Fulltextové hledání

Článek se zabývá geografickým zabezpečením strategického stupně, zejména tvorbou rychlých mapových výstupů, které na tomto stupni představují nejčastěji vyžadovaný typ produktu. S využitím vlastních zkušeností z práce ve strukturách NATO a EU, autoři článku popisují požadavky na geografické produkty vytvářené na strategickém stupni a zdůrazňují význam dodržování obecných kartografických zásad. Autoři porovnávají obecnou technologii tvorby geografických produktů s využitím technologie geografických informačních systémů s technologií tvorby rychlých mapových produktů specifickou pro strategický stupeň. Popisují rovněž specifika tvorby produktů na strategickém stupni a na příkladu konkrétních geografických pracovišť ukazují jak společné prvky v rámci geografického zabezpečení NATO a EU, tak i prvky odlišné.

Armádní generál Šimon Drgáč, 8. listopadu 1892 Mutěnice - 28. června 1980 Mutěnice

Příspěvek pojednává o schopnosti CBRN EOD, která představuje jednu z nově rozvíjených oblastí v rámci působnosti chemického vojska AČR. Popisuje ji v kontextu operačního použití chemického vojska, uvádí variantu úkolového uskupení pro plnění operace CBRN EOD a zmiňuje základní operačně-taktické požadavky k zajištění bezpečné činnosti v místě plnění úkolu. Podtrhuje význam společné přípravy a interoperability mezi přispívajícími jednotkami. Článek vychází z dostupných aliančních písemných zdrojů, národních postupů a odbor­ných názorů zainteresovaných osob.

Článek se věnuje strategickému dokumentu, který aktuálně stanoví chápání trendů formujících budoucí bezpečnostní a operační prostředí a zároveň vytyčuje směry budování a rozvoje ozbrojených sil České republiky. Prvním cílem je zhodnotit "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" a jeho význam v kontextu ostatních strategických dokumentů, platných v současnosti v České republice. Druhým cílem je konfrontovat jeho obsah se strukturovanou analýzou velké masy současných světových foresightových studií, diferencovaných tematicky i geograficky. Přímým srovnáním jsou pak identifikovány shody a neshody mezi českým dokumentem a relevantními zjištěními z prognostických studií. Tento postup umožňuje posoudit, zda "Dlouhodobý výhled pro obranu 2030" skutečně postihuje žádoucí směr vývoje sektoru obrany a zda neopomíjí některé prvky, které se jako podstatné objevují v obdobných dokumentech ve světě.

Cílem příspěvku je na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů s důstojníky na různých stupních velení z let 2004-2008 představit jejich pohled na proces velení a způsob jeho osvojování. Na základě realizovaného kvalitativního výzkumu můžeme způsob velení českých důstojníků v nedávné době označit v podstatě za intuitivní a individuální, což charakterizuje nejčastější cestu k velení, založenou téměř výhradně na vlastní zkušenosti. Mimo to lze konstatovat diferenciaci ve způsobu velení a motivace podřízených mezi jednotlivými typy sil a vojenskými specializacemi. Reflexe profesionalizace armády, systému odborné přípravy, vnímání naučených a přirozených velitelských schopností a vlastního kariérního postupu je nabídnuta k diskusi v kontextu současných změn v přípravě důstojníků a velitelů AČR.

Tento článek se zabývá současnou formou terorismu, představuje vybraná témata a diskutuje psychologii terorismu. Představeny jsou také různé formy a typologie současného terorismu, objevující se v rozličných geografických a kulturních prostředích, jež používají pestrou paletu metod a takticko-strategických přístupů. Hlavním cílem tohoto článku je popsat psychologické aspekty terorismu, a to s důrazem na motivaci a skupinovou dynamiku teroristických organizací. Představena je samozřejmě také zmiňovaná metafora schodiště, jež umožnuje koncepční pohled na proces rekrutace teroristů. Článek vychází především z teoretických sociálněpsychologických a politologických poznatků.

Jedním z cílů projektu rozvoje organizace s názvem "Trendy výstavby ozbrojených sil České republiky ve vazbě na vývoj bezpečnostního prostředí" je mimo jiné identifikovat směry vývoje v oblasti řízení kariér a celoživotního vzdělávání v rezortu MO. V článku jsou prezentovány závěry dílčí studie, jejímž cílem bylo s použitím manažerských metod provést sběr primárních dat a vytvořit úplnou formulaci problému přípravy a zavedení karierního řádu jako podsystému řízení lidských zdrojů v podmínkách rezortu obrany ČR. V první části jsou charakterizovány možné metody a nástroje pro formulování problémů přípravy a zavedení kariérního řádu. Ve druhé části jsou tyto metody prakticky použity a s pomocí výsledků a jejich závěru je pak formulován klíčový problém přípravy a zavedení kariérního řádu. Na základě identifikovaných nedostatků jsou v závěru článku definována pravidla a doporučení pro řešení.

Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.

Evropa je námořním kontinentem, jehož ekonomické zájmy a bezpečnost může být zajištěna pouze silou na bázi vojenského námořnictva. Česká republika jako taková sice není námořním státem, ale je členskou zemí NATO a EU a spolupodílí se na tvorbě společné bezpečnostní politiky. Vojáci AČR se mohou zúčastňovat společných "joint" vojenských operací, kde jednou ze součástí společných sil je i námořní složka. Ve společných mezinárodních institucích a štábech pracuje řada občanů ČR, pro které je nezbytný širší rozhled, včetně znalosti integrované námořní strategie EU, a jejichž přínos posiluje pozici ČR na mezinárodní úrovni. Tento příspěvek pomocí kritické geopolitiky kontextuálně zkoumá prostor a moc - evropský prostor a námořní moc. Jeho cílem je ukázat, jaký druh projekce námořní síly nejlépe odpovídá bezpečnostním otázkám, kterým čelí současná evropská národní vojenská námořnictva, jež v naprosté většině přispívají k naplňování cílů EU a NATO. Stať také věnuje rozsáhlou pozornost ruské vojenské námořní strategii.

Text se zabývá využitím obrany hraničního pásma před guerillovými útoky a infiltrací, a to prostřednictvím kombinace principů moderního stacionárního opevnění a předsunuté obrany území. Tyto jsou diskutovány na případové studii Severního pohraničního bezpečnostního projektu Saudské Arábie. Roli útočníka zastává kvazistátní útvar Islámský stát (IS, ISIS, ISIL). Cílem práce je analyzovat, zda by tento projekt obstál proti charakteristickým typům asymetrických útoků. Prioritizace zranitelnosti pro jednotlivé komponenty určuje nejpravděpodobnější cíle a jejich charakteristiky. Jedná se o subjektivní semikvantitativní metodu známou jako matice CARVER. Následně text diskutuje - na základě stanovených premis - tři vybrané scénáře využití guerillových taktik s prvky terorismu proti vybraným cílům. Scénáře útoků ukazují některá možná vylepšení projektu. Na závěr autor vydává doporučení pro možné úpravy a hodnotí potenciál využití projektu jako ochrany před asymetrickými útoky. Po přečtení textu je čtenář informován o projektu, jeho součástech, i o doporučeních, která lze uplatnit při dalším využívání tohoto typu obran.

V článku je uvedena podstata modulové součásti automatizovaného systému řízení palby dělostřelectva, umožňující automatizované zjišťování balistických charakteristik dělostřelecké munice pomocí čárových kódů umístěných na střelách a nábojkách. Článek popisuje současný stav evidence balistických charakteristik dělostřelecké munice, uvádí možné přístupy ke koncepci systému evidence balistických charakteristik dělostřelecké munice pomocí čárových kódů, vymezuje rámcové požadavky automatizace tohoto opatření balistické přípravy střelby dělostřelectva, popisuje určení individuálních oprav dálky vyplývajících z balistických charakteristik dělostřelecké munice a uvádí možné způsoby automatizovaného vytvoření přehledu o vezené munici v dopravnících střel a nábojek.

Článek pojednává o mezinárodních souvislostech vleklé války na Ukrajině. Vysvětluje vývoj postsovětského prostoru, připomíná předpovědi Samuela Huntingtona ze samého počátku 90. let minulého století a postupný posun od pozi­tivního míru k míru negativnímu, který se stále více prosazuje po roce 1999. V dalších částech pak hodnotí mezinárodní souvislosti a důsledky anexe Krymu, reakce politiků, a akademickou debatu v USA a ve Velké Británii. Zvláště podrobně se zabývá debatou o dodávkách zbraní na Ukrajinu, přičemž se zaměřuje na ofi­ciální dokumenty schválené v USA, i na argumenty stoupenců a odpůrců vyzbro­jování Ukrajiny.

