Fulltextové hledání

Doktrinální publikace, které byly zmíněny v minulém čísle ale i další, jsou základem pro velitele, aby při plánování a vedení operací mohl rozpoznat možnou kulminaci a stanovil způsoby, jak ji oddálit. Historie je však důkazem, že prvním výstřelem se původní plány mění. Přesto existuje řada faktorů či indicií, které operačnímu veliteli mohou poskytnout radu, jak příchod nebo dosažení kulminačního bodu rozpozná.

Ve dnech 14.-16. 10. 2008 proběhla v posádce Liberec, v reprezentativních prostorech hotelu Babylon, prestižní mezinárodní "3rd Commandant and Commanders Conference" nejvyšších představitelů a odborníků v oblasti CBRN defence [1] nejen z řad států NATO, ale i nečlenských zemí. Motto konference, "Národní pohled na aktuální hrozby zneužití zbraní hromadného ničení", reflektovalo na současné vnímání reálných hrozeb tak, jak jsou charakterizovány strategickými koncepčními dokumenty.

Cílem tohoto článku je poskytnout čitateli základní informace související s objasněním koncepce kulminačního bodu, navést jej správným směrem k jejímu pochopení a správnému výkladu. Koncepce kulminačního bodu je pojednávána ve třech základních částech, kdy je objasněno Clausewitzovo pojetí, dále je popsána teorie kulminačního bodu podle některých doktrinálních publikací a na závěr jsou objasněny všeobecné souvislosti, dokreslující základní pochopení této koncepce.

Ozbrojené síly České republiky mají podle zákona jednoznačně stanovený úkol, kterým je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení [1]. Aby tento úkol mohly ozbrojené síly v plném rozsahu splnit, musí se za stavu ohrožení státu a válečného stavu doplnit vojáky ze zálohy. Jedním z významných faktorů, jenž může doplňování nepřímo ovlivňovat a který si málo uvědomujeme, je i náboženství a s ním spojený pacifismus. Možný vliv této sociálně-politické teorie na doplňování ozbrojených sil České republiky vojáky v záloze hodnotí následující příspěvek.

Pod záštitou Univerzity obrany v Brně byl již potřetí realizován průzkum názorů a postojů české veřejnosti k Armádě České republiky a k otázkám obrany a bezpečnosti. Toto kontinuální monitorování postojů naší veřejnosti poskytuje mimo jiné obraz o dlouhodobém vývoji názorů populace, o jejich stabilitě či tendenci ke změně. Umožňuje odkrývat případné vazby mezi vnitropolitickou a zahraničněpolitickou situací a změnami ve sledovaných postojích a preferencích.

Trend nastolený zeměmi NATO - budování malých, mobilních, moderních a vysoce bojeschop-ných jednotek, připravených k bojovému použití kdekoli a v jakýchkoli podmínkách - zvyšuje požadavky na připravenost a schopnosti mechanizovaných a pěších jednotek. Kromě změn organizačních struktur, zavádění nových účinnějších zbraní, zbraňových systémů, techniky a forem (způsobů) přípravy (výchovy a výcviku) jsou také zdokonalovány způsoby taktického použití mechanizovaných a pěších jednotek a jejich schopnost plnit úkoly v součinnosti s ostatními druhy vojsk a spojeneckých jednotek. Malé jednotky - rota, četa, družstvo - se musí připravo-vat na plnění úkolů v celém spektru možných operací a v různém prostředí, aby byly schopny odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj situace v prostoru jejich nasazení. Ve smyslu těchto požadavků jsou zpracovány i vojenské publikace Taktika roty, Taktika čety a Taktika družstva, které budou vydány v blízké době.

Zdálo by se logické, že intervenující vojska nejdříve zpacifikují vojenské jednotky a současně nebo následně obsadí ministerstvo obrany a generální štáb. V případě vpádu vojsk Varšavské smlouvy tomu tak nebylo. Na MNO 21. srpna 1968 dopoledne zasedalo mimořádné kolegium ministra k průběhu okupace, když do zasedací místnosti vstoupil sovětský major a rázně přítomným oznámil, aby shromáždění považovali za rozpuštěné. Předtím však sovětští vojáci okupovali Vojenskou politickou akademii, která nesla jméno Klementa Gottwalda. Proč právě vysoká škola byla Sovětům nejvíc trnem v oku? Zjevně proto, že tu vzniklo tzv. Memorandum.

