Fulltextové hledání

Příspěvek se zabývá problematikou úkolových uskupení ve dvou rovinách. V první - jako deklarací možností vyčlenění sil a prostředků Armády české republiky (AČR) v soudobých a budoucích operacích. V rovině druhé - jako o uskupení sil a prostředků vyžádaného speciálním úkolem (cílem), kterého není schopna organická nebo posílená jednotka. Další kategorií, která se v posledním období objevuje v teoriích řešících nasazení sil a prostředků AČR v budoucích operacích, jsou tzv. "bojové týmy". Příspěvek podává názor na pojem "bojový tým". Dále příspěvek řeší možnosti součinnosti pásových a kolových bojových vozidel při plnění taktických úkolů. V této části příspěvku řeší autoři obecné možnosti součinnosti jednotek vyzbrojených pásovými a kolovými bojovými vozidly a možnosti plnění úkolů jednotek v atypických počtech, včetně možností využití výsadků na bojových vozidlech. Příspěvek je doplněn výsledky experimentálního cvičení.

Specifické atributy informací jako aktuálnost, včasnost, přesnost a spolehlivost jsou základním požadavkem pro rozhodovací proces velitele. Analýza informací a šíření výsledných zpravodajských produktů k adresátům v rámci zpravodajského cyklu poskytuje příležitost novému fenoménu zpravodajského konceptu označovanému jako Actionable Intelligence. Tento článek popisuje doktrinální vymezení a definice pojmu Actionable Intelligence a vliv tohoto specifického zpravodajského konceptu na rozhodovací proces velitelů. Část příspěvku pojednává o místě Actionable Intelligence v oblasti zpravodajství, konkrétně tedy propojení se zpravodajskými disciplínami a jednotlivými fázemi zpravodajského cyklu. Je zde také zdůrazněno propojení na význam sdílení zpravodajských informací, systémy včasného varování a ochranu vlastních sil na taktické úrovni. Další část tohoto článku je zaměřena na vliv zpravodajské podpory na rozhodovací procesy velitelů.

Článek se opírá o změny v legislativě a na základě analýzy vývoje v oblasti zajištění železniční dopravy v období po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu upozorňuje na prohlubující se rozpory mezi dokumentací operační přípravy státního území a skutečnými možnostmi. Dlouhodobé, postupné a na sebe nenavazující dílčí zásahy do této oblasti snižují reálné možnosti celého systému. Vrcholem je zrušení mobilizační dodávky na technickou ochranu a obnovu určené železniční sítě, bez přijetí jakýchkoliv opatření. Článek v závěru nabízí možná řešení takto vzniklé situace.

Stav procesu "získávání poznatků a využívání zkušeností" (dále ZPVZ) v Armádě České republiky (dále AČR) není zdaleka ideální z několika důvodů. Není to jen jeho nedocenění ze strany vrcholového managementu, ale i nízká úroveň povědomí o procesu, institucích, možnostech a významu ZPVZ u velitelského sboru AČR na všech stupních. Cílem článku je objasnění procesu ZPVZ jako nástroje pro podporu organizace. V úvodní části příspěvku autoři charakterizují proces ZPVZ a seznamují čtenáře s používanou terminologií. Druhá část se zabývá výstavbou a zaváděním procesu v AČR, kde je také mj. charakterizována struktura a nástroje procesu. Další část je věnována vymezení procesu ZPVZ v normativních dokumentech, doktrínách a vojenských publikacích. V závěrečné části článku je zpracovaný návrh doporučení pro další rozvoj procesu ZPVZ.

Tento text se zabývá procesem vyzbrojování gruzínské armády a tím, jaký vliv na něj mají snahy země stát se členem NATO. Autoři mají za to, že gruzínské prozápadní ambice by se mělo odrážet také v procesu materiálního zásobování. Autoři se věnují časovému období mezi lety 2003 a 2008, kdy růst výdajů na armádu dosáhl svého maxima. Text ukazuje, že na nákup západního vybavení bylo v tomto období zaměřeno jen několik málo akvizic a že gruzínské vojenské akvizice neodrážejí deklarované směřování země vůči Západu a NATO.

