Fulltextové hledání

Hlavní charakteristiky ozbrojených sil České republiky - vedení, organizace, doktríny, personál a jeho příprava, zbraňové systémy, materiál a infrastruktura - se od jejího vzniku v r. 1993 nestále proměňují. Článek analyzuje tři hlavní prvky tohoto procesu: prvním jsou změny globálního bezpečnostního prostředí a jejich vliv na roli a úkoly ozbrojených sil. Druhý prvek představuje marginalizace bezpečnostní a obranné problematiky, což způsobuje nestabilitu ozbrojených sil. Posledním prvkem je vzrůstající úloha mezinárodních organizací při zajišťování bezpečnosti České republiky. V závěru autor shrnuje hlavní úkoly, jež stojí před naším politickým a vojenským vedením

Slovo koncepce je dnes jedním z nejužívanějších pojmů v dlouhodobém a střednědobém řízení rezortu obrany. Tvorba koncepcí se prolíná celou řadou rezortních normativů a je náplní působností téměř všech organizačních celků Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády České republiky. Pojem tvorba koncepcí je svým způsobem zaklínadlem, které používáme vždy, pokud jde o přípravu dlouhodobých a střednědobých strategických rozvojových dokumentů. Článek obsahuje analýzu zákonných východisek upravujících tvorbu strategických dokumentů v podmínkách rezortu obrany a dále analyzuje implikace Metodiky střednědobých koncepcí a Metodiky přípravy veřejných strategií na tvorbu rezortních strategických dokumentů.

Vlastní jaderný program představuje důležitý nástroj domácí i zahraniční politiky íránského režimu. V zahraniční politice slouží jako karta pro jednání s mezinárodním společenstvím o uznání práva Íránu na vlastní regionální politiku a jako pojistka proti vměšování jiných aktérů do íránské politiky. Jednání s mezinárodním společenstvím o jaderném programu nepřineslo zatím žádné výsledky mimo jiné proto, že obě strany mají odlišná očekávání. Mezinárodní společenství nabízí Íránu, že výměnou za splnění rezolucí OSN dojde ke zrušení sankcí a mezinárodní izolace. Írán naproti tomu chce být uznán jako mezinárodně respektovaná regionální velmoc legitimně prosazující své zájmy.

Článek je shrnutím výsledků řešení projektu obranného výzkumu STRUKTURA: "Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím tvorby koncepcí a experimentování - CD&E". Je zaměřen na objasnění problematiky definování modulů jako základního prvku modularity a možné přístupy k výběru hodnocení a formování modulárních úkolových uskupení. Cílem článku je pojednat o možnostech tvorby úkolových uskupení a generování sil v podmínkách definovaných a popsaných scénářů. Hlavní části článku vymezují determinanty organizace modulárních struktur a jejich popis.

Článek se zabývá implementací controllingu do podmínek řízení ústředních orgánů státní správy (dále jen státní správy) v ČR. Jeho cílem je představit controlling ve státní správě jako efektivní nástroj řízení, ukázat zkušenosti nejlepší praxe v SRN. Autoři objasňují zejména teoretická východiska a vymezují nutné předpoklady a podmínky k zavedení controllingu. Tuto část autoři zpracovali z toho důvodu, že doposud neproběhla žádná objasňovací kampaň pro podporu zavedení controllingu určená pro odbornou či laickou veřejnost. Vyjadřují se také k efektivnosti implementace controllingu ve státní správě v ČR, resp. Ministerstva obrany ČR.

Článek představuje případovou studii implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky jazyků na Univerzitě obrany v Brně. Shrnuje pětileté zkušenosti nabyté při systematickém zavádění ICT do výuky angličtiny v Centru jazykové přípravy. Pojmenovává a zdůvodňuje postupné změny v metodách výuky angličtiny, které zavádění ICT provázejí, s ohledem na požadavky učebních osnov a na nové trendy v používání ICT dostupných pro výuku. Zobecněné zkušenosti a poznatky s používáním ICT ve výuce jazyků mohou sloužit jako inspirace či návod pro zavádění ICT i do jiných oblastí výcviku a vzdělávání v AČR.

Operační výzkum představuje způsob týmové práce, při které skupina specialistů různého odborného změření komplexně řeší složitý ekonomický, technický, organizační nebo vojenskostrategický problém.[5] Metody operační analýzy nemají přinést rozhodnutí, ale podložené argumenty a závěry, které budou k výběru řešení problému a rozhodnutí využity. Nalezení a formulace podložených argumentů a závěrů vyžaduje aplikaci analytických metod a postupů, které by byly použitelné v reálné praxi. Tento článek si nedává za cíl popsat jednotlivé metody operační analýzy, ale poukázat na některé příklady a vyvodit závěry pro vojenskou praxi.

