Fulltextové hledání

S příchodem roku 2011 byl mezi hlavní úkoly resortu obrany stanoven i úkol zpracovat dva zásadní dokumenty, které mají definovat konkrétní cíle AČR (i její logistiky). Podle Alexandra Vondry (ministra obrany) jde o vypracování Bílé knihy o obraně. Dokument, který má být zásadním koncepčním materiálem o budoucnosti celé AČR na dalších 10 až 15 let. Armáda a její logistika potřebuje jasné definování cílů a schopností, kde v neposlední řadě sehrává velmi významné místo reforma akvizičního systému a změna systému řízení a kontroly v resortu obrany. Tedy nikoliv realizovat různé nákupy bez přesně stanoveného střednědobého plánu pod tlakem času až v závěru roku. Konkretizace úkolů Bílé knihy bude rozpracována v druhém dokumentu pro potřeby AČR v Šedé knize.

Řízení jakosti v tržním sektoru je nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování každé organizace. V Armádě České republiky by tomu nemělo být jinak. Oblast jakosti, v tržním sektoru, řeší především normy ISO řady 9000, které jsou univerzálně použitelné ve většině organizací realizujících produkt..Cílem příspěvku je poukázat na výhodnost a potřebnost využívání systému řízení jakosti (např. využití modelu systému řízení jakosti v souladu s normami ISO řady 9000), jeho význam pro Armádu České republiky a vztah k logistice. Příspěvek je omezen na přiblížení problematiky řízení jakosti v civilním sektoru a v Armádě České republiky a na tvorbu základního záměru realizace systému řízení jakosti v Armádě České republiky.

V současném období lze zaznamenat znatelný pokrok ve společném úsilí NATO a EU při řešení bezpečnostních otázek. Užší spolupráci mezi oběma organizacemi nastartovala paradoxně až ekonomická krize v kombinaci s nárůstem nebezpečí vzniku ozbrojených konfliktů, zvláště pak na území evropského kontinentu. Zcela logicky tato situace vyústila v závěr, že zajištění komplementarity mezi NATO a EU se stává existenční nutností a pouze provázání unijní a alianční bezpečnostní a obranné politiky může přinést žádoucí efekt při udržování globální i lokální bezpečnostní stability.

Článek se zabývá otázkami aplikované teorie operačního umění v procesu plánování operace. Pojednává o oblasti prvků operačního designu a naznačuje možný způsob uplatnění jejich teorie v procesu tvorby operačního schématu. Popsaná teorie je pokračováním článku uveřejněného ve Vojenských rozhledech č. 1/2014.

Článek se zabývá otázkami aplikované teorie operačního umění v procesu plánování operace. Pojednává o prvcích operačního designu a naznačuje možný způsob uplatnění jejich teorie v procesu tvorby operačního schématu. Tato práce navazuje na řadu článků na toto téma, již uveřejněných ve Vojenských rozhledech. Uvádí několik odborných pojmů z oblasti operačního umění, jež dosud nebyly oficiálně zavedeny.

Evropa je námořním kontinentem, jehož ekonomické zájmy a bezpečnost může být zajištěna pouze silou na bázi vojenského námořnictva. Česká republika jako taková sice není námořním státem, ale je členskou zemí NATO a EU a spolupodílí se na tvorbě společné bezpečnostní politiky. Vojáci AČR se mohou zúčastňovat společných "joint" vojenských operací, kde jednou ze součástí společných sil je i námořní složka. Ve společných mezinárodních institucích a štábech pracuje řada občanů ČR, pro které je nezbytný širší rozhled, včetně znalosti integrované námořní strategie EU, a jejichž přínos posiluje pozici ČR na mezinárodní úrovni. Tento příspěvek pomocí kritické geopolitiky kontextuálně zkoumá prostor a moc - evropský prostor a námořní moc. Jeho cílem je ukázat, jaký druh projekce námořní síly nejlépe odpovídá bezpečnostním otázkám, kterým čelí současná evropská národní vojenská námořnictva, jež v naprosté většině přispívají k naplňování cílů EU a NATO. Stať také věnuje rozsáhlou pozornost ruské vojenské námořní strategii.