Koncepce těžiště (COG - Centre of Gravity) patří vedle dalších operačních koncepcí (např. stanovení cíle, rozhodující body, komunikační směry, kulminační bod, přímý vs. nepřímý postup, konečný stav aj.) k těm nejvýznamnějším prvkům či nástrojům operačního umění, pomocí kterých lze stanovit, co bude v operaci rozhodující a dát jí takovou podobu, která zaručí její úspěch. Cílem tohoto článku je poskytnout čitateli základní informace související s objasněním koncepce těžiště, navést jej správným směrem k jejímu pochopení a správnému výkladu. Koncepce těžiště je pojednávána ve třech základních částech, kdy je objasněno Clausewitzovo pojetí, dále je popsána teorie těžiště podle některých doktrinálních publikací a na závěr jsou objasněny všeobecné souvislosti, dokreslující základní pochopení této koncepce.

Řízení podle cílů dnes představuje jednu ze základních metod moderního managementu. Tato metoda našla své využití rovněž v odvětví obrany. Řízení podle cílů je použito v pozemních silách USA pro potřeby plánování zdrojů. V České republice je řízení podle cílů použito v procesu střednědobého plánování činnosti a rozvoje rezortu Ministerstva obrany. Výsledky použití metody řízení podle zdrojů v odvětví obrany se však liší a někdy mohou být dokonce žalostné. Rozbor takového druhu bilance řízení podle cílů v rezortu MO ČR je předmětem tohoto článku.

Skutečnost, že jaderné zbraně nebyly použity déle než 60 let a v celé historii se tak stalo jen jednou, ještě neznamená, že nemají svůj význam. Právě naopak, stále slouží jako nejefektivnější nástroj odstrašení.

Od přijetí visegrádské deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě k evropské integraci se stala ústředním bodem jejich spolupráce při vytváření podmínek pro vstup středoevropských států do NATO a rozšiřování této organizace. Vstup Slovenské republiky do NATO nebyl samozřejmostí a otázka členství v NATO stále do značné míry slovenskou společnost polarizuje. Analýza výzkumů uskutečněných v rámci projektu Transatlantické trendy (Transatlantic Trends) ukazuje klesající podporu NATO ve zkoumaných evropských zemích. Autor příspěvku analyzuje získaná data ve vztahu ke Slovensku a z analyzovaných trendů vyvozuje potřebu zintenzivnit veřejnou diskuzi o smyslu členství v NATO, o problémech jeho transformace, rozšiřování a působení NATO jako významného globálního aktéra mezinárodních vztahů.

Cílem předkládané práce je zmapování současné bezpečnostní situace v Evropě z pohledu problematiky radikálního islámu, který ve značné míře ovlivňuje rozhodovací vnitropolitické a zahraničněpolitické procesy nejenom v evropském regionu. Objasnění historických kořenů a vazeb na islámský blízkovýchodní terorismus by mělo přispět k lepší orientaci v netransparentních politických procesech, které ve svém důsledku mohou přispívat k radikalizačním tendencím a negativním postojům muslimských komunit v západním světě. Koncepce článku uplatňuje mezioborový přístup s vědomím naléhavosti zabývat se věcmi v jejich komplexitě a souvislostech, v rozsahu pro domácího čtenáře dosud nezpracovaném.

Následující práce se zabývá implementací e-learningu do výuky anglického jazyka (AJ) v kurzu generálního štábu (KGŠ) na Ústavu operačně taktických studií (ÚOTS) Univerzity obrany (UO) v Brně. Příspěvek se zabývá výhodami případně nevýhodami používaných e-learningových materiálů a zmiňuje též nově připravované e-learningové soubory, které vznikají na základě analýzy potřeb jak studentů UO, tak i vojenských profesionálů Armády České Republiky (AČR) připravujících se vycestovat na zahraniční mise. Uvedené materiály budou rovněž používány při výuce anglického jazyka v KGŠ.

Rozhodování je jednou z nejvýznamnějších aktivit realizovanou manažery (a vůbec každým člověkem v jeho každodenním životě). Je jádrem řízení a mnohdy se pojmy rozhodování a řízení chápou jako synonyma. Prolíná se všemi manažerskými činnostmi (i celým životem člověka). Kvalita rozhodování ovlivňuje fungování jakékoli organizace, její výsledky a budoucnost. Často jde při rozhodování o značné prostředky všeho druhu. Problematice rozhodování tudíž musí být věnována velká pozornost i při přípravě budoucích vojenských profesionálů, velitelů a manažerů. Oni budou v budoucnu rozhodovat nejen o značných materiálních hodnotách, ale i životech svých pořízených. Cílem článku je nastínit souvislosti teorie managementu, konkrétně manažerských funkcí, s velitelskou praxí. Jde například o využití znalostí z teorie managementu při výuce teorie střelby, respektive teorie střelby při rozhodování. Tyto a obdobné souvislosti by neměly být opomíjené v přípravě budoucích velitelů (manažerů).

