Fulltextové hledání

Nutnost vyrovnat se s poklesem vojenského rozpočtu v důsledku požadovaných velkých obranných a vojenských výkonů vede k rozšíření úlohy soukromého sektoru při zajišťování služeb také pro ozbrojené síly USA. V této stati prověřujeme, jakým způsobem v armádě USA přispívá outsourcing k dosažení úspor nákladů a jakým způsobem se postupuje při zapojování soukromého, ale i státního sektoru do plnění zakázek pro ozbrojené síly. Činíme tak na podkladě publikovaných zkušeností americké armády. Zkušeností z dalších zemí Aliance lze nalézt v dalších zdrojích. [1] Dostupné jsou popsané tendence v zapojování vnějších zdrojů v Bundeswehru, britské armádě (britské "think tanks"), a dalších armádách NATO. [2]

Řízení jakosti v tržním sektoru je nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování každé organizace. V Armádě České republiky by tomu nemělo být jinak. Oblast jakosti, v tržním sektoru, řeší především normy ISO řady 9000, které jsou univerzálně použitelné ve většině organizací realizujících produkt..Cílem příspěvku je poukázat na výhodnost a potřebnost využívání systému řízení jakosti (např. využití modelu systému řízení jakosti v souladu s normami ISO řady 9000), jeho význam pro Armádu České republiky a vztah k logistice. Příspěvek je omezen na přiblížení problematiky řízení jakosti v civilním sektoru a v Armádě České republiky a na tvorbu základního záměru realizace systému řízení jakosti v Armádě České republiky.

Chceme-li identifikovat odstrašující příklad nesprávně vedeného strategického rozhodovacího procesu, těžko najdeme vhodnější než je potenciální dislokace některého ze segmentů americké protiraketové základny ve střední Evropě, konkrétně i u nás. Politici a komentátoři o něm začali diskutovat nejen bez základních odborných znalostí, ale i primárních relevantních informací. Byly vysloveny okamžité soudy bez zvážení všech pozitivních i negativních aspektů tohoto rozhodnutí, které se po vyslovení často těžko berou zpět. Nevzaly se mimo převažujících politických a postojových ani v úvahu všechny bezpečnostní, vojenské, technické, ekonomické, environmentální, personální, právní, psychologické aj. souvislosti a důsledky.

Tento úvodní článek pojednává o vývoji středoevropského bezpečnostního prostředí. Zabývá se stále probíhající a diskutovanou reformou rozhodovacích mechanismů v NATO a transformací struktur jeho ozbrojených sil. Upozorňuje na některá doposud v této souvislosti částečně přehlížená fakta, jakými jsou např. vliv demografických, technologických, institucionálních změn, a zejména změn v systému hodnot na zabezpečení obranyschopnosti ČR. Jak změny, ke kterým v našem okolí dochází, zejména globálního dosahu a vlivu, mohou mít vliv na vizi bezpečnosti ČR? Při úvahách, které vedou k vytvoření vize bezpečnosti státu, souhrnně působí oblasti aktivity zaměřené na uspokojování a maximalizaci potřeb existence, na přežití, jistoty, stability, totožnosti (identity), nezávislosti, ochrany úrovně a jakosti života občanů. Úvahy jsou zpravidla procesem s výrazně proměnnou dynamikou a intenzitou, který přirozeným způsobem navazuje na variabilitu podmínek okolí, civilizační pokrok a rozsah potřeb jednotlivých subjektů.

Autoři článku, který byl uveřejněn v č.4/2005 časopisu Military Review, mjr. Lee K. Grubbs a mjr. Michael J. Forsyt na základě svých zkušeností z Afghánistánu projevili schopnost tvůrčího myšlení a zobecnění. Článek byl zkrácen a redakčně upraven.

