Fulltextové hledání

Není náhoda, že výrazy "3E" se citují téměř ve všech dokumentech i mediích. Řada vedoucích zaměstnanců rezortu MO je užívá, avšak některé výstupy jejich běžné činnosti a rozhodování v rámci své působnosti nás často přesvědčují, že jim klíčová podstata "3E" buď není úplně známa, či ji neumí dostatečně realizovat v praxi. Svědčí o tom příklady z citací v různých koncepčních materiálech, plánovacích dokumentech, článcích vojenských časopisů, příklady nesystémového přístupu při reorganizacích, neuplatňování zásad 3E při procesu plánování a rozpočtování a zejména při hodnocení jejich výsledků a celé řady dílčích rozhodnutí při řízení a velení na různých stupních.

I po skončení studené války se ve světě nadále válčí. Proběhly desítky konfliktů, které měly, stejně jako předtím, charakter periferních bojů. Zároveň s tím ale došlo ke čtyřem velkým válkám za přímé účasti USA a řady dalších členských zemí NATO. Ty měly charakter mezistátních konfliktů a zároveň patří do kategorie tzv. velkých konfliktů, při kterých je více než tisíc mrtvých. [1] Byly to dvě války v Iráku (Operace Pouštní bouře 1991 a Irácká svoboda 2003), válka NATO proti Jugoslávii (Spojenecká síla 1999) a válka USA v Afghánistánu (Trvalá svoboda 2001). Určitý časový odstup nám dává možnost se nad nimi zamyslet.

Již řadu let se o využívání simulátorů v naší armádě často hovoří. První fáze teoretické diskuze byla ukončena v roce 1998 vydáním "Koncepce zavádění simulační a trenažérové techniky do AČR." (Koncepce). Dále odborná diskuze pokračovala tím, jak co nejlépe simulační technologie začlenit a využívat v procesu přípravy velitelů, štábů a jednotek. Na mnoha konferencích se o tomto problému jednalo a byla publikována celá řada prací, ve kterých byla uvedena spousta užitečných doporučení.

Článek definuje adaptabilní velení a doporučuje postupy školení adaptabilních velitelů, důstojníků i poddůstojníků. Pro rozvoj adaptabilních velitelů a pro získávání mužů, kteří mají vysoké schopnosti jako je technické vzdělání, znalost cizích jazyků a znalost cizích zemí musejí ozbrojené síly zavést programy rozvoje velitelů se zřetelem k požadavkům operačního prostředí.

Vedení operací v urbanizovaném prostoru nedovoluje využívat všech technologických výhod, proto vyžaduje důkladný rozbor nových nároků, požadavků na vybavení, výstroj a výzbroj "vojáka 21. století" (městského bojovníka). Především půjde o nové materiály, některé již jsou k dispozici, jiné se zatím připravují.

Nejčastější formou války v minulém půlstoletí byly nepravidelné a vnitrostátní konflikty, zpravidla nazývané malými válkami. Protože se četnost a ničivost malých válek zvyšují, je toto téma považováno za důležité. Článek vysvětluje povahu malých válek, popisuje jejich přetrvávající rysy a nové rysy typické pro 21. století, jaké jsou důsledky nových charakteristik těchto konfliktů a proč je vedení malých válek nesnadné.

Článek se zabývá budoucností bezpilotních letadel a příslušných jednotek vojenského letectva USA, nikoli bezpilotními letadly, jimiž disponují pozemní síly. Popisuje organizaci a vybavení jednotek bezpilotních letadel, metody řízení letadel za letu, možnosti bojového použití a výcvik personálu.