V současné době v Armádě ČR neexistují pravidla stanovení výše finančních prostředků na údržbu objektů. Údržba probíhá nepravidelně a velmi často neřeší udržení funkčnosti základních stavebních prvků objektu (střecha, statika, okna, kanalizace, elektroinstalace). Každý stavební objekt, který je užíván, se musí udržovat v dobrém technickém stavu. Jedině v takových objektech může uživatel dobře plnit úkoly zabezpečení obrany ČR. Na základě těchto skutečností byl stanoven cíl navrhnout jednoduchou metodu vytvoření dlouhodobého finančního plánu údržby nemovitostí v areálech Armády ČR. Stěžejní částí vedoucí ke splnění cíle bylo vytvoření experimentálního finančního plánu údržby vybraných objektů.

Islamističtí teritoriálně ukotvení násilní nestátní aktéři (ITUNNA) usilující o změnu statu quo současného mezinárodního systému přestavují jednu z největších výzev mezinárodního řádu založeného na vzájemném respektu svrchovaně rovných států. Tito aktéři v oblastech bez přítomnosti moci států používají explicitní přeshraniční násilí za účelem dosažení svého cíle v souladu s univerzální islamistickou ideologií - zbudování chalífátu. Stať představuje v teoretické a moderně historické perspektivě způsoby redukce anarchie v mezinárodním systému - mocenský, ekonomický, legalistický a normativní - a poukazuje na příčiny, proč tváří tvář těmto aktérům tyto doposavad funkční způsoby, ať na regionální či systémové analytické hladině, selhávají.

Článek představuje čtyři možné varianty dislokace výdejen součástek naturálního odívání v resortu obrany, vzhledem k současně dislokovaným vojenským útvarům a zařízením. Hodnotí dojezdovou vzdálenost k těmto výdejnám a vliv jejich dislokace na celkové provozní náklady a na hodnotu stavu rezerv služební stejnokrojové blůzy pro muže. Na základě uvedených parametrů je stanoven zjednodušený model a k provedení výpočtu je použita lokalizační úloha, která se zabývá volbou umístění středisek, zpravidla ve vztahu k rozmístění zákazníků. Analýzou jednotlivých variant a jejich následným srovnáním je navržena optimální dislokace středisek. Ve výpočtu vzdálenosti je určena hodnota na základě znalosti souřadnic lokalizovaných objektů a obsluhovaných míst. V závěrečné části je pomocí vícekriteriálního hodnocení variant vybrána nejvhodnější varianta při zajištění distribuce vojenských součástek v Armádě České republiky.

Poprvé za období platnosti zákona o ozbrojených silách se podařilo připravit ucelenou koncepci výstavby Armády České republiky (AČR). Koncepce představuje základní strategický dokument AČR, který úzce navazuje na Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, schválený Vládou v červnu 2015. Koncepce v byla zpracována týmem odborníků z Generálního štábu AČR a v součinnosti s bezpečnostní komunitou České republiky v průběhu posledních dvou let. Dokument byl projednán a schválen vládou ČR v souladu s § 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky dne 21. 12. 2015.

Článek informuje o státní službě profesionálních vojáků v ozbrojených silách (OS) České republiky a Slovenské republiky (SR). Srovnává státní službu profesionálních vojáků v obou uvedených zemích a analyzuje změny, ke kterým došlo v OS SR dnem 1. 1. 2016. V návaznosti na státní službu pojednává o služební kariéře profesionálních vojáků OS SR. Nabízí přehled existujících kariérových kurzů v OS SR. Analyzuje a srovnává kariérové kurzy určené důstojníkům obou zemí.

Bezpečnostní systém České republiky se od roku 1998 postupně profiluje do podoby, jak je v obecné rovině definován a popsán v závěrečné části Bezpečnostní strategie ČR (2015). Text článku je zamyšlením nad některými možnostmi jeho dalšího zdokonalení z hlediska současného stavu i výzev, které vyplývají z vývoje bezpečnostního prostředí a z hlediska možností, jak na ně adekvátně reagovat.

