Fulltextové hledání

Slovo koncepce je dnes jedním z nejužívanějších pojmů v dlouhodobém a střednědobém řízení rezortu obrany. Tvorba koncepcí se prolíná celou řadou rezortních normativů a je náplní působností téměř všech organizačních celků Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády České republiky. Pojem tvorba koncepcí je svým způsobem zaklínadlem, které používáme vždy, pokud jde o přípravu dlouhodobých a střednědobých strategických rozvojových dokumentů. Článek obsahuje analýzu zákonných východisek upravujících tvorbu strategických dokumentů v podmínkách rezortu obrany a dále analyzuje implikace Metodiky střednědobých koncepcí a Metodiky přípravy veřejných strategií na tvorbu rezortních strategických dokumentů.

Delší dobu můžeme sledovat střetnutí dvou metodologických i praktických přístupů: jeden postuluje a prosazuje nutnost a možnost globálního strategického vládnutí spojený s integračními snahami demokratických seskupení; druhý považuje cosi takového za zbytečné až nemožné a logicky se staví proti integračním snahám, za kterými navíc vidí snahy po plánování a sociálním inženýrství. Spoléhá spíše na seberegulující mechanismy tržní ekonomiky a operativní řízení. Podobně tomu je pokud jde o jednotlivé státy. Zatímco za prvním pojetím jsou modelově spíše liberálně demokratické orientace, za druhým poté orientace konzervativní nebo liberálně-konzervativní. Převaha těch či oněch politických sil se projevuje i v ochotě tvořit a realizovat v nejrůznějších oblastech společenských aktivit strategické dokumenty. Lze připustit, že v některých zemích či v určitých obdobích tomu může být i naopak, podle toho, před jakými problémy stojí.

Příspěvek byl napsán u příležitosti desátého výročí konání 1. terminologické konference rezortu obrany a zapojení České republiky do procesu standardizace. Zabývá se otázkami souvisejícími s terminologií, jakožto součásti výuky odborného jazyka resp. odborného stylu na Univerzitě obrany (UO) i na bývalých vysokých vojenských školách.

Podplukovník Pondy byl jedním z mnoha předválečných důstojníků, kteří se zapojili do protinacistického odboje. Byla na něj vypsána finanční odměna. Před zatčením uprchl do zahraničí. Sloužil ve Francii, v Británii, dostal se až do SSSR. Jako velitel 3. čs. samostatné brigády se zúčastnil bojů na Slovensku a na Moravě. Po válce se mezi jiným stal velitelem školy pro důstojníky v záloze. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a degradován. Opět mu hrozilo zatčení, a tak emigroval do Velké Británie. Je nositelem řady československých i zahraničních vyznamenání a medailí. V r. 2014 mu český ministr obrany udělil vysoké vyznamenání, Kříž obrany státu in memoriam.

Článek pojednává o tom, jakým způsobem je současný syrský konflikt reflektován v České republice. Představeny jsou zejména aktivity samotné syrské diaspory v České republice, která je zde přítomna od dob komunistického režimu. Obdobně jako je tomu v Sýrii, i v České republice nejsou Syřané zdaleka jednotní. Jsou mezi nimi jak lidé loajální režimu strany Baas a Bašára al-Asada, tak členové opozice. Ta se navíc v polovině roku 2012 rozštěpila na dvě skupiny. Představena je i reakce na konflikt řady subjektů z České republiky.

Rozvoj teorie a praxe velení a řízení vojskům vždy vyžadovaly a stále vyžadují interdisciplinární přístup. Velení vojskům vyžaduje nejen znalost systému ozbrojených sil a principů vedení bojové činnosti, ale také znalost a pochopení vývoje bezpečnostního a operačního prostředí. Právě vývoj bezpečnostního a operačního prostředí přímo ovlivňují teoretické a doktrinální myšlení, přístupy k použití ozbrojených sil pro řešení soudobých a budoucích krizových situací. Článek je pokusem o projekci názorů na problematiku velení z šedesátých let minulého století do současnosti. Protože se jedná o dvě období, která mají řadu společných charakteristik, je možné najít řadu podobností. Cílem článku je na tyto podobnosti poukázat.

