Fulltextové hledání

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR. Článek přináší soubor výstupů graficky zobrazujících aktivitu v environmentální oblasti s vnitřními souvislostmi mezi civilní legislativou, požadavky EU a NATO v chronologickém sledu. Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační. Za důvody stagnace shledáváme obavy velitelů nad negativním vlivem "ekologického přístupu" k výcviku vojsk a nedostatek osvěty v oblasti environmentálního vzdělávání resortu obrany.

Sdělení pojednává o možných formách a metodách dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva se zaměřením na provádění opatření ochrany obyvatelstva při vyšších krizových stavech. Cílem je analyzovat možné priority, zdroje a postupy pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ve vážných a rozsáhlých krizových situacích s využitím všech sil a schopností státu i občanů. Práce se zabývá možností vyšší efektivity opatření ochrany obyvatelstva při vyhlášení vyšších krizových stavů cestou generování doplňkových sil a prostředků a metodami pro řízení těchto opatření. Cílem práce je mimo jiné poukázat na skutečnost, že opatření ochrany obyvatelstva musí být připravována perspektivně a komplexně a musí odrážet možná rizika, včetně nadprojektových, které na teritoriu státu mohou působit.

Článek se zabývá možnostmi ochrany vnějšího perimetru statických vojenských objektů s využitím pozemních bezosádkových systémů, které mohou doplnit již existující ochranné prvky. Teoretická východiska a dosažené závěry byly experimentálně ověřeny v terénu při ochraně menší základny, s využitím UGS Taros Furbo a výpočtů Systému podpory taktických rozhodnutí. Systémem vypočítané trasy přesunu ochrany základny byly následně prakticky realizovány pěší hlídkou i autonomním UGS Taros Furbo, se zaměřením na průchodnost terénu a čas jejich překonání. Hlavním cílem článku je představit vojenské veřejnosti současné možnosti nasazení UGS Taros Furbo při ochraně statických vojenských objektů, jako jsou místa velení nebo základny. Jejich využitím se mohou značně snížit požadavky a nároky na nasazení pěších hlídek k ochraně vnějšího perimetru.

Článek se věnuje konceptu crowdsourcingu v prostředí sociálních sítí jako novému fenoménu zapojujícího civilní obyvatelstvo do zpravodajského procesu a umožňující využití jeho zpravodajského potenciálu během ozbrojeného konfliktu. Crowdsourcing civilního obyvatelstva je představen na příkladu intervence NATO během první občanské války v Libyi. Článek prezentuje jeho využití během zpravodajského procesu na strategicko-operační úrovni velení a řízení ozbrojených sil. Stanovuje jeho možnou definici jako zdrojového prvku zpravodajského procesu, přičemž je jako zdrojový prvek distinktivně oddělitelný od podobných zdrojových prvků.

Článek je napsán prof. Fr. Ochranou, který je jak čtenářem, tak autorem čtvrtletníku Vojenské rozhledy. Jde o reakci na příspěvek předsedy redakční rady Vl. Karaffy v čísle 4, 2013. Prof. Ochrana obecně souhlasí s jeho závěry týkající se trvání Vojenských rozhledů. Podle něj mají Vojenské rozhledy nezastupitelné místo v celém spektru civilních i vojenských odborných časopisů. Doporučuje vyhodnotit problém jejich další existence na základě analýzy společenských nákladů s ohledem na tzv. společenský užitek. Uvádí hlavní body této analýzy.

Tento článek odpovídá na otázku, zda je Turecko připraveno vstoupit do otevřeného vojenského konfliktu se Sýrií Bašára al-Asada. Text vychází z adaptace Clausewitzova předpokladu, že pro vítězné vedení války musí stát disponovat třemi zdroji: vlastními bojovými silami, podporou obyvatelstva a podporou spojenců. Turecko vykazuje slabiny ve vojenské doméně, zejména v oblasti letectva a protivzdušné obrany a není jisté, že by bylo schopné ovládnout vzdušný prostor v konfliktní oblasti. Turecké obyvatelstvo si vleklý zahraniční konflikt dlouhodobě nepřeje. Země je navzdory mnoha neshodám pevně zakotvena v NATO a její strategické zájmy se neliší od zájmů svých strategických spojenců. Turecko si rovněž nemůže dovolit dostat se do přímého konfliktu s Ruskem. Text uzavírá, že Turecko si vstup do otevřeného ozbrojeného konfliktu nemůže dovolit politicky ani vojensky.

