tedy smysl sledovat jejich kumulativní výši za delší období. Cílem tohoto článku je tedy nabídnout (i) exploratorní analýzu kumulativních výzbrojních výdajů států NATO mezi lety 2014-2023 a (ii) ověřit pomocí vícenásobné regrese do jaké míry jsou tyto výdaje (přepočtené na vojáka) primárně taženy vyspělostí ekonomiky, podílem výdajů na obranu z HDP, či tím, kolik z obranných výdajů jde právě na výzbroj. Výsledky ukazují, že výkonnost ekonomiky je zdaleka nejsilnějším prediktorem.

Akviziční proces vojenské výzbroje, techniky, materiálu a souvisejících služeb (VM) je často provázen pochybnostmi o hospodárnosti nákupu. V některých případech je dokonce předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení. Z tohoto důvodu dochází na jedné straně k průtahům a zpožďování realizace strategických investic a na druhé straně vzniká riziko trestního stíhání zapojených osob. Přitom je pociťována absence schopnosti objektivního posouzení efektivnosti celé investice. V důsledku existence této mezery vznikl projekt obranného výzkumu Znalec s cílem posoudit možnost vzniku znaleckého ústavu, který by mohl být odborným pracovištěm se schopností dát objektivní pohled na hodnotu pořizovaných VM, vytvořit znalecký standard pro oceňování VM a navrhnout systém vzdělávání příslušných znalců. Tento článek se zabývá částí prvního cíle projektu, když na základě zevrubné systémové analýzy přináší návrh právního postavení znaleckého ústavu, jehož primárním cílem je zajištění nezávislého ocenění pořizovaných VM.

Hodnocení poměru sil a odhad bojových ztrát je důležitou součástí práce velitelů a štábů bojových brigád a praporů při přípravě a plánování operace. K tomu se využívají nástroje založené na různých principech a metodice.  Cílem článku je vyhodnotit tři různé nástroje využívané pro výpočet poměru sil a odhad bojových ztrát na taktické úrovni Armády České republiky. Zkoumané nástroje zahrnují kalkulátor založený na Lanchesterových zákonech, modul pro výpočet poměru sil v informačním systému velení a řízení pozemních sil a systém konstruktivní simulace. Z výsledků testování a srovnáním výstupných dat obsahovou analýzou a empirickou deduktivní metodou vyplývá, že všechny uvedené nástroje přinášejí obdobné výstupy. Hlavním zjištěním je oproti ostatním hodnoceným systémům, že využití systému konstruktivní simulace představuje praktické a flexibilní řešení pro podporu plánovacího a rozhodovacího procesu pro velitele a štáby bojových brigád a praporů.

Výzkum popsaný v tomto příspěvku se uskutečnil v rámci institucionálního výzkumného záměru Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany, Česká republika, jehož název je strategické alternativy (STRATAL). Příspěvek analyzuje vývoj české obranné politiky od roku 2017 do poloviny roku 2018. Autoři hodnotí klíčové hnací síly změn ve vnějším prostředí (bezpečnostní hrozby, strategickou autonomii EU, transatlantickou vazbu). Ve druhém kroku posuzují opatření prováděná v politické, vojenské, správní, ekonomické a společenské oblasti v reakci na tyto hybné síly a vyzdvihují některá rizika související s účinnou tvorbou a realizací obranné politiky.

Článek se zabývá možností využití simulačních technologií při výcviku studentů Univerzity obrany v taktické přípravě a hledá za pomocí experimentu odpověď na otázku, zda využití těchto prostředků přináší prokazatelnou efektivitu. Studenti 1. ročníku byli v rámci předmětu Příprava v poli náhodně rozdělení do 42 sekcí o přibližně stejném počtů členů a následně byli rozřazeni do 3 kategorií podle způsobu využití prvků živé a virtuální simulace. Všem skupinám v průběhu závěrečného cvičení byly přidělovány body za určitou taktickou činnost. Celkový počet dosažených bodů všech skupin byl podroben následnému statistickému šetření za pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu dat, s cílem prověřit, zda mezi jednotlivými skupinami dochází k statisticky významným rozdílům. Přestože použití moderních simulačních technologií u studentů mělo pocitově pozitivní vliv na zlepšení kvality výcviku, za pomocí statistických metod se nepodařilo ve větší míře prokázat, že by docházelo ke statisticky významným rozdílům mezi zkoumanými skupinami. Výsledky experimentu ale do jisté míry ukazují, že určité rozdíly mezi jednotlivými skupinami opravdu existují, a proto nechává určitou příležitost k provedení obdobného, nebo rozsáhlejšího výzkumu, ve snaze podpořit atraktivitu vzdělávacího procesu u studentů vojenských škol.