V posledních letech se rezort obrany potýká se stále nižším rozpočtem, což může mít za následek kromě snižování platů vojáků i snižování jejich stavu včetně rušení celých vojenských útvarů. Jeden z úsporných návrhů počítá i s uzavřením poslední vojenské střední školy (VSŠ) v České republice. Autorky na základě zhodnocení výdajů, respektive nákladů a užitků, které jsou uvedeny v několika tabulkách, hodnotí zrušení VSŠ i přes krátkodobou úsporu z dlouhodobého hlediska spíše jako neefektivní.

Nastává doba, kdy se pro rezort MO ČR stává mimořádně aktuální problematika akruálního účetnictví, neboť ve svém Usnesení z května 2007 vláda České republiky mimo jiné ukládá ministru financí a dalším ministrům v usnesení uvedeným (včetně ministryně obrany) poskytnout součinnost při tvorbě účetnictví státu tak, aby k datu 1. 1. 2010 bylo možno zahájit účtování a vykazování státu na akruálním principu. Článek se proto v první části zaměřuje na charakteristiku akruálního účetního konceptu a stručný přehled jeho vývoje, v druhé části si všímá možných přínosů a rizik spojených s aplikací akruálního účetnictví v oblasti veřejného sektoru.

Článek představuje možnou úpravu rozsahu výstrojních náležitostí poskytovaných vojákům z povolání na doplnění výstroje. Navrhuje takovou změnu výstrojních náležitostí, při které je vojákům z povolání upraven rozsah poskytovaných výstrojních náležitostí podle jejich zařazení a převažujícího druhu používaného stejnokroje. I když autoři článku kalkulují pouze se zjednodušeným modelem, výsledný návrh úpravy výstrojních náležitostí představuje vhodné řešení úpravy platné legislativy.

Cílem této stati je zmapovat historii využití soukromých vojenských sil. Soukromé vojenské společnosti typu Blackwater (pro svou špatnou pověst přejmenována na Xe Services LLC) jsou sice relativně novým fenoménem mezinárodní bezpečnosti, účast soukromých osob a/nebo skupin soukromých osob v "cizích" ozbrojených konfliktech je však fenoménem stejně starým jako válčení samotné. Bez pochopení dlouhodobějších historických souvislostí proto nelze fundovaně vést debatu nad klíčovými otázkami o samotném rozsahu a možných dopadech soudobého využití služeb soukromých vojenských společností.

Cílem tohoto textu není systematický popis přípravy, schvalování a implementace Bílé knihy o obraně, ani celkové hodnocení jejích přínosů a nedostatků. Chce pouze upozornit na několik vybraných problémových bodů, které dlouhodobě komplikují tvorbu strategických dokumentů v oblasti obrany a bezpečnosti v České republice a neumožňují vytvářet předvídatelné prostředí pro obranné plánování.

Smyslem organizačních struktur je definovat a efektivně plánovat lidskou činnost (jednotlivců i skupin), aby byly splněny zadané cíle. V Armádě České republiky musí organizační struktury zajišťovat splnění úkolů nejen na taktické úrovni, ale musí mít přímou návaznost na vyšší organizační celky. Musí být jasně definované jak horizontálně, tak vertikálně. Tento příspěvek se věnuje rozdílům struktur logistického a bezpečení praporů a brigády. Jde o srovnání kompetencí, zodpovědnosti v oblasti materiálového managementu, zabezpečení operací ap. Cílem článku je na základě tohoto porovnání navrhnout případné alternativní řešení, možný další vývoj organizačních struktur logistiky, včetně profesionální přípravy a dalšího vzdělávání pracovníků logistiky.

