Fulltextové hledání

Výzkum využívání strukturovaných analytických technik ukázal, že zpravodajští analytici při využití specifických strukturovaných technik dosahují lepších výsledků v analýze než použitím tradičních intuitivních přístupů. Experiment byl založen na řešení analytických úkolů dvou zpravodajských scénářů v souboru 32 osob. K ověření nulové hypotézy byl proveden test chí-kvadrát nezávislosti na hladině významnosti 5 %. Odpovědi ve skupinách srovnávací/intuitivní a experimentální/strukturovaná technika byly hodnoceny ve čtyřech kritériích, a to v celkové kvalitativní zpravodajské analýze, v hodnostních sborech, v závislosti na době výkonu služby a v závislosti na vzdělání. Počet správných odpovědí byl nejvyšší v experimentální skupině při řešení úkolů kritéria zpravodajské analýzy u obou scénářů. Zlepšená analýza experimentální skupiny v řešení druhého scénáře byla statisticky významná. Nulová hypotéza, využívání strukturované metodologie zlepšuje kvalitativní zpravodajskou analýzu, se tedy nezamítá. V provedeném experimentu jsou ostatní testová kritéria menší než kritická hodnota. Výsledky výzkumu ukázaly, že úspěšnost řešení úlohy je ovlivněna správným použitím techniky testováním hypotéz. Využívání strukturovaných technik závisí na úrovni znalostí a typu zpravodajského problému. Provedení výzkumu zároveň prokázalo vliv kognitivních zkreslení analytiků.

Tanky s protitankovými zbraněmi v modernizovaných a inovovaných typech budeme potkávat na bojišti v horizontu příštích nejméně 20 let k eliminaci obrněných cílů a živé síly nepřítele, a to za využití chytré munice. Postupující elektronizace a digitalizace tanků umožňuje lepší přehled o bojišti a součinnost s ostatními prvky bojových uskupení. K ochraně osádky byla vyvinuta aktivní ochrana - reaktivní pancíř, zbraňové systémy ničící protitankové řízené střely ještě za letu a kompozitní pancíře. Vytvořením bezpečného perimetru s aktivní obranou jsou tanky schopny protitankovým zbraním odolat. Přesto USA hledá náhradu za tanky 3. generace Abrams ve strojích bez osádky, avšak Ruská federace konvenční tank s osádkou posiluje moderními technologiemi. Přílišná elektronizace, např. tanku 4. generace Armata, nemusí být vzhledem automatickému nabíjení vždy prospěšná.

Článek pojednává o přístupech a úkolech vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky. Vychází z právního rámce a zároveň seznamuje odbornou veřejnost s iniciativou a postupem Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v předmětné oblasti. Koncepce Přípravy občanů k obraně státu, která byla schválena Usnesením vlády České republiky ze dne 1. dubna 2019, reaguje na výsledky v implementaci Koncepce přijaté v roce 2013 a ukazuje na neuspokojivou situaci v její realizaci. Pojednává o nových přístupech a úkolech vzdělávání v oblasti bezpečnosti a obrany státu.

Autoři v článku představují výsledky výzkumu procesu získávání poznatků a využívání zkušeností v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Hlavním cílem článku je seznámit čtenáře s návrhem optimalizace tohoto procesu. V příspěvku je podrobně popsán proces, přičemž tento popis je následně využit pro identifikaci nedostatků procesu s využitím procesní analýzy z hlediska věcné a logické správnosti procesu. V navazující části jsou prezentovány výsledky provedené komparativní analýzy s vybranými znalostními procesy jiných organizací. Výsledek komparativní analýzy umožnil autorům zpracovat inovativním způsobem vhodná doporučení pro optimalizaci stávajícího stavu celého procesu. Na základě analýzy vzdělávacích programů článek přináší soubor doporučení pro zahrnutí tématiky procesu Získávání poznatků a využívání zkušeností do výstupů učení, především z pohledu vzdělávání dle kompetencí.

