vycvik

Před časem nás v tomto časopise upoutal článek Mgr. Antonína Konráda „Quo vadis, vojenská tělovýchovo". Po delší době se v armádním periodiku objevil příspěvek, zabývající se problematikou tělesné výchovy v AČR, jako uceleným systémem. Článek zaujal nejen ojedinělostí publikace o vojenské tělovýchově v posledním období, ale zejména svým kritickým postojem k jejímu současnému stavu v otázkách koncepce, legislativy a dalšímu směřování. Kromě prezentace některých osobností z minulého období armádní tělovýchovy naznačil i řadu problémů, vyskytujících se v oblasti tělesné výchovy v AČR.

Účelem článku je představit analýzu systému vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice v roce 2021, ve které bude položen důraz na vnitřní a vnější hrozby, silné a slabé stránky, problémové oblasti a možná řešení. Předmětem článku je systém vzdělávání a odborné přípravy, kde specