Fulltextové hledání

Operační plánování je tvůrčí činnost, která je orientovaná na dosažení konečného-cílového stavu a splnění strategických cílů, s využitím přesně určených zdrojů v rámci politických omezení, jež byla stanovena příslušnými politicko-vojenskými orgány. V článku jsou uvedena fakta a závěry, které autor považuje za důležité, které však nejsou prezentací oficiálních stanovisek příslušných vojenských orgánů nebo rezortu obrany jako celku. Přesto byl obsah článku konzultován s odborníky GŠ AČR, kteří se soustavně zabývají řešením problematiky plánování vojenské operační činnosti a přímo se podílí na zpracování dokumentace pro nasazování sil a prostředků rezortu obrany do zahraničních vojenských operací a zajišťování činnosti jednotek při plnění úkolů v těchto operacích.

V článku jsou posouzeny současné tradiční přístupy k hodnocení provozu pozemní vojenské techniky se zaměřením na úlohu a možnosti vedoucích pracovníků v oblasti hodnocení provozu. Autor navrhuje zavedení elektronické Knihy jízd pro sledování a vyhodnocování provozních dat pozemní vojenské techniky, pomocí modulu generálního paketu rádiových služeb, ke zlepšení efektivity systému provozu, oprav a úspor.

Článek představuje teorii informačních operací na pozadí ozbrojených konfliktů na Ukrajině, v Iráku a Sýrii. V úvodu jsou informace představeny jako fenomén a akcelerátor vývoje společnosti. Jsou zde nastíněny základní informační kanály, jež přináší informace bezpečnostního rázu jejich příjemci. Dále se článek věnuje bezpečnostnímu a operačnímu prostředí a také zranitelnosti, kterou s sebou vzrůstající závislost na informacích přináší. Jádrem článku jsou informační operace, které jsou prezentovány ve své teorii s autorovým komentářem k reálnému uplatnění ve vojenské praxi a v podmínkách Armády České republiky. Jako součást informačních operací jsou následně představeny psychologické operace, operace v počítačových sítích a elektronický boj. Článek je zakončen reálnými příklady informačních a psychologických operací v současných konfliktech a podmínkami jejich vedení v AČR. Závěr shrnuje obecné myšlenky o bezpečnostním prostředí a informačních operacích a zdůrazňuje význam informačních operací v současných i budoucích konfliktech.

Článek se zabývá některými aspekty dlouhodobého plánování v rezortu Ministerstva obrany. Jeho cílem je přispět do diskuze o metodách a procesech dlouhodobého plánování a upozornit na některé nedostatky, které se v minulosti v práci odpovědných součástí Ministerstva obrany při tvorbě strategických dokumentů vyskytovaly a ještě vyskytují. Autor v článku popisuje východiska pro dlouhodobé plánování a zejména roli dlouhodobého výhledu v něm. Rozebírá poznatky a zkušenosti z tvorby a realizace Dlouhodobé vize rezortu MO (2008) a snaží se je aplikovat na tvorbu nového dokumentu, Dlouhodobé vize pro obranu 2030, která se nyní pod vedením Ministerstva obrany začíná zpracovávat. Zároveň upozorňuje na některé teoretické principy pro tvorbu dokumentů v procesu strategického řízení.

Chemické vojsko Armády České republiky respektuje nové přístupy a výzvy, které směřují k lepšímu a dokonalejšímu plnění úkolů spadajících do kategorie ochrany proti zbraním hromadného ničení a chemického zabezpečení ve vojenských operacích. Úspěšná ochrana proti působení zbraní hromadného ničení a průmyslových nebezpečných látek a zároveň plnění úkolů chemického zabezpečení ve všech typech vojenských operací je stále aktuální výzvou pro jednotky, útvary a svazek chemického vojska Armády České republiky. Technická a technologická zdokonalení vojenské techniky a materiálu, která byla v nedávné době úspěšně završena celou řadou ukončených inovačních projektů, v drtivé většině přispěla ke zvýšení operačních schopností. V některých případech však požadovaná schopnost změněna nebyla anebo byla zhoršena. Článek pojednává o zásadních výsledcích studie, kterou autoři k předmětné problematice v roce 2015 zpracovali.

