Fulltextové hledání

Od loňského března zmítají Středoafrickou republikou (SAR) násilnosti. Poté, co muslimští bojovníci z hnutí Séléka odstranili křesťanského prezidenta Francoise Bozize, vypukl boj křesťanských milic s muslimským obyvatelstvem. Prozatímní vláda muslima Michela Djotodii údajně záměrně vraždila civilisty, včetně žen, dětí a starců. V prosinci 2013 byli z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vysláni do země francouzští vojáci. Jejich kontingent o síle 1600 mužů měl pomoci vojskům Africké unie chránit civilní obyvatelstvo. Násilí se však zatím nedaří zastavit. Počet lidí, kteří utíkají z oblastí bojů, dosáhl téměř jednoho milionu. Zhruba 935 tisíc Středoafričanů se skrývá v buši či hledá pomoc u svých příbuzných. Z metropole Bangui uprchla až polovina obyvatel, 60 procent nich tvoří děti, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR.

Článek se zabývá otázkami aplikované teorie operačního umění v procesu plánování operace. Pojednává o prvcích operačního designu a naznačuje možný způsob uplatnění jejich teorie v procesu tvorby operačního schématu. Tato práce navazuje na řadu článků na toto téma, již uveřejněných ve Vojenských rozhledech. Uvádí několik odborných pojmů z oblasti operačního umění, jež dosud nebyly oficiálně zavedeny.

Bílá kniha o obraně byla schválena vládou dne 18. května 2011. Článek popisuje okolnosti jejího zpracování, význam ve struktuře strategických dokumentů pro zajištění obrany ČR a poukazuje zejména na skutečnost, že řada významných opatření, které Bílá kniha o obraně vytyčila se postupně realizuje v praxi. Autor, který byl členem zpracovatelské komise a plnil funkci redaktora Bílé knihy o obraně, ve svém příspěvku tím reaguje na některé názory, které tvrdí, že tento dokument nesplnil očekávání a že je pro budoucnost ozbrojených sil a celého rezortu Ministerstva obrany jen málo použitelný. Autor zobecňuje svoje zkušenosti z tvorby a implementace tohoto dokumentu a uvádí doporučení, které by bylo vhodné v budoucnu při tvorbě obdobného dokumentu využít.

Po roce 1989 se mnozí domnívali, že nastal "konec dějin", a že po skončení studené války již nehrozí žádná vážná mezinárodní bezpečnostní rizika. Dnes víme, že vše je jinak. Rizika i hrozby jsou stálou součástí existence lidské společnosti. Funkční stát se musí na tato rizika připravovat, včetně vzdělávání lidí v této oblasti. I uvedená kniha může přispět k lepšímu pochopení složitosti dnešní doby v oblasti bezpečnosti. Kniha má dvě samostatné části, první je politologická (Petr Rožňák) a druhá odborně zbraňová (Ludvík Juříček).
JUŘÍČEK, Ludvík, Petr ROŽŇÁK. Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014, 323 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-201-3.

Příspěvek se pokouší o analýzu zaměstnanců ústřední státní správy, kteří vykonávají analytické, koncepční, plánovací a strategické činnosti. K poznání role těchto pracovníků byl proveden výzkum realizovaný na jedenácti ministerstvech v roce 2013. Výzkumu se z vlastního rozhodnutí nezúčastnila pouze tři ministerstva (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství). Výsledky výzkumu podávají informace o tom, jak zkoumaná skupina pracovníků hodnotí různé faktory ovlivňujících výkon jejich analytické a koncepční činnosti. Jsou prováděna porovnávání zjištěného stavu na Ministerstvu obrany s celkovým stavem na ministerstvech České republiky. V závěru článku jsou formulovány určité náměty a doporučení pro zlepšení existujícího stavu.