Války minulosti k nám dosahují skrze čas a ovlivňují naše vlastní životy. Záplavy krve prolité před staletími kvůli motivům, které jsou dnes již zapomenuty, formovaly svět, v němž dnes žijeme. Války budoucnosti nás dokážou připravit o nemalou část daní už dnes.Alvin a Heidi Tofflerovi,Válka a antiválka, Dokořán-Argo, Praha 2002
Cílem tohoto příspěvku je přiblížit nové jevy, které se objevují v oblasti zabezpečení obrany a bezpečnosti státu, a které zároveň mohou ovlivňovat vývoj a zaměření výzkumu ekonomiky obrany státu a stávají se i výzvou k jejímu dalšímu rozvoji. Tyto nové jevy se objevují v souvislosti s rozpadem bipolárního celosvětového uspořádání po roce 1989 a v souvislosti s událostmi vztahujícími se k teroristickým akcím proti jednotlivým zemím od září roku 2001 až do současnosti.

Sdružení čs. zahraničních letců 1939-45 * Sdružení zahraničních letců - Východ * Sdružení rehabilitovaných zaměstnanců AČR * Svaz civilní ochrany ČR * Svaz letců ČR * Svaz pomocných technických praporů - vojenských táborů nucených prací ČR * Svaz vojáků v záloze ČR * Svaz vojáků z povolání AČR * Unie armádních sportovních klubů ČR * Vojenská sekce Konfederace politických vězňů * Vojenský klub myslivosti * Zpravodajská brigáda

Jednou z nejdůležitějších oblastí při přípravě vojenského profesionála je střelecký výcvik,
kterému je nutno věnovat zvláštní pozornost. Je součástí komplexní přípravy každého vojáka
a je ovlivňován měnícími se vnějšími i vnitřními podmínkami.

Cílem zpracování "Plánu shromažďování informací" zpravodajským štábem, je soustředění úsilí zdrojů a agentur k shromáždění takových informací, které umožní veliteli pochopení činnosti nepřítele na bojišti. Problematika shromažďování informací je v podmínkách AČR v současnosti řešena především na cvičeních, kde neexistuje reálný výstup, a proto může být i pouhou formalitou. Pouze omezený okruh zpravodajských důstojníků AČR se setkal s realitou při svém zapojení do mírových misí. O to více je složitější situace, kdy zpravodajský štáb má zpracovávat "plán shromažďování informací" v podmínkách plánování a řízení operací, ze kterých má zkušenosti především americká armáda ve válce v Iráku či Afghánistánu. Autor v tomto článku využívá publikovaných zkušeností amerických zpravodajských důstojníků. Článek není přímým překladem.

Nutnost vyrovnat se s poklesem vojenského rozpočtu v důsledku požadovaných velkých obranných a vojenských výkonů vede k rozšíření úlohy soukromého sektoru při zajišťování služeb také pro ozbrojené síly USA. V této stati prověřujeme, jakým způsobem v armádě USA přispívá outsourcing k dosažení úspor nákladů a jakým způsobem se postupuje při zapojování soukromého, ale i státního sektoru do plnění zakázek pro ozbrojené síly. Činíme tak na podkladě publikovaných zkušeností americké armády. Zkušeností z dalších zemí Aliance lze nalézt v dalších zdrojích. [1] Dostupné jsou popsané tendence v zapojování vnějších zdrojů v Bundeswehru, britské armádě (britské "think tanks"), a dalších armádách NATO. [2]

Po teroristických akcích v září r. 2001 byla v celém světě věnována velká pozornost možnostem aktivního použití armády v boji proti terorismu, toto ještě více bylo dále realizováno po událostech v Madridu a Londýně a samozřejmě vývojem operace v Iráku a v Afghánistánu. Byla realizována řada odpovídajících organizačních a technických opatření, mezi něž patří např. zvýšení počtu příslušníků sil rychlé reakce, vytvoření speciálních protiteroristických jednotek [1] a jejich vybavení speciálními zbraněmi a technikou, výcvik vojáků v boji proti terorismu, zvýšení výdajů na realizaci uvedených opatření.

Článek nejen poskytuje netradiční pohled na psychologii skupin z vojenského hlediska, ale seznamuje nás také s myšlením britského pozemního vojska.