Příspěvek volně navazuje na články publikované ve Vojenských rozhledech v roce 2013 (Vojenský pozorovatel Organizace spojených národů a Příprava vojenských pozorovatelů AČR před vysláním do operace) a popisuje velitelskou strukturu vojenských pozorovatelů v operaci MINUSCA ve Středoafrické republice. V příspěvku je hlavní pozornost věnována popisu základních činnosti týmu vojenských pozorovatelů a jejich způsobu života v operaci. Cílem příspěvku je seznámit čitatele s organizační strukturou a základními parametry fungování vojenských pozorovatelů v operaci MINUSCA. Příspěvek je určen pro budoucí vojenské pozorovatele, vojenské pozorovatele, kteří budou vysláni do této operace, a lze jej taktéž využít při všeobecné přípravě vojenských pozorovatelů. Příspěvek upozorňuje na aktuálnost daného tématu.

Článek řeší mezeru v literatuře týkající se efektů a důsledků nedostatku vody a možného konfliktu o vodu. Téma má jasné vojenské implikace. Odborníci poskytují dosti pesimistické prognózy týkající se situace se sladkou vodou na planetě. Jako užitečný nástroj se jeví modely včasného varování a soubor indikátorů včasného varování. Autor se zabývá danou tematikou hlavně z hlediska úrovně České republiky.

Znovuzvolení Baracka Obamy znamenaná, že v Bílém domě na dobu dalších čtyř let zůstane prezident upřednostňující politická řešení před vojenskými intervencemi. Pokud jde o strategickou kulturu USA, je mimo pochybnost, že americké ozbrojené síly budou i nadále udržovány v takovém stavu, aby byly nejsilnějšími a nejmodernějšími, jaké kdy na světě byly a aby neměly žádného vyzyvatele, který by se jim mohl vyrovnat. Zároveň s tím se v Obamově programu na druhé volební období je uzavření několika velkých vojenských základen ve světě s cílem zachovat jen ty nejvýznamnější. Další vývoj tedy bude předurčen nezbytnými kvantitativními redukcemi, ale zároveň i důrazem na kvalitativní zdokonalování připravenosti ozbrojených sil USA k rychlým zásahům na kterémkoli místě světa.

Článek se věnuje novým pohledům Aliance na postavení a úlohu civilně vojenské spolupráce v současných a budoucích operacích vedených silami NATO nebo armádami jeho jednotlivých členských států. Se změnou požadavků na vedení moderních operací v rámci NATO se mění i požadavky a úkoly CIMIC. Ty jsou zakotveny především v dokumentech jako je Souhrnná politická směrnice (CPG - Comprehensive Political Guidance). Nový koncept civilně vojenské spolupráce nebo FM 3-07 Stability Operations. V těchto a dalších dokumentech se jasně odráží základní požadavek na CIMIC, a tím je posílení koordinace a koexistence vojenských aktivit s aktivitami civilních organizacích podílejících se na humanitárních nebo rekonstrukčních aktivitách v prostoru operací.

Evropa je námořním kontinentem, jehož ekonomické zájmy a bezpečnost může být zajištěna pouze silou na bázi vojenského námořnictva. Česká republika jako taková sice není námořním státem, ale je členskou zemí NATO a EU a spolupodílí se na tvorbě společné bezpečnostní politiky. Vojáci AČR se mohou zúčastňovat společných "joint" vojenských operací, kde jednou ze součástí společných sil je i námořní složka. Ve společných mezinárodních institucích a štábech pracuje řada občanů ČR, pro které je nezbytný širší rozhled, včetně znalosti integrované námořní strategie EU, a jejichž přínos posiluje pozici ČR na mezinárodní úrovni. Tento příspěvek pomocí kritické geopolitiky kontextuálně zkoumá prostor a moc - evropský prostor a námořní moc. Jeho cílem je ukázat, jaký druh projekce námořní síly nejlépe odpovídá bezpečnostním otázkám, kterým čelí současná evropská národní vojenská námořnictva, jež v naprosté většině přispívají k naplňování cílů EU a NATO. Stať také věnuje rozsáhlou pozornost ruské vojenské námořní strategii.

Mezi příslušníky tzv. Východní skupiny československé armády v zahraničí, kteří přijeli v únoru 1942 do přiuralského městečka Buzuluku, aby se stali personálním základem vznikajících československých vojenských jednotek v Sovětském svazu, bylo celkem 88 osob. Mezi nimi bylo i 25 důstojníků, z nichž většina po druhé světové válce dosáhla významných funkcí v československé armádě. Někteří z nich ale bohužel zůstali ve stínu slavnějších "kolegů", kteří prošli již nasazením u Sokolova, a dnes jejich jména téměř vymizela z československých dějin. Jednalo se i o důstojníka Bohumila Bičiště, rodáka z Chrudimi.