Téma se může jevit jako náhodná koincidence, časový souběh dvou na sobě nezávislých událostí. Nová americká vojenská strategie se připravovala dlouho před odchodem Američané z Iráku. Příčinná souvislost tu ale je, nový dokument reaguje právě na okolnosti již ukončeného iráckého konfliktu, a stejně tak na ještě neskončený konflikt afghánský, který má skončit bez ohledu na situaci v zemi v roce 2014. Nejsou ani tajemstvím Karzáího kontakty s Talibánem.

Klement Gottwald po druhé světové válce řekl: Nebudeme z generálů dělat komunisty, ale z komunistů generály. Jedním z nich byl Václav Prchlík. Generál, který se ale za svou hodnost nemusel stydět. Narodil se 25. srpna 1922 ve Stráži nad Nežárkou u Jindřichova Hradce. Je s tím spojena jedna humorná epizoda. Generál Prchlík jako náčelník Hlavní politické správy Československé lidové armády (HPS ČSLA) pravidelně hovořil v armádním rozhlasovém vysílání Polní pošta, kam volali i posluchači. Jeden z nich se ho zeptal: Soudruhu generále, můžete odpovědně říci, do kdy bude stát stráž nad Nežárkou?

Východiskem bezpečnostní politiky státu i strategie Severoatlantické aliance je poznávat, analyzovat a hodnotit vznikající nové bezpečnostní hrozby i ty dosud známé, které nabývají nové podoby nebo se jejich nebezpečnost intenzifikuje. Bezpečnostní hrozbou rozumíme mimo nás nezávisle existující vnější jev, který může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu; závažnost této hrozby je úměrná tomu, jak si tuto hodnotu ceníme; může mít přírodní nebo společenským jevem. Bezpečnostní riziko je mírou pravděpodobnosti, že se hrozba stane reálnou. [1] Článek se zabývá netradičními přístupy k bezpečbnostním hrozbám a rizikům.

Článek se zabývá teoretickými a praktickými souvislostmi hledání "dodatečných" úspor v rezortu Ministerstva obrany. S odvoláním se na závěry Bílé knihy o obraně ukazuje na potřebu důsledně rozlišovat mezi racionální úsporou a neracionální úsporou (tzv. pseudoúsporou). Racionální úspora vede k úspoře původně kalkulovaných zdrojů, kdy se vyšší hospodárností, efektivností a účelností podaří realizovat původně stanovené cíle a dosáhnout jejich ukazatele. Neracionální úspora představuje nesystémový krok, kdy jí odpovídající "škrt" pouze jevově přináší úsporu. Ve skutečnosti vede ke ztrátě schopnosti, nesplnění cíle či jeho ukazatele. V konečném důsledku (obvykle v delším časovém horizontu) vyvolává vyšší společenské náklady nežli bylo daným "škrtem" dosaženo. V kontextu rozlišování mezi racionální a neracionální úsporou jsou navrhována doporučení pro dosahování účinných úspor a odstraňování plýtvání při řízení obranných zdrojů.

Cílem této stati je zmapovat historii využití soukromých vojenských sil. Soukromé vojenské společnosti typu Blackwater (pro svou špatnou pověst přejmenována na Xe Services LLC) jsou sice relativně novým fenoménem mezinárodní bezpečnosti, účast soukromých osob a/nebo skupin soukromých osob v "cizích" ozbrojených konfliktech je však fenoménem stejně starým jako válčení samotné. Bez pochopení dlouhodobějších historických souvislostí proto nelze fundovaně vést debatu nad klíčovými otázkami o samotném rozsahu a možných dopadech soudobého využití služeb soukromých vojenských společností.

Na základě výzkumu stravovacích zvyklostí a měření bioimpedanční analýzy byly zjišťovány změny tělesného složení studentů Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany. Výživový stav a stravovací zvyklosti jsou spolu těsně propojené a ovlivňují antropometrické údaje studentů. V průběhu studijního semestru zejména vlivem zkouškového období se zvyšuje studijní zátěž, která se projevuje v kondici profesionála.

V článku je na modelovém příkladě představena analýza nákladů na zajištění stravování členů IZS a civilního evakuovaného obyvatelstva v případě vzniku krizové situace. Nedílnou součástí nákladů na zajištění stravování je i distribuce potravin do evakuačních center, samotná příprava stravy a likvidace odpadů, což bylo využito při výpočtu a analýze celkových nákladů na zajištění stravování všech skupin obyvatelstva, jak civilního tak i záchranářů, kteří se podíleli na odstraňování následků krizové situace. Na základě provedené analýzy jsou vyvozeny příslušné závěry.