Laserové zbraně jsou předmětem dlouhodobé diskuse. Článek se věnuje jejich případnému zavedení k pěchotním útvarům a osudu ručních palných zbraní. Text analyzuje tyto zbraně ve vybraných kategoriích, ze kterých byly stanoveny na základě procesu usuzování soudy a závěr. Srovnání odhaluje v případě zvládnuté miniaturizace zajímavý paradox. Laserové a střelné zbraně si sice jako odlišné funkcionality nekonkurují, ale za vhodných podmínek se mohou doplňovat a kompenzovat nevýhody své kategorie. Současné moderní bojiště klade na ruční palné zbraně čím dál větší nároky a tím staví konvenční mechanismy zbraní v kombinaci s náboji zaručujícími přesnost, nižší zpětný ráz, ale nedostatečnou průraznost na okraj dalšího možného technologického rozvoje. Zdokonalovaná pasivní ochrana jednotlivců omezuje ranivý potenciál pistolové munice, u puškových nábojů ho zkracuje na vzdálenost pod 150 m a naváděná munice je příliš drahá. Laserové zbraně by mohly za ideálních podmínek tyto nedostatky kompenzovat.

V článku je popisována problematika implementace konceptu hnut í odporu v rámci komplexního přístupu k zajištění obrany státu a jeho odolnosti. Jsou hledány základní podmínky nutné pro zavedení tohoto nástroje a provedena srovnávací analýza vybraných evropských zemí, které k budování hnutí odporu přistoupily. Článek dále popisuje strategické vymezení hnutí odporu v podmínkách ČR, legislativní vymezení hnutí odporu a jeho zakotvení v rámci mezinárodního práva, analyzuje vazbu hnutí odporu na jednotlivé fáze konfliktu, kategorizuje aktéry hnutí odporu, definuje jejich role a využívané metody vedení odporu. V závěru definuje nezbytné podmínky implementace hnutí odporu do bezpečnostního a obranného systému státu.

Článek se zabývá ministerskými úředníky České republiky. Na základě dotazníkového výzkumu a hloubkových rozhovorů zkoumá roli sociálně vědních poznatků, které využívají ministerští úředníci. Na základě výsledků empirického výzkumu jsou vyvozovány komparativní závěry týkající se ministerstva obrany a dalších ministerstev.

Článek se věnuje srovnání náhrad nemajetkové újmy ve veřejné a soukromé sféře. Ve veřejné sféře je přiblížena právní úprava újmy na zdraví ve služebních poměrech, v soukromé sféře úprava v občanském a pracovním právu. Zvláštní pozornost je zaměřena na přechod náhrad nemajetkové újmy na dědice - zatímco ve služebních poměrech takové nároky zanikají smrtí (nepřecházejí na dědice), což bylo převzato z právní úpravy 60. let minulého století, v současném soukromém právu nezanikají, pokud byly jako dluh uznány nebo alespoň uplatněny u orgánu veřejné moci. Cílem příspěvku je kritická analýza současného stavu a návrhy de lege ferenda (přiblížení pracovněprávní úpravě). Problematika je významná jak z hlediska veřejných financí, tak fungování veřejného sektoru a prosazování právního státu.

