Fulltextové hledání

Podmínkou efektivní přípravy člověka pro mimořádné události je jeho výchova. Podmínkou přípravy je v legislativní rovině existence příslušného zákona a v rovině pedagogické, biodromálně pojatá vzdělávací koncepce. [1] Článek se zabývá poměrně závažným tématem, jaké jsou právní i školské předpoklady přípravy občanů na situace, jež se výrazně odlišují od normálních životních podmínek. Čtenář má možnost seznámit se s výsledky průzkumu, který byl proveden před koncem roku 2010. Autor se domnívá, že je třeba doplnit zákonnou úpravu problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, a to o propracovanou koncepci vzdělávání v této oblasti.

Československo bylo spolu s dalšími současnými sedmi členskými státy EU již v roce 1958 mezi prvními osmnácti státy světa, které podepsaly rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 1348, týkající se mírového využití kosmického prostoru, což svědčí o dlouhé tradici v oblasti kosmické diplomacie. Významným novodobým mezníkem našeho zapojení do kosmických aktivit byl vstup ČR, jako prvního členského státu z poslední vlny těch, které vstoupily do EU, do Evropské kosmické agentury ESA. To otevírá i zemi, která má velmi omezené možnosti pro vlastní kosmické programy, tyto realizovat alespoň v nějaké míře v rámci mezinárodní spolupráce, především v programech ESA.

Každodenní manažerská praxe ve vojenském prostředí, v rámci profesionální armády, nás přesvědčuje o nutnosti studia managementu v rámci přípravy velitelů - vojenských manažerů. Konečně mizí názory, že výuka managementu je zbytečná, protože velitel velí, a to podle řádů a předpisů, což mu k jeho činnosti stačí. Je potřebné si uvědomit, že dnes velitelé všech stupňů mají podřízené profesionály, kteří po stránce profesní vědí, co mají dělat.

Autoři článku se pokusili identifikovat rodící se nová ohrožení globálního charakteru, s nimiž bude v blízké budoucnosti Česká republika pravděpodobně konfrontována. Článek definuje taková ohrožení, která mohou ovlivnit globální bezpečnost a kvalitu života. Signály o jejich vynořování se buď staly zřetelnými teprve nedávno, nebo budou pravděpodobně identifikovány v průběhu následujících tří let. Dobu jejich zrání (to znamená situace, kdy se jejich efekty stanou významnými) je možno odhadnout na dva až deset let. Za rodící se nová ohrožení přitom autoři nepovažuji dnes již široce známé problematiky, jako například zvyšující se hladina oxidu uhličitého v atmosféře nebo hospodářský vzestup Číny. Formou scenařů popsali možný vývoj pramenicí z hrozeb ekonomického, politického, kybernetického, a societálního charakteru. Článek shrnuje některé závěry ze studie, která navazuje na "Divoké karty v budoucím vývoji světové bezpečnosti".

Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace o problematice dosahování relativní převahy bojových sil, provádění kalkulací a propočtů poměrů sil, které jakoby naprosto nepozorovaně vymizely z oblasti přípravy velitelů a štábů při realizaci procesu operačního plánování a plánování boje. Je zcela zřejmé, že v době, kdy AČR usiluje o vlastní přežití, na teorie o dosahování relativní převahy a provádění kalkulací a propočtů poměrů sil nemá nikdo ani pomyšlení. Přesto zůstává povinností řídících vojenských orgánů oprostit se od rutinních starostí každodenního života a obsahu přípravy velitelského sboru, především důstojníků a vojenských profesionálů na vyšších štábech, věnovat náležitou pozornost.

Dne 1. dubna 2011 vešel v platnost nový normativní výnos MO, Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Uplynulo tak více jak dvacet let od posledního vydání, které bylo známé jako předpis Těl-1-1, Tělesná příprava v Československé lidové armádě. O novelizaci předpisu pro služební tělesnou výchovu se uvažovalo od počátku 90. let minulého století hned po rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. Jeho realizaci pozastavilo skončení povinné základní služby a přechod na plně profesionální armádu a v roce 2005 tělovýchovný management, který již připomínkovaný a po legislativní, jazykové a redakční úpravě k podpisu MO připravený předpis smetl ze stolu. O tom jaký je nový normativní výnos MO, co obsahuje a co pravděpodobně vojáky zajímá nejvíce, tedy jaké změny v testování tělesné výkonnosti přináší, jsou následující řádky.

Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Pavol Frič, Arnošt Veselý (eds.). Praha: Matfyzpress, 2010, 102 stran, ISBN 978-80-7378-110-1.