Vnitřní audit je nezávislá, objektivní, posuzovací a konzultační činnost zaměřená na zhodnocení a zdokonalování procesů v organizaci. Vnitřní audit pomáhá organizaci dosahovat stanovené cíle tím, že poskytuje systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování účinnosti systému řízení rizik, řídích a kontrolních procesů, správy a řízení organizace. Vnitřní audit patří k moderním ekonomickým nástrojům řízení a v současnosti se využívá nejen v podnikatelské sféře, ale také v organizacích veřejného sektoru.

"Návrat Ruska" jako státu, který začíná razantněji spolurozhodovat o politické agendě současného světového vývoje, přičemž se dá očekávat, že tomu tak bude i v budoucnu, vyvolává potřebu více reflektovat fakta a souvislosti spojené s dávnější i nedávnou historií největšího státu světa. Do jisté míry to umožňuje i pochopit logiku, resp. problémy vývoje současného Ruska a jeho možné perspektivy.

Svět je bohužel často plný neřešitelných problémů. V posledních letech, ať se obrátíme kterýmkoli směrem, zjistíme, že jakýkoli zásadní problém se stal problémem nadnárodním. A že se nedá řešit, pokud i naše domácí myšlení nedostane globální rozměr. Proces zajišťování bezpečnosti výraznou měrou závisí na charakteru komplexního bezpečnostního působení jeho prvků čili aktérů. Je to víceúrovňový a mnohostranný proces dotýkající se celého světa. Je proto velmi těžké určit, které fáze, úrovně, oblasti jsou hlavní, určující, podstatné a základní, které více a které méně ovlivňují a zajišťují bezpečnost mezinárodního systému. Autor následujícího příspěvku, učitel na Univerzitě Matěje Béla v Bánské Bystrici a mj. i člen vědecké rady Ústavu strategických studií UO v Brně, se pokouší ukázat na ty procesy, momenty, jež jsou stálým obsahem bezpečnostní problematiky a vyvodit z nich závěry platné nejen pro Českou či Slovenskou republiku, ale které mají širší platnost i v geopolitickém měřítku.

Od 90. let 20. století jsme svědky debaty o tzv. rozšířeném konceptu bezpečnosti (Extended Concept of Security). [1] Podle tohoto pojetí národní stát již není jediným privilegovaným referenčním objektem bezpečnosti. Jednotlivé entity (jednotlivci, komunity, privátní subjekty, národy, státy) vyžadují různá bezpečnostní prizmata a přístupy. Klasický model vnitřní bezpečnosti (a bezpečnosti obecně) je tedy rozšířen: od vojensky pojaté bezpečnosti národního státu směrem k mezinárodním - globálním i regionálním - ekonomickým, sociálním, environmentálním či lidskoprávním dimenzím problematiky bezpečnosti. Odpovědnost za takto pojatou bezpečnost už nemůže ležet pouze a výhradně na národním státu: odpovědnost je rozšířena "nahoru", tj. směrem k mezinárodním organizacím, a "dolů", tj. k výkonu samospráv, komunit, nevládních organizací, soukromých subjektů a občanům.

Cílem článku je charakterizovat měření procesů, jehož základem je soustava metrik. Metriky, respektive ukazatele, vychází z obecných základních požadavků kladených na procesy. Mezi požadavky na procesy patří především: výkonnost procesů, stabilita procesů, osvojení procesů v organizaci, způsobilost procesů pro zajištění požadovaných výstupů a možnosti pro jejich trvalé zdokonalování. Uvedené základní perspektivy měření procesů budou v článku popsány především ve vztahu k výkonnosti procesů.

Střelba na vlastní stále ohrožuje vojáky. Dokud nebude vyvinuta rozpoznávací technika, budou ztráty způsobené "střelbou na vlastní" problémem ozbrojených sil. Nepostačující tok informací, způsobený často přetížením rádiového spojení, nepřátelské elektronické rušení a chybné zjištění polohy jednotek vyskytující se na různých stupních velení přispívají k tomu, že jsou vlastní vojáci ohrožováni vlastní palbou. Takové situace jsou dále ztěžovány nedostatečným přehledem o probíhajících pohybech zasazených jednotek, což je způsobeno např. špatnými podmínkami viditelnosti nebo potížemi v orientaci a stresem v boji.