Internet věcí (IoT) získává stále větší důraz ve vojenských operacích. Aplikace prvků IoT ve vojenském prostředí zvyšuje znalost situace a podporuje získávání a udržování informační převahy. Informace, které poskytují o nepříteli, prostoru operace a pozici a stavu vlastních sil a prostředků, mohou přispět k úspěšnému provedení operací na taktické, operační a strategické úrovni. Mohou však také představovat vážné hrozby, pokud jejich zranitelnost umožní únik dat, která shromáždily, nebo poskytnou přístup k informačním komunikačním sítím používaným pro nepřítele. V tomto článku autor zkoumal chyby zabezpečení těchto zařízení IoT pomocí analýzy klíčových slov. Poté, co vyvodil závěry z analýzy relevantní literatury, porovnal získané výsledky s dnes běžnými typickými hrozbami a útoky IoT, jako jsou distribuované útoky odmítnutí služby, ohrožení zabezpečení, programového vybavení, či bezpečnosti a ochrany soukromí.

Článek předkládá první systematickou analýzu vzdělávání v oblasti kognitivní odolnosti v resortu Ministerstva obrany ČR, jehož význam narůstá v kontextu současných hybridních hrozeb. Prostřednictvím metodologické triangulace (analýza dokumentů, dotazníky, rozhovory) výzkum mapuje pokrytí relevantních témat na všech úrovních formálního vojenského vzdělávání v rámci resortu. SWOT analýza odhaluje existenci základů pro rozvoj kognitivní odolnosti, ale i absenci systematického přístupu k této problematice. Z výsledků vyplývají tři hlavní výzvy pro transformaci vzdělávacího systému: systematizace přístupu, personální zabezpečení a modernizace infrastruktury. Studie vytváří empirickou bázi pro strategická doporučení k posílení resilience vojenského personálu vůči informačním a psychologickým operacím.

Tato studie podává souhrnný přehled o tvorbě mezinárodní bezpečnostní architektury a její činnosti v podobě jejich dvou hlavních pilířů, tj. Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance v regionu Blízkého a Středního východu. V rámci mezinárodních bezpečnostních vztahů se jedná o region velmi nestabilní a konfliktní, kdy tato nestabilita trvá prakticky od založení státu Izrael v roce 1948. Globální OSN, její celková činnost a význam, zejména humanitární a mírotvorná činnost nejen pro oblast Blízkého a Středního východu, je velice přínosná, a to po celé období studené války až do současnosti. NATO jako bezpečnostní organizace patří mezi významné světové aktéry ovlivňující současné mezinárodní bezpečnostní vztahy. Obě tyto organizace svoji činností představují zásadní prostředek k zajištění světového míru a bezpečnosti.

Tato stať se zabývá jednou z nejvýbušnějších oblastí dnešního světa, kterou je Blízký a Střední východ (BSV) a zejména pak území historické Palestiny, kde už dlouhou dobu probíhá izraelsko - palestinský konflikt (IPK). Stať pojednává především o historických a vojenských souvislostech a je napsána jako tzv. historical explanatory text. Zaměřuje se na nejvýznamnější historické události a vysvětluje způsoby fungování a důsledky procesů, které se tam dlouhodobě odehrávají.

Výběr optimálních zbraňových systémů je pro obranu státu klíčový. Tradiční empirické metody jen těžko postihují komplexnost moderní války. Článek zkoumá potenciál konstruktivní simulace pro informované rozhodování v této oblasti. Simulace taktických operacís komplexními proměnnými, jako je terén, akce nepřítele a interoperabilita systémů, poskytuje cenné informace o efektivitě zbraní. To umožňuje optimalizovat akvizice v  souladu se strategickými cíli. Designová simulace umožňuje zkoumat faktory těžko testovatelné v reálu, srovnávat konfigurace výzbroje, analyzovat taktiku nepřítele a optimalizovat složení a nasazení jednotek, čímž šetří náklady a čas. Simulace umožňuje bezpečně zkoumat i rizikové scénáře. Využití konstruktivní simulace pro výběr zbraní přináší nesporné výhody z hlediska efektivity, bezpečnosti a informovanosti, čímž posiluje obranyschopnost a připravenost na budoucí výzvy.

Článek se týká problematiky žhářských útoků v Izraeli. Problematika terorismu v Izraeli je značně široká, vzhledem k tomu, že je to zde velice častý jev a Izrael se potýká s terorismem na denní bázi. Příspěvek se proto zaměřuje na zápalné balóny, zbraň, která v letech 2018-2023 opakovaně způsobovala požáry v okolí Pásma Gazy. Věnuje se jejich historii, konstrukci, uvádí možnosti jejich eliminace, výhody a nevýhody možných technických řešení a úvahu o budoucnosti jejich použití.