Francouzská armáda zahájila 11. ledna 2013 vojenskou operaci s cílem zastavit postup islamistických ozbrojených skupin, které od kontrolovaly sever Mali. Bezprostředním důvodem bylo ohrožení energetických zdrojů v Alžíru, plynovody Madgaz, MEG, Trans Mediterranean a Greenstream. Obecně se nutnost této intervence uznává. O oprávněnosti zásahu v Mali bylo rozhodnuto na základě několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Operace se zúčastňují i jednotky Armády České republiky na základě rezoluce č. 2071 a žádosti malijské vlády. Autor seznamuje čtenáře s důvody nestability v regionu, popisuje aktuální bezpečnostní situaci a uvádí několik scénářů dalšího možného vývoje.

symetrické operace se vyznačují tím, že postrádají jistá lineární omezení na operační úrovni a představují zpravidla řadu krátkých, ale o to více intenzivnějších bojových akcí na taktické úrovni. Mají své speciální požadavky na deduktivní a induktivní analýzu k rozpoznání zákonitostí boje, rozpracování analytických závěrů, rozpoznání zpravodajských mezer a formulování zpravodajských požadavků k vyplnění těchto mezer. Asymetrické operační prostředí také vytváří situace, ve kterých se zvyšuje tlak na podrobnou analýzu a roste stupeň analytické obtížnosti.

Kariérové vzdělávání personálu rezortu obrany je rozhodující složkou vzdělávání ke splnění kvalifikačních požadavků. Pro vojáky z povolání je naplňování kvalifikačních požadavků podmínkou kariérového růstu a s tím spojeného jmenování do vyšší hodnosti. Při přípravě kariérových kurzů se ukázalo, že je třeba vzhledem k uskutečněným nebo plánovaným změnám legislativního a zdrojového rámce v rezortu obrany provést některé systémové změny. V tomto článku je popsán postup implementace nového konceptu přípravy personálu rezortu obrany v kariérových kurzech, který byl zpracován projektovým týmem pod vedením pracovníků Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Dále se článek zabývá objasněním přístupu k tvorbě učební dokumentace a zvoleného způsobu organizace a průběhu vojenských kariérových kurzů. Popsán je také systém kontroly kvality a získávání informací k inovaci nastaveného systému kariérové přípravy vyšších důstojníků.

Článek řeší mezeru v literatuře týkající se efektů a důsledků nedostatku vody a možného konfliktu o vodu. Téma má jasné vojenské implikace. Odborníci poskytují dosti pesimistické prognózy týkající se situace se sladkou vodou na planetě. Jako užitečný nástroj se jeví modely včasného varování a soubor indikátorů včasného varování. Autor se zabývá danou tematikou hlavně z hlediska úrovně České republiky.

Příspěvek se zabývá vybranými bezpečnostními aspekty námořních hraničních linií Státu Izrael. V krátkosti vymezuje současnou organizaci izraelského válečného námořnictva a jeho vybavení pro zabezpečování izraelské svrchovanosti proti hrozbám přicházejícím z moře, včetně zadržovacích operací vedoucích k zabránění šíření zbraní do rukou protiizraelských teroristických organizací. V souvislosti s izraelskou námořní blokádou pásma Gazy je komentována legitimita takového kroku a mezinárodněpolitické konsekvence jejího vynucování. Ekonomické souvislosti přetrvávajících problémů stran izraelské námořní hranice jsou evidentní na příkladu sporu o právo k využití podmořských nalezišť plynu.

Příspěvek popisuje koncepci řešení soupravy lehkého obrněného vozidla S-LOV-CBRN. Vybavení soupravy umožňuje osádce bezpečný průzkum oblastí s neznámou a potenciálně rizikovou chemickou, biologickou a radiační situací (průzkum CBRN) při možném kontaktu s ozbrojeným protivníkem.

Důležitou součástí bezpečnostního systému České republiky je řízení hospodářských opatření pro krizové stavy, jmenovitě státních hmotných rezerv. Z institucionálního hlediska náleží tato působnost ústřednímu správnímu úřadu - Správě státních hmotných rezerv (SSHR). Jaká je role této instituce z hlediska spravování státních hmotných rezerv? Jak se do jejího fungování promítají změny v bezpečnostní situaci? Jak nahlížejí na institucionální fungování Správy státních hmotných rezerv odborníci z oblasti bezpečnostní problematiky, z úrovně ústřední státní správy i akademické obce? To jsou základní otázky, na které hledá tato studie odpověď.

