Fulltextové hledání

Delší dobu můžeme sledovat střetnutí dvou metodologických i praktických přístupů: jeden postuluje a prosazuje nutnost a možnost globálního strategického vládnutí spojený s integračními snahami demokratických seskupení; druhý považuje cosi takového za zbytečné až nemožné a logicky se staví proti integračním snahám, za kterými navíc vidí snahy po plánování a sociálním inženýrství. Spoléhá spíše na seberegulující mechanismy tržní ekonomiky a operativní řízení. Podobně tomu je pokud jde o jednotlivé státy. Zatímco za prvním pojetím jsou modelově spíše liberálně demokratické orientace, za druhým poté orientace konzervativní nebo liberálně-konzervativní. Převaha těch či oněch politických sil se projevuje i v ochotě tvořit a realizovat v nejrůznějších oblastech společenských aktivit strategické dokumenty. Lze připustit, že v některých zemích či v určitých obdobích tomu může být i naopak, podle toho, před jakými problémy stojí.

Ozbrojené síly vedou své aktivity v závislosti na podmínkách daných specifickým operačním prostředím. Operační situace může vyžadovat vedení boje vysoké intenzity, protipovstalecké aktivity, činnosti spojené s vynucováním či posilováním míru, případně jsou řešeny úkoly humanitární pomoci obyvatelstvu. Kombinace těchto aktivit zvyšuje komplikovanost situace, v níž vojska působí. V průběhu procesu plánování musí moderní velitel a jeho plánovači zvažovat nepřeberné množství faktorů, majících vliv na správnou formulaci variant činností k nasazení vojenské síly, pro naplnění stanovených vojenských a politických cílů operace. Vojenské aktivity, kterým na této cestě po staletí dominovala zejména bojová činnost, se postupně stávají komplexnějšími, co se týče jejich vztahu k danému operačnímu prostředí. Velitelé mnohem častěji musí čelit otázkám typu "Jak budeme vést operaci v těchto podmínkách a tomto prostředí?"

Loni uplynulo šedesát let od založení Organizace Severoatlantické smlouvy a deset let od našeho vstupu do ní. Jako hlavní příčina rozšíření NATO, zprvu o tři země visegrádské čtyřky a následně i o Slovensko, se zejména uvádí, že bylo nutné z geopolitického hlediska efektivním způsobem vyplnit bezpečnostní vakuum ve střední a později i ve východní Evropě. Obecně poté rozšířit obranné společenství o země sdílející hodnoty svobody, demokracie, tržní ekonomiky a dodržování lidských práv. Členství těchto zemí přispělo i ke kodifikaci kritérií přijetí dalších států do Aliance. [1] Nyní tato organizace stojí před závažným úkolem zpracovat po deseti letech novou strategickou koncepci.

Posuzování, jaké rozhodující body určit pro zdárný průběh operace, je záležitostí komplexní, systémové analýzy v průběhu operačního plánování. Právě zde se hledá odpověď na otázku - proč je rozhodující bod významný a rozhodující. Tento proces zahrnuje analyzování a hodnocení všech faktorů a aspektů vyskytujících se v daném operačním prostředí (faktorů politické, vojenské, ekonomické, sociální, informační sféry a prvků infrastruktury) a rovněž všech atributů protivníka jako systému.

Článek na základě publikovaných informací a údajů analyzuje a vyhodnocuje některé procesy z oblasti přípravy a formování nových schopností jednotek Ozbrojených sil SR pro působení v podmínkách mezinárodního krizového managementu. V kontextu lisabonské strategie NATO STRATCON 2010 a programového prohlášení vlády SR z roku 2010 přibližuje plnění závazků Ozbrojených sil SR v této oblasti. Poukazuje na omezený zdrojový rámec rezortu obrany při zabezpečování těchto úloh. Důraz je položený na nové požadavky a priority v přípravě jednotek OS SR pro potřeby mezinárodního krizového managementu. Přibližuje změny v mandátu jejich působení a potřebu formování též nevojenských schopností v operacích, ve kterých jsou jednotky Ozbrojených sil SR nasazeny.