Mezi hlavní úkoly AČR patří připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení s maximálním využitím systému kolektivní obrany. Základem jejího doplňování za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je provedení odvodního řízení u osob povinných brannou povinností a jejich povolávání k výkonu mimořádné služby. Následující článek je zaměřen na vymezení institutu branné povinnosti a odvodního řízení.

Autor článku se zamýšlí nad možnými změnami v poslání a úkolech Armády České republiky, které dedukuje z dlouhodobých trendů vývoje bezpečnostního prostředí. Předkládané teze vycházejí z předpokladu dominující role USA ve světě, i když existují názory, že realizace tzv. preemptivní strategie Spojené státy oslabuje jak finančně, tak pokud jde o lidské zdroje, což by zpětně mohlo jejich vedoucí roli ve světě ohrozit. Funkčnost či nefunkčnost preemptivní strategie je tématem na samostatný článek, právě tak jako aktuální novinová témata, jako např. jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova. Kosovo je sice problém, ale v dlouhodobém výhledu je jeho význam marginální. Mimo rámec úvah o jsou i možné vnitřní komplikace, např. nesouhlas části obyvatelstva s expedičním charakterem čs. ozbrojených sil či nákupem nových zbraňových systémů. Rozbor této problematiky patří spíše do oblasti vnitropolitických analýz.

Již před řadou let byl vysloven názor, že by bylo prospěšné pro zkvalitnění vědomostí, návyků a dovedností do procesu přípravy velitelů a jednotek pevně začlenit výcvik na simulátorech.
V souladu s tímto záměrem bylo v Armádě České republiky (AČR) zahájeno budování simulačních středisek pro přípravu specialistů různých vojenských odborností. Ve prospěch mechanizovaných a tankových jednotek, k jejich zdokonalování, byla určena dvě simulační střediska. V Brně bylo zřízeno středisko pro stupeň velení prapor a výše, ve Vyškově středisko pro velitelské stupně do roty včetně.

Armáda České republiky se v současné době nachází v situaci, kdy je zdrojový rámec každoročně výrazně snižován. To se společně s pokračující reorganizací AČR dotýká mimo jiné i tak důležité oblasti, jako jsou místa velení. Otázkou míst velení se zabývá sekce rozvoje druhů sil - operační sekce Ministerstva obrany, avšak každá brigáda si ve svých standardních operačních postupech upravuje strukturu míst velení, názvy jejich prvků, odpovědnost a pracovní náplň funkcionářů a pracovišť podle svých zkušeností a potřeb.

Poslední dekáda minulého století s sebou přinesla zásadní politické, ekonomické, sociální a další změny především v zemích střední a východní Evropy. Do 21. století vstoupily státy rozšiřující se Severoatlantické aliance nikoli s jedním, jasně definovaným nepřítelem, ale proti celé nepřátelské koalici, která není omezena žádnými konkrétními hranicemi ani konvencemi - hovoříme o tzv. asymetrickém válčišti. Proběhlé zásadní změny vyvolaly potřebu uvažovat o dalším rozvoji ozbrojených sil ve 21. století.

Hrozba ekologické krize, hrozba globální finanční krize a hrozba terorismu jako hlavní rysy světové rizikové společnosti a stírání hranic mezi těmito hrozbami budou podle významného německého sociologa Ulricha Becka hlavní "osou" vývoje světa ve 21. století. Přednáška, kde zmínil a podrobně charakterizoval rysy takové společnosti sice zazněla na London School of Economics and Political Science v únoru 2002, nicméně její kontury nastínil v dnes již klasickém sociologickém díle "Riziková společnost", napsaném před téměř dvaceti lety v roce 1986. [1] Tedy v roce, kdy se teprve rýsovaly zásadní politické, ekonomické a sociální změny spojené s koncem studené války a rozpadem modelu světa, jehož podobu zásadně ovlivňovaly dvě proti sobě stojící supervelmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz. Beckovy závěry v konfrontaci se současnou politickou a bezpečnostní realitou mohou být bezesporu cenným rámcem pro naše uvažování o možné budoucnosti v horizontu 10-15 let. Stejně tak jako celá řada zahraničních i českých analytických studií, publikací a článků z poslední doby mezi kterými zaujímá významné místo zpráva Národní zpravodajské rady Spojených států o perspektivách globální budoucnosti v roce 2020 zveřejněná v roce 2004. [2]