Období počátku 21. století je typické stavem, který je charakterizován minimalizací vzniku globálního konfliktu a poklesem rizika přímé vojenské agrese mezi státy. Nicméně výskyt a stálá existence zbraní hromadného ničení a náhodné, lidskou činností nebo přírodními katastrofami způsobené úniky průmyslových nebezpečných látek se stále jeví jako celosvětový problém, který do značné míry omezuje nejenom činnost obyvatelstva, ale i vojsk. Hrozba jejich použití nebo zneužití sílí v době, kdy se značně zvýšilo nebezpečí související s činností teroristických skupin v některých regionech světa a to i ve zdánlivě technologicky nerozvinutých zemích.

Vlastnosti a chování bezpečnostního systému České republiky je závislé na kvalitě lidského potenciálu, který je součástí institucí zajišťujících bezpečnost v nejširším slova smyslu. Na přípravě personálu jednotlivých součástí bezpečnostního systému, jak jej definuje Bezpečnostní strategie ČR (2011), se podílí vysoké a střední školy, výcviková zařízení, vědeckovýzkumné instituce, a rovněž i samotní zaměstnavatelé. Kapacita vzdělávacích institucí překračuje poptávku praxe. Koordinace jejich činnosti a obsahu výuky se řídí dvanáct let starým koncepčním dokumentem, který již vyžaduje novelizaci. Článek rozebírá tyto i další aspekty a poukazuje na směry a možnosti řešení některých problémů, které přináší současná praxe, ale i některé výzvy budoucnosti.

Autoři knihy analyzují využití konceptu militantní demokracie v prostoru střední Evropy, tj. Německa, Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Jedná se o státy, které mají zkušenost jak nacistickým, tak komunistickým režimem. Úvodní část knihy se věnuje stručnému historickému vývoji konceptů a mechanismů, které jsou a byly uplatněny proti extremistickým subjektům, následně kniha srovnává praktická opatření protiextremistické politiky jednotlivých států, jejích dílčích principů a opatření. Právě v tomto srovnání spočívá hlavní přínos knihy.
MAREŠ, Miroslav - VÝBORNÝ, Štěpán. Militantní demokracie ve střední Evropě. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2013. 249 s. Politologická řada. ISBN 978-80-7325-326-4.

Článek objasňuje význam strategických dokumentů zabývajících se použitím ozbrojených sil v budoucích operacích, tj. s operačními koncepcemi a aspekty jejich tvorby. Autoři se v první části věnují přístupům k vytváření operačních koncepcí a popisují příklady aliančních koncepcí použití sil v operacích. V druhé části pak článek diskutuje význam nejnovější iniciativy NATO v této oblasti, tvorbu dokumentu s názvem "Framework for Future Alliance Operations (FFAO)", který by se po svém schválení měl stát významným východiskem pro obranné plánování nejenom v rámci Aliance, ale i jednotlivých členských států. Vědecké přístupy a zvolené metody při zpracování FFAO jsou aktivně sledovány českou bezpečnostní komunitou a především odborníky rezortu obrany, s cílem je promítnout i do tvorby národních dokumentů.

Podmínkou správného a efektivního chování člověka za mimořádných událostí je jeho včasná a kvalitní příprava. V současnosti je v České republice zpracovávána koncepce výchovy k přípravě školní mládeže pro ochranu člověka za běžných rizik a za mimořádných událostí. Teprve v průběhu školního roku 2012/2013 získala tato koncepčně ucelenější příprava alespoň na školách základního vzdělávání závazný charakter. Není však dosud po zrušení zákona o branné výchově v roce 1991 uložena na základě zvláštního zákona.

Současná vojenská psychologie se zabývá řadou úkolů, jejichž primárním cílem je zvýšení psychologické odolnosti člověka při plnění náročných úkolů vojenské profese. Řada dílčích problémů je zaměřena např. na zkoumání vlivů prostředí na bojeschopnost profesionálního vojáka, psychologické účinky různých druhů nových zbraní, vlivy osobnostních dispozic na plnění zvláštních úkolů a další související úkoly. Výcvikové psychologické programy mají za cíl připravit inteligentní, odolné a aktivně myslící vojáky.