Po teroristických akcích v září r. 2001 byla v celém světě věnována velká pozornost možnostem aktivního použití armády v boji proti terorismu, toto ještě více bylo dále realizováno po událostech v Madridu a Londýně a samozřejmě vývojem operace v Iráku a v Afghánistánu. Byla realizována řada odpovídajících organizačních a technických opatření, mezi něž patří např. zvýšení počtu příslušníků sil rychlé reakce, vytvoření speciálních protiteroristických jednotek [1] a jejich vybavení speciálními zbraněmi a technikou, výcvik vojáků v boji proti terorismu, zvýšení výdajů na realizaci uvedených opatření.

Organizace zaměřené na obranu čelí mnoha výzvám, neboť ve světě globalizace i ty nejúspěšnější zjišťují, že musí být efektivněji připraveny na změny. Účinné řídicí procesy jsou zapotřebí pro zavádění strategií a strategických cílů, stejně jako pro jejich realizaci. Informační technologie zaplavila řídící management daty a vzniklý chaos volá po potřebě změny uvažování.Balanced Scorecard (BSC) je výkonný nástroj, který napomáhá managementu přeměnit vizi a strategii do reality prostřednictvím sledování klíčových ukazatelů výkonnosti a jejich transformací do akčních plánů organizace; BSC zahrnuje soubor strategických map umožňujících zvažovat vzájemné souvislosti. Díky transparentnosti vztahů příčina-následek lze implementovat strategii a sdělovat ji jednotně na všech úrovních organizace.

Války minulosti k nám dosahují skrze čas a ovlivňují naše vlastní životy. Záplavy krve prolité před staletími kvůli motivům, které jsou dnes již zapomenuty, formovaly svět, v němž dnes žijeme. Války budoucnosti nás dokážou připravit o nemalou část daní už dnes.Alvin a Heidi Tofflerovi,Válka a antiválka, Dokořán-Argo, Praha 2002
Cílem tohoto příspěvku je přiblížit nové jevy, které se objevují v oblasti zabezpečení obrany a bezpečnosti státu, a které zároveň mohou ovlivňovat vývoj a zaměření výzkumu ekonomiky obrany státu a stávají se i výzvou k jejímu dalšímu rozvoji. Tyto nové jevy se objevují v souvislosti s rozpadem bipolárního celosvětového uspořádání po roce 1989 a v souvislosti s událostmi vztahujícími se k teroristickým akcím proti jednotlivým zemím od září roku 2001 až do současnosti.

V současné době probíhající reforma ozbrojených sil ČR směřuje ke kvalitativním změnám postavení naší armády ve společnosti. Souběžně dochází ke změnám úlohy armády při plnění národních a aliančních závazků. Pozitivem je, že Koncepce výstavby profesionální armády ČR byla vytvořena správně a již nyní bylo dosaženo některých pozitiv.

Článek definuje adaptabilní velení a doporučuje postupy školení adaptabilních velitelů, důstojníků i poddůstojníků. Pro rozvoj adaptabilních velitelů a pro získávání mužů, kteří mají vysoké schopnosti jako je technické vzdělání, znalost cizích jazyků a znalost cizích zemí musejí ozbrojené síly zavést programy rozvoje velitelů se zřetelem k požadavkům operačního prostředí.

Globalizace dospěla do stadia, které si vyžaduje komplexní chápání bezpečnosti na mezinárodní i na národní úrovni. Proto je nutné zamýšlet se nad základními otázkami bezpečnosti a v návaznosti na to pak rozpracovávat bezpečnostní koncepce a přijímat praktická opatření v oblasti bezpečnostní politiky. Je to nezbytný předpoklad efektivního vynakládání finančních prostředků a lidských zdrojů a vyvarování se nahodilého, ad hoc rozhodování na základě chybných informací a představ, jejichž dopady mohou někdy mít i katastrofálních důsledky