Svaz důstojníků a praporčíků AČR o.s. se od r. 2004 orientuje na mládež
Svaz důstojníků a praporčíků AČR (SDaP) se od roku 2004 cílevědomě zaměřuje na českou mládež. V letošním roce (22. a 23. května 2009) uspořádal akci "Ukázky nasazení jednotky mezinárodních sil ke zmaření útoku teroristických skupin" a v jejím rámci první ročník soutěže v military paintballu (Paintball Czech Army Cup 2009) o putovní pohár náčelníka Generálního štábu AČR. Této úspěšné akci předcházelo vyhotovení multimediální učební pomůcky "Obrazy z českých dějin 1914-2004", zavedené do vzdělávacího procesu na pražských a vybraných středočeských školách ve školním roce 2007/2008.

Tento odborný článek se snaží pojednat o problematice Big Data a možném využití tohoto současného fenoménu v oblasti zpravodajských disciplín založených na technických metodách sběru dat a jejich relevantním vyhodnocování. Úvodní část je věnována problematice vývoje bezpečnostního prostředí a poskytuje obecný přehled o současných trendech v oblasti technických zpravodajských oborů. V další kapitole je proveden rozbor hlavních trendů, konkrétně digitalizace bojiště, nárůstu objemu informací a vývoji nových technologií. Následující část je věnována základnímu terminologickému popisu problematiky Big Data, což vyúsťuje v závěrečné zhodnocení a určitou predikci dalšího vývoje v této oblasti a nárůstu významu tohoto trendu pro zpravodajské disciplíny v budoucnu.

Po roce 1989 se mnozí domnívali, že nastal "konec dějin", a že po skončení studené války již nehrozí žádná vážná mezinárodní bezpečnostní rizika. Dnes víme, že vše je jinak. Rizika i hrozby jsou stálou součástí existence lidské společnosti. Funkční stát se musí na tato rizika připravovat, včetně vzdělávání lidí v této oblasti. I uvedená kniha může přispět k lepšímu pochopení složitosti dnešní doby v oblasti bezpečnosti. Kniha má dvě samostatné části, první je politologická (Petr Rožňák) a druhá odborně zbraňová (Ludvík Juříček).
JUŘÍČEK, Ludvík, Petr ROŽŇÁK. Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014, 323 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-201-3.

V pondělí 20. května 2013 se v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky uskutečnila jarní bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK 2013 "Riziková budoucnost pro Evropu a ČR: Jsme na ni připraveni?"

Operace Serval (francouzsky Opération Serval) je probíhající vojenská operace v Republice Mali v západní Africe. Cílem operace je vytlačit islamistické radikály severu Mali, kteří zahájili postup do středu země. Operace Serval byla zahájena na základě rezoluce Rady bezpečnosti č. 2085 z 20. prosince 2012. Operace se nazývá podle nepříliš velké africké divoké kočky Serval. Autor příspěvku analyzuje historický a geopolitický kontext konfliktu, zmiňuje teroristickou síť AQMI. Operace Serval má disymetrický charakter. V týlu postupujících francouzských jednotek zůstaly oddíly vzbouřenců a teroristů, které vyvíjejí diverzní činnost. Podle autora třeba, abychom vyhnuli dlouhodobém angažování se konfliktu, mj. by se území Francie i jiných států mohlo stát cílem teroristických útoků.

Problematika přípravy koncepcí a jejich realizačních programů či plánů coby nástrojů strategického řízení je v obecné poloze rozpracovaná dobře a i čtenářům Vojenských rozhledů je toto téma známo. Následující stať si proto klade za cíl poskytnout čtenáři formou polemického názoru autora pohled na možné přístupy k případnému reformování bezpečnostního systému netradičně, z poněkud praktičtějšího úhlu. Téma zasazuje do širšího rámce a soustřeďuje nejdůležitější poznatky, zkušenosti a doporučení pro praktický postup při přípravě a uskutečnění reformy bezpečnostního systému ČR.

