Fulltextové hledání

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Výsledky 181 až 210 z 242:

Přístup k outsourcingu v ozbrojených silách USA a některá doporučení pro AČRRecenzované - Vědecký

Outsourcing in the US Armed Forces: Recommendations for the ACR

Prof. PhDr. Miroslav Krč, CSc., prap. Jakub Picka

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 1/2006, Vol. XV. (XLVII.): 35-56

Nutnost vyrovnat se s poklesem vojenského rozpočtu v důsledku požadovaných velkých obranných a vojenských výkonů vede k rozšíření úlohy soukromého sektoru při zajišťování služeb také pro ozbrojené síly USA. V této stati prověřujeme, jakým způsobem v armádě USA přispívá outsourcing k dosažení úspor nákladů a jakým způsobem se postupuje při zapojování soukromého, ale i státního sektoru do plnění zakázek pro ozbrojené síly. Činíme tak na podkladě publikovaných zkušeností americké armády. Zkušeností z dalších zemí Aliance lze nalézt v dalších zdrojích. [1] Dostupné jsou popsané tendence v zapojování vnějších zdrojů v Bundeswehru, britské armádě (britské "think tanks"), a dalších armádách NATO. [2]

Vojenský štáb Evropské unieInformace

The European Union Military Staff (EUMS) performs early warning, strategic planning and situation assessment.

Ing. Josef Nastoupil

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 4/2006, Vol. XV. (XLVII.): 97-101

Článek je výstižným obrazem situace v Evropě. Jeho autorem je francouzský generál, náčelník Vojenského štábu Evropské unie genpor. Jean-Paul Perruche. Článek byl v anglickém znění uveřejněn v rakouském časopise Truppendienst , Bundesheer, 1/2006. České znění je zkráceno.

Místo a úloha obranného průmyslového komplexu v ekonomice a politice Ruské federaceInformace

The Place and Mission of Defence Industrial Complex in Economy and Politics of the Russian Federation

Prof. PhDr. Miroslav Krč, CSc., dr. Luboš Štancl, CSc.

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 2/2006, Vol. XV. (XLVII.): 74-87

Devadesátá léta představují počátek formování nového systému mezinárodních ekonomických a politických vztahů, nahrazující systém existující v období od roku 1945 až do počátku 90. let minulého století, který se vyznačoval soupeřením dvou světových velmocí SSSR a USA. V důsledku geopolitických změn pak na přelomu tisíciletí došlo k výraznému zeslabení politických, ekonomických a vojenských pozic Ruské federace (RF), nástupnického státu bývalého Sovětského svazu. Oslabené mezinárodní postavení Ruska coby světové velmoci je navíc podlamováno výrazným ekonomickým propadem a rozkladem historicky vytvořené struktury společensko-ekonomických a vojensko-politických vztahů. Proto bylo pro vládnoucí struktury RF životně důležité ihned od prvních dnů procesu přeměny Ruska jako bývalého krajně militarizovaného státu v nový demokratický stát přistoupit k hluboké reformě celé ekonomiky, včetně jejího vojenského segmentu - obranného průmyslového komplexu (OPK).

Etické argumentační struktury použité v diskuzi o válce v IrákuNázory, polemika

Ethic Argumentation Structures Used in Discussion over the War in Iraq

Pplk. Mgr. Tomáš Holub

Vojenské rozhledy / Czech Military Review Nr. 1/2006, Vol. XV. (XLVII.): 79-103

Tématem této práce je rovina etická. Je samozřejmě možné tvrdit, že k vedení války v Iráku existují postoje, které jsou svým obsahem i formou natolik pragmatické, že není možné téměř vůbec hovořit o jakýchsi etických východiscích, jež by byly teoreticky zakotveny a vytvářely určitou logickou strukturu. Zabývat se takovýmito přístupy není záměrem této práce, ačkoliv na evropské politické scéně je možné jich pravděpodobně najít nemalý počet. [1] Nicméně základní tezí této studie je, že etické zhodnocení situace je v diskuzi o válce v Iráku přítomno intenzivněji, než se na první pohled může zdát, a mělo - ať už přímý či nepřímý - vliv na rozhodování politiků. [2] Článek si neklade za cíl zhodnotit tyto struktury z pohledu jejich legitimity či verifikovatelnosti, a také v této studii není přihlíženo k etické reflexi, která pracovala s fakty, jež nebyly známy před vlastním zahájením války.