Článek analyzuje klíčové aspekty vývoje obranné politiky České republiky od roku 1989, s důrazem na roli strategické kultury. Text se zaměřuje na historické, politické a sociální faktory, které formovaly přístup České republiky k otázkám obrany a bezpečnosti. Zvláštní pozornost je věnována transformaci Armády České republiky, přechodu na profesionální model a reakcím na měnící se geopolitické hrozby. Součástí analýzy je také pohled na veřejné vnímání armády, vliv historických narativů na strategickou kulturu a vztah politických elit k otázkám obrany. Článek zdůrazňuje význam strategické kultury jako analytického rámce pro pochopení dlouhodobých trendů a vývoje obranné politiky, přičemž naznačuje možnosti budoucího výzkumu této problematiky v českém prostředí.

Výzkum historiografie použití zbraní hromadného ničení zahrnuje exkurs studia recentní problematiky chemického vojska v odborné literatuře. Byly zjištěny čtyři základní periody v rozvoji teorie chemického vojska a koncepce použití zbraní hromadného ničení. 1. První světová válka a vznik Československa jako období změn zásad vedení jednotek v poli vlivem existence chemické zbraně. 2. Období po ukončení 2. světové války, reflexe na hrozby v podobě vzniku chemického vojska, převzetí sovětské doktríny a cílů vojenského výzkumu. 3. Devadesátá léta 20. století jako období charakteristické akcentem na válku v Perském zálivu, proliferaci zbraní hromadného ničení a zavádění nových technických prostředků jednotek a útvarů radiační, chemické a biologické ochrany. 4. Počátek 21. století a hrozba ultraterorismu, rozvoj specializovaných schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení, vznik 9. roty chemické ochrany Sil okamžité reakce a dominance mezinárodně-bezpečnostních témat, která jsou v převaze nad problémy ochrany vojsk v operacích. Zkoumané články dokládají originalitu vědeckého myšlení a sociální přínos odborného písemnictví rezortem obrany.

Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).

Dosavadní výzkumy o Číně a Tchaj-wanu se zabývají primárně současnými stavy bilaterální vztahů, armádních doktrín a podobně. Malá pozornost se však věnuje následkům potenciální války mezi Čínou a Tchaj-wanem. Článek zkoumá podmínky pro vznik a činnost guerilly s para militantními prvky na Tchaj-wanu v situaci, kdy Čína Tchaj-wan ovládne. Analýza vychází ze současného obecného, kulturně-sociálního, politického, geografického a technologického prostředí. Podstatnou částí analýzy je také rozprava o potenciálu městské guerilly. Článek vychází z akademických textů, analýz a dat, informací a průzkumů relevantních pro hlavní otázky článku. Těmi jsou potenciál vzniku, udržitelnosti a efektivity guerilly. Článek přichází s nálezy, argumentující poměrně vysoký potenciál vzniku guerilly především díky příhodným podmínkám Tchaj-wanu a možnou efektivitu a udržitelnost v závislosti na existujících proměnných, které však potenciál mohou i limitovat.

Na základě metody obsahové analýzy, tato studie analyzuje vůbec první publikovanou bezpečnostní strategii Izraelských obranných sil, která byla zveřejněna v roce 2015. Hlavním cílem textu je nejen představit okolnosti vzniku a diskutovat hlavní cíle tohoto strategického bezpečnostního dokumentu, ale také nastínit širší geopolitický kontext, z něhož vzešel. Autoři argumentují, že dokument akcentoval především dvě oblasti - použití síly a budování kapacit izraelské armády. Mimo jiné publikování strategie mělo plnit také odstrašující efekt. V závěru autoři srovnávají plán Gideon a na něj navazující plán Tnufa a poukazují na značný význam, který má při implementaci takového dokumentu konsenzus politických a vojenských elit, a také se zamýšlejí nad tím, jaké poučení a inspiraci lze z tohoto případu čerpat v našem geografickém prostoru v průběhu procesu formulování či reformulování strategických bezpečnostních dokumentů.