Tento článek se zabývá současnou formou terorismu, představuje vybraná témata a diskutuje psychologii terorismu. Představeny jsou také různé formy a typologie současného terorismu, objevující se v rozličných geografických a kulturních prostředích, jež používají pestrou paletu metod a takticko-strategických přístupů. Hlavním cílem tohoto článku je popsat psychologické aspekty terorismu, a to s důrazem na motivaci a skupinovou dynamiku teroristických organizací. Představena je samozřejmě také zmiňovaná metafora schodiště, jež umožnuje koncepční pohled na proces rekrutace teroristů. Článek vychází především z teoretických sociálněpsychologických a politologických poznatků.

V článku jsou prezentovány možné přístupy k řešení optimalizace taktických činností jednotek ženijního vojska. Jeho obsah charakterizuje záměr zapojit se do řešení projektu věnovaného problematice pokročilého automatizovaného systému velení a řízení (PASVŘ). Cílem je formou dílčího cíle, orientovaného na oblast taktiky jednotek ženijního vojska, zpracovat podklady (vstupní údaje) pro tvorbu matematických modelů taktických činností. Následně pak posouzením výstupů modelů (uplatnitelnost v činnosti orgánů velení a řízení ve štábech úkolových uskupení) z hlediska taktiky jednotek ženijního vojska přispět ke zvyšování efektivity procesu velení a řízení. Příspěvek také informuje o skutečnostech souvisejících s plánováním použití a řízením činností vybrané ženijní jednotky - zatarasovacího odřadu a uvádí výčet skutečností vhodných k optimalizaci.

Příspěvek se zabývá výzvami pro obrannou politiku a strategii ČR a předkládá doporučení pro udržení relevantnosti a dlouhodobé zdrojové udržitelnosti jejích ozbrojených sil. Předkládané návrhy vychází mimo jiné i z průběhu diskuze a výstupů z mezinárodní konference s názvem Obrana a strategie , pořádané Centrem bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně ve dnech 15.-16. června 2015.

Článek vychází z pozic neorealismu, zejména pak S. Walta a J. Mearsheimera. Charakterizuje hlavní aktéry války na Ukrajině, kterou hodnotí jako konkrétní projev dlouhodobého geopolitického soupeření USA a RF v oblasti Černého moře. Připomíná dosavadní rozšiřování pozic a vlivu USA v této oblasti, které hodnotí jako nevynucenou expanzi na pozvání elit zemí, jež v době studené války spadaly pod SSSR nebo pod Varšavskou smlouvu. Ruské reakce byly stále podrážděnější a nakonec vyústily v hybridní válku se závažnými mezinárodními dopady. Závěrečným námětem jsou vojenské incidenty v této oblasti a bezpečnostní hrozby a výzvy, jež z nich vyplývají.

Článek pojednává o vývoji bezpečnostního systému po listopadových událostech roku 1989. Speciální pozornost je věnována situaci kolem roku 2005, kdy byla dosud poslední příležitost zpracovat ucelenou koncepci bezpečnostního systému. Součástí textu je problematika komplexního řízení bezpečnostního systému. Autoři v článku předkládají i výběr důležitých událostí a strategických dokumentů formujících současnou podobu bezpečnostního systému ČR. V závěru je návrh soustavy řídících dokumentů výstavby bezpečnostního systému a identifikované problémy. Článek vyúsťuje v poznání, že zpracování moderní koncepce bezpečnostního systému nás stále čeká.

Článek se zaměřuje na zodpovězení otázky, do jaké míry se změnila německá zahraniční a bezpečnostní politika na základě mise ISAF v Afghánistánu, zejména pokud jde o nasazení vojenských sil v zahraničí. Autor článku identifikuje a analyzuje důsledky dané německými zkušenostmi z Afghánistánu a jejich vliv na současné a budoucí nasazování německých ozbrojených sil v zahraničí. Jaký dopad měl například letecký útok nařízený německým velitelem NATO v Kundúzu 4. září 2009, který byl spojen s velkým počtem afghánských civilních obětí? Pozornost je věnována německé strategické kultuře "civilní mocnosti" a otázce, zda Německo stále naplňuje charakteristické rysy spojené s tímto teoretickým konceptem. Autor ověřuje tuto domněnku pomocí konceptu teorie rolí, který pomáhá porozumění chování Německa na mezinárodní úrovni.