Jan Eichler, Lukáš Tichý: USA a Ruská federace - komparace z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Kompletní analýza bezpečnostní a strategické kultury USA a Ruska v letech 1991 až 2012. Brož., 318 str., ISBN 978-80-87558-16-4.
Monografie ukazuje na příkladech z nedávné historie způsoby, kterými USA a Ruská federace uplatňují svou převahu. Velký prostor je věnován pojmům např. strategická a politická kultura, militarismus, mentální model, smart power. Je zdůrazněna Obamova vize světa bez jaderných zbraní a tzv. pražská smlouva o snížení stavu strategických zbraní, zvláště Obamův důraz na obezřetnost užívání armády při dostahování politických cílů. Kniha analyzuje strategické doktrinální dokumenty, jež tvoří rámec ruské bezpečnostní a zahraniční politiky.

Strategie a strategická kultura ve svém důsledku ovlivňují každodenní život vojáků a vojenských jednotek, jejich bojovou přípravu a v případě válek i jejich osudy stejně jako osudy civilního obyvatelstva. Strategická kultura každého státu má svoji národní, mezinárodní i historickou dimenzi. Některé státy se během svých dějin prošly obdobími militarismu, a proto se článek zabývá i vysvětlení jeho kritérií. Článek vyúsťuje v rozbor velice dramatického vývoje strategické kultury USA během prvních deseti let 21. století a vysvětluje podstatu zásadních změn a jejich mezinárodní význam.

Článek se zabývá otázkami aplikované teorie operačního umění v procesu plánování operace. Pojednává o oblasti prvků operačního designu a naznačuje možný způsob uplatnění jejich teorie v procesu tvorby operačního schématu. Popsaná teorie je pokračováním článku uveřejněného ve Vojenských rozhledech č. 1/2014.

Každý důstojník je povinen splnit kvalifikační požadavky stanovené pro konkrétní služební zařazení. Vnitřní, vojensky specifické požadavky lze splnit absolvováním příslušného kurzu zabezpečovaného nebo organizovaného pod záštitou Ministerstva obrany. V ozbrojených silách ČR se již 20 let vede diskuze o podobě systému modelů kurzů, do kterých jsou vojáci vysíláni v průběhu trvání služebního poměru. I když se systém vzdělávání důstojníků stále mění, jistým ekonomickým paradoxem přitom je, že počet osob, které zastávají dané místo, aniž by splňovaly potřebou kvalifikaci, dlouhodobě neklesá, avšak zároveň tu existuje skupina vojáků, kteří sice překračují kvalifikační požadavky pro své stávající služební zařazení, ale ve své kariéře nepostupují. Nicméně právě na základě stanovených kvalifikačních požadavků je na nich vyžadováno absolvování dalších a dalších vzdělávacích aktivit.

Profesionalizace Armády České republiky je zásadní kvalitativní změnou a její realizace nebyla a není bez rizik. Příspěvek se vrací k politickým okolnostem původu tohoto jevu, charakterizuje soulad s transformací Aliance a ilustruje na zahraničních zkušenostech některé problémy náboru, zejména poddůstojníků, limity účasti žen v ozbrojených silách, roli dobrovolných záloh, a obecné důvody pro povinnou vojenskou službu. Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na známá i méně známá úskalí tohoto procesu, a to v širších souvislostech přesahujících obvykle prezentovaný rámec profesionalizace, jako úkolu armádní personalistiky.

První světová válka byl globální válečný konflikt, jehož hlavní bojiště bylo v Evropě. Začala 28. června 1914 a trvala do 11. prosince 1918. Od jejího zahájení až do začátku druhé světové války se jí říkalo pouze světová válka nebo velká válka, v Americe byla zpočátku nazývána evropskou válkou. Bezprostřední záminkou k válce se stal atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. To vyvolalo diplomatickou krizi. Během několika týdnů se Evropa ocitla ve válce a konflikt se rychle rozšířil po celém světě. Byl to jeden z nejničivějších konfliktů v historii, který otevřel cestu velkým politickým změnám, včetně revolucí v řadě států, jež se války účastnily.