V říjnu roku 2008 se na katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (KAJ PdF MU) uskutečnila pretestace testu anglického jazyka podle STANAG 6001 (standardizační dohoda NATO). Test byl vytvořen examinátory Ústavu jazykové přípravy Armády České republiky (dále ÚJP). Po třech dnech, které strávily examinátorky ÚJP, konkrétně Mgr. Barbora Čásová a Mgr. Helena Rýlichová, na pedagogické fakultě, je jisté, že byla navázána dlouhodobá spolupráce s významným partnerem, tedy Masarykovou univerzitou.

Vláda ČR schválila 15. 62 2015 Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Tento dokument představuje základní vodítko pro obranné plánování, zejména pak pro tvorbu pětiletých střednědobých plánů. Výhled současně vytváří rámec pro dokončovanou Koncepci výstavby Armády ČR a další koncepční dokumenty resortu obrany. Materiál analyzuje trendy vývoje bezpečnostního prostředí v příštích 20 letech a současně definuje hlavní bezpečnostní hrozby, kterým bude ČR se spojenci v NATO a EU společně čelit.

V posledních několika málo letech se v zahraniční odborné komunitě začal objevovat nový termín "hybridní válka". Při prvním setkání se s tímto termínem a přečtení si několika článků v odborných časopisech, jako je například Armed Forces Journal, nevěnoval jsem tomuto termínu žádnou velkou pozornost, protože mi nepřipadalo, že by něčím zásadně novým přispěl do používané typologie konfliktů. Protože se ale tento termín začal poměrně často objevovat ve slovníku našich vojáků, autor se ve svém článku vrací do minulosti, aby se nad termínem nezamyslel.

Zbraně se směrovanou energií využívají přesně cílenou energii k poškození cíle. Tyto zbraně využívají elektromagnetické záření, zvuk nebo subatomové částice. Cílem článku je zejména prezentace informací o současné situaci v oblasti elektromagnetických zbraní se směrovanou energií, které využívají impulsní elektromagnetické pole v pásmu radiových vln a v pásmu mikrovln. Tyto technologie se využívají pro narušení činnosti nebo destrukci elektronických a elektrických obvodů zařízení protivníka. Tím je možné narušit nebo úplně vyřadit veškerý provoz informačních, komunikačních, řídících, kontrolních, palebních a dalších elektronických prostředků.

Článek pojednává o vývoji bezpečnostního systému po listopadových událostech roku 1989. Speciální pozornost je věnována situaci kolem roku 2005, kdy byla dosud poslední příležitost zpracovat ucelenou koncepci bezpečnostního systému. Součástí textu je problematika komplexního řízení bezpečnostního systému. Autoři v článku předkládají i výběr důležitých událostí a strategických dokumentů formujících současnou podobu bezpečnostního systému ČR. V závěru je návrh soustavy řídících dokumentů výstavby bezpečnostního systému a identifikované problémy. Článek vyúsťuje v poznání, že zpracování moderní koncepce bezpečnostního systému nás stále čeká.

V říjnu 1938 byl ve Vojenských rozhledech zveřejněn článek, ve kterém se jeho autor podplukovník Karel Veit zamýšlí nad doktrinálními principy a organizační strukturou Československé armády. Je zřejmé, že text byl napsán před všeobecnou mobilizací (23. 9. 1938) a před podepsáním Mnichovské dohody (29. 9. 1938). Redakci se přesto příspěvek jevil aktuální, proto se rozhodla jej zveřejnit. Nikdo tehdy nemohl tušit, že se za necelých 5 měsíců geopolitická situace změní tak radikálně, že se veškeré plány i odhodlání k obraně republiky stanou součástí smutné historie. Z následujícího textu, který vám v tomto čísle přinášíme, můžeme čerpat inspiraci i dnes. Je nejen dokladem o odhodlanosti armády splnit svá poslání za jakýchkoliv podmínek, zároveň je také záznamem omylů, jež se naplno projevily až ve světle toho, co přinesl pozdější vývoj.