Obsahem článku je rámcové vymezení cílů a nástrojů hospodářské politiky v systému ekonomického zabezpečení obrany. Po objasnění logických souvislostí a určujících principů v uvedeném systému se autorka pokusila zodpovědět otázku optimalizace procesů ekonomického zabezpečení obrany v návaznosti na obrannou průmyslovou politiku státu. Poukazuje zde rovněž na možná úskalí související s případným zaváděním těchto přístupů a metod do praxe rezortu obrany.

Cílem článku je analýza některých klíčových závěrů studie Národní zpravodajské rady Spojených států "Global Trends 2030: Alternative worlds" publikované v prosinci 2012. Primárně se týká rozptylu globální moci a vlivu, jež ovlivňuje politický, ekonomický a bezpečnostní vývoj na globální i regionální úrovni, růstu role Asie a Pacifiku v globální ekonomice a bezpečnosti, čínsko-amerických bezpečnostních vztahů, problematiky konfliktů a definování role Spojených států a Evropy v měnící se geopolitické realitě. Závěry studie jsou rozšířeny o vlastní pohled autora na některé vývojové trajektorie, vycházející, jak z dříve publikovaných monografií, studií a článků.

Příspěvek definuje konceptuální pojmy aparátu mírových operací. V článku je stručně vysvětlen vývoj a historie mírových operací, dále se zabývá nociální formou základních termínů a rozčleněním operací NATO na podporu míru do šesti základních typů. Samostatná část článku popisuje vymezení mírových operací v doktrinálních dokumentech Armády České republiky.Mírové operace jsou ve své podstatě dynamickou a náročnou činností. Vedle rozšiřování politických a vojenských ambicí se v současném turbulentním světě zvyšuje i jejich intenzita a komplexnost. To je i důvod, proč je zapotřebí tuto problematiku neustále přibližovat i široké veřejnosti z různých pohledů, což je hlavním posláním tohoto článku.

Islamističtí teritoriálně ukotvení násilní nestátní aktéři (ITUNNA) usilující o změnu statu quo současného mezinárodního systému přestavují jednu z největších výzev mezinárodního řádu založeného na vzájemném respektu svrchovaně rovných států. Tito aktéři v oblastech bez přítomnosti moci států používají explicitní přeshraniční násilí za účelem dosažení svého cíle v souladu s univerzální islamistickou ideologií - zbudování chalífátu. Stať představuje v teoretické a moderně historické perspektivě způsoby redukce anarchie v mezinárodním systému - mocenský, ekonomický, legalistický a normativní - a poukazuje na příčiny, proč tváří tvář těmto aktérům tyto doposavad funkční způsoby, ať na regionální či systémové analytické hladině, selhávají.

Článek je shrnutím výsledků řešení projektu obranného výzkumu STRUKTURA: "Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím tvorby koncepcí a experimentování - CD&E". Je zaměřen na objasnění problematiky definování modulů jako základního prvku modularity a možné přístupy k výběru hodnocení a formování modulárních úkolových uskupení. Cílem článku je pojednat o možnostech tvorby úkolových uskupení a generování sil v podmínkách definovaných a popsaných scénářů. Hlavní části článku vymezují determinanty organizace modulárních struktur a jejich popis.

Článek pojednává o procesu tvorby Koncepce rozvoje schopností Vojenské policii v prostředí Ministerstva obrany. Vzhledem ke specifickému postavení Vojenské policie v rámci resortu Ministerstva obrany a vzhledem k rozmanitosti plnění úkolů je Koncepce rozvoje schopností Vojenské policie v konečném důsledku hybridním dokumentem. Obsahuje prvky koncepce, strategie a též dlouhodobého rozvojového záměru, což právě pro jedinečné postavení této složky není na škodu. Autor, který se aktivně na tvorbě této koncepce aktivně podílí, popisuje svoje doporučení a poznatky, které mohou být využitelné i pro čtenáře, kteří pracovníky Vojenské policie nejsou.