Od 90. let 20. století jsme svědky debaty o tzv. rozšířeném konceptu bezpečnosti (Extended Concept of Security). [1] Podle tohoto pojetí národní stát již není jediným privilegovaným referenčním objektem bezpečnosti. Jednotlivé entity (jednotlivci, komunity, privátní subjekty, národy, státy) vyžadují různá bezpečnostní prizmata a přístupy. Klasický model vnitřní bezpečnosti (a bezpečnosti obecně) je tedy rozšířen: od vojensky pojaté bezpečnosti národního státu směrem k mezinárodním - globálním i regionálním - ekonomickým, sociálním, environmentálním či lidskoprávním dimenzím problematiky bezpečnosti. Odpovědnost za takto pojatou bezpečnost už nemůže ležet pouze a výhradně na národním státu: odpovědnost je rozšířena "nahoru", tj. směrem k mezinárodním organizacím, a "dolů", tj. k výkonu samospráv, komunit, nevládních organizací, soukromých subjektů a občanům.

Od počátku první dekády 21. století jsou Česká republika a celý svět konfrontovány s novými bezpečnostními hrozbami, jejichž rozsah bude dále zesilovat i díky působení globalizace. Jsou to především terorismus, rozšiřování zbraní hromadného ničení, existence slabých států, regionální konflikty, sociálně-ekonomické hrozby (extrémní chudoba), organizovaný zločin, růst nacionalismu, fundamentalismu, environmentální hrozby (globální oteplování), problematika bezpečnosti potravinových zdrojů, informační bezpečnost, zranitelnost finančních trhů. Obtížné předvídání hrozeb a možnost jejich rychlého šíření vyžadují kvalitnější a účinnější analýzy, prostředky a systémy včasného varování.Bezpečnostní výzvy, kterým budeme čelit, budou stále složitější a naše schopnost se s nimi vyrovnat bude podstatně ovlivněna promyšleností našich přístupů ve využívání možností a příležitostí, jež bude nabízet bezpečnostní výzkum ČR.

Globalizace dospěla do stadia, které si vyžaduje komplexní chápání bezpečnosti na mezinárodní i na národní úrovni. Proto je nutné zamýšlet se nad základními otázkami bezpečnosti a v návaznosti na to pak rozpracovávat bezpečnostní koncepce a přijímat praktická opatření v oblasti bezpečnostní politiky. Je to nezbytný předpoklad efektivního vynakládání finančních prostředků a lidských zdrojů a vyvarování se nahodilého, ad hoc rozhodování na základě chybných informací a představ, jejichž dopady mohou někdy mít i katastrofálních důsledky

Nejčastější formou války v minulém půlstoletí byly nepravidelné a vnitrostátní konflikty, zpravidla nazývané malými válkami. Protože se četnost a ničivost malých válek zvyšují, je toto téma považováno za důležité. Článek vysvětluje povahu malých válek, popisuje jejich přetrvávající rysy a nové rysy typické pro 21. století, jaké jsou důsledky nových charakteristik těchto konfliktů a proč je vedení malých válek nesnadné.

Chceme-li identifikovat odstrašující příklad nesprávně vedeného strategického rozhodovacího procesu, těžko najdeme vhodnější než je potenciální dislokace některého ze segmentů americké protiraketové základny ve střední Evropě, konkrétně i u nás. Politici a komentátoři o něm začali diskutovat nejen bez základních odborných znalostí, ale i primárních relevantních informací. Byly vysloveny okamžité soudy bez zvážení všech pozitivních i negativních aspektů tohoto rozhodnutí, které se po vyslovení často těžko berou zpět. Nevzaly se mimo převažujících politických a postojových ani v úvahu všechny bezpečnostní, vojenské, technické, ekonomické, environmentální, personální, právní, psychologické aj. souvislosti a důsledky.

"Návrat Ruska" jako státu, který začíná razantněji spolurozhodovat o politické agendě současného světového vývoje, přičemž se dá očekávat, že tomu tak bude i v budoucnu, vyvolává potřebu více reflektovat fakta a souvislosti spojené s dávnější i nedávnou historií největšího státu světa. Do jisté míry to umožňuje i pochopit logiku, resp. problémy vývoje současného Ruska a jeho možné perspektivy.

Řízení jakosti v tržním sektoru je nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování každé organizace. V Armádě České republiky by tomu nemělo být jinak. Oblast jakosti, v tržním sektoru, řeší především normy ISO řady 9000, které jsou univerzálně použitelné ve většině organizací realizujících produkt..Cílem příspěvku je poukázat na výhodnost a potřebnost využívání systému řízení jakosti (např. využití modelu systému řízení jakosti v souladu s normami ISO řady 9000), jeho význam pro Armádu České republiky a vztah k logistice. Příspěvek je omezen na přiblížení problematiky řízení jakosti v civilním sektoru a v Armádě České republiky a na tvorbu základního záměru realizace systému řízení jakosti v Armádě České republiky.