Článek se zabývá problematikou účelu, tvorby a praktického využití scénářů při vytváření operačních koncepcí. Scénáře zohledňují základní charakteristiky prostředí, ve kterém budou plněny vojenské mise v horizontu 15 až 20 let. V článku je definován typ scénářů využitelných pro tvorbu operačních koncepcí a požadavky, které musí být splněny pro úspěšný proces tvorby scénářů. Dále je popsán proces tvorby scénářů, hlavní rizika spojená s jejich vytvářením a naznačuje možnosti snížení míry těchto rizik.

Plánování je inicializační fází procesu řízení. V případě státu a plánování ministerstev jde o byrokratický proces. Jeho výsledkem je dokument schvalovaný buď vládou a zákonodárci (finanční plán - rozpočet), nebo členem vlády stojícím v čele ministerstva (střednědobý plán), anebo některým z orgánů vlády, či dokonce celou vládou (strategické dokumenty). Plán však má být realistický, a tudíž plánování musí brát v potaz změny v okolí předmětu, o kterém se plánuje. Mezi zásadní změny, které mají být zohledněny při plánování v krátkodobém a střednědobém horizontu, patří cenový vývoj.

Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Pavol Frič, Arnošt Veselý (eds.). Praha: Matfyzpress, 2010, 102 stran, ISBN 978-80-7378-110-1.

V květnu tohoto roku (2010) byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva skupiny expertů, která bude základem pro další vyjednávání o nové strategické koncepci NATO. Od přijetí v současnosti platné strategické koncepce NATO uplynulo více než deset let (Washington 1999). Je zřejmé, že prostředí, ve kterém se Aliance pohybuje a úkoly které před touto institucí kolektivní obrany leží, doznaly za poslední dekádu zásadních změn. Mezi novými výzvami hrají prim mezinárodní terorismus, aktuální mise v Afghánistánu či otázka budování společné protiraketové obrany NATO.

Článek přináší výsledky analýzy 14 národních dokumentů a 14 dokumentů interních pro rezort obrany ČR. Analýza dokumentů ukázala, že chybí dohledatelnost a prokazatelnost použitých metod a že metody strategické analýzy byly použity zpravidla nesprávně a nekompletně. Návrh ke zlepšení tohoto stavu spočívá ve vytvoření úložiště zpracovaných strategických informací, a vytvoření specializovaného pracoviště, které se bude zabývat zpracováním strategických informací a dat, a vytvoří podmínky pro tvorbu institucionální znalosti. Součástí navrhovaného řešení je rovněž zařazení tématiky zpracovávání agregujících a komplexních analýz do systému vzdělávání u personálu, u něhož se předpokládá zapojení do strategického plánování.

Pro použití ozbrojených sil v budoucích operacích jsou stanovovány různé strategie, vize a koncepce, které naznačují možný způsob jejich činnosti. Páteřní část operačních koncepcí je tvořena popisem několika základních charakteristik. K takovým patří například popis vojenského problému, jeho vojenské řešení, popisující v širších souvislostech způsob činnosti ozbrojených sil v celém spektru operací k naplnění strategických cílů a z něj vyplývající požadavky na rozvoj vojenských schopností. Cílem článku ovšem není poskytnout vyčerpávající odpověď na veškerou problematiku spojenou s tvorbou koncepcí. Spíše než naplnit tuto roli, je jeho smyslem poukázat na některé výše uvedené souvislosti, jejichž pochopení má zásadní význam nejen pro tvůrce operačních koncepcí, jednotlivce a organizace odpovědné za rozvoj ozbrojených sil jako takových, ale může být přínosné i pro velitele z hlediska rozvoje jejich operačního myšlení a nalezení vhodného operačního přístupu při řešení každodenní praxe.