Vzdušné síly hraji v ozbrojených konfliktech významnou roli. Bylo tomu tak i v operacích Odyssey Dawn a Unified Protector v Libyi v roce 2011. Právě při těchto operacích se naplno ukázala závislost evropských států na amerických vzdušných kapacitách. Po roce 2011 dochází k přesunu americké pozornosti do Asie. Článek se zabývá zhodnocením vývoje evropských vzdušných sil od roku 2011 do roku 2021 v kontextu přesunu americké pozornosti Asie. V článku je využit dataset pro porovnání počtů letounů v letech 2011 a 2021. Z výzkumu vyplývá, že evropské státy udržuji flotilu bojových letounů okolo 2000 kusů, zatímco v porovnání s rokem 2011 klesly počty v kategoriích letounů ISR ze 183 na 122 kusů a počet vzdušných tankerů ze 70 na 67 kusů. Naopak počty bezpilotních prostředků kategorie MALE se zdvojnásobily ze 45 na 91 kusů. V kontextu amerického přesunu do Asie je však tento vývoj nedostačující a evropské státy jsou stále závislé na americké podpoře.

Šedý nosorožec je metaforou pro bezpečnostní hrozbu, jež je iracionálně zanedbávána pro značný rozsah i vysokou pravděpodobnost jejího škodlivého účinku na subjekt vlastníka rizika. V diagramu se posuzuje možnost využití systému managementu kontinuity činností jako controllingového nástroje s cílem zmírnění míry operačního rizika narušení kontinuity dotčeného subjektu. Je zavedena veličina Operačně přidávaná hodnota - O´VA v roli kvalitativní dynamické informace o hodnotě produktivity činností. V krizovém scénáři jsou navržena opatření pro zkvalitnění krizové připravenosti subjektu. Je definován indikátor rizika selhání kontinuity činností. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se posuzuje, zda se jedná o projev Šedého nosorožce.

Článok sa zaoberá problematikou plánovania logistiky, ktoré predstavuje jednu zo siedmych plánovacích domén, prostredníctvom ktorých sa vykonáva obranné plánovanie v podmienkach rezortu Ministerstva obranySlovenskej republiky. Autorka v rámci deskriptívneho výskumného problému hľadala odpoveď na otázku: Ako sa plánuje logistika v systéme obranného plánovania na rezortnej úrovni? Článok obsahuje výsledky teoretického a  empirického výskumu realizovaného na danú problematiku. Autorka objasňuje hlavné teoretické východiská skúmanej problematiky, bližšie popisuje metodiku plánovania logistiky v  podmienkach rezortu ako aj aktuálne poznatky a skúsenosti z praxe, poukazuje na najvýznamnejšie problémy v danej oblasti a predkladá návrhy ich možných riešení.

Příspěvek hodnotí úroveń spolupráce rezortu MO ČR a agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency) v oblasti pořizování vojenského materiálu. V praktické části jsou předloženy výsledky výzkumu úrovně zapojení dodavatelů se sídlem v ČR na aktivitách NSPA v letech 2018 až 2022. Využita je Paretova analýza srovnávající účast českých a zahraničních firem na zakázkách realizovaných NSPA z pohledu jejich předmětu, počtu a finanční hodnoty. Kvalitativní případové studie ze tří různých oblastí ilustrují, ve kterých projektech NSPA již ČR figuruje a jaké přínosy a rizika jsou s touto spoluprací pro rezort MO spojeny. Pozitiva a rezervy v procesu pořizování vojenského materiálu tzv. in-house a příležitosti a ohrožení, které mohou plynout z pořízení vojenského materiálu prostřednictvím NSPA, jsou shrnuty formou SWOT analýzy. V závěru jsou předložena doporučení týkající se zefektivnění spolupráce rezortu MO s NSPA ve sféře akvizic.