Článek zkoumá historii a současnost výuky arabského jazyka v ozbrojených silách USA a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v kontextu angažmá na Blízkém východě. Analýza vývoje vzdělávacích institucí od konce 2. světové války poukazuje na problémy spojené s rychl‎ým budováním jazykových znalostí a úskalí spolupráce mezi ozbrojenými silami a akademickým sektorem. Klíčový problém státního vzdělávání v nestandardních jazycích spočívá v diskrepanci dlouhodobého procesu budování lingvistických kapacit a okamžité potřeby států, které musí reagovat na nové regionální výzvy, které vyžadují konkrétní jazykové znalosti příslušníků ozbrojených sil.

Vznik Stálé strukturované spolupráce (PESCO) v obraně v roce 2017 je jednou z nejdůležitějších Evropských iniciativ posledních let usilující o zvýšení efektivity řešení bezpečnostních problémů a větší integraci obranné spolupráce v rámci EU. Článek přibližuje genezi PESCO a vysvětluje jeho fungování včetně právního rámce, cílů, úlohy hlavních aktérů a dynamiky celého procesu. Jeho smyslem je ukázat rozsah a sílu přísnějších závazků, které členské státy přijaly k posílení evropské obrany pod hlavičkou Společné obranné a bezpečnostní politiky.

Cílem článku je připomenout myšlenky válečných (vojenských) stratégů o způsobu vedení vojenských operací v době studené války a představit problematiku operačně manévrujících skupin. Jejich použití představovalo nové koncepční pojetí útočných operací, vedených vysoce mobilními uskupeními vojsk Varšavské smlouvy v období sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Na základě analýzy a komparace historických pramenů je zde předložen soubor informací a poznatků ze sféry vojenského umění a rovněž poskytnut komplexnější pohled na taktické, operační a strategické souvislosti vedení útočných operací na evropském bojišti. Jejich dopady měly zásadní význam i pro způsob přípravy vojsk a vzdělávání vojenských důstojníků v bývalém režimu.

Článek pojednává o operační adaptabilitě, jež bude podle Spojených států amerických (USA) potřebná v budoucích ozbrojených konfliktech mezi lety 2016-2028. Schopnost operační adaptability má pak významný vliv zejména na operace pozemních sil, jež jsou i nadále považovány za rozhodující vojenskou sílu. Za významný faktor operačního prostředí pozemních sil je považována zejména jeho komplexnost - provázanost mezi vojenskými a politickými cíli, jež přináší mimo jiné řadu nejistot. Účinné ovlivňování dynamiky lidského prostředí v ozbrojeném konfliktu je jedním z předpokladů dosažení schopnosti operační adaptability. Současný rozvoj a zdůrazňování technologií v průběhu ozbrojeného konfliktu až příliš oddělily válku od jejího nemateriálního politického, kulturního a psychologického kontextu. Přitom právě lidský, psychologický, politický a kulturní rozměr ozbrojeného konfliktu přináší řadu nejistot, jejichž snižováním se budou muset v budoucích operacích pozemní síly zabývat. Dílčí řešení v podmínkách AČR nastiňuje i tento článek.

Článek se zabývá dělostřeleckou rekognoskací pro potřeby činnosti dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů a možnými požadavky na činnost a vybavení dělostřeleckých rekognoskačních jednotek. Vzhledem k plánovanému nákupu dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů je nezbytné analyzovat charakter činnosti těchto prostředků a stanovit požadavky na přípravu prostorů, ve kterých budou autonomní zbraňové systémy působit. Cílem článku je popsat charakter činnosti autonomních zbraňových systémů v rámci jednotlivých variant funkčnosti navigační jednotky a na tomto základě stanovit požadavky na vybavení a činnost rekognoskačních jednotek. Při zpracování článku byla využita především metoda scénářů, přičemž jako jednotlivé scénáře byly definovány varianty funkčnosti navigačního systému autonomního děla.