Příspěvek se zabývá schopnostmi ženijních jednotek k poskytování ženijní podpory pohybu v bojových operacích. Na základě analýzy výsledků strukturovaných rozhovorů provedených s rozsáhlým souborem důstojníků AČR a jejich zobecnění byly zjištěny rozpory mezi současným a požadovaným stavem v organizační struktuře ženijních jednotek k poskytování efektivní podpory pohybu a byly formulovány požadavky na ženijní prostředky k podpoře pohybu v podmínkách AČR. Cílem tohoto článku je předložit doporučení k zařazení různých typů ženijní techniky do vytvářených ženijních uskupení k podpoře pohybu ve vztahu k plněným úkolům v rámci ženijní role podpory pohybu a stanovit doporučení k dalšímu směřování výzkumu v této oblasti.

brigádní generál Jindřich Jiří Birula: Vyšší velitel, jeho osobnost a poslání

Koncept modulárních sil se zdá být ideálním řešením pro aktuální dilema: jak vytvořit jeden soubor sil pro širokou škálu vojenských operací. Avšak koncept modulárních jednotek má i svá omezení. Článek vysvětluje, jak modulární struktura sil podporuje flexibilitu a proč následně přináší zvýšený požadavek na počet podpůrných jednotek. Z tohoto důvodu nelze modulární armádu vybudovat bez masivních investic do schopností podpory. Koncepce modularity zahrnuje riziko, že nedostatek podpůrných jednotek výrazně omezí připravenost sil pro rozsáhlou konvenční válku. Autor předkládá čtyři doporučení pro aplikaci konceptu modularity na národní úrovni pro usnadnění formování aliančních sil.

{slider Abstrakt:}
Článek se zabývá problematikou scénářů z hlediska jejich významu, tvorby vnitřní struktury a způsobu rozpracování scénářů ve vazbě na bezpečnostní hrozby a typy operací. Scénáře pro svoje zaměření do budoucnosti v časových horizontech 15-20 i více let jsou vhodným nástrojem podporujícím rozhodování o rozvoji schopností pro budoucí operační prostředí. Specifická vnitřní struktura scénářů využívající explorativního a normativního přístupu dává scénářům využitelnost při plánování schopností, při tvorbě operačních koncepcí i při plánování operací. V článku je popsán možný způsob strukturování souboru scénářů zohledňující bezpečnostní hrozby uvedené v Bezpečnostní strategii České republiky a odpovídající typy operací. Hlavní metodou použitou pro práci s tématikou scénářů byla analýza dokumentů, ze které vyplynulo, že scénářům není v rezortu obrany ČR věnována pozornost odpovídající jejich potenciálu, scénáře nejsou zpracovány a tedy ani využívány. Závěr článku se zabývá návrhy, které směřují ke zpracování scénářů s účelnou vnitřní strukturou, které rozpracovávají jednotlivé bezpečnostní hrozby a zohledňují typy.
{/sliders}

Každá práce na odborné monografii je jako řešení složité rovnice. V tomto případě Radoslav IVANČÍK a Pavel NEČAS řeší diferenciální rovnici. Podle mého názoru, autoři disponují obrovským potenciálem poznatků z dané oblasti a přetavili tyto poznatky, taky aby poskytli čtenáři konstruktivní pohled na širokou a dosud málo probádanou a publikovanou problematiku.

Cílem článku, který tematicky navazuje na analýzu národních přístupů k procesu obranného plánování, je prezentace výsledků komparativní analýzy procesů aliančního a unijního plánování. Komparativní analýza byla zaměřena na identifikaci takových poznatků, jež jsou pro NATO i EU společné a které by zároveň mohly být přínosné při řešení optimalizace procesu obranného plánování v podmínkách resortu obrany České republiky. Z tohoto pohledu je klíčovým výsledkem identifikace obsahu jednotlivých fází procesu plánování schopností, ke kterému se dopělo na základě porovnání aliančního nástroje J-DARTS a unijního procesu SAEP. Přestože NATO a EU používají odlišnou terminologii i odlišný přístup k dosažení cílového výsledku, je obsah jednotlivých fází, v obecné podobě téměř totožný. Řešení implementace poznatků z provedených analýz do národního prostředí by mělo být předmětem dalšího výzkumu.

Článek pojednává o přístupech a úkolech vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky. Vychází z právního rámce a zároveň seznamuje odbornou veřejnost s iniciativou a postupem Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v předmětné oblasti. Koncepce Přípravy občanů k obraně státu, která byla schválena Usnesením vlády České republiky ze dne 1. dubna 2019, reaguje na výsledky v implementaci Koncepce přijaté v roce 2013 a ukazuje na neuspokojivou situaci v její realizaci. Pojednává o nových přístupech a úkolech vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany státu.

