sekuritizace

Bezpečnost dosud není příliš často zmiňována v přímém ztahu ke kvalitě života a udržitelnému rozvoji. Jestliže zde bezpečnost představujeme jako jejich podstatnou dimenzi, chcemepředevším nabídnout zajímavý přístup ke zkoumání vzájemných souvislostí těchto konceptů.Rozhodně jsme tím neobjevili něco nového. Poznatek, že v bezpečí se za jinak stejných okolnostížije lépe než v nebezpečí, je nepochybně starší než samotný koncept kvality života. A skutečnost,že ke společenskému rozvoji, hospodářskému a kulturnímu rozkvětu dochází spíše v míru než za války, ve stabilním spíše než rozvráceném prostředí, je zřejmá také odjakživa.

Redakce Vojenských rozhledů vám představuje článek plukovníka generálního štábu (plk. gšt.) Tomáše Novotného, který v současné době působí jako náčelník odboru strategického plánování (J-5) Generálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky. Tento článek byl publikován v časopise HORYZONTY BEZPIECZEŃSTWA Nr 8 (3) 2017,    a  je k dispozici na adrese http://www.prawo.uni.opole.pl/horyzonty_bezp/Nr_8(3)_2017.pdf  .  Článek velmi úzce souvisí s tématem příspěvku z Vojenských rozhledů č. 3/2019 “Náboženský extremismus jako příčina ozbrojených konfliktů: indikátory a systémy včasného varování”, a svým způsobem definuje jeho teoretická východiska.

Tento článek stručně popisuje závěry klíčových publikací Kodaňského institutu mírových studií, zveřejněné na přelomu tisíciletí v době probíhající transformace bezpečnostních studií, a porovnává je s konceptem lidské bezpečnosti, který byl v OSN úspěšně institucionalizován v roce 2012. Následně je na tento koncept lidské bezpečnosti aplikována metodika „kodaňské školy“ s cílem identifikovat bezpečnostní výzvy a hrozby v oblasti lidské bezpečnosti, které jsou - po analýze jejich kauzálních vztahů - doplněny o jejich kauzální klasifikaci. Většina bezpečnostních hrozeb vytváří kauzální souvislost s jednou nebo vícero jinými bezpečnostními hrozbami a z tohoto faktu vyplývá, že je možné vytvořit kauzální model (mentální, grafický apod.) ktorékoliv bezpečnostní hrozby s cílem simulovat nebo předvídat výsledky a úspěšnost/efektivitu (sekuritizační nebo de-sekuritizační) navrhovaného bezpečnostního řešení. Jako vhodný subjekt kauzální analýzy bezpečnostní hrozby je v tomto případě použit model procesů na cestě „od selhávajícího státu k projevům terorismu“, který je přizpůsobený současné situaci v Evropské unii.

Vývoj společnosti a vývoj našeho poznání prochází významným obdobím, kdy si na celé planetě Zemi začínáme nahlas uvědomovat, že modernizace našeho bytí má projevy, které by mohly znemožnit život našich potomků. Nikdo si nepřeje, abychom se zastavili v tempu vědeckého poznávání přírody, kosmu a společenské reality, abychom omezili schopnosti dále poznávat záhady života a cesty racionálního rozvoje společnosti. Takový stav je schizofrenní, protože se v praxi nedaří prosazovat jen to, co je pro lidstvo dobré, tedy bez negativních důsledků. Schizofrenie znamená rozštěpení mysli, poruchu jednání, myšlení, emocí i vůle. Představitelé většiny světové populace se domluvili na racionálních cestách, a na tom, že je budou přizpůsobovat postupnému vývoji. Přístupy byly pojmenovány souslovím „udržitelný rozvoj".

Vzhledem k tomu, že se ve světě, v Evropě i v naší republice prosazuje stále širší pojetí bez pečnosti zasahující i neustále širší okruh subjektů a objektů a na jejich základě tvoří státní a koaliční bezpečnostní politiky a strategie, není možné, aby to zůstalo bez následné odezvy ve struktuře společenskovědních disciplín, tj. bez konkrétní reakce vedoucí k položení základů bezpečnostní vědy (vědy o bezpečnosti, security science, sekuritologie) u nás. Zatímco v minulosti se vytvářely vědní disciplíny vydělováním z věd obecnějších, v moderní době se stále častěji hranice mezi jednotlivými obory stírají a dokonce se i tvoří do jisté míry „metavědy" jako syntéza speciálních vědních disciplín s logickou přidanou synergickou a vlastní hodnotou.