Fulltextové hledání

Ve dnech 14.-15. listopadu 2012 se uskutečnila na Univerzitě obrany již 5. mezinárodní vědecko-odborná konference Výstavba, rozvoj a použití AČR 2012. Nosné téma letošní konference bylo "Tvorba a rozvoj operačních koncepcí - klíč k rozvoji budoucích schopností AČR". Konference proběhla pod záštitou prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR a rektora-velitele Univerzity obrany. Samotnou konferenci organizovala a garantovala katedra celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu UO.

Základní orientace v oblasti vojenského umění vyžaduje alespoň elementární znalost vojenské historie a pochopení vlivu vojenské strategie na rozvoj vojenství, jako i jednotlivých oblasti vojenského umění. Otázky spojené s vojenskou strategií a jejím vlivem na přípravu a vedení operací jsou součástí studijních programů v kurzech celoživotního vzdělávání na Univerzitě obrany. Cílem článku, věnovaného problematice strategie, vojenské strategie a operacím, je dosáhnout u čtenáře pochopení základních souvislosti, jakým směrem se strategie ve vymezeném období rozvíjela a ubírala a stručně objasnit její roli ve vztahu k existenci vojenských operací.

Transformace odvětví obrany a ozbrojených sil je jedním z důsledků změn obranné/vojenské politiky státu a jedním z výsledků její realizace. V případě České republiky byl základ této transformace položen v letech 1990 až 1992. Účinná realizace obranné/vojenské politiky spojená s transformací ozbrojených sil se však v České republice dlouhodobě potýká s dvěma problémy: malou stabilitou vládnutí, která oslabuje postavení ministra obrany vůči ozbrojeným silám, a nevhodný koncept řízení zdrojů, který podporuje krátkodobé cíle činnosti ozbrojených sil na úkor dlouhodobého rozvoje.

Článek je polemickou úvahou nad možnou koncepcí či vizí obrany a společných ozbrojených sil EU, a to z vojensko-odborného hlediska. Připomíná historické snahy i současné aktivity, které vyjadřují potřebu realizovat společnou bezpečnostní a obrannou politiku v praxi. Je stručnou analýzou podmínek, ve kterých se v současnosti EU nachází a v základních rysech charakterizuje kontury a možné výhody budoucích společných ozbrojených sil EU. Vyjadřuje přesvědčení, že vytvořením "evropského pilíře" NATO se euroatlantická vazba mezi EU a USA neoslabí, ale naopak posílí. V článku je mj. použito pojmů "evropská armáda "a "společné ozbrojené síly EU", což autor považuje za synonyma a žádá čtenáře, aby tento fakt vzali v úvahu.

Zdálo by se logické, že intervenující vojska nejdříve zpacifikují vojenské jednotky a současně nebo následně obsadí ministerstvo obrany a generální štáb. V případě vpádu vojsk Varšavské smlouvy tomu tak nebylo. Na MNO 21. srpna 1968 dopoledne zasedalo mimořádné kolegium ministra k průběhu okupace, když do zasedací místnosti vstoupil sovětský major a rázně přítomným oznámil, aby shromáždění považovali za rozpuštěné. Předtím však sovětští vojáci okupovali Vojenskou politickou akademii, která nesla jméno Klementa Gottwalda. Proč právě vysoká škola byla Sovětům nejvíc trnem v oku? Zjevně proto, že tu vzniklo tzv. Memorandum.

Příspěvek se zabývá problematikou úkolových uskupení ve dvou rovinách. V první - jako deklarací možností vyčlenění sil a prostředků Armády české republiky (AČR) v soudobých a budoucích operacích. V rovině druhé - jako o uskupení sil a prostředků vyžádaného speciálním úkolem (cílem), kterého není schopna organická nebo posílená jednotka. Další kategorií, která se v posledním období objevuje v teoriích řešících nasazení sil a prostředků AČR v budoucích operacích, jsou tzv. "bojové týmy". Příspěvek podává názor na pojem "bojový tým". Dále příspěvek řeší možnosti součinnosti pásových a kolových bojových vozidel při plnění taktických úkolů. V této části příspěvku řeší autoři obecné možnosti součinnosti jednotek vyzbrojených pásovými a kolovými bojovými vozidly a možnosti plnění úkolů jednotek v atypických počtech, včetně možností využití výsadků na bojových vozidlech. Příspěvek je doplněn výsledky experimentálního cvičení.

Poprvé za období platnosti zákona o ozbrojených silách se podařilo připravit ucelenou koncepci výstavby Armády České republiky (AČR). Koncepce představuje základní strategický dokument AČR, který úzce navazuje na Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, schválený Vládou v červnu 2015. Koncepce v byla zpracována týmem odborníků z Generálního štábu AČR a v součinnosti s bezpečnostní komunitou České republiky v průběhu posledních dvou let. Dokument byl projednán a schválen vládou ČR v souladu s § 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky dne 21. 12. 2015.