Tento článek se zabývá kurdskou diasporou ve střední Evropě na pozadí probíhajícího konfliktu s tzv. Islámským státem. Kurdové jsou v současnosti jedním z hlavních aktérů tohoto silného regionálního konfliktu, přičemž jejich silné diaspory v Německu a Rakousku na tuto situaci nutně musí reagovat. Přiblížen je zde tak nejen aktuální stav na syrsko-iráckém bojišti, ale především reakce kurdské diaspory v Evropě. Pro českého čtenáře je zde vytvořen krátký exkurz do situace Kurdů v České republice, jakkoli tato komunita není v porovnání s Německem či Rakouskem příliš početná a významná. Výstupem textu je také pokus o predikci možných budoucích scénářů vývoje situace. Nutno ihned dodat, že současný dynamický vývoj ohledně zapojení Turecka do konfliktu nejen proti Islámskému státu, ale především vůči kurdským bojůvkám, jakoukoli predikci výrazně znesnadňuje.

Článek pojednává o procesu tvorby Koncepce rozvoje schopností Vojenské policii v prostředí Ministerstva obrany. Vzhledem ke specifickému postavení Vojenské policie v rámci resortu Ministerstva obrany a vzhledem k rozmanitosti plnění úkolů je Koncepce rozvoje schopností Vojenské policie v konečném důsledku hybridním dokumentem. Obsahuje prvky koncepce, strategie a též dlouhodobého rozvojového záměru, což právě pro jedinečné postavení této složky není na škodu. Autor, který se aktivně na tvorbě této koncepce aktivně podílí, popisuje svoje doporučení a poznatky, které mohou být využitelné i pro čtenáře, kteří pracovníky Vojenské policie nejsou.

Článek poskytuje nezbytné informace o vazbě celoživotního vzdělávání na přípravu personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Nabízí údaje o vztahu mezi systémem pro řízení výuky a distančním a elektronickým vzděláváním. Pojednává o implementaci systému pro řízení výuky do kariérových kurzů vojáků z povolání v gesci Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Objasňuje průběh studia v kariérových kurzech, identifikuje problémy a navrhuje jejich možná řešení.

Článek se zabývá otázkami vzájemného vztahu strategie a operačního umění. Jeho cílem je poukázat na deficit vztahu mezi politickým rozhodováním a vojenským plánováním. První část článku zjednodušeně seznamuje s některými doktrinálními nástroji operačního umění, použitelnými na operační i strategické úrovni. Druhá část poukazuje na to, že aplikace některých standardních prvků operačního umění, s ohledem na celkový strategický rámec částečně ztrácí na významu, protože jejich použití v kontextu nekonvenčního konfliktu je méně vhodné. Třetí část se zabývá kritikou vzájemného nežádoucího odloučení politiků a vojenských profesionálů, podílejících se na plánování operací. Závěr článku nabízí možná řešení k nápravě tohoto deficitu.

Stav procesu "získávání poznatků a využívání zkušeností" (dále ZPVZ) v Armádě České republiky (dále AČR) není zdaleka ideální z několika důvodů. Není to jen jeho nedocenění ze strany vrcholového managementu, ale i nízká úroveň povědomí o procesu, institucích, možnostech a významu ZPVZ u velitelského sboru AČR na všech stupních. Cílem článku je objasnění procesu ZPVZ jako nástroje pro podporu organizace. V úvodní části příspěvku autoři charakterizují proces ZPVZ a seznamují čtenáře s používanou terminologií. Druhá část se zabývá výstavbou a zaváděním procesu v AČR, kde je také mj. charakterizována struktura a nástroje procesu. Další část je věnována vymezení procesu ZPVZ v normativních dokumentech, doktrínách a vojenských publikacích. V závěrečné části článku je zpracovaný návrh doporučení pro další rozvoj procesu ZPVZ.

Příspěvek se zabývá vybranými bezpečnostními aspekty námořních hraničních linií Státu Izrael. V krátkosti vymezuje současnou organizaci izraelského válečného námořnictva a jeho vybavení pro zabezpečování izraelské svrchovanosti proti hrozbám přicházejícím z moře, včetně zadržovacích operací vedoucích k zabránění šíření zbraní do rukou protiizraelských teroristických organizací. V souvislosti s izraelskou námořní blokádou pásma Gazy je komentována legitimita takového kroku a mezinárodněpolitické konsekvence jejího vynucování. Ekonomické souvislosti přetrvávajících problémů stran izraelské námořní hranice jsou evidentní na příkladu sporu o právo k využití podmořských nalezišť plynu.