Unmasking Maskirovka: Russia´s Cyber Influnce Operations je knižní prvotinou současného kybernetického atašé za Českou republiku pro Spojené státy americké a Kanadu a bývalého ředitele odboru kybernetických bezpečnostních politik Národního úřadu pro kybernetickou a infomační bezpečnost Daniela P. Bagge. Kniha o 251 stranách vydaná nakladatelstvím Defence Press není výstupem z jeho aktivit v úřadu nebo reprodukcí politik České republiky k tématu informačních operací, ale vlastním výzkumným dílem založeném na zájmech autora. Že téma autora zajímá či jej jednoduše "baví", je při čtení knihy rozpoznatelné a umožňuje i čtenáři toto nadšení s autorem sdílet. Kniha si najde čtenáře v několika oblastech. Jako užitečná, stručná a jasná příručka v aktuálním, zajímavém, ale i spletitém tématu poslouží policy makerům, akademikům, studentům bezpečnostních studií nebo vojenských oborů, ale rozhodně i vyšším vojenským důstojníkům.

Článek popisuje současný stav přípravy osádek bojových vozidel. Hodnotí dle zkušeností autora zejména aktuálnost platné výcvikové dokumentace. Zaměřuje se na vývoj přípravy osádek zejména na příkladu vozidla KBVP PANDUR II. Cílem článku je otevřít odbornou diskuzi na téma koncepce procesu přípravy osádek bojových vozidel. Zejména se jedná o oblast programů přípravy, které považuje autor za zásadní.

V roce 2018 uplynulo 10 let od jedné z významných válek postkonfrontačního období, kterou byla válka mezi Gruzií a Ruskou federací. Tato válka trvala pouhých pět dní, ale i tak se stala důležitým mezníkem ve vývoji mezinárodních bezpečnostních vztahů a také vojenství na počátku 21. století. Článek hodnotí její geopolitický rámec na základě neorealistické teorie rovnováhy bezpečnostních hrozeb a dále se zabývá jejími dopady na vývoj ruského vojenství.

Článek se zabývá ministerskými úředníky České republiky. Na základě dotazníkového výzkumu a hloubkových rozhovorů zkoumá roli sociálně vědních poznatků, které využívají ministerští úředníci. Na základě výsledků empirického výzkumu jsou vyvozovány komparativní závěry týkající se ministerstva obrany a dalších ministerstev.

V doktrínách hybridních aktérů Středního východu zaujímá raketová technika elitní postavení. Teze proliferace taktických balistických raket analyzuje čtyři modely - politický, technický, substituční a propagandisticky psychologický. Účinná redukce raketových technologií a techniky byla zjištěna v modelu politickém, kdy sankce a embargo omezují proliferaci raketové techniky. V technickém modelu, který hraje klíčovou roli, jsou limitujícími faktory raket vývoj a šíření vysoce energetických laserových zbraní. Model substituční dokládá použití taktických balistických raket jako nosičů improvizovaných zařízení. Významově je marginální, přestože zahrnuje cíle přinášející sekundární škody. Zkoumání v modelu propagandy a psychologie potvrzuje psychologický efekt na obyvatelstvo související se ztrátami, ale neovlivňující redukci raket.

Od vydání prvního znění rezortního normativního aktu řídícího plánování činnosti a rozvoje předpokládajícího existenci metodiky plánování schopností, plánování schopností v podmínkách rezortu ministerstva obrany (MO) není zatím účinně zavedeno. Tento článek nabízí vybraná teoretická východiska plánování schopností a na jejich základě nabízí možný strom procesů řízení rezortu se zaměřením místo procesu plánování schopností jako základního předpokladu pro jeho definování na podmínky rezortu MO. Dále v rámci modelu přidané hodnoty procesu plánování schopností nabízí možnou vnitřní strukturu zmíněného procesu do úrovně subprocesů se zdůvodněním jejich účelu a vzájemného propojení. Formulováním zmíněných atributů procesu plánování schopností se článek snaží přispět k nastavení procesu plánování schopností v rámci rezortu MO.