Dne 1. dubna 2011 vešel v platnost nový normativní výnos MO, Služební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Uplynulo tak více jak dvacet let od posledního vydání, které bylo známé jako předpis Těl-1-1, Tělesná příprava v Československé lidové armádě. O novelizaci předpisu pro služební tělesnou výchovu se uvažovalo od počátku 90. let minulého století hned po rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. Jeho realizaci pozastavilo skončení povinné základní služby a přechod na plně profesionální armádu a v roce 2005 tělovýchovný management, který již připomínkovaný a po legislativní, jazykové a redakční úpravě k podpisu MO připravený předpis smetl ze stolu. O tom jaký je nový normativní výnos MO, co obsahuje a co pravděpodobně vojáky zajímá nejvíce, tedy jaké změny v testování tělesné výkonnosti přináší, jsou následující řádky.

Článek se zabývá tematikou vojenské vědy, jejich součástí, její historií a přínosem pro současnost a možností využití poznatků vojenské vědy pro soudobé operace. Blíže se zabývá vymezením pojmů velení a řízení jak v obecné rovině, tak i v rovině vojenské. Nejde o uvádění obecně známých fakt nebo definic obsažených v jiných materiálech, autor popisuje samotný systém velení a řízení. Vymezení pojmového aparátu je důležité pro další vědecké bádání v této oblasti, která je stále více pod obrovským vlivem technologického pokroku a změn, které s sebou přináší oblasti bezpečnostního prostředí.

Prof. Dr. Štefan Volner, CSc. je pilný autor, i když se s jeho díly můžeme často seznamovat s jistým zpožděním. Tak je to s jeho dvěma tematicky spojenými publikacemi Bezpečnosť ĺudstva a Bezpečnosť 21. storočí. Již z podtitulu první knihy je zřejmé, že autor vychází z co nejširšího pojetí bezpečnosti.
Volner, Š. Bezpečnosť ĺudstva: Planéta - Vedecko-technický systém - Vesmír - Mikrosvet, vydal PhDr. Milan Štefanko, Bratislava: vydavaťelstvo IRIS, 2009, 362 stran.Volner, Š. Bezpečnosť 21. storočí,.vydal PhDr. Milan Štefanko, Bratislava: vydavaťelstvo IRIS, 2009, 388 stran

Svévolná kontaminace potravin za účelem terorismu je reálnou a aktuální hrozbou, přičemž úmyslná kontaminace potravin v jednom místě může mít zdravotní důsledky po celém světě. Tento článek reaguje na fakt, že chemické, biologické nebo radioaktivní látky by mohly být zneužity tak, aby poškodily civilní obyvatelstvo, a že právě potraviny by mohly být prostředkem pro rozšiřování takových látek. Jeho cílem je poskytnout čtenáři stručné informace o agroterorismu a potravinovém terorismu jako o možných formách terorismu. Článek čerpá z volně dostupných informačních zdrojů a neklade si za cíl být vyčerpávajícím pojednáním o daném tématu.

Článek se věnuje novým pohledům Aliance na postavení a úlohu civilně vojenské spolupráce v současných a budoucích operacích vedených silami NATO nebo armádami jeho jednotlivých členských států. Se změnou požadavků na vedení moderních operací v rámci NATO se mění i požadavky a úkoly CIMIC. Ty jsou zakotveny především v dokumentech jako je Souhrnná politická směrnice (CPG - Comprehensive Political Guidance). Nový koncept civilně vojenské spolupráce nebo FM 3-07 Stability Operations. V těchto a dalších dokumentech se jasně odráží základní požadavek na CIMIC, a tím je posílení koordinace a koexistence vojenských aktivit s aktivitami civilních organizacích podílejících se na humanitárních nebo rekonstrukčních aktivitách v prostoru operací.