Plánování a výzkum v oblasti strategie a obrany se často potýká s otázkami souvisejícími s budoucím vývojem. Řešení těchto otázek mnohdy naráží na (I) nedostatek dostupných dat, či (II) na nutnost vytvářet dlouhodobé prognózy, jež ze své podstaty mají jen omezenou vazbu k současným či minulým empirickým případům. V takových situacích se nabízí využití kontrafaktuálních analýz a jejich specifické, do budoucnosti orientované varianty - scénářů. Scénáře i kontrafaktuály díky svému omezenému empirickému ukotvení však vyžadují pro své odvození explicitní a korektní využití teorie. Příspěvek poukazuje na opomíjenou příbuznost scénářů s kontrafaktuály a odvozuje z toho požadavky na jejich korektní vypracování. V návaznosti pak ukazuje na přínosy a problémy spojené s jejich využíváním v praxi.

Článek analyzuje plánovací proces podpory hostitelským státem (HNS) v pěti oddělených fázích dle postupů NATO. Hlavním cílem článku je aplikace obecných plánovacích postupů na konkrétní případy mezinárodních cvičení vzdušných sil. Autor identifikuje své poznatky ze specifického prostředí 22. základny vrtulníkového letectva. Analýza logistického plánování je založena na zkušenostech z cvičení Ramstein Rover a Ample Strike konaných v letech 2012-2014. Příspěvek se zamě­řuje na přípravnou fázi cvičení a tím také vytváří základ pro úspěšné splnění fáze realizační. Závěry práce uvádějí zjištění v podobě významného přenesení odpo­vědnosti za oblast plánování na taktickou úroveň a definují specifika upraveného plánovacího procesu.

V nové strategické koncepci Severoatlantické aliancez roku 2010 jsou jako nejvážnější bezpečnostní hrozby označeny raketové útoky, šíření jaderných zbraní, terorismus, pirátství a nově kybernetické útoky. Možná bychom mohli přidat neřízenou migraci, zvláště jako důsledek tzv. arabské krize. Po útoku na estonskou elektronickou síť provedeném nejspíš Rusy a po osmnáctiminutovém ovládnutí světové internetové sítě pro změnu Číňany se tzv. kyberválka stala realitou. I když jde stále o hypotézy, věrohodnost podobných zpráv je aproximativní. Tento text prezentuje a syntetizuje vybrané informace zvláště týkající se bezpečnosti a bezpečnostního prostředí, které byly nejfrekventovaněji publikovány v českých sdělovacích prostředcích, tj. v denících, časopisech, rozhlasu a v televizi, a také na některých serverech; informace jsou uváděny v koncentrované podobě a převážně ě publicistickým stylem. Zároveň se pokouší i o určité zobecnění těchto informací.

Článek se zabývá některými aspekty zpravodajské analýzy, které mají velmi často vliv na kvalitu výsledné zpravodajské informace, zpracovávané pro uživatele. Zabývá se nejen úvahami o analytickém myšlení, ale i požadavky na analytika a s využitím zkušeností autora poukazuje na roli všech zúčastněných osob, podílejících se na zpracování informací. V závěru rozebírá problematiku řízení analytického týmu. Cílem článku je upozornit na složitost práce analytika či analytického týmu, která není vždy doceňována uživatelem informací.

Článek na základě publikovaných informací a údajů analyzuje a vyhodnocuje některé procesy z oblasti přípravy a formování nových schopností jednotek Ozbrojených sil SR pro působení v podmínkách mezinárodního krizového managementu. V kontextu lisabonské strategie NATO STRATCON 2010 a programového prohlášení vlády SR z roku 2010 přibližuje plnění závazků Ozbrojených sil SR v této oblasti. Poukazuje na omezený zdrojový rámec rezortu obrany při zabezpečování těchto úloh. Důraz je položený na nové požadavky a priority v přípravě jednotek OS SR pro potřeby mezinárodního krizového managementu. Přibližuje změny v mandátu jejich působení a potřebu formování též nevojenských schopností v operacích, ve kterých jsou jednotky Ozbrojených sil SR nasazeny.