Příspěvek pojednává o účelu, tvorbě a praktickém využití scénářů v procesu národního obranného plánování s využitím metody plánování podle schopností (National Capability Based Defence Planning - NCBDP). V průběhu vlastního plánování jsou k identifikaci a verifikaci požadavků na schopnosti využívány scénáře. V těch jsou zohledněny stěžejní charakteristiky prostředí, ve kterém budou plněny vojenské mise na podporu stanovených politických cílů, odráží se v nich i operační koncepce ve smyslu doktrinálního použití ozbrojených sil. Scénáře umožňují identifikovat a kvantifikovat potřebné schopnosti ozbrojených sil v nestabilním, těžce předvídatelném, komplexním a neustále se dynamicky měnícím prostředí a snížit tak míru nejistoty a související rizika. V tomto smyslu jsou scénáře významným analytickým a podpůrným nástrojem obranného plánování s vysokou přidanou hodnotou. Při jeho správném použití lze definovat sadu potřebných schopností nezbytných pro úspěch v možných budoucích konfliktech, dlouhodobě plánovat rozvoj a optimalizaci schopností jako platformy pro kvalifikovaná a argumentačně zdůvodněná rozhodnutí vedení rezortu obrany o charakteru, struktuře a velikosti ozbrojených sil ve vazbě na ambice a závazky státu. Předkládaná doporučení v závěru článku zahrnují doktrinální zakotvení plánování na základě schopností s využitím scénářů, organizační změny u MO a GŠ, aktualizaci výuky v systému vzdělávání vojáků, optimalizaci procesu obranného plánování, jako i nezbytné změny v přístupu vedoucích zaměstnanců k popisované metodě.

Příspěvek pojednává o schopnosti CBRN EOD, která představuje jednu z nově rozvíjených oblastí v rámci působnosti chemického vojska AČR. Popisuje ji v kontextu operačního použití chemického vojska, uvádí variantu úkolového uskupení pro plnění operace CBRN EOD a zmiňuje základní operačně-taktické požadavky k zajištění bezpečné činnosti v místě plnění úkolu. Podtrhuje význam společné přípravy a interoperability mezi přispívajícími jednotkami. Článek vychází z dostupných aliančních písemných zdrojů, národních postupů a odbor­ných názorů zainteresovaných osob.

Příspěvek řeší zapojování vnějších zdrojů do procesu zabezpečování ozbrojených sil ve vojenských operacích. Těžiště práce spočívá v objasnění místa a úlohy civilní dodavatelské podpory v logistickém systému ozbrojených sil. Akcentuje význam a složitost logistické podpory. Dále jsou rozebrány výhody, nevýhody a rizika využívání civilních dodavatelů v ozbrojených konfliktech. Příspěvek zohledňuje a využívá zkušenosti armád NATO z této oblasti. V závěrečné části příspěvku jsou formulována doporučení pro další rozvoj logistické teorie a praxe. Výsledky a přínosy příspěvku spočívají především v návrhu kritérií pro výběr dodavatelů.

Operační plánování je tvůrčí činnost, která je orientovaná na dosažení konečného-cílového stavu a splnění strategických cílů, s využitím přesně určených zdrojů v rámci politických omezení, jež byla stanovena příslušnými politicko-vojenskými orgány. V článku jsou uvedena fakta a závěry, které autor považuje za důležité, které však nejsou prezentací oficiálních stanovisek příslušných vojenských orgánů nebo rezortu obrany jako celku. Přesto byl obsah článku konzultován s odborníky GŠ AČR, kteří se soustavně zabývají řešením problematiky plánování vojenské operační činnosti a přímo se podílí na zpracování dokumentace pro nasazování sil a prostředků rezortu obrany do zahraničních vojenských operací a zajišťování činnosti jednotek při plnění úkolů v těchto operacích.