Příprava a vedení vojenských operací se stávají mnohem komplexnější záležitostí, než tomu bylo v nedávné minulosti, narůstá nutnost těsnější spolupráce v řešení krizí mezi jednotlivými prvky státní moci, mezi vojenskými a nevojenskými partnery. Současné vojenské operace jsou důkazem toho, že nejen vojenští profesionálové, ale zejména politici jsou nuceni se ohlížet za hranice "vojenství" a vnímat všechny proměnné v komplexním operačním prostředí. Toho si byli vědomi i představitelé států a vlád, když na bukurešťském summitu v roce 2008 podepsali řadu věcných návrhů k rozpracování a implementování příspěvků NATO ke "komplexnímu přístupu k operacím", tzv. Comprehensive Approach.

Při plánování a vedení taktických cvičení jednotek a útvarů mnohdy dochází k situaci, že se ze zřezele vševojskových velitelů a štábních důstojníků vytrácejí aspekty dlouhodobého vedení operací v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Neochota "komplikovat situaci" při výcviku vojsk může mít různé příčiny, trvalý význam ochrany proti zbraním hromadného ničení je však neoddiskutovatelný. Článek rozebírá pravděpodobné okruhy otázek velitelů, které souvisí s efektivním vedením podřízených jednotek a útvarů v prostředí radioaktivní, chemické a biologické kontaminace. Jejich zodpovězení může napomoci k úspěšnému plnění stanovených bojových úkolů, které byly narušeny použitím zbraní hromadného ničení nepřítele, improvizovaným zařízením obsahujícím vysoce toxické látky nebo únikem průmyslových nebezpečných látek do prostředí.

Článek se věnuje obecnějším úvahám o vztazích veřejného a soukromého práva a o poměru zákona o vojácích z povolání (č. 221/1999 Sb.) k jiným právním předpisům. Dále se zabývá vymezením a výkladem některých pojmů (rodina, domácnost/společná domácnost, osoba blízká, dítě, manžel/partner), na nichž demonstruje propojenost obou právních oblastí. Snaží se ukázat, že tzv. branné zákonodárství a zejména zákon o vojácích z povolání nejsou svět uzavřený sám do sebe, ale naopak oblast, která je součástí jednotného právního řadu s vazbou na komplex právních předpisů, včetně těch soukromoprávních (zejména na občanský zákoník a zákoník práce).

I když jsme si kdysi, dnes již před patnácti lety, po rozpadu československé armády mysleli nebo si dokonce slibovali, že se ve vzájemných vztazích mnoho nezmění, realita je složitější, obě země a národy se přece jen od sebe vzdalují, dnes již naše děti slovenštině téměř nerozumí. Nejinak je tomu i se sledováním slovenského dění včetně života slovenské armády a vědeckovýzkumné práce v oblasti bezpečnosti. A tak jenom malý pokus v tom něco změnit. Shodou okolností informací o zajímavé publikaci autora, který se objevuje i na stránkách Vojenských rozhledů.
Štefan Volner, Vojny 21. storočí. Bratia Sabovci s. r.o., Zvolen 2007, 200 s.

Společné financování NATO již 65 let slouží k financování společných potřeb Aliance a významně tak přispívá k posilování její akceschopnosti, soudržnosti a solidarity. Zejména v období posledních několika let byla schválena a ve většině případů i implementována řada reformních opatření s cílem účelnějšího, hospodárnějšího, efektivnějšího a transparentnějšího vynakládání společných zdrojů Aliance a zavedení moderního finančního managementu. Společné financování tak je živým a funkčním systémem. Prostor pro další zlepšení však samozřejmě nadále existuje. Ambicí příspěvku je popsat úlohu společného financování NATO, jeho základní parametry a nástroje, jak se postupně vyvíjelo, a aktuální a budoucí výzvy.

Článek se zabývá způsoby pomoci vojákům z povolání při začleňování na trh práce po skončení služebního poměru. Jeho cílem je popsat současný stav poznání v podmínkách rezortu obrany České republiky a metody tzv. outplacementu ve vybraných evropských zemích. V rámci popisu současného stavu v České republice se článek zaměřuje zejména na profesní přípravu vojáka z povolání, rekvalifikační kurzy a další realizovaná opatření. Při zpracování textu byla využita zejména rešerše odborné literatury, analýza legislativních a statistických dokumentů a řízené rozhovory s odborníky Ministerstva obrany ČR a dalšími odborníky ze zahraničních ministerstev a institucí rezortu obrany. Článek poskytuje souhrn kladů a záporů systému přípravy vojáka na kariéru v civilním sektoru v České republice a předkládá návrhy na zlepšení současného stavu.