Cílem článku je přispět k diskuzi o potřebnosti simulačních prostředků ve vzdělávání vojenských studentů logistických odborností se zaměřením na vojenskou logistiku. Rozhodovací proces je zde chápán jako celek na sebe navazujících aktivit. Profesionální armáda je založena na standardních aliančních postupech a předpokládá synergické doplňování vzdělávání a výcviku, jež by mělo vyústit v automatizovaný výkon jednotlivých složek. Použité materiály jsou závěry šetření provedeného na Univerzitě obrany. Navrhovaný proces přípravy střeleb mechanizovaného praporu (mpr) je součástí projektového řešení v oblasti využití simulací při výuce logistických odborností v AČR.

Ministr obrany dne 15. 5. 2012 rozhodl, na návrh rektora Univerzity obrany a náměstka ministra obrany pro personalistiku, o vytvoření Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií. Vznik instituce tohoto typu je už delší dobu s nadějemi očekáván, zároveň je jeho potřeba provázena řadou pochybností. Článek popisuje záměr výstavby a činnosti Centra, a zejména jeho úlohu při rozvoji strategických studií, jako východiska pro strategické řízení a na jeho podílu v systému vzdělávání.

Jan Eichler: Bezpečnostní a strategická kultura USA, EU a ČR. Praha: Karolinum, 2011.

Počátek druhé dekády 21. století je spojen s výraznou dynamikou a změnami globálního bezpečnostního prostředí. Patří mezi ně bezpečnostní reorientace Spojených států z transatlantického prostoru do prostoru Pacifiku, východní a jihovýchodní Asie vycházející z nové americké vojenské strategie vyhlášené počátkem ledna 2012, stažení resp. stahování Spojených států z Iráku a Afghánistánu a velký politický a bezpečnostní pohyb v arabském světě po desetiletích zdejšího "statu quo". Autor soudí, že především Evropská unie musí být připravena na možné negativní scénáře vývoje bezpečnostní situace v tomto regionu , respektive mít k dispozici efektivní policejní a vojenské síly s patřičným zázemím humanitární pomoci, které by byly schopny možnou nestabilitu zvládnout.

Podpisem Boloňské deklarace v r. 1999 se čelní představitelé 29 evropských zemí zavázali vybudovat evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by umožnil studovat a pracovat v cizích zemích. Existující mobilita napříč Evropou podporuje mnohojazyčnost a napomáhá lépe pochopit a respektovat tradice evropské jazykové rozmanitosti. V rámci internacionalizace je na vysokých školách pozornost zaměřena na mobilitu studentů, což vede ke snahám vyučovat studijní programy v anglickém jazyce. Internacionalizace se tak vlastně stává kontraproduktivní, neboť je omezována nabídka studia dalších cizích jazyků. Prezentované údaje o výuce jazyků v ČR, o nichž pojednává tento článek, byly získány dotazníkovým šetřením na jazykových pracovištích v textu uváděných fakult v lednu a únoru 2011. Pozornost je věnována výuce ruského jazyka na Univerzitě obrany.

Tato stať navazuje na článek od téhož autora ve Vojenských rozhledech č. 2, 2012, který se zabýval rozborem legálních a nelegálních válek po roce 1990. [1] Pokračování je věnováno další klíčové otázce, kterou je legitimita či legitimnost použití síly v mezinárodních vztazích. Výchozí teoretickou inspirací jsou práce celosvětově uznávaného odborníka, jímž je bývalý ministr zahraničí Austrálie Gareth Evans. Ten v této souvislosti uvádí, že použití síly je legitimní v tom případě, že se prokáží jeho důvody. [2] Znamená to, že se musí potvrdit, že země, organizace či událost, proti kterým byla zahájena válka, skutečně představovaly vážnou a naléhavou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Nedílně s tím musí být předloženy důkazy, že daná hrozba skutečně existovala a že byla vážná a naléhavá. Legitimitou jednotlivých v článku uvedených vojenských operací se již zabývala řada autorů, především mimo ČR. Přidanou hodnotou příspěvku je to, že se dané operace snaží hodnotit ve vzájemné souvislosti a při aplikaci jednotných kritérií.

Obamovo prezidentství je v USA podle komentátorů světového dění na začátku historicky nové éry - post-etnické společnosti. Poslední diskuze naznačují, že Spojené státy sice již v podstatě ztratily postavení jediné supervelmoci, ale nadále si udržují a dlouho budou udržovat podstatný vliv na světové dění. Jisté oslabení globálního velmocenského postavení má své příčiny: neúspěchy v problematicky vyvolaných válkách s důsledky promítajícími se do vážné ekonomické krize s následným výrazným zadlužením. To se nemohlo nepromítnout do snižování vojenského rozpočtu, jakkoli má americká armáda rozesetá na stovkách základen na celém světě stále mocný a stabilizující vliv. Tématem článku je politická a bezpečnostní situace ve světě na pozadí vnitřní i zahraniční politiky Obamovy administrativy.

