Fulltextové hledání

Používání internetu teroristickými organizacemi se rozšířilo rychleji než internet samotný. S přenosnými počítači unikla teroristická elita bin Ládina speciálním silám USA a Velké Británie, aby v následných letech rozesílala know-how elektronické svaté války, které bylo uloženo na discích počítačů, po internetu po celém světě stoupencům svaté války proti nevěřícím.
Článek byl uveřejněn v č. 2/2008 časopisu Österreichische Militärische Zeitschrift. Zkráceno a redakčně upraveno.

Mojmír Šlachta, Ohniska napětí ve světě. Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. - Kartografie, Praha 2007, stran 187. Srovnáváno se studií Bezpečnostní politika České republiky. Závěrečná zpráva z výzkumného projektu - vedoucí výzkumného týmu Jaroslav Janda. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996)

Rozvoj telekomunikačního trhu a nástup moderních technologií internetu/intranetu vybízí stále více k přemýšlení jak využít nových možností k zlepšení, zrychlení a zlevnění vzdělávání, včetně vzdělávání jazykového. Jaké možnosti e-learning v současné době v této oblasti má? Která složka se ukáže jako nejúčinnější, nejzajímavější nejvíce motivující? Jazyková komunikace pomoci e-mailu, diskusních skupin, video konference, virtuální třídy? Jaké jsou možnosti a hranice individualizace studia? Jak důležitou roli hraje zvukový výstup? Jak co nejlépe realizovat zpětnou vazbu při nácviku, či ověřování dosažené úrovně základních jazykových dovedností?

V současnosti prochází AČR transformací, která je spojena mimo jiné s tlakem na podstatné snižování vojenských nákladů. Jednou z často zmiňovaných otázek účelného nakládání s finančními prostředky je zadávání státních resp. armádních zakázek. V tomto článku aplikujeme metody vícekriteriálního rozhodování při sestavení algoritmu rozhodování o přidělení státní zakázky, který eliminuje z hlediska nákladovosti neoptimální jednání a je snadno využitelný všemi osobami zodpovědnými za zadávání zakázek externím dodavatelům. Tato aplikovaná metoda vytváří kvantifikované podklady, které ztransparentňují zadávání veřejných zakázek, a je možno ji v praxi využít zejména u zakázek malého rozsahu, u nichž způsob výběru dodavatele není zákonem pevně ošetřen. Navržená metoda bude vysvětlena a aplikována v konkrétním řešeném příkladě.

Již před řadou let byl vysloven názor, že by bylo prospěšné pro zkvalitnění vědomostí, návyků a dovedností do procesu přípravy velitelů a jednotek pevně začlenit výcvik na simulátorech.
V souladu s tímto záměrem bylo v Armádě České republiky (AČR) zahájeno budování simulačních středisek pro přípravu specialistů různých vojenských odborností. Ve prospěch mechanizovaných a tankových jednotek, k jejich zdokonalování, byla určena dvě simulační střediska. V Brně bylo zřízeno středisko pro stupeň velení prapor a výše, ve Vyškově středisko pro velitelské stupně do roty včetně.

V roce 1990 se očekávalo, že Československá armáda by mohla být kolem roku 2005 plně profesionální. Tato očekávání nakonec naplnila Armáda České republiky jako následnická instituce zaniklé federativní Československé armády. Profesionalizace českých ozbrojených sil započatá před 15 roky byla dokončena.

V souladu s Plánem činnosti SPodV na rok 2006 bylo ve dnech 13.- 17. března 2006 provedeno experimentální cvičení s počítačovou podporou "URBAN WARRIOR 06" v CSTT BRNO. Experimentální cvičení s počítačovou podporou "URBAN WARRIOR 06" bylo pojato jako dvoustranné soupeřské procedurální cvičení v urbanizovaném prostředí za maximálního využití výpočetní techniky, konané za účasti řídícího štábu VeSPodV, příslušníků CSTT Brno, VA Vyškov, VZ Vyškov a vybraných velitelů jednotek ze SpS, konkrétně od 72.mpr.

Generál Norman Schwarzkopf po úspěchu operace Pouštní bouře řekl: "Pro každého velitele
jsou při přípravě i v průběhu vedení bojové činnosti nesmírně důležité přesné a včasné
informace o stavu a možnostech vlastních sil a prostředků!"…

Již řadu let se o využívání simulátorů v naší armádě často hovoří. První fáze teoretické diskuze byla ukončena v roce 1998 vydáním "Koncepce zavádění simulační a trenažérové techniky do AČR." (Koncepce). Dále odborná diskuze pokračovala tím, jak co nejlépe simulační technologie začlenit a využívat v procesu přípravy velitelů, štábů a jednotek. Na mnoha konferencích se o tomto problému jednalo a byla publikována celá řada prací, ve kterých byla uvedena spousta užitečných doporučení.

Autor článku Flotillenadmiral Viktor Toyka je zástupcem velitele Velitelské akademie Spolkových ozbrojených sil v Hamburgu. Z textu, který byl zkrácen a upraven, byly vypuštěny údaje týkající se důstojníků admirálního štábu. Článek byl uveřejněn v č. 10/2005 Europäische Sicherheit.

Cílem článku je ukázat možný způsob hodnocení procesů na základě hospodárnosti, účinnosti a efektivnosti. Článek na příkladu procesu střednědobého plánování rozvoje a činnosti rezortu obrany ukazuje možný způsob hodnocení při využití tzv. 3E, tj. hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

Vedení operací v urbanizovaném prostoru nedovoluje využívat všech technologických výhod, proto vyžaduje důkladný rozbor nových nároků, požadavků na vybavení, výstroj a výzbroj "vojáka 21. století" (městského bojovníka). Především půjde o nové materiály, některé již jsou k dispozici, jiné se zatím připravují.