Článek se zabývá procesem výstavby mostních provizorií po ničivých povodních, které zasáhly Slovinsko na začátku srpna. Česká republika se rozhodla v rámci humanitární pomoci darovat Slovinské republice tři mosty ze souprav TMS (těžká mostová souprava). Článek popisuje proces od vyslání rekognoskačního týmu, přes vyhodnocení průzkumu až po vlastní provedení staveb. Článek čerpá ze zkušeností a postřehů autora, který se všech procesů zúčastnil jako přímý účastník.

{slider Abstrakt}
Ochrana proti působení biologických látek do sebe integruje komplex opatření zahrnujících ochranu proti biologickým zbraním a průmyslových biologickým látkám, kterými se zabývají specialisté vojenského zdravotnictví a chemického vojska. Článek se zabývá obecnou problematikou chápání biologických zbraní a průmyslových biologických látek z hlediska možností ochrany proti jejich účinkům a možností realizace součinnosti specialistů. Cílem článku je poukázat na některé problematické aspekty realizace ochrany proti biologickým zbraním a průmyslovým nebezpečným látkám v návaznosti na zkušenosti z jejich použití v historii. Pomocí analýzy současných dokumentů strategické a operační úrovně a syntézy dostupných zkušeností z operačního nasazení jednotek zdravotnického zabezpečení a chemického vojska byly navrženy varianty optimalizace současného stavu ve vybraných otázkách biologické ochrany, které jsou hlavním závěrem článku. Přínosem článku je návrh a diskuse navržených variant ke zdokonalení schopnosti ochrany proti biologickým látkám, které jsou publikovány v širších aspektech jejího vnímání a poskytnutí obecnějšího podkladu pro následnou diskusi.
{/sliders}

Článek popisuje základní fundamenty a význam manipulativní techniky nazývané Deepfake, která se v prostředí technologické a informační expanze stává také velmi využívaným nástrojem pro šíření propagandy. Tato pokročilá manipulace doplňuje širší spektrum forem dezinformací a bývá stále častěji využívána jako prostředek k vedení informačních operací, nezřídka kdy jako součást širšího hybridního válčení. Efektivně bojovat s tímto druhem manipulace klade vysoké nároky na konzumenty informací, a to jak ze strany použitých detekčních nástrojů, tak ze strany kognitivního lidského přístupu založeného na kritickém myšlení. Expanze a sofistikovanost obdobných manipulativních technik bude nadále pokračovat, a to v souvislosti s rozvojem moderních technologií a provázaností informačního prostředí. Přestože technika Deepfake není spojena pouze s bezpečnostně-vojenskými aspekty, nelze její vliv na informační operace a hybridní válčení opomíjet.

Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) zbraně i přes mezinárodní dohody a regulace představují aktuální závažnou hrozbu. S ohledem na náročnost a nákladnost opatření proti působení CBRN se jeví vhodné jejich získání cestou mezinárodních projektů včetně projektů Permanentní strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie (EU). V této práci byl hodnocen význam projektů PESCO, omezení, příležitosti dané inovacemi. Z dosažených výsledků jsou definovány výsledná doporučení a navazující závěry týkající se projektů PESCO v oblasti CBRN. Zejména jsou definovány závěry a doporučení poukazující na limitovanou efektivitu iniciativy PESCO na jedné straně a příležitosti plynoucí z možné mezinárodní spolupráce na úrovni EU se zvýšením schopností Armády České republiky (AČR) a odstraněním slabých stránek v oblasti CBRN na straně druhé. Bez mezinárodní kooperace by AČR jen obtížně reflektovala současný vývoj v oblasti CBRN.

Článek se zabývá mezinárodně právními aspekty západní vojenské pomoci Ukrajině. První část stručně analyzuje útok Ruské federace na Ukrajinu z pohledu "just war". Následující část se věnuje jednotlivým pohledům mezinárodního práva na vojenskou pomoc Ukrajině - práva neutrality, ius ad bellum, ius in bello, otázky co-belligerency a odpovědnosti státu za spoluvinu v mezinárodně protiprávních jednáních. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a dává odpověď na otázku proč západní pomoc Ukrajině většinově neporušuje normy mezinárodního práva.