Hlavním cílem předkládaného článku je zhodnotit povahu vlivu rozvoje protiraketové obrany Japonska na regionální strategickou stabilitu v regionu severovýchodní Asie. Toho je dosahováno skrze analýzu interakce protiraketové obrany s rolemi balistických střel ve strategiích Čínské lidové republiky a KLDR vůči Japonsku při zohlednění alternativních politik, jimiž by Japonsko mohlo na hrozbu balistických střel reagovat. Dle této analýzy, budování japonské protiraketové obrany nenarušuje strategickou stabilitu v diskutovaném regionu.

V závěru roku 2013 bylo v německém Münsteru organizováno 2. mezinárodní sympozium zaměřené na problematiku zabezpečení fyzické ochrany proti účinkům zbraní hromadného ničení (CBRN) a průmyslových nebezpečných látek (PNL). Článek pojednává o hlavních prezentovaných tématech a sumarizuje závěry zvláště pro specialisty Armády České republiky, kteří se předmětnou problematikou zabývají.

Role civilně-vojenské spolupráce (CIMIC) v postmoderních válkách (operacích) vzrůstá. CIMIC je významným prvkem koordinace aktivit vojenských a civilních aktérů vojenské operace. Úkoly, které pro tuto složku vyplývají ze současné koncepce NATO, kladou šíři jejího záběru do nové dimenze. V armádách, jako je i Armáda České republiky, je nutno řešit celou řadu problémů spojených s tímto zadáním. Článek nastiňuje možný soubor činností spojených s novým přístupem k CIMIC v rámci krizového managementu v AČR a v kontextu jejího působení v rámci Aliance i pod národním velením.

Tento článek je rychlou aktuální informací o problému, který mohl vyvolat velkou válku na Středním východě. A také o unikátní operaci k jeho odstranění. Syrské chemické zbraně představovaly vážnou hrozbu na celém Středním východě, především v kontextu probíhající občanské války. Toto potvrdilo i opakované použití nervově paralytické látky sarinu v průběhu tohoto konfliktu. Zničení syrských chemických zbraní znamená odstranění hrozby eskalace konfliktu a jeho rozšíření o další státy.

Článek se zabývá geografickým zabezpečením strategického stupně, zejména tvorbou rychlých mapových výstupů, které na tomto stupni představují nejčastěji vyžadovaný typ produktu. S využitím vlastních zkušeností z práce ve strukturách NATO a EU, autoři článku popisují požadavky na geografické produkty vytvářené na strategickém stupni a zdůrazňují význam dodržování obecných kartografických zásad. Autoři porovnávají obecnou technologii tvorby geografických produktů s využitím technologie geografických informačních systémů s technologií tvorby rychlých mapových produktů specifickou pro strategický stupeň. Popisují rovněž specifika tvorby produktů na strategickém stupni a na příkladu konkrétních geografických pracovišť ukazují jak společné prvky v rámci geografického zabezpečení NATO a EU, tak i prvky odlišné.

Článek přináší výsledky kritické analýzy stavu propojení mezi plánováním pomocí cílů a plánováním schopností. Analýza vychází z předpokladu, že pro podporu rozhodovacího procesu na strategické úrovni rezortu je potřebné disponovat nástrojem, který by umožňoval finančně ocenit objem požadovaných vojenských schopností nezbytných k naplnění politicko-vojenských ambicí. Z hlediska stávajícího systému plánování v podmínkách rezortu obrany se takovým nástrojem může stát právě plánování pomocí cílů. Nicméně k zajištění efektivního plánování pomocí cílů je potřebné získat výstupy z plánování schopností, jež obsahují informace o stavu schopností, identifikovaných nedostatcích a jejich prioritizaci. Informace získané z procesu plánování schopností pak vytváří základní stavební kámen pro definování cílů pro oblast rozvoje schopností. Obranné plánování, plánování schopností i řízení pomocí cílů tedy představuje spojité nádoby, kde vzájemná interakce těchto procesů významně ovlivňuje celkovou účinnost řízení rezortu obrany.
Analýza se soustředí na identifikaci nedostatků bránící efektivnímu propojení mezi obranným plánováním a plánováním pomocí cílů a ve svém závěru předkládá definici ústředního problému, který tyto nedostatky způsobuje.