Nevidíme nic zvláštního na tom, že Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany vydává bulletin, informující veřejnost o škole a studiu stručnou charakteristikou nosných studijních oborů vojenský management a ekonomika obrany státu. Tzv. profily absolventů jednotlivých studijních modulů a programů pak upřesňují, co absolventi budou znát, umět a s čím budou obeznámeni. Co je však zvláštní a nebylo tomu tak vždy, že některé edukační cíle obou, byť profesně odlišných studijních oborů, jsou shodně formulovány získáváním teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti managementu, ale též osvojováním si ekonomické stránky tvorby, rozdělování či užití zdrojů k zabezpečení potřeb armády v mírových a bojových operacích.

Vzhledem k tomu, že se ve světě, v Evropě i v naší republice prosazuje stále širší pojetí bez pečnosti zasahující i neustále širší okruh subjektů a objektů a na jejich základě tvoří státní a koaliční bezpečnostní politiky a strategie, není možné, aby to zůstalo bez následné odezvy ve struktuře společenskovědních disciplín, tj. bez konkrétní reakce vedoucí k položení základů bezpečnostní vědy (vědy o bezpečnosti, security science, sekuritologie) u nás. Zatímco v minulosti se vytvářely vědní disciplíny vydělováním z věd obecnějších, v moderní době se stále častěji hranice mezi jednotlivými obory stírají a dokonce se i tvoří do jisté míry "metavědy" jako syntéza speciálních vědních disciplín s logickou přidanou synergickou a vlastní hodnotou.

ČR pokračuje v budování plně profesionální, moderně vyzbrojené, vysoce mobilní a flexibilní armády, schopné účastnit se širokého spektra aliančních a případně jiných mezinárodních operací i mimo území ČR. Naplňování úlohy OS ČR mimo jiné závisí na vývoji podílu obranných výdajů na HDP. V průběhu reformy OS ČR došlo k významným změnám ve struktuře výdajů. Proto je potřeba změnit ekonomické chování rezortu. Rezort obrany se musí podívat otevřeně na to, kde jsou jeho neperspektivní provozy, kde existují rezervy, kde je možné iniciovat změny.

Pedagogova osobnost má ve vyučovací a výchovné práci rozhodující úlohu. Předpokladem kladného vlivu na studenty je autorita pedagoga a působivost jeho osobnosti. Autorita pedagoga je přitom značné závislá na jeho společenské a odborné pověsti, jeho charakterových a morálních vlastnostech a řídících schopnostech. Pedagog imponuje studentům kladným a spravedlivým postojem, znalostmi, pracovními schopnostmi, klidem a objektivností.

Motivace lidského chování a učení je stále aktuální problematikou, i když se v oblasti výzkumu motivace již velmi mnoho vykonalo. Proto se i v současnosti rozsáhle zkoumá a existuje řada publikací, které se touto tematikou zabývají. Otázka jak řídit navozování cílené motivace studentů a vojenských studentů zvláště je jedním z nejzávažnějších problémů všech vzdělávacích systémů.

Tento článek se zabývá problematikou Gardnerova socio-vzdělávacího modelu a úlohy motivace, jakožto významného faktoru při studiu cizích jazyků. Motivace je zde rozdělena do dvou základních typů: integrativní a instrumentální. Integrativní motivace má podobu pozitivního přístupu studenta ke skupině mluvící cílovým jazykem ve snaze integrovat se do této skupiny. Instrumentální motivace zdůrazňuje cíl získat určité sociální či ekonomické ocenění prostřednictvím znalosti cizího jazyka, což reprezentuje významnější a funkčnější důvod pro studium cizího jazyka. Rovněž je zde představena intrinsická a extrinsická motivace z pohledu různých autorů věnujících se dané problematice. V závěru jsou zmíněny motivační postupy, techniky v souladu s motivační hierarchií.

Od počátku devadesátých let minulého století působily kontingenty Armády České republiky v mnoha zahraničních misích a v mezinárodních sestavách koaličních vojsk. Geografické zabezpečení těchto kontingentů a misí je důležitou součástí vojensko-odborné působnosti geografické služby AČR (GeoSl AČR). Velmi zajímavý popis této širší veřejnosti více méně neznámé aktivity AČR podává následující přípěvek.

Josef Fučík: Generál Podhajský. 1. vyd. Praha, Litomyšl: nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-962-8.

Transformace odvětví obrany a ozbrojených sil je jedním z důsledků změn obranné/vojenské politiky státu a jedním z výsledků její realizace. V případě České republiky byl základ této transformace položen v letech 1990 až 1992. Účinná realizace obranné/vojenské politiky spojená s transformací ozbrojených sil se však v České republice dlouhodobě potýká s dvěma problémy: malou stabilitou vládnutí, která oslabuje postavení ministra obrany vůči ozbrojeným silám, a nevhodný koncept řízení zdrojů, který podporuje krátkodobé cíle činnosti ozbrojených sil na úkor dlouhodobého rozvoje.