Článek se zabývá otázkami vzájemného vztahu strategie a operačního umění. Jeho cílem je poukázat na deficit vztahu mezi politickým rozhodováním a vojenským plánováním. První část článku zjednodušeně seznamuje s některými doktrinálními nástroji operačního umění, použitelnými na operační i strategické úrovni. Druhá část poukazuje na to, že aplikace některých standardních prvků operačního umění, s ohledem na celkový strategický rámec částečně ztrácí na významu, protože jejich použití v kontextu nekonvenčního konfliktu je méně vhodné. Třetí část se zabývá kritikou vzájemného nežádoucího odloučení politiků a vojenských profesionálů, podílejících se na plánování operací. Závěr článku nabízí možná řešení k nápravě tohoto deficitu.

Chtěl bych uvést několik vysvětlujících připomínek k dotazům ve výše uvedeném článku, který byl zveřejněn v předcozím čísle Vojenských rozhledů. Patřím totiž ke skupině oněch "terminologických vynálezců", jak je, poněkud posměšně, nazval pisatel článku.

Profesionalizace Armády České republiky je zásadní kvalitativní změnou a její realizace nebyla a není bez rizik. Příspěvek se vrací k politickým okolnostem původu tohoto jevu, charakterizuje soulad s transformací Aliance a ilustruje na zahraničních zkušenostech některé problémy náboru, zejména poddůstojníků, limity účasti žen v ozbrojených silách, roli dobrovolných záloh, a obecné důvody pro povinnou vojenskou službu. Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na známá i méně známá úskalí tohoto procesu, a to v širších souvislostech přesahujících obvykle prezentovaný rámec profesionalizace, jako úkolu armádní personalistiky.

Univerzita obrany (UO), která patří k nefilologickým školám technického typu, zajišťuje nejen odborné vzdělávání specialistů české armády, ale klade rovněž značný důraz i na výuku cizích jazyků. UO na rozdíl od některých civilních vysokých škol technického typu bere na sebe zodpovědnost za jazykovou přípravu studentů, proto je studium jazyků povinným předmětem jak v bakalářských, tak i magisterských studijních programech, a to s mnohem vyšší dotací hodin. V článku se však autoři zabývají jen problematikou studentů bakalářských studijních programů.

Článok sa zaoberá politickým a vojenským riešením otázky Islamského štátu od vzniku anti­ISIS koalície v lete 2014 až po marec 2016 na území Iraku a Sýrie. Popisuje jednotlivé kroky, ktoré boli podniknuté v tomto rozmedzí osamote či v rámci koalície, pričom za zlomový bod považuje novembrové teroristické útoky v Paríži, preto sa jedná o komparáciu politiky Francúzska pred a po útokoch. Dôležitou súčasťou článku je taktiež riešenie sýrskej krízy, do ktorej sa Francúzsko aktívne zapája s cieľom upokojiť situáciu v Sýrii a pretvoriť ju na demokratickú krajinu bez prezidenta Asada.

V článku jsou prezentovány možné přístupy k řešení optimalizace taktických činností jednotek ženijního vojska. Jeho obsah charakterizuje záměr zapojit se do řešení projektu věnovaného problematice pokročilého automatizovaného systému velení a řízení (PASVŘ). Cílem je formou dílčího cíle, orientovaného na oblast taktiky jednotek ženijního vojska, zpracovat podklady (vstupní údaje) pro tvorbu matematických modelů taktických činností. Následně pak posouzením výstupů modelů (uplatnitelnost v činnosti orgánů velení a řízení ve štábech úkolových uskupení) z hlediska taktiky jednotek ženijního vojska přispět ke zvyšování efektivity procesu velení a řízení. Příspěvek také informuje o skutečnostech souvisejících s plánováním použití a řízením činností vybrané ženijní jednotky - zatarasovacího odřadu a uvádí výčet skutečností vhodných k optimalizaci.

Jsou témata, která se zdají být na první pohled uzavřená, a kdyby skutečně byla, jak si například můžeme myslet po zrušení vojenské základní služby o ukončení služby civilní jako o rozhodnutí ve své době strategickém, je třeba jejich význam a důsledky alespoň retrospektivně zhodnotit a odvodit z nich poučení. Ale jde skutečně už jen o historický fenomén? Není možný za jistých okolností její návrat, když právní povinnost vojenské základní služby zůstala?
(Bohuslav Pernica, Fenomén civilní služby: nezabíjet pro stát, přesto sloužit národu. Univerzita obrany v Brně, 2007, 144 stran.)