Tématem této práce je rovina etická. Je samozřejmě možné tvrdit, že k vedení války v Iráku existují postoje, které jsou svým obsahem i formou natolik pragmatické, že není možné téměř vůbec hovořit o jakýchsi etických východiscích, jež by byly teoreticky zakotveny a vytvářely určitou logickou strukturu. Zabývat se takovýmito přístupy není záměrem této práce, ačkoliv na evropské politické scéně je možné jich pravděpodobně najít nemalý počet. [1] Nicméně základní tezí této studie je, že etické zhodnocení situace je v diskuzi o válce v Iráku přítomno intenzivněji, než se na první pohled může zdát, a mělo - ať už přímý či nepřímý - vliv na rozhodování politiků. [2] Článek si neklade za cíl zhodnotit tyto struktury z pohledu jejich legitimity či verifikovatelnosti, a také v této studii není přihlíženo k etické reflexi, která pracovala s fakty, jež nebyly známy před vlastním zahájením války.

Ochrana, F. (ed.) a kol.: Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. Fakulta sociálních věd UK. Praha: Matfyzpress, 2010, s.

V souvislosti s přípravou aktualizované Bezpečnostní strategie 2011 a Bílé knihy o obraně se v případě předpokládaného vývoje bezpečnostního prostředí uvádí jako jeden z jeho důležitých faktorů růst vlivu a ambicí nových globálních a regionálních aktérů. Tomuto problému je nutné věnovat patřičnou pozornost. Je totiž zřejmé, že v následujících deseti dvaceti letech bude pokračovat zásadní transformace celého mezinárodního systému, který se vytvářel zhruba od třetí třetiny 19. století. Realitou jsou dnes čtyři hlavní globální mocenská centra: Severní Amerika (Spojené státy a Kanada), EU, Čína a Japonsko.

Recenze díla Štefana Volnera "Geopolitika" s podtitulem Klasická, nová, Európská únia ako geopolitický aktér 21. storočia.

Balabán, M., Stejskal, L. a kol. Kapitoly o bezpečnosti. Karlova univerzita v Praze, druhé, upravené a rozšířené vydání (1. vydání 2007). Praha: nakladatelství Karolinum, 2010, 484 stran, ISBN 80-246-1863-0.

Plánování je inicializační fází procesu řízení. V případě státu a plánování ministerstev jde o byrokratický proces. Jeho výsledkem je dokument schvalovaný buď vládou a zákonodárci (finanční plán - rozpočet), nebo členem vlády stojícím v čele ministerstva (střednědobý plán), anebo některým z orgánů vlády, či dokonce celou vládou (strategické dokumenty). Plán však má být realistický, a tudíž plánování musí brát v potaz změny v okolí předmětu, o kterém se plánuje. Mezi zásadní změny, které mají být zohledněny při plánování v krátkodobém a střednědobém horizontu, patří cenový vývoj.

Ti, kdo spekulují o úpadku moci jediné současné supervelmoci, protože všechny říše jednou upadly nebo se dokonce rozpadly, zapomínají na jeden důležitý faktor, možná primární: Američané úspěšně překonali pět vážných krizí: občanskou válku, první světovou válku, hospodářskou krizi 1929, druhou světovou válku, Vietnam. Mají k dispozici nezměrný lidský potenciál, nejmodernější technologie a vědeckovýzkumnou základnu, která je stále schopna jim zajistit další úspěšný vývoj. Pro mladé talenty z celého světa jsou Spojené státy stále Mekkou.

Čína má dlouhou a slavnou vojenskou tradici, sahající až k samým počátkům psané historie. Současná čínská armáda vznikla v 50. letech z gerilových partyzánských skupin, za asistence sovětských poradců. Její modernizaci podstatně zdržely kampaně jako byla "politika velkého skoku" (1958-60) či "kulturní revoluce" (1966-76), které ve svých důsledcích představovaly ekonomickou katastrofu a hladomory. Bez silné a prosperující ekonomiky nemůže být ani silná a moderní armáda. Vývoj ale pokračuje dál. Ve skutečnosti dnes ve světové politice ekonomika začíná nahrazovat i tradiční mocenskou úlohu ozbrojených sil.

Posttraumatická stresová porucha je duševní porucha (emocionální choroba, nemoc dle ICD-10, F43.1), která se zpravidla vyvine jako následek hrůzné, děsivé a život bezprostředně ohrožující situace nebo v důsledku získání jinak vysoce nebezpečné osobní zkušenosti, prožitku. [1]