technologie

Článek představuje případovou studii implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky jazyků na Univerzitě obrany v Brně. Shrnuje pětileté zkušenosti nabyté při systematickém zavádění ICT do výuky angličtiny v Centru jazykové přípravy. Pojmenovává a zdůvodňuje postupné změny v metodách výuky angličtiny, které zavádění ICT provázejí, s ohledem na požadavky učebních osnov a na nové trendy v používání ICT dostupných pro výuku. Zobecněné zkušenosti a poznatky s používáním ICT ve výuce jazyků mohou sloužit jako inspirace či návod pro zavádění ICT i do jiných oblastí výcviku a vzdělávání v AČR.

Používání internetu teroristickými organizacemi se rozšířilo rychleji než internet samotný. S přenosnými počítači unikla teroristická elita bin Ládina speciálním silám USA a Velké Británie, aby v následných letech rozesílala know-how elektronické svaté války, které bylo uloženo na discích počítačů, po internetu po celém světě stoupencům svaté války proti nevěřícím.

Článek byl uveřejněn v č. 2/2008 časopisu Österreichische Militärische Zeitschrift. Zkráceno a redakčně upraveno.

Článek uvádí prezentaci názorů (pohledů) jak vnímají využívání simulačních technologií v procesu přípravy vojenských profesionálů jejich uživatelé. Tyto výsledky vycházejí z dotazníku provedeného u jednotek AČR, které již mají vlastní zkušenosti z využívání simulačních středisek.

Laserové zbraně jsou předmětem dlouhodobé diskuse. Článek se věnuje jejich případnému zavedení k pěchotním útvarům a osudu ručních palných zbraní. Text analyzuje tyto zbraně ve vybraných kategoriích, ze kterých byly stanoveny na základě procesu usuzování soudy a závěr. Srovnání odhaluje v případě zvládnuté miniaturizace zajímavý paradox. Laserové a střelné zbraně si sice jako odlišné funkcionality nekonkurují, ale za vhodných podmínek se mohou doplňovat a kompenzovat nevýhody své kategorie. Současné moderní bojiště klade na ruční palné zbraně čím dál větší nároky a tím staví konvenční mechanismy zbraní v kombinaci s náboji zaručujícími přesnost, nižší zpětný ráz, ale nedostatečnou průraznost na okraj dalšího možného technologického rozvoje. Zdokonalovaná pasivní ochrana jednotlivců omezuje ranivý potenciál pistolové munice, u puškových nábojů ho zkracuje na vzdálenost pod 150 m a naváděná munice je příliš drahá. Laserové zbraně by mohly za ideálních podmínek tyto nedostatky kompenzovat.

Článek popisuje atributy, které budou ovlivňovat character moderního boje a prezentuje možné přístupy k přípravě velitelů a leaderů nové generace tak, aby byli schopni zvládnout budoucí výzvy. Operační protředí popisuje hlavní charakteristiky současného a především budoucího válčení. Technologický rozvoj je vnímán jako “urychlovač”, jež změní nástroje a procesy, nikoliv však principy válčení. Úroveň vycvičenosti a kvalita leadershipu znásobuje bojovou sílu. Hlavní zjištění a doporučení podporují myšlenku velení a řízení hybridních systémů v multidimenzionálním prostředí, s využitím množství nástrojů, adekvátně konkrétnímu prostředí, a konkrétnostem operace či úkolu. Výsledky jsou zvýrazněny a popsány zejména v poslední kapitole. Cílem článku je podpořit akademickou a odbornou diskusi na téma, jakým způsobem a směrem zaměřit další studijní program a kurikula tak, aby byli noví leadeři adekvátně vybavení.

Příspěvek představuje metodu aditivní výroby jako možnou alternativu k sou­časným subtraktivním výrobním kapacitám. Na základě průzkumu literatury iden­tifikuje některé problematické aspekty nesouladu mezi dlouhým vývojovým cyklem a rychle se měnícími operačními potřebami reagujícími na aktuální hrozby. Sou­částí jsou i úvahy, jak by nedostatky ve vývojovém cyklu i rozsáhlém logistickém aparátu mohly být vyřešeny právě nasazením aditivních výrobních prostředků. V zájmu zachování objektivity je poslední část věnována nedostatkům aditivní výroby, ať už nedostatkům inherentním této technologii nebo nedostatkům, k jejichž odstranění může dojít dalším vývojem v oblasti.

Modernizace výzbroje a bojové techniky je jednou z cest navyšování bojového potencionálu ozbrojených sil a má dopady na všechny úrovně řízení ozbrojených sil. Jejím hlavním účelem je nahradit již zastaralou techniku za novou s cílem připravit ozbrojené síly na boj s novými výzvami budoucího bezpečnostního prostředí. V tomto ohledu hrají klíčovou roli nové technologie. Nejen Ozbrojené síly České republiky, ale také další členské sáty NATO a EU plánovaly v posledních letech ve střednědobém a dlouhodobém horizontu významné modernizační projekty s cílem připravit ozbrojené síly nejen na konvenční vojenský konflikt, ale i na nekonvenční, asymetrické a hybridní konflikty. Autoři zkoumají přístupy k modernizaci vybraných zemí a identifikují hlavní oblasti modernizace. V závěru je porovnána strategie vyzbrojování pozemních sil vybraných zemí se strategií vyzbrojování pozemních sil ČR.

Podle studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI - Stockholm International Peace Research Institute) celosvětové výdaje na zbrojení a vedení ozbrojených konfliktů se za posledních deset let zvýšily o 37 % a v roce 2006 dosáhly výše 1204 miliardy dolarů (tj. 902 miliardy eur). V porovnání s rokem 2005 světové výdaje vzrostly o 3,5 % a předpokládá se, že tato růstová tendence bude pokračovat i v následujících letech. Na celkových světových vojenských výdajích se Spojené státy podílejí 528,7 mld. USD (395,8 mld. eur), tj. 46 % a daleko tak předstihují ostatní země.

Článek popisuje úkoly, které mohou plnit vozidla bez osádek v zájmu ozbrojených sil a policie, zvláště pro omezení ztrát, a problémy spojené s jejich použitím. Robotika umožňuje překonat meze lidské výkonnosti, a tak rozšířit bojové možnosti vojáka. Zvyšuje se počet expedičních operací a mírových úkolů, při nichž je bezpečnost ozbrojených sil stále více ohrožována asymetrickým protivníky.