Článek identifikuje konkrétní atributy, které měly a mají zásadní vliv na kvalitu přípravy pro operace v zastavěných oblastech. Jsou zmíněny jen ty zásadní, jejichž precizním splněním dojde jistě ke zkvalitnění přípravy. Autor vychází z vlastní praxe velitele jednotky na stupni četa až rota, a to jak z nasazení v rámci tuzemských i zahraničních cvičení, tak zejména z nasazení v zahraničních operacích. Článek slouží jako námět k odborné diskusi ve sféře jak akademické, tak odborné.

Tento text si klade za cíl analyzovat současný stav aktivní zálohy v České republice. Nejprve bude popsána její funkce, stav a plány do budoucna, které byly avizovány v Koncepci Aktivní zálohy z roku 2012 a veřejných prohlášení jednotlivých představitelů armády a ministerstev. Bude v krátkosti představena novela branného zákona a její účinky na fungování AZ, její perspektivy a na nároky kladené na rekruty do AZ. Dále budou analyzovány některé pravděpodobné problémy, které se mohou vyskytnout v průběhu implementace reforem. Ty leží zejména v personální rovině a ve výcviku. Na tyto problémy pak budou předložena některá možná řešení.

Cílem textu je představit vývoj konfliktu na Ukrajině v kontextu aktuální diskuze o rozsahu a charakteru ruského zásahu v krizových regionech. Zkoumána je teze o aplikaci hybridní války v tomto prostoru ruskou stranou, uplatnění nových vojenských metod a strategických postupů. Představeny a zhodnoceny jsou argumenty, které oponují názoru o výrazných změnách v charakteru ozbrojených konfliktů, které měly být v případě obsazení Krymu a bojových střetech ve východních oblastech Ukrajiny demonstrovány a to s přihlédnutím ke stavu a možnostem jednotlivých aktérů.

Martin Potůček a kol: Poznávání budoucnosti jako výzva. Univerzita Karlova. Nakladatelství Karolinum Praha 2011, 154 stran.
Identifikace bezpečnostních hrozeb a z nich vyplývajících rizik, na nichž je založeno tvorba bezpečnostní a vojenské strategie a příslušných politik, se neobejde bez jejich predikce, bez prognostiky, tvorby prognostických bezpečnostních scénářů i divokých karet, resp. černých labutí. [1] Proto je třeba přivítat každou publikaci, která se touto problematikou zabývá a je schopna metodologicky i obsahově přispět přímo nebo zprostředkovaně rozvoji bezpečnostního výzkumu. Recenze se zabývá prací Martina Potůčka "Poznávání budoucnosti jako výzva"

Autor nejprve seznamuje s termíny extremismus, Romové, anarchisté, neonacisté, a poté uvádí možný scénář bezpečnostní situace na přelomu druhé a třetí dekády 21. století. Vychází z teze, že existuje jistá míra schopnosti integrovat jiná etnika či odlišující se skupiny do konkrétního prostředí. Jakmile je tato hranice překročena, začínají problémy. To se zjevně stalo v Německu, Velké Británii, Francii, Španělsku a Itálii, Kanadě. Scénář končí pesimistickou vizí: vzhledem k vzrůstajícímu napětí musí být povolána armáda, ale ani ta není schopna násilí čelit, a tak vláda uvažuje možnost požádat o pomoc sousední státy. Autor svůj příspěvek uzavírá konstatováním, že události na severu Čech 2012 prokázaly reálnost obdobných scénářů.

V oblasti obranného plánování má příští operační prostředí rozhodující vliv na tvorbu a rozvoj koncepcí použití ozbrojených sil v budoucích operacích. Tyto úvahy jsou vstupním podkladem a rozhodujícím prvkem pro výstavbu a rozvoj ozbrojených sil. Článek objasňuje nové přístupy ke scénářům a operačním koncepcím, tedy koncepcím budoucího použití ozbrojených sil, jenž by měly být základem všech úvah a zároveň východiskem pro tvorbu vizí a dalších koncepčních materiálů pro výstavbu, rozvoj a následné operační použití ozbrojených sil v dlouhodobém horizontu.