Arnošt Steiner byl československý důstojník, který prošel celou bojovou cestu z Buzuluku do Prahy. Byl velitelem kulometné čety, později roty. Prokázal mimořádné hrdinství v bojích, legendárním se stal zejména v mezních situacích na Dukle v r. 1944. Přežil situace, o kterých se říká, že se v nich přežít nedalo. Za statečnost v boji obdržel sedm Čs. válečných křížů 1939. Byl navržen na vyznamenání Zlatá hvězda hrdiny SSSR. Pro jeho odpor ke vstupu do komunistické strany nerealizováno. Po válce byl Steiner krátce přednostou OBZ v Mladé Boleslavi. Ještě před komunistickým převratem v r. 1948 odešel z armády jako štábní kapitán v záloze, žil v ústraní, pracoval v technických profesích. Zemřel v roce 1982 v Brně.
*12. ledna 1915 Třinec
+ 20. říjen 1982 Brno

Článek se zabývá problematikou rekrutování džihádistů z Balkánského poloostrova a zkoumá opatření, které vlády v daném regionu učinily k potlačení problému. Dosavadní výzkum naznačuje, že za bezprecedentním poklesem v počtu nově rekrutovaných džihádistů byly první ztráty ISIS, vyčerpání první vlny entusiastických rekrutů a návraty prvních zklamaných bojovníků domů, stejně jako změny ve veřejných politikách a veřejném diskursu (politickém narativu, narativu islámských komunit i v masmédiích).

Tento text se zaměřuje na český obranný průmysl a jeho roli v obranné politice České republiky. Základním cílem článku je krátké představení možností českého obraného průmyslu, přičemž hlavní zaměření vede ke zjištění, zda a jakým způsobem je schopen pokrýt poptávku po základní výzbroji a výstroji. Zkoumány jsou základní položky, které jsou potřeba pro bojeschopnost vojáků v poli a zároveň schopnost je vyvinout, vyrobit a distribuovat na českém území.

Článek pojednává o použití experimentu ve vojenství v kontextu zkvalitnění procesu obranného plánování. Chápání pojmu experiment v aliančním prostředí spočívá v jeho orientaci na oblast rozvoje schopností. Článek je uveden terminologií spojenou s návrhem, provedením a vyhodnocením experimentu s využitím principu 5W. Stěžejní část článku pojednává o experimentech provedených v prostředí NATO a na národních úrovních ve Francii, Německu, Itálii a USA. V závěru je doložen hlavní důvod použití experimentu a to snížení nejistoty rozhodování v komplexním prostředí.

Alokace zdrojů patří ke klíčovým problémům řízení zdrojů. Tento problém se stal předmětem reformních snah vrcholového managementu rezortu ministerstva obrany již počátkem 90. let minulého století. První pokusy reformovat systém řízení zdrojů byly spojeny s úsilím o zavedení řízení rezortu ministerstva obrany na základě metody řízení podle cílů. Pokus o zavedení metody řízení podle cílů byl vystřídán novým reformním počinem, a to tentokráte projektem nazvaným "systém plánování, programování a rozpočtování". Trvalo celých deset let, nežli byl tento systém v roce 2004 oficiálně zrušen rozkazem ministra obrany. V současné době stojí rezort obrany před novou výzvou - zaváděním cílově orientovaného rozpočtování. Zvládne ji, nebo čeká cílově orientované rozpočtování obdobný osud jako tomu bylo u předchozích reformních snah o alokaci zdrojů? Autor se v článku pokouší k cílově orientovanému rozpočtování prezentovat několik poznámek.

Článek se zabývá hodnocením stavu ropné bezpečnosti v České republice a opatřeními, která by měla být přijata k jejímu dalšímu zvýšení. Pozornost věnuje významu ropy v energetickém mixu České republiky, její ropné závislosti a mezinárodní spolupráci v oblasti ropné bezpečnosti. Dále nouzovým zásobám ropy a ropných produktů a jejich použití a opatřením k omezení spotřeby těchto komodit.