Cílem tohoto článku je poskytnout poznatky a zkušenosti autorů z velitelsko štábního cvičení (CPX) "Dobré sousedství 2010" (Good Neighbourhood 2010), kterého se zúčastnili jako zástupci české strany ve funkcích zástupce řídícího cvičení (pplk. Ing. Ryp) a pozorovatel (Ing. Koláček) na Akademii Ozbrojených sil Slovenské republiky v Liptovském Mikuláši. Obsahem článku kromě historie cvičení "Dobré sousedství" a všeobecných informací, popisujících charakter cvičení, je objasnění rozhodovacího procesu velitele a štábu na úrovni praporního úkolového uskupení (PrÚU) při plánování nasazení PrÚU do operace.

Navzdory skutečnosti, že máme několik koncepčních dokumentů: Bezpečnostní strategii, Obrannou politiku, ozbrojené síly jsou rozděleny do autonomních částí: Armádu České republiky, Vojenskou policii, Hradní stráž, Vojenskou kancelář prezidenta, Vojenské zpravodajství. Chybí základní, závazné politické zadání obranné politiky. Bílá kniha o obraně byl seriózní pokus poskytnout politikům, vládě a parlamentu, zprávu o tomto problému. Nebyl úspěšný. Politici nereagovali, spokojili se s nouzovým řešením. Je to znepokojující. Nezačnou-li se politické elity zabývat obrannou politikou, znamená to ztrátu naší spojenecké věrohodnosti a později i jistoty alianční kolektivní bezpečnosti.

V posledních letech se rezort obrany potýká se stále nižším rozpočtem, což může mít za následek kromě snižování platů vojáků i snižování jejich stavu včetně rušení celých vojenských útvarů. Jeden z úsporných návrhů počítá i s uzavřením poslední vojenské střední školy (VSŠ) v České republice. Autorky na základě zhodnocení výdajů, respektive nákladů a užitků, které jsou uvedeny v několika tabulkách, hodnotí zrušení VSŠ i přes krátkodobou úsporu z dlouhodobého hlediska spíše jako neefektivní.

Článek se zabývá otázkami aplikované teorie operačního umění v procesu plánování operace. Pojednává o oblasti prvků operačního designu a naznačuje možný způsob uplatnění jejich teorie v procesu tvorby operačního schématu. Popsaná teorie je pokračováním článku uveřejněného ve Vojenských rozhledech č. 1/2014.

Každý důstojník je povinen splnit kvalifikační požadavky stanovené pro konkrétní služební zařazení. Vnitřní, vojensky specifické požadavky lze splnit absolvováním příslušného kurzu zabezpečovaného nebo organizovaného pod záštitou Ministerstva obrany. V ozbrojených silách ČR se již 20 let vede diskuze o podobě systému modelů kurzů, do kterých jsou vojáci vysíláni v průběhu trvání služebního poměru. I když se systém vzdělávání důstojníků stále mění, jistým ekonomickým paradoxem přitom je, že počet osob, které zastávají dané místo, aniž by splňovaly potřebou kvalifikaci, dlouhodobě neklesá, avšak zároveň tu existuje skupina vojáků, kteří sice překračují kvalifikační požadavky pro své stávající služební zařazení, ale ve své kariéře nepostupují. Nicméně právě na základě stanovených kvalifikačních požadavků je na nich vyžadováno absolvování dalších a dalších vzdělávacích aktivit.

Článek se zabývá některými aspekty dlouhodobého plánování v rezortu Ministerstva obrany. Jeho cílem je přispět do diskuze o metodách a procesech dlouhodobého plánování a upozornit na některé nedostatky, které se v minulosti v práci odpovědných součástí Ministerstva obrany při tvorbě strategických dokumentů vyskytovaly a ještě vyskytují. Autor v článku popisuje východiska pro dlouhodobé plánování a zejména roli dlouhodobého výhledu v něm. Rozebírá poznatky a zkušenosti z tvorby a realizace Dlouhodobé vize rezortu MO (2008) a snaží se je aplikovat na tvorbu nového dokumentu, Dlouhodobé vize pro obranu 2030, která se nyní pod vedením Ministerstva obrany začíná zpracovávat. Zároveň upozorňuje na některé teoretické principy pro tvorbu dokumentů v procesu strategického řízení.