Cílem článku je ukázat na některé skutečnosti a souvislosti spojené s použitím ženijních sil a prostředků při realizaci ženijních opatření ochrany vojsk a ženijních opatření k zabezpečení přesunů vojsk v mírových operacích, uvést deklarované cíle výstavby a požadované schopnosti ženijního vojska AČR, charakterizovat zvláštnosti zabezpečení pohybu a ochrany vojsk v soudobých nebojových operacích,naznačit možné přístupy k řešení návrhu metodiky činnosti důstojníka štábu ženijní specializace ve vztahu k ženijním opatřením k zabezpečení pohybu a ochrany vojsk.

Identifikace potenciálních bezpečnostních rizik odvozených od hrozeb tvoří nedílnou součást soudobé problematiky oblasti mezinárodních bezpečnostních vztahů na počátku 21. století. V obecné ekonomické teorii se pojem riziko používá zejména v souvislosti s nejednoznačností průběhu reálných ekonomických procesů a s nejednoznačností jejich výsledků. [1] V praktických ekonomických disciplínách je snahou možná rizika kvantifikovat a odhadovat jejich výskyt a předvídat tak možné důsledky, pramenící z předcházejících rozhodnutí ekonomických subjektů.

Článek poskytuje nezbytné informace o vazbě celoživotního vzdělávání na přípravu personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Nabízí údaje o vztahu mezi systémem pro řízení výuky a distančním a elektronickým vzděláváním. Pojednává o implementaci systému pro řízení výuky do kariérových kurzů vojáků z povolání v gesci Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Objasňuje průběh studia v kariérových kurzech, identifikuje problémy a navrhuje jejich možná řešení.

Příspěvek představuje metodu aditivní výroby jako možnou alternativu k sou­časným subtraktivním výrobním kapacitám. Na základě průzkumu literatury iden­tifikuje některé problematické aspekty nesouladu mezi dlouhým vývojovým cyklem a rychle se měnícími operačními potřebami reagujícími na aktuální hrozby. Sou­částí jsou i úvahy, jak by nedostatky ve vývojovém cyklu i rozsáhlém logistickém aparátu mohly být vyřešeny právě nasazením aditivních výrobních prostředků. V zájmu zachování objektivity je poslední část věnována nedostatkům aditivní výroby, ať už nedostatkům inherentním této technologii nebo nedostatkům, k jejichž odstranění může dojít dalším vývojem v oblasti.

Projekt "Možnosti realizace systému komplexního řízení bezpečnosti v České republice (mezinárodní souvislosti, parametry, limity)" uveřejněný ve druhém vydání publikace Kapitoly o bezpečnosti, [1] jako výsledek téměř desetiletého úsilí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK a následně jeho Střediska bezpečnostní politiky, [2] se dosud soustřeďoval na vytvoření formální struktury bezpečnostního systému, tj. jeho prvků a struktury, méně na vazby mezi jednotlivými prvky, a na samotný řídící proces, tj. ze systémového hlediska na chování systému v dynamickém režimu z hlediska efektivity realizace vytyčených cílů. Pozornost byla zatím věnována i tvorbě bezpečnostních dokumentů, tj. strategií, koncepcí ap. Tématem a cílem této studie je proto nastínit model funkce, chování a komplexního řízení systému bezpečnosti ČR a vyvolat o této problematice širší diskuzi.

Cieľom článku je priblížiť pôsobenie príslušníkov Ozbrojených síl SR vo vojen­skej operácii ISAF a oboznámiť čitateľa s hlavnými faktami zapojenia sa Slovenskej republiky ako člena Aliancie do tejto operácie. V texte je načrtnutá genéza operácie ISAF ako aj genéza a štruktúra jednotlivých zložiek slovenského kontingentu. Počas svojho pôsobenia v ISAFe získali príslušníci OS SR cenné skúsenosti, vďaka ktorým zvýšili svoju odbornú spôsobilosť a dosiahli vyššiu kompatibilitu s ostatnými členmi Aliancie. V závere sú uvedené najvýznamnejšie ocenenia od koaličných partnerov za profesionálne nasadenie, odbornú spôsobilosť a odhodlanie príslušníkov OS SR pomáhať a brániť základné ľudské práva a slobody afganského ľudu a pomôcť mu prevziať zodpovednosť za seba a svoju krajinu.