Cílem článku je ukázat na některé skutečnosti a souvislosti spojené s použitím ženijních sil a prostředků při realizaci ženijních opatření ochrany vojsk a ženijních opatření k zabezpečení přesunů vojsk v mírových operacích, uvést deklarované cíle výstavby a požadované schopnosti ženijního vojska AČR, charakterizovat zvláštnosti zabezpečení pohybu a ochrany vojsk v soudobých nebojových operacích,naznačit možné přístupy k řešení návrhu metodiky činnosti důstojníka štábu ženijní specializace ve vztahu k ženijním opatřením k zabezpečení pohybu a ochrany vojsk.

Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace o problematice dosahování relativní převahy bojových sil, provádění kalkulací a propočtů poměrů sil, které jakoby naprosto nepozorovaně vymizely z oblasti přípravy velitelů a štábů při realizaci procesu operačního plánování a plánování boje. Je zcela zřejmé, že v době, kdy AČR usiluje o vlastní přežití, na teorie o dosahování relativní převahy a provádění kalkulací a propočtů poměrů sil nemá nikdo ani pomyšlení. Přesto zůstává povinností řídících vojenských orgánů oprostit se od rutinních starostí každodenního života a obsahu přípravy velitelského sboru, především důstojníků a vojenských profesionálů na vyšších štábech, věnovat náležitou pozornost.

Identifikace potenciálních bezpečnostních rizik odvozených od hrozeb tvoří nedílnou součást soudobé problematiky oblasti mezinárodních bezpečnostních vztahů na počátku 21. století. V obecné ekonomické teorii se pojem riziko používá zejména v souvislosti s nejednoznačností průběhu reálných ekonomických procesů a s nejednoznačností jejich výsledků. [1] V praktických ekonomických disciplínách je snahou možná rizika kvantifikovat a odhadovat jejich výskyt a předvídat tak možné důsledky, pramenící z předcházejících rozhodnutí ekonomických subjektů.

Operační umění umožňuje velitelům efektivně uspořádat a sladit činnosti sil v čase, prostoru a účelu. Jejich představa o průběhu operace je vyjádřena v koncepci operace. Tvorba koncepce operace je založena na použití tzv. operačních konceptů, jak doktrinální publikace zjednodušeně pojmenovávají nástroje tvorby plánu operace. Pochopení jejich místa a významu v procesu tvorby koncepce operace je pro plánovače zcela zásadní. Článek si klade za cíl objasnit základní pojetí operačního konceptu rozhodujících bodů, popsat některé jeho souvislosti s jinými prvky operačního umění a poskytnout informace, které velitelé a plánovači mohou využít v procesu operačního plánování.

Klamání je pojmem, který se uplatňuje nejen v civilním životě, ale i ve vojenství, kdy jde o "vojenské klamání" (MILDEC - Military Deception). V civilním životě se klamání daří, především v některých oblastech je zneužíváno k obchodním ziskům, resp. k politickým zájmům. Podle mého názoru je ve vojenství situace jiná. Pokud se budu držet domácího prostředí, mohu s klidným svědomím konstatovat, že pojem "klamání" takřka vymizel z terminologie vojenského, resp. operačního umění. Článek je vstupní úvahou, resp. pokusem vzbudit v odborné vojenské veřejnosti zájem o tuto, v teorii vojenského umění, opomíjenou oblast.

NRF jsou vojenské síly nové generace, složené z technologicky vyspělých, flexibilních, nasaditelných, interoperabilních a udržitelných sil, které zahrnují prvky pozemních, vzdušných a námořních sil, a jež jsou připraveny rychle se přemístit tam, kde je jich zapotřebí, s cílem odstrašit, narušit, znemožnit a odrazit jakýkoliv útok vedený proti členským státům NATO, včetně útoků teroristických. [1]

Tento článek se zabývá veřejnoprávní povahou služebního poměru a z ní vyplývajících důsledků. Naznačuje dosavadní neexistenci všeobecně dostupného uplatnitelného teoretického aparátu (explicitního paradigmatu), který by popisoval služebněprávní vztahy v kontextu ustálené judikatury českého soudnictví. Právě z této judikatury článek derivuje základní poznatky o principech služebního práva procesního a systémově je spojuje v jednotnou teorii. Ve výsledku zdůrazňuje, že služební poměr, resp. služebního právo obecně je zvláštním odvětvím správního práva, zejména zdůrazňuje nutnost diskuze služebního práva procesního, při jehož aplikaci vzniká v praxi nejvíce problémů a nedorozumění. Věnuje se rovněž dopadům poslední novely zákona o vojácích z povolání, která si klade za cíl zprůhlednit oblast služebního práva procesního v ozbrojených silách.