Ministerstvo obrany České republiky, jako jiné rezorty veřejného sektoru, se nachází v situaci, kdy je třeba uvážlivě hospodařit s prostředky uvolněnými ze státního rozpočtu. Příspěvek v úvodu řeší problematiku vztahu státního rozpočtu a rozpočtu MO ČR, jeho tvorbu a strukturu, to vše v návaznosti na naplňování zásad racionálního ekonomického chování. V druhé části se příspěvek zaměřuje na čerpání (vynakládání) veřejných prostředků ve vojenských zařízeních AČR. Poukazuje na určité nedostatky při realizaci výdajů, které nejsou uskutečňovány v souladu s hospodárným, efektivním a účelným využíváním zdrojů, jak to vymezuje zákon o finanční kontrole ve veřejné správě.

Ozbrojené síly armád NATO představují významnou součást soudobé společnosti. Jsou plně integrovány do společenského dění, a tím jsou také odpovědny za řešení řady aktuálních společenských problémů. Relevantním z nich je problematika znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází výsledkem různorodých činností armád.
Společenský tlak v zemích Aliance na efektivnost výcviku i ve sféře životního prostředí vedl výcvikovou skupinu NATO - podskupinu pozemního vojska (NTG/ASG) k ustanovení pracovní skupiny environmentálního výcviku (ETWG), jež se zabývá problematikou snížení negativního vlivu vojenského výcviku na životní prostředí. Jedním z hlavní cílů pracovní skupiny bylo vypracování vhodné metody, která by umožnila snadno a rychle stanovit signifikantní vlivy z výcviku a klasifikovat jejich dopad na danou lokalitu.

Výstavba obranného systému České republiky vychází z dlouhodobých predikcí možných bezpečnostních rizik a plánů zdrojů dostupných pro obranu, zahrnujících i plánování obranných výdajů. Tento článek se zaměřuje na problém časové hodnoty peněz v prostředí obrany. Snaží se odpovědět na otázku, zda obrana pro vyjadřování inflace vyžaduje koncipování vlastního cenového indexu nebo zda lze k tomuto účelu využít civilní ukazatele v podobě deflátoru HDP či indexu spotřebitelských cen.

Hrozba ekologické krize, hrozba globální finanční krize a hrozba terorismu jako hlavní rysy světové rizikové společnosti a stírání hranic mezi těmito hrozbami budou podle významného německého sociologa Ulricha Becka hlavní "osou" vývoje světa ve 21. století. Přednáška, kde zmínil a podrobně charakterizoval rysy takové společnosti sice zazněla na London School of Economics and Political Science v únoru 2002, nicméně její kontury nastínil v dnes již klasickém sociologickém díle "Riziková společnost", napsaném před téměř dvaceti lety v roce 1986. [1] Tedy v roce, kdy se teprve rýsovaly zásadní politické, ekonomické a sociální změny spojené s koncem studené války a rozpadem modelu světa, jehož podobu zásadně ovlivňovaly dvě proti sobě stojící supervelmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz. Beckovy závěry v konfrontaci se současnou politickou a bezpečnostní realitou mohou být bezesporu cenným rámcem pro naše uvažování o možné budoucnosti v horizontu 10-15 let. Stejně tak jako celá řada zahraničních i českých analytických studií, publikací a článků z poslední doby mezi kterými zaujímá významné místo zpráva Národní zpravodajské rady Spojených států o perspektivách globální budoucnosti v roce 2020 zveřejněná v roce 2004. [2]

Jednou z nejdůležitějších oblastí při přípravě vojenského profesionála je střelecký výcvik,
kterému je nutno věnovat zvláštní pozornost. Je součástí komplexní přípravy každého vojáka
a je ovlivňován měnícími se vnějšími i vnitřními podmínkami.

Vedení operací v urbanizovaném prostoru nedovoluje využívat všech technologických výhod, proto vyžaduje důkladný rozbor nových nároků, požadavků na vybavení, výstroj a výzbroj "vojáka 21. století" (městského bojovníka). Především půjde o nové materiály, některé již jsou k dispozici, jiné se zatím připravují.