{slider Abstrakt}
Ochrana proti působení biologických látek do sebe integruje komplex opatření zahrnujících ochranu proti biologickým zbraním a průmyslových biologickým látkám, kterými se zabývají specialisté vojenského zdravotnictví a chemického vojska. Článek se zabývá obecnou problematikou chápání biologických zbraní a průmyslových biologických látek z hlediska možností ochrany proti jejich účinkům a možností realizace součinnosti specialistů. Cílem článku je poukázat na některé problematické aspekty realizace ochrany proti biologickým zbraním a průmyslovým nebezpečným látkám v návaznosti na zkušenosti z jejich použití v historii. Pomocí analýzy současných dokumentů strategické a operační úrovně a syntézy dostupných zkušeností z operačního nasazení jednotek zdravotnického zabezpečení a chemického vojska byly navrženy varianty optimalizace současného stavu ve vybraných otázkách biologické ochrany, které jsou hlavním závěrem článku. Přínosem článku je návrh a diskuse navržených variant ke zdokonalení schopnosti ochrany proti biologickým látkám, které jsou publikovány v širších aspektech jejího vnímání a poskytnutí obecnějšího podkladu pro následnou diskusi.
{/sliders}

Článek představuje úvod do kvantových radarů, které v blízké budoucnosti mohou znamenat revoluci na současném bojišti. Cílem článku je představit základní principy kvantových radarů bez detailní znalosti kvantové mechaniky, jejíž podstatné vlastnosti a jevy pro kvantový radar budou nastíněny. Po fyzikálním úvodu jsou představeny tři základní návrhy, jak by kvantový radar mohl fungovat a jaké přednosti mají jednotlivé návrhy. Detailněji budou popsány základní výhody kvantových radarů, jako je kvantový radarový účinný průřez, obtížná rušitelnost a lokalizace. Dále bude probrán současný stav vývoje a klíčové součásti kvantového radaru, další potenciální využití a nakonec budou diskutovány časové rámce možného nasazení a oblast kvantového elektronického boje.

Článek přináší "Condition-If-Then" konstrukci jako osvědčený protokol pro vyjádření rizika a jeho aplikaci při posuzování rizik souvisejících s nedostatky ve schopnostech identifikovanými v průběhu procesu obranného plánování. Autoři diskutují využitelnost obvyklého přístupu a přístupu založeného na hodnocení dopadu ke stanovení pořadí rizik, jako nástroje ke stanovení tohoto pořadí podle důležitosti rizik. Využití diskutovaných nástrojů pro stanovení pořadí rizik umožní plánovačům realizovat posouzení rizik, které vytvoří podmínky pro prioritizaci variant rozvoje sil (VRS) a pro minimalizaci dopadu nedostatků ve schopnostech na vedení budoucích operací. MRHOR a aplikování uvedeného protokolu pro vyjádření rizika jsou stavebními kameny procesu obranného plánování a nabízejí nástroje pro posílení obranného plánování České republiky.

Příspěvek je zaměřen na téma sociální práce v Armádě České republiky, možnosti jejího etablování a konkrétní realizace. Na základě široké definice cílů sociální práce v mezinárodním kontextu reflektuje současný stav sociální práce s vojáky z povolání v prostředí AČR v posledních 25 letech. Na základě dvou různých výzkumů mezi vojáky z povolání, realizovaných odlišnými metodami a v odlišných fázích vývoje profesionální armády dokládají, že vojáci/vojákyně sociální práci dlouhodobě postrádají, a to v konkrétních oblastech svého života, který je nevyhnutelně profesně determinován.

Unmasking Maskirovka: Russia´s Cyber Influnce Operations je knižní prvotinou současného kybernetického atašé za Českou republiku pro Spojené státy americké a Kanadu a bývalého ředitele odboru kybernetických bezpečnostních politik Národního úřadu pro kybernetickou a infomační bezpečnost Daniela P. Bagge. Kniha o 251 stranách vydaná nakladatelstvím Defence Press není výstupem z jeho aktivit v úřadu nebo reprodukcí politik České republiky k tématu informačních operací, ale vlastním výzkumným dílem založeném na zájmech autora. Že téma autora zajímá či jej jednoduše "baví", je při čtení knihy rozpoznatelné a umožňuje i čtenáři toto nadšení s autorem sdílet. Kniha si najde čtenáře v několika oblastech. Jako užitečná, stručná a jasná příručka v aktuálním, zajímavém, ale i spletitém tématu poslouží policy makerům, akademikům, studentům bezpečnostních studií nebo vojenských oborů, ale rozhodně i vyšším vojenským důstojníkům.