V souvislosti s přípravou aktualizované Bezpečnostní strategie 2011 a Bílé knihy o obraně se v případě předpokládaného vývoje bezpečnostního prostředí uvádí jako jeden z jeho důležitých faktorů růst vlivu a ambicí nových globálních a regionálních aktérů. Tomuto problému je nutné věnovat patřičnou pozornost. Je totiž zřejmé, že v následujících deseti dvaceti letech bude pokračovat zásadní transformace celého mezinárodního systému, který se vytvářel zhruba od třetí třetiny 19. století. Realitou jsou dnes čtyři hlavní globální mocenská centra: Severní Amerika (Spojené státy a Kanada), EU, Čína a Japonsko.

Článek je výstižným obrazem situace v Evropě. Jeho autorem je francouzský generál, náčelník Vojenského štábu Evropské unie genpor. Jean-Paul Perruche. Článek byl v anglickém znění uveřejněn v rakouském časopise Truppendienst , Bundesheer, 1/2006. České znění je zkráceno.

Smyslem následujícího příspěvku je poukázat na možnosti, jak nastavit systém ekonomického řízení rezortu MO, aby nebyl ještě více zbyrokratizován (to je zátěž každého systému), ale aby umožňoval veliteli se zdroji skutečně hospodařit (musí mít kvalitní ekonomické informace pro přijímání vojensko-odborných rozhodnutí) a aby např. také každý odborný orgán nesl plnou odpovědnost za svou oblast. Velitel odpovídá za rozhodnutí, k němuž mu odborník připraví podklad. Za odbornou činnost musí ale odpovídat odborný orgán (rozumná decentralizace pravomoci), rozhodne vždy velitel (bez oslabení pravomoci).

Článek pojednává o základních rysech využití vojenských komunikací a porovnává rozdíly a podobnosti mezi touto oblastí a komerčním využitím komunikací.

Ozbrojené síly bývají považovány za stát ve státě, jehož velikost a moc jsou v demokraciích regulovány orgány civilní kontroly ozbrojených sil. To sice omezuje hrozbu militarizaci společnosti, neznamená to však nutně minimalizaci vlivu vojáků na ekonomiku a státní moc, výši a strukturu vojenských výdajů a rozhodovací proces mechanismu veřejné volby. Tento vliv bývá uplatňován cestou personálního propojování veřejné správy a odvětví národního hospodářství s ozbrojenými silami. Zatímco převodem správní agendy z vojenských a na civilní osoby omezuje soběstačnost armády a její vliv mimo působnost agendy ministerstva obrany, využívání bývalých profesionálních vojáků v podnicích uspokojujících požadavky ozbrojených sil a privatizace vojenských činností může vést k opaku. Tím je růst vlivu vojensko-průmyslového komplexu.

Vedení Aliance rozhodlo proces přípravy nové strategické koncepce co nejvíce otevřít a zahrnout do něho co nejvíce účastníků. To byl i důvod, proč byla na summitu v dubnu 2009 ve Štrasburku a v Kehlu vytvořena skupina expertů NATO, která se měla na tvorbě nové strategické koncepce podílet. Jejím vedením byla pověřena bývalá americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová. Ta předložila podkladový dokument pod názvem: "NATO 2020: Assured Security; Dynamic Engagement. Analysis and Recommendations of the Group of Experts on a New Strategic Concept for NATO" Cílem tohoto textu je seznámit s touto zprávou, reakcemi na ni a posoudit ji v širším kontextu tvorby nové bezpečnostní koncepce NATO a její kontinuity s předcházejícími strategie, zvláště z roku 1999.