Příspěvek se zaměřuje na problematiku operačního použití sil a prostředků vojenského zdravotnictví v podmínkách proměnného operačního prostředí. Analyzuje jeho vývojové proměny a posuzuje jejich význam a vliv na aktuální a předpokládané trendy rozvoje schopností vojenského zdravotnictví v dlouhodobém horizontu. Autoři si kladou otázku, zda dynamika a rozsah proměn operačního prostředí budou představovat určující faktory pro zajištění interoperability s aliančními partnery a pro rozvoj nových schopností vojenského zdravotnictví. Zamýšlí se nad významem dosud nepříliš zdůrazňované potřeby schopnosti operačního umění ve vojenském zdravotnictví, které vytváří předpoklad pro harmonizaci jeho strategických cílů s dlouhodobými aktivitami, které se dosud odehrávaly převážně na taktické úrovni.

Záměrem textu je představit a zhodnotit stav, kapacity a schopnosti bezpečnostního systému ČR vzhledem k jedinému, nicméně vysoce závažnému aspektu. Tím je jeho předpokládaná funkčnost a efektivita při krizové situaci velkého rozsahu a složitého průběhu. Rostoucí komplexitou hrozeb je míněna zvyšující se pravděpodobnost zřetězení více příčin a současného působení více faktorů, což odpovídá realitě složitě strukturované a technologicky, informačně a ekonomicky stále intenzivněji propojené globalizované společnosti. Toto možné propojení a vzájemné posílení hrozeb a jejich realizace má zásadní vliv na průběh a zvládání dané situace silami a prostředky bezpečnostního systému.

Příspěvek se zabývá sledováním faktorů, které by mohly ovlivňovat studijní výsledky v jazyce anglickém u studentů denního studia bakalářského studijního programu, a poskytuje základní informace, které byly získány z dotazníkového šetření v prvních ročnících. Pracovní týmy učitelů angličtiny, zabezpečující výuku na jednotlivých fakultách Univerzity obrany, sledují ve svém výzkumu úspěšnost studentů a jejich vývoj od přijímacích zkoušek až po vysokoškolskou zkoušku z terminologie ve finálním semestru.

Článek se opírá o změny v legislativě a na základě analýzy vývoje v oblasti zajištění železniční dopravy v období po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu upozorňuje na prohlubující se rozpory mezi dokumentací operační přípravy státního území a skutečnými možnostmi. Dlouhodobé, postupné a na sebe nenavazující dílčí zásahy do této oblasti snižují reálné možnosti celého systému. Vrcholem je zrušení mobilizační dodávky na technickou ochranu a obnovu určené železniční sítě, bez přijetí jakýchkoliv opatření. Článek v závěru nabízí možná řešení takto vzniklé situace.

Příspěvek se zabývá zkušenostmi z rušení vojenských základen v zahraničních operacích a navazuje na článek Životní cyklus základen v zahraničních misích, publikovaný ve Vojenských rozhledech 4/2009. Představuje současné poznatky o životním cyklu vojenské základny a obecné zásady z nejnovější příručky North Atlantic Treaty Organization (NATO). Teoretickou část příspěvku uzavírá váhová metoda rozhodovací analýzy, která porovnává aktuálně používané možnosti rušení základen. Na praktických zkušenostech získaných při rušení základny Šajkovac autoři příspěvku popisují poznatky, které výrazně ovlivnily ženijní práce v průběhu jejího rušení.

Stěžejním předpisem veřejného investování je zákon o veřejných zakáz- kách. Jeho hlavním cílem je úspora finančních prostředků při pořizování majetku a služeb státem. V některých specifických případech se však ten- to zájem dostává do střetu se zájmy jinými. Nový a zajímavý vhled do této problematiky vnáší několik nedávných rozsudků soudů v trestních kau- zách týkajících se pořizování zdravotnického materiálu. Na základě těchto judikátů byly identifikovány konflikty s celospolečen- skými zájmy. Jsou jimi zachování bojeschopnosti Armády České repub- liky a její funkce v míru, plnění mezinárodních závazků České republiky a požadavek na důsledné plnění vojenských rozkazů. Byly vyhodnoceny případy, ve kterých jiné zájmy převáží nad zájmem chráněným Zákonem o veřejných zakázkách a kterým musí tento ustoupit.

Polemika s neorealistickými teoriemi mezinárodních vztahů, o něž se opírá článek Jana Eichlera Černomořská dimenze války na Ukrajině ve VR 2016/1

BALABÁN, Miloš, PERNICA, Bohuslav a kolektiv. Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum 2015, ISBN 978-80-246-3150-9.