Autor, velitel Vojenské zdravotnické základny, reaguje na článek generála Jaromíra Zůny a podplukovníka Bohuslava Pernici (VR 3/2010, 72-83) a doplňuje jej o praktický aspekt činnosti velitele vojenského útvaru.

Znalost aktuálního tělesného stavu vojáků je považována za nutnou podmínku pro efektivní výběr na pracovní pozice vojenských profesionálů a získaná data o jeho změnách jsou cennou zpětnovazební informací o kvalitě a směřování výcviku. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s některými výsledky dlouhodobého testování vojáků Armády České republiky (AČR) získanými v rámci výzkumné činnosti CASRI (Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu). Vybrané výsledky jsou v článku uvedeny v kapitolách postupně podle etapy výzkumu a podle zacílení na zkoumanou problematiku nebo na sledovanou skupinu.

Chování lze charakterizovat jako souhrn činností jednotlivce, jež jsou patrné zvnějšku a vyjadřují reakce organismu na vnější nebo vnitřní podněty. Sociální chování je chování, při kterém jedinec bere v úvahu existenci jiných sociálních subjektů a současně toto chování má pro jiné osoby určitý význam. Chování podmiňuje lidská psychika a zároveň je výsledkem působení řady sociálních jevů. V následujícím článku je pozornost věnována hlavním normativním systémům, které ovlivňují chování vojáků jako specifického sociálního útvaru resp. profesní skupiny, jejich vzájemnému vztahu a vazbám.

Vojáci jsou celý profesní život cvičeni k vedení boje. Mírové operace ale bojem nejsou. Působení vojáků v mírových misích připomíná do jisté míry spíše policejní činnost, ať už aktivní, či reaktivní. Liší se sice od výkonu policejní činnosti ve vlasti svou formou, např. tím, že je prováděna s těžkou technikou, jako jsou tanky a obrněné vozy, ale obsah samotné činnosti je policejní; stačí uvést hlídkovou činnost nebo činnost na kontrolních bodech. Hlavním problémem tak vlastně je, že činnost v mírových misích není vojenskou činností, avšak nikdo jiný než vojáci ji v takovém měřítku v zahraničí dělat nemůže. Policie každého státu je plně vytížena v rámci domácí scény a kapacitu na hromadné vyslání policie do zahraničí žádný stát na světě nemá.

Stať se zabývá polistopadovou transformací Československé armády a Armády České republiky. Vychází z obecných východisek transformace armády. Zabývá se charakteristikou polistopadových přeměn a jejich vlivem na armádu, její organizační struktury, styl řízení a velení. Specifická pozornost se věnuje vztahu veřejnosti k armádě a změnám v postavení vojáků v základní službě a vojáků z povolání.

Od roku 2001 nepřetržitě vzrůstá angažovanost EU v Africe. Na této angažovanosti se svým úsilím podílí většina členských států EU. Vstup EU do světového politického dění, jako nového činitele ve světových záležitostech, se odráží v rozšiřujícím rozsahu intervencí EU na africkém kontinentě. Od klasického rozvoje spolupráce a poskytování humanitární pomoci až po inovaci operací ESDP (ARTEMIS 2003, EUFOR RD CONGO 2006) a misí zaměřených na reformy bezpečnostních systémů. V současné době vedou síly EU stabilizační operaci EUFOR CHAD/RCA ve střední Africe. Znalost operačního prostředí je proto rozhodujícím prvkem schopnosti úspěšně řešit vznikající krize. Proto ještě před nasazením Battle Group EU do expediční operace musí být všem účastníkům expediční operace zcela pochopitelné a jasné, z čeho se operační prostředí skládá, jaké jsou jeho charakteristiky, jakým výzvám v něm budou muset čelit.

Univerzita obrany (UO), která patří k nefilologickým školám technického typu, zajišťuje nejen odborné vzdělávání specialistů české armády, ale klade rovněž značný důraz i na výuku cizích jazyků. UO na rozdíl od některých civilních vysokých škol technického typu bere na sebe zodpovědnost za jazykovou přípravu studentů, proto je studium jazyků povinným předmětem jak v bakalářských, tak i magisterských studijních programech, a to s mnohem vyšší dotací hodin. V článku se však autoři zabývají jen problematikou studentů bakalářských studijních programů.

Tento článek se zabývá problematikou reflektivního přístupu ve výuce cizích jazyků, věnuje se nejen teoretickým východiskům, ale zároveň se snaží tuto teorii aplikovat v praxi vycházející z doporučení a zkušeností pedagogů. V konkrétním úhlu pohledu článek představuje principy reflektivního myšlení, význam a průběh reflexe ve výukové praxi. Detailně rozebírá koncepční strukturu vzdělávacího modelu ve vazbě na běžné výukové metody, charakterizuje reflektivního učitele a definuje odlišnosti od běžných výukových přístupů. Závěrem jsou zde shrnuty přínosy reflektivního učení a možnosti využitelnosti v praxi.