Výsledky bojové činnosti jsou významně ovlivňovány klimatickými podmínkami. Hydrometeorologická služba za dobu své existence se stala nepostradatelnou součástí systému komplexního zabezpečení a podpory Armády České republiky. Autoři se ve svém článku vrací ke vzniku hydrometeorologické služby a popisují její vývoj a úkoly, které v kontextu doby plnila. Pozornost věnují i opatřením, které před hydrometeorologickou službou vyvstaly po vstupu ČR do NATO.

Války jako násilné střety mezi státy a národy či organizovanými skupinami v rámci téhož státního útvaru provázejí lidstvo od úsvitu historie států. Po stejnou dobu se rovněž vyvíjejí pravidla různé povahy - normy právní i morální - a různého stupně závaznosti upravující řadu aspektů s válkami spojenými. Tato pravidla se zabývají jak vymezováním důvodů, kdy lze k válce sáhnout, přes zásady pro její zahájení či skončení, tak v jisté míře též způsoby jejího vedení.Článek se zabývá hlavními zásadami mezinárodního humanitárního práva a jeho aplykací v operační praxi ozbrojených sil.

Základy teorie konceptu operačních směrů, které přinesli Lloyd, Bülow a Jomini, a jež byly vysvětleny ve VR 1/2011, [1] zůstaly ve své aplikaci v podstatě nezměněny až do současnosti. Při pohledu na prostor operace, ve kterém vojska působí je zřejmé, že stále existují operační základny, obdobně jako směry a trasy (operační, zásobovací, komunikační, odsunové atd.), po nichž se plánovitě či neplánovitě pohybují vojenské formace. Vojsko se na těchto směrech s větší nebo menší intenzitou setkává s protivníkem, prochází určenými místy - rozhodujícími body - popřípadě na těchto směrech naplňuje rozhodující podmínky pro dosažení definovaného vojenského cíle. Na cestě k dosažení vojenského a politického konečného stavu ničí, eliminuje nebo ovlivňuje těžiště protivníka, popřípadě působí tak, aby jej získalo ve vlastní prospěch a prospěch celé operace.

Velitelsko-štábní cvičení EU MILEX je metoda odborné přípravy velitelského sboru a štábů (na vojensko-strategické a operační úrovni) v plánování, organizaci, přípravě a vedení operačních aktivit, velení vojskům a řízení činnosti mnohonárodního společného expedičního (operačního) uskupení nasazeného pro řešení krizové situace formou vedení expediční operace. Na základě Plánu cvičení EU na období let 2008-2012 bylo ve dnech 17. 6.-26. 6. 2009 provedeno dvojstupňové velitelsko-štábní cvičení EU OHQ LARISSA a EU FHQ NEAPOL pod kódovým označením MILEX 09. Zkušenosti a poznatky, které byly získány v průběhu tohoto cvičení, jsou následně popsány a rozebrány v tomto článku a předloženy k seznámeni a posouzení široké vojensko-odborné veřejnosti.

V nové strategické koncepci Severoatlantické aliancez roku 2010 jsou jako nejvážnější bezpečnostní hrozby označeny raketové útoky, šíření jaderných zbraní, terorismus, pirátství a nově kybernetické útoky. Možná bychom mohli přidat neřízenou migraci, zvláště jako důsledek tzv. arabské krize. Po útoku na estonskou elektronickou síť provedeném nejspíš Rusy a po osmnáctiminutovém ovládnutí světové internetové sítě pro změnu Číňany se tzv. kyberválka stala realitou. I když jde stále o hypotézy, věrohodnost podobných zpráv je aproximativní. Tento text prezentuje a syntetizuje vybrané informace zvláště týkající se bezpečnosti a bezpečnostního prostředí, které byly nejfrekventovaněji publikovány v českých sdělovacích prostředcích, tj. v denících, časopisech, rozhlasu a v televizi, a také na některých serverech; informace jsou uváděny v koncentrované podobě a převážně ě publicistickým stylem. Zároveň se pokouší i o určité zobecnění těchto informací.

Cílem článku je přiblížit současné vnímání modularity v AČR a stanovit základní úkoly, které bude nutné splnit v rámci projektu obranného vývoje STRUKTURA, který je řešen v rámci Univerzity obrany.