V zahraničí jsou zkušenosti s různými typy projektů Public Private Partnership (PPP). Existuje mnoho oblastí, ve kterých již projekty fungují nebo se jejich realizace připravuje. Dávají tak názorný příklad, kam by se mohl pohybovat i vývoj v České republice, pokud se nechá tuzemský veřejný a soukromý sektor některými z nich inspirovat. Tento článek prezentuje zkušenosti s využitím formy PPP, jako moderního způsobu zajištění veřejných služeb využívaný v zahraničí se specifickým zaměřením na odvětví obrany. Je zde popsána základní charakteristika PPP projektů, jejich zaměření a přínosy a v neposlední řadě jsou zde popsány zahraniční zkušenosti s PPP v evropských anglosaských státech NATO.

Cílem zpracování "Plánu shromažďování informací" zpravodajským štábem, je soustředění úsilí zdrojů a agentur k shromáždění takových informací, které umožní veliteli pochopení činnosti nepřítele na bojišti. Problematika shromažďování informací je v podmínkách AČR v současnosti řešena především na cvičeních, kde neexistuje reálný výstup, a proto může být i pouhou formalitou. Pouze omezený okruh zpravodajských důstojníků AČR se setkal s realitou při svém zapojení do mírových misí. O to více je složitější situace, kdy zpravodajský štáb má zpracovávat "plán shromažďování informací" v podmínkách plánování a řízení operací, ze kterých má zkušenosti především americká armáda ve válce v Iráku či Afghánistánu. Autor v tomto článku využívá publikovaných zkušeností amerických zpravodajských důstojníků. Článek není přímým překladem.

V časopise Cizí jazyky, 2004/2005 č. 3, který se zabývá výukou cizích jazyků v ČR, byl zmíněn Akční plán EU 2004-2006 a byly také zveřejněny některé úvodní pasáže "Sdělení" komise EU. Kromě již známé myšlenky vyučování alespoň dvou cizích jazyků na všech stupních vzdělávání nás zaujal velmi negativní postoj komise EU k poskytování výuky předmětů v anglickém jazyce v zemích, kde angličtina není úředním jazykem. Možná proto, že byly uvedeny pouze některé části uvedeného dokumentu, nebylo nám zcela jasné, proč by vyučování předmětů v anglickém jazyce mělo být tak nevhodné, až nebezpečné. Formulace, že "Současné trendy… mohou mít nepředvídané důsledky na sílu národních jazyků" nám neposkytla dostatečně silné argumenty, abychom s ní souhlasily. Tato problematika nás však zaujala a v krátké době po přečtení uvedeného článku jsme měly možnost seznámit se i s jinými názory, které bychom rády na tomto místě zmínily.

Cílem článku je charakterizovat měření procesů, jehož základem je soustava metrik. Metriky, respektive ukazatele, vychází z obecných základních požadavků kladených na procesy. Mezi požadavky na procesy patří především: výkonnost procesů, stabilita procesů, osvojení procesů v organizaci, způsobilost procesů pro zajištění požadovaných výstupů a možnosti pro jejich trvalé zdokonalování. Uvedené základní perspektivy měření procesů budou v článku popsány především ve vztahu k výkonnosti procesů.

S rostoucím tlakem na kvalitu a úroveň jazykového vzdělávání budoucích vojenských profesionálů je stále větší důraz kladen na ústní i písemnou komunikaci v odborném jazyce a na zavedení nových, inovativních forem výuky. Klasická jazyková příprava, prováděná zejména na učebnách s využitím audiovizuální techniky a nezbytných učebnic a slovníků, pomalu ustupuje a do edukačního procesu vstupují nová média.

Svět je bohužel často plný neřešitelných problémů. V posledních letech, ať se obrátíme kterýmkoli směrem, zjistíme, že jakýkoli zásadní problém se stal problémem nadnárodním. A že se nedá řešit, pokud i naše domácí myšlení nedostane globální rozměr. Proces zajišťování bezpečnosti výraznou měrou závisí na charakteru komplexního bezpečnostního působení jeho prvků čili aktérů. Je to víceúrovňový a mnohostranný proces dotýkající se celého světa. Je proto velmi těžké určit, které fáze, úrovně, oblasti jsou hlavní, určující, podstatné a základní, které více a které méně ovlivňují a zajišťují bezpečnost mezinárodního systému. Autor následujícího příspěvku, učitel na Univerzitě Matěje Béla v Bánské Bystrici a mj. i člen vědecké rady Ústavu strategických studií UO v Brně, se pokouší ukázat na ty procesy, momenty, jež jsou stálým obsahem bezpečnostní problematiky a vyvodit z nich závěry platné nejen pro Českou či Slovenskou republiku, ale které mají širší platnost i v geopolitickém měřítku.

Jedním z atributů vojenského profesionála je tělesná zdatnost. Tento pojem je v důležitých armádních dokumentech skloňován ve všech pádech, málo se však ví co tělesná zdatnost je a ještě méně jaká by měla být u různých vojenských profesí a jaké existují rozdíly v pohlaví, které by měly být zejména vzhledem k ženám respektovány. Následující řádky si nekladou za cíl problém vyřešit, ale upozornit na některé aspekty, které s uvedeným tématem souvisejí a nabídnout možná řešení, případně vyvolat podnětnou diskuzi.