Transformace odvětví obrany a ozbrojených sil je jedním z důsledků změn obranné/vojenské politiky státu a jedním z výsledků její realizace. V případě České republiky byl základ této transformace položen v letech 1990 až 1992. Účinná realizace obranné/vojenské politiky spojená s transformací ozbrojených sil se však v České republice dlouhodobě potýká s dvěma problémy: malou stabilitou vládnutí, která oslabuje postavení ministra obrany vůči ozbrojeným silám, a nevhodný koncept řízení zdrojů, který podporuje krátkodobé cíle činnosti ozbrojených sil na úkor dlouhodobého rozvoje.

Výzkum popsaný v tomto příspěvku se uskutečnil v rámci institucionálního výzkumného záměru Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany, Česká republika, jehož název je strategické alternativy (STRATAL). Příspěvek analyzuje vývoj české obranné politiky od roku 2017 do poloviny roku 2018. Autoři hodnotí klíčové hnací síly změn ve vnějším prostředí (bezpečnostní hrozby, strategickou autonomii EU, transatlantickou vazbu). Ve druhém kroku posuzují opatření prováděná v politické, vojenské, správní, ekonomické a společenské oblasti v reakci na tyto hybné síly a vyzdvihují některá rizika související s účinnou tvorbou a realizací obranné politiky.

Text pojednává o současných a budoucích trendech ve vývoji a aplikaci robotických systémů využitelných v rámci ženijních prací. První kapitola textu se zabývá soudobými obecnými požadavky na robotizaci ženijních prací a zároveň se věnuje hodnocení současného stavu aplikace ženijních robotických systémů do vojenské praxe. Druhá část práce se zabývá budoucími možnostmi robotizace ženijních prací a zmiňuje vývojové trendy robotických technologií s důrazem na ženijní robotické systémy. Zaměřuje se také na predikci vývoje aplikace těchto systémů do ženijního vojska Armády České republiky. Poslední část textu shrnuje identifikované rozpory současného stavu se stavem požadovaným a sumarizuje jednotlivá doporučení. Při zpracování textu bylo využito vědeckých metod analýzy, dedukce a komparace. Pro sběr relevantních informací byly aplikovány analýza národních a zahraničních publikací a strukturované rozhovory s ženijními odborníky. Cílem je poskytnout odborné veřejnosti náhled do problematiky robotizace ženijních prací, nastínit budoucí vývoj aplikace těchto systémů do praxe a především vyvolat odbornou diskuzi na toto téma.

Cílem článku je seznámit širší veřejnost s novým pohledem na problematiku státní služby a nabídnout autorské postřehy a závěry k vybraným problémům státní služby. Článek stručně objasňuje veřejnou službu a vymezuje vztah veřejné služby a státní služby. Popisuje organizací státní služby a subjekty služebních vztahů v České republice. Pojednává o služebním poměru - jeho vzniku, nepřijetí do služebního poměru a jeho zániku. Prezentuje důležité mezníky průběhu služebního poměru jako je služební slib, úřednická zkouška a služební hodnocení. Charakterizuje státní službu v rezortu Ministerstva obrany, objasňuje úlohu a působnost státního tajemníka v Ministerstvu obrany, státních zaměstnanců a dalších kategorií zaměstnanců ve služebním úřadu.

Tato článek se zabývá jedním ze stylů velení, který je z pohledu možných reakcí na výzvy současného a budoucího prostředí vnímán americkými, a především západními státy NATO jako značně důležitý. Uvedený přístup se v tomto prostředí nazývá "mission command". V jednotlivých jeho částech jsou popsány historické souvislosti a na ně navazující vojenské příčiny vzniku předchůdce filozofie mission command, pruské "Auftragstaktik". Dále jsou zde vylíčeny principy Auftragstaktik, které zdůrazňují její podstatu, tj. centralizovaný záměr a rozptýlené provádění prostřednictvím disciplinované iniciativy.