Článek analyzuje plánovací proces podpory hostitelským státem (HNS) v pěti oddělených fázích dle postupů NATO. Hlavním cílem článku je aplikace obecných plánovacích postupů na konkrétní případy mezinárodních cvičení vzdušných sil. Autor identifikuje své poznatky ze specifického prostředí 22. základny vrtulníkového letectva. Analýza logistického plánování je založena na zkušenostech z cvičení Ramstein Rover a Ample Strike konaných v letech 2012-2014. Příspěvek se zamě­řuje na přípravnou fázi cvičení a tím také vytváří základ pro úspěšné splnění fáze realizační. Závěry práce uvádějí zjištění v podobě významného přenesení odpo­vědnosti za oblast plánování na taktickou úroveň a definují specifika upraveného plánovacího procesu.

Nová učebnice významných autorů z Univerzity obrany přináší ucelený pohled na obecnou problematiku zabývající se aktuálními otázkami rizika a jeho managementu. Monografie zasluhuje pozornost nejen z hlediska aktuálnosti textu na úrovni současného mezinárodního poznání, ale i z hlediska sjednocení terminologie a filozofie poznání, chápání rizika. Riziko je podle nich součástí běžného života člověka a jeho cílem je pak rizika nevytvářet, ale vzniklá eliminovat.
František Božek a Rudolf Urban, Management rizik, obecná část. Univerzita obrany, Brno, 2008, 145 stran.

Tak jako Česká republika má podle zákona zřízeny vojenské správní úřady, které vykonávají státní správu a současně plní úkoly obrany státu, tak i ostatní členské státy NATO mají podobné orgány. Jejich celkový počet je zpravidla odlišný a většinou závisí na tom, zda má stát všeobecnou brannou povinnost či již plně profesionální armádu. Následující příspěvek popisuje činnost a úkoly vojenských správních úřadů některých členských států NATO v Evropě.

Článek pojednává o mostních provizoriích používaných na území ČR. Postupně jsou zde popsány hlavní a nejčastěji používané mostní soupravy vlastněné státními a soukromými organizacemi v ČR. Stručně jsou charakterizována jednotlivá provizoria, možnosti jejich použití, stavba a shrnuty hlavní výhody a nevýhody dané soupravy. Na závěr článku je provedeno zhodnocení aktuální použitelnosti těchto mostních provizorií.

Ještě nikdy nebylo tolik primárních dat k al-Káidě veřejně dostupných. Avšak stále nejsou primární data pro výzkum al-Káidy dostatečně využívána a to i přesto, že právě jejich nevyužívání mělo v minulosti prokazatelně velmi negativní dopad na úroveň publikací o al-Káidě. Článek má dva cíle: zmapovat veřejně dostupné zdroje primárních dat k al-Káidě a pomocí vyzdvihnutí zajímavých poznatků z nich demonstrovat jejich přínos. Konkrétně se článek věnuje čtyřem volným typům zdrojů primárních dat - výstupy státních institucí, publikační činnost členů al-Káidy a přímých účastníků, zveřejněná komunikace členů al-Káidy a uniklé utajované informace. V krátkosti bude diskutována i otázka jak ke zdrojům primárních dat přistupovat. Záměrem článku je povzbudit odbornou veřejnost k většímu využívání primárních dat při výzkumu al-Káidy.

Článek hodnotí koncepční rámec pro formulování české obranné politiky z hlediska rychlé změny bezpečnostního prostředí po anexi Krymu ze strany Ruska v březnu 2014 a v souvislosti s rostoucí nestabilitou na středním východě a v severní Africe. Příspěvek posuzuje rozhodující opatření přijatá na politické, vojenské, administrativní, ekonomické a společenské úrovně, za účelem hodnocení efektivnosti české obranné politiky. Autoři nabízejí několik zásadních doporučení pro zvýšení akceschopnosti a připravenosti českého obranného systému a ozbrojených sil jako jedné z jeho nejvýznamnějších složek, a to jak v krátkodobé, tak i dlouhodobé perspektivě.

Vladimír Štěrba je neprávem opomíjenou postavou druhého odboje a bezesporu osobností, jež si zaslouží bližší pozornost.

Proliferace zbraní hromadného ničení, nebezpeční zneužití toxického materiálu, terorismus a další fenomény současného bezpečnostního prostředí představují činitele, které vedou k rozvoji schopností chemického vojska. Jednou z nich je zajišťování důkazního materiálu a forenzního přisuzování odpovědnosti za nepřátelské činy. Článek tyto schopnosti popisuje v kontextu požadavku Severoatlantické alliance a zkušeností z vojenských operací, které potvrzují oprávněnost a význam požadovaných změn. Článek předkládá některá doporučení, která mohou vést k výstavbě jednotek chemického vojska, mající úlohu sběru důkazního materiálu a podpory forenziky.