Tento odborný článek se snaží pojednat o problematice Big Data a možném využití tohoto současného fenoménu v oblasti zpravodajských disciplín založených na technických metodách sběru dat a jejich relevantním vyhodnocování. Úvodní část je věnována problematice vývoje bezpečnostního prostředí a poskytuje obecný přehled o současných trendech v oblasti technických zpravodajských oborů. V další kapitole je proveden rozbor hlavních trendů, konkrétně digitalizace bojiště, nárůstu objemu informací a vývoji nových technologií. Následující část je věnována základnímu terminologickému popisu problematiky Big Data, což vyúsťuje v závěrečné zhodnocení a určitou predikci dalšího vývoje v této oblasti a nárůstu významu tohoto trendu pro zpravodajské disciplíny v budoucnu.

Příspěvek popisuje koncepci řešení soupravy lehkého obrněného vozidla S-LOV-CBRN. Vybavení soupravy umožňuje osádce bezpečný průzkum oblastí s neznámou a potenciálně rizikovou chemickou, biologickou a radiační situací (průzkum CBRN) při možném kontaktu s ozbrojeným protivníkem.

Období počátku 21. století je typické stavem, který je charakterizován minimalizací vzniku globálního konfliktu a poklesem rizika přímé vojenské agrese mezi státy. Nicméně výskyt a stálá existence zbraní hromadného ničení a náhodné, lidskou činností nebo přírodními katastrofami způsobené úniky průmyslových nebezpečných látek se stále jeví jako celosvětový problém, který do značné míry omezuje nejenom činnost obyvatelstva, ale i vojsk. Hrozba jejich použití nebo zneužití sílí v době, kdy se značně zvýšilo nebezpečí související s činností teroristických skupin v některých regionech světa a to i ve zdánlivě technologicky nerozvinutých zemích.

Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.

Vojenské klamání představuje souhrn opatření, která byla přijata s cílem zmást nepřítele prostřednictvím informační manipulace, zkreslení faktů nebo podvržením falešných důkazů tak, aby jednal způsobem, který je v rozporu s jeho zájmy. [1] V článku jsou uvedena fakta a závěry, které autor považuje za důležité, které však nejsou prezentací oficiálních stanovisek příslušných vojenských orgánů nebo rezortu obrany ČR jako celku. Přesto byl obsah článku konzultován s odborníky GŠ AČR, jež se řešením otázek vojenského klamání v rámci procesu operačního plánování průběžně zabývají.

Článek se věnuje strategickému dokumentu, který aktuálně stanoví chápání trendů formujících budoucí bezpečnostní a operační prostředí a zároveň vytyčuje směry budování a rozvoje ozbrojených sil České republiky. Prvním cílem je zhodnotit "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" a jeho význam v kontextu ostatních strategických dokumentů, platných v současnosti v České republice. Druhým cílem je konfrontovat jeho obsah se strukturovanou analýzou velké masy současných světových foresightových studií, diferencovaných tematicky i geograficky. Přímým srovnáním jsou pak identifikovány shody a neshody mezi českým dokumentem a relevantními zjištěními z prognostických studií. Tento postup umožňuje posoudit, zda "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" skutečně postihuje žádoucí směr vývoje sektoru obrany a zda neopomíjí některé prvky, které se jako podstatné objevují v obdobných dokumentech ve světě.