Přímá geografická podpora štábů a vojsk v průběhu letos již devadesátileté historie geografické služby AČR (GeoSl AČR) byla vždy neodmyslitelnou součástí její vojensko-odborné působnosti a tak tomu zůstává i nadále. Velmi podstatnou součástí přímé geografické podpory je příprava geografických podkladů podle požadavků Společného operačního centra Ministerstva obrany (SOC MO) a geografické zabezpečení jednotek vysílaných do mezinárodních mírových a humanitárních misí. A to nejen v místě operačního nasazení, ale zejména v rámci přípravy jednotlivých kontingentů před jejich vysláním do zahraničí. Čeští vojenští geografové totiž nejsou zařazováni do sestav všech jednotek operujících na zahraničním území a geografické zabezpečení je mnohdy v gesci jiné koaliční armády.

Ve dnech 29. - 30. listopadu 2007 se v Praze na Novoměstské radnici konala 4. mezinárodní konference "Velení a řízení v prostředí Network Enabled Capability - NEC-IV".
Pořadatelem konference byl Ústav strategických studií (ÚSS) Univerzity obrany (UO) v Brně v součinnosti se sekcí komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany (SKIS MO), sekcí rozvoje druhů sil - operační sekcí (SRDS-OS MO) a agenturou CAROLINA. Konference se konala pod záštitou náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Ing. Vlastimila Picka a místopředsedy výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Antonína SEDI.
Konference se zúčastnilo první den 223 osob a druhý den 181 osob. Ze zahraničí se zúčastnilo 16 osob (Francie-2, Nizozemí-1, Polsko-2, Slovensko-4, Švédsko-2, Švýcarsko-3, USA-2). Celkem bylo předneseno 40 vystoupení, z toho sedm ze zahraničí.Vystoupení zazněla v českém, slovenském a anglickém jazyce se simultánním tlumočením do češtiny nebo angličtiny. Tematické okruhy (5) moderovali příslušníci ÚSS pánové Ing. Hrebíček (1), pplk. Mika (2), Ing. Galatík (3) a Ing. Krásný (4 a 5).
Jednání konference bylo hodnoceno jako krok od teorie k praxi, a to jak v oblasti vzdělávání a přípravy na vojenských cvičeních, přes vazby (struktury) a procesy, až po nově zaváděné prostředky, včetně simulátorů a trenažérů.

Trend nastolený zeměmi NATO - budování malých, mobilních, moderních a vysoce bojeschop-ných jednotek, připravených k bojovému použití kdekoli a v jakýchkoli podmínkách - zvyšuje požadavky na připravenost a schopnosti mechanizovaných a pěších jednotek. Kromě změn organizačních struktur, zavádění nových účinnějších zbraní, zbraňových systémů, techniky a forem (způsobů) přípravy (výchovy a výcviku) jsou také zdokonalovány způsoby taktického použití mechanizovaných a pěších jednotek a jejich schopnost plnit úkoly v součinnosti s ostatními druhy vojsk a spojeneckých jednotek. Malé jednotky - rota, četa, družstvo - se musí připravo-vat na plnění úkolů v celém spektru možných operací a v různém prostředí, aby byly schopny odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj situace v prostoru jejich nasazení. Ve smyslu těchto požadavků jsou zpracovány i vojenské publikace Taktika roty, Taktika čety a Taktika družstva, které budou vydány v blízké době.

Sdružení čs. zahraničních letců 1939-45 * Sdružení zahraničních letců - Východ * Sdružení rehabilitovaných zaměstnanců AČR * Svaz civilní ochrany ČR * Svaz letců ČR * Svaz pomocných technických praporů - vojenských táborů nucených prací ČR * Svaz vojáků v záloze ČR * Svaz vojáků z povolání AČR * Unie armádních sportovních klubů ČR * Vojenská sekce Konfederace politických vězňů * Vojenský klub myslivosti * Zpravodajská brigáda

Zamýšlíme-li se nad věrohodností většiny dosavadních prognóz, je dostatek důvodů pro skepsi. Kdyby se např. splnily medicínské předpovědi z druhé poloviny minulého století, rakovina by už byla zcela vyléčitelnou chorobou. Na druhé straně nikdo nepředvídal rozšíření nemoci AIDS nebo existenci stolních počítačů a internetu. Přesto je dostatek argumentů pro to, aby se prognostika dále rozvíjela a byly zpracovávány další prognózy, a to pro výrazné změny ve světě, v Evropě a také v České republice právě v oblasti bezpečnostní situace.