Střelba na vlastní stále ohrožuje vojáky. Dokud nebude vyvinuta rozpoznávací technika, budou ztráty způsobené "střelbou na vlastní" problémem ozbrojených sil. Nepostačující tok informací, způsobený často přetížením rádiového spojení, nepřátelské elektronické rušení a chybné zjištění polohy jednotek vyskytující se na různých stupních velení přispívají k tomu, že jsou vlastní vojáci ohrožováni vlastní palbou. Takové situace jsou dále ztěžovány nedostatečným přehledem o probíhajících pohybech zasazených jednotek, což je způsobeno např. špatnými podmínkami viditelnosti nebo potížemi v orientaci a stresem v boji.

V současné době probíhající reforma ozbrojených sil ČR směřuje ke kvalitativním změnám postavení naší armády ve společnosti. Souběžně dochází ke změnám úlohy armády při plnění národních a aliančních závazků. Pozitivem je, že Koncepce výstavby profesionální armády ČR byla vytvořena správně a již nyní bylo dosaženo některých pozitiv.

Globalizace dospěla do stadia, které si vyžaduje komplexní chápání bezpečnosti na mezinárodní i na národní úrovni. Proto je nutné zamýšlet se nad základními otázkami bezpečnosti a v návaznosti na to pak rozpracovávat bezpečnostní koncepce a přijímat praktická opatření v oblasti bezpečnostní politiky. Je to nezbytný předpoklad efektivního vynakládání finančních prostředků a lidských zdrojů a vyvarování se nahodilého, ad hoc rozhodování na základě chybných informací a představ, jejichž dopady mohou někdy mít i katastrofálních důsledky

Tento úvodní článek pojednává o vývoji středoevropského bezpečnostního prostředí. Zabývá se stále probíhající a diskutovanou reformou rozhodovacích mechanismů v NATO a transformací struktur jeho ozbrojených sil. Upozorňuje na některá doposud v této souvislosti částečně přehlížená fakta, jakými jsou např. vliv demografických, technologických, institucionálních změn, a zejména změn v systému hodnot na zabezpečení obranyschopnosti ČR. Jak změny, ke kterým v našem okolí dochází, zejména globálního dosahu a vlivu, mohou mít vliv na vizi bezpečnosti ČR? Při úvahách, které vedou k vytvoření vize bezpečnosti státu, souhrnně působí oblasti aktivity zaměřené na uspokojování a maximalizaci potřeb existence, na přežití, jistoty, stability, totožnosti (identity), nezávislosti, ochrany úrovně a jakosti života občanů. Úvahy jsou zpravidla procesem s výrazně proměnnou dynamikou a intenzitou, který přirozeným způsobem navazuje na variabilitu podmínek okolí, civilizační pokrok a rozsah potřeb jednotlivých subjektů.

Autoři následujícího příspěvku jsou dlouholetými vysokoškolskými pedagogy, kteří mají zkušenosti ve velitelské i štábní praxi na různých stupních velení. Dlouhodobě se zabývají tematikou managementu, jeho aplikacemi do vojenské praxe a informačními a automatizovanými systémy velení a řízení. Proto se i jejich článek věnuje výuce managementu při přípravě vojenského profesionála, vývoji a současnému stavu výuky managementu na Univerzitě obrany v Brně, včetně nástinu možných perspektiv výuky při přípravě nové akreditace.

Primárním cílem metody Hazard & Impact Index (dále jen H&I Index) je umožnit veliteli výcviku relativně jednoduchým, rychlým a operativním způsobem vyhodnotit, zda zamýšlená vojenská činnost může mít negativní vliv na životní prostředí a jiné významné lokality před její samotnou realizací. Metoda je prozatím z důvodu neustálého vývoje a možnostem aplikovatelnosti do dalších sfér vojenských činností demonstrovaná pouze k posouzení vlivu výcviku mechanizované roty Armády České republiky v přírodních podmínkách České republiky. V budoucnu se však počítá s jejím rozšířením na všechny organické stupně a druhy jednotek pozemních sil armád NATO v přírodních podmínkách evropského kontinentu. Článek navazuje na problematiku již uveřejněnou v časopise s názvem Metoda preventivního posouzení nebezpečí při vojenském výcviku [1].