Text se zabývá využitím obrany hraničního pásma před guerillovými útoky a infiltrací, a to prostřednictvím kombinace principů moderního stacionárního opevnění a předsunuté obrany území. Tyto jsou diskutovány na případové studii Severního pohraničního bezpečnostního projektu Saudské Arábie. Roli útočníka zastává kvazistátní útvar Islámský stát (IS, ISIS, ISIL). Cílem práce je analyzovat, zda by tento projekt obstál proti charakteristickým typům asymetrických útoků. Prioritizace zranitelnosti pro jednotlivé komponenty určuje nejpravděpodobnější cíle a jejich charakteristiky. Jedná se o subjektivní semikvantitativní metodu známou jako matice CARVER. Následně text diskutuje - na základě stanovených premis - tři vybrané scénáře využití guerillových taktik s prvky terorismu proti vybraným cílům. Scénáře útoků ukazují některá možná vylepšení projektu. Na závěr autor vydává doporučení pro možné úpravy a hodnotí potenciál využití projektu jako ochrany před asymetrickými útoky. Po přečtení textu je čtenář informován o projektu, jeho součástech, i o doporučeních, která lze uplatnit při dalším využívání tohoto typu obran.

Osmnáctého června proběhl v Praze workshop organizovaný Centrem bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Jeho tématem bylo místo a úloha ozbrojených sil ČR v novém bezpečnostním prostředí. Referáty a debata, na setkání zaznamenané, přinesly celou řadu víceméně rozporných názorů, postojů a doporučení. Základní dojem, který z četby závěrů workshopu vyplývá, je více než tristní. Resortu obrany stejně jako naší celé politické reprezentaci dlouhodobě chybí takový typ odborného či vědeckého uvažování, jemuž se obvykle říká strategické. Nicméně právě za odhalení toho stavu budiž Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií UO vzdán dík.

Každý důstojník je povinen splnit kvalifikační požadavky stanovené pro konkrétní služební zařazení. Vnitřní, vojensky specifické požadavky lze splnit absolvováním příslušného kurzu zabezpečovaného nebo organizovaného pod záštitou Ministerstva obrany. V ozbrojených silách ČR se již 20 let vede diskuze o podobě systému modelů kurzů, do kterých jsou vojáci vysíláni v průběhu trvání služebního poměru. I když se systém vzdělávání důstojníků stále mění, jistým ekonomickým paradoxem přitom je, že počet osob, které zastávají dané místo, aniž by splňovaly potřebou kvalifikaci, dlouhodobě neklesá, avšak zároveň tu existuje skupina vojáků, kteří sice překračují kvalifikační požadavky pro své stávající služební zařazení, ale ve své kariéře nepostupují. Nicméně právě na základě stanovených kvalifikačních požadavků je na nich vyžadováno absolvování dalších a dalších vzdělávacích aktivit.

Tento článek se zabývá kurdskou diasporou ve střední Evropě na pozadí probíhajícího konfliktu s tzv. Islámským státem. Kurdové jsou v současnosti jedním z hlavních aktérů tohoto silného regionálního konfliktu, přičemž jejich silné diaspory v Německu a Rakousku na tuto situaci nutně musí reagovat. Přiblížen je zde tak nejen aktuální stav na syrsko-iráckém bojišti, ale především reakce kurdské diaspory v Evropě. Pro českého čtenáře je zde vytvořen krátký exkurz do situace Kurdů v České republice, jakkoli tato komunita není v porovnání s Německem či Rakouskem příliš početná a významná. Výstupem textu je také pokus o predikci možných budoucích scénářů vývoje situace. Nutno ihned dodat, že současný dynamický vývoj ohledně zapojení Turecka do konfliktu nejen proti Islámskému státu, ale především vůči kurdským bojůvkám, jakoukoli predikci výrazně znesnadňuje.

Směr rozvoje oblasti vzdělávání k naplňování kvalifikačních požadavků vojáků z povolání stanovuje Koncepce přípravy personálu rezortu MO na období 2012-2018. Při přípravě kariérových kurzů se ukázalo, že je třeba vzhledem k uskutečněným nebo plánovaným změnám legislativního a zdrojového rámce v rezortu obrany provést některé systémové změny. V tomto článku je popsán návrh nového konceptu přípravy personálu rezortu obrany v kariérových kurzech, který byl zpracován projektovým týmem pod vedením pracovníků Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. V článku je zachycen i vývoj dané oblasti od roku 2004, kdy došlo k profesionalizaci Armády České republiky.

Profesionalizace Armády České republiky je zásadní kvalitativní změnou a její realizace nebyla a není bez rizik. Příspěvek se vrací k politickým okolnostem původu tohoto jevu, charakterizuje soulad s transformací Aliance a ilustruje na zahraničních zkušenostech některé problémy náboru, zejména poddůstojníků, limity účasti žen v ozbrojených silách, roli dobrovolných záloh, a obecné důvody pro povinnou vojenskou službu. Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na známá i méně známá úskalí tohoto procesu, a to v širších souvislostech přesahujících obvykle prezentovaný rámec profesionalizace, jako úkolu armádní personalistiky.

Cílem příspěvku je objasnění základních souvislostí ekonomické analýzy ozbrojeného konfliktu. Autor se snaží vysvětlit její důležitost a význam, současně upozorňuje na úskalí její implementace. Na základě porovnání několika studií je prokázáno, že v této oblasti panuje terminologická nejednotnost. Pro ujednocení pojmového aparátu je navrhováno využít obecného rámce nákladově-užitkové analýzy a současně ji použít i k vyjádření ekonomické hodnoty ozbrojeného konfliktu prostřednictvím ocenění všech nákladů a potenciálních užitků vyvolaných daným ozbrojeným konfliktem.

Schopnost poskytnout zásadní informace o události ještě předtím, než nastane, staví zpravodajské analytiky do první řady boje s hrozbami terorismu, extremismu, šíření zbraní hromadného ničení či aktivitami cizích zpravodajských služeb. Příspěvek ukazuje aspekty zpravodajské analýzy, které mají velmi často vliv na kvalitu výsledné zpravodajské informace zpracovávané pro uživatele. Rozebírá problematiku zpravodajské analýzy ve spojení s uživatelem informací a současně se zabývá i úvahami v souvislosti s problematikou indikace příznaků a metodami varování před překvapivými útoky protivníka. Cílem příspěvku je zvýšit pozornost čtenářů a podnítit diskuzi k problematice predikcí budoucích hrozeb v souvislosti s činností analytických týmů, protože jejich výsledky nejsou vždy dostatečně uživateli uznávány.

Bílá kniha o obraně byla schválena vládou dne 18. května 2011. Článek popisuje okolnosti jejího zpracování, význam ve struktuře strategických dokumentů pro zajištění obrany ČR a poukazuje zejména na skutečnost, že řada významných opatření, které Bílá kniha o obraně vytyčila se postupně realizuje v praxi. Autor, který byl členem zpracovatelské komise a plnil funkci redaktora Bílé knihy o obraně, ve svém příspěvku tím reaguje na některé názory, které tvrdí, že tento dokument nesplnil očekávání a že je pro budoucnost ozbrojených sil a celého rezortu Ministerstva obrany jen málo použitelný. Autor zobecňuje svoje zkušenosti z tvorby a implementace tohoto dokumentu a uvádí doporučení, které by bylo vhodné v budoucnu při tvorbě obdobného dokumentu využít.

Vývoj bezpečnostního prostředí v posledních dvou letech znamenal pro Evropu otevření zásadních bezpečnostních otázek, jako je reforma architektury NATO v reakci na novou ruskou vanturistickou politiku nebo složité hledání evropského řešení zesílené migrace, která je zatěžkávací zkouškou jak pro národní schopnosti, tak pro vzájemnou solidaritu. Přestože země Visegrádu nemají vždy identické zájmy, ukazuje V4, že může skrze spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti hrát nezanedbatelnou roli při reakci na tento vývoj. Ta je důležitá především pro udržení zájmu Polska jako jejího neformálního lídra. Změna vlády v Polsku znamená další zatěžkávací zkoušku pro koordinaci pozic V4 před plánovaným varšavským summitem NATOv roce 2016. Neúspěch této snahy by mohl vyústit v orientaci Polska na alternativní formáty spolupráce, ve kterých existuje podobnější hodnocení hrozby z východu, a upozadění alianční agendy v rámci Visegrádu. Úlohou českého předsednictví je proto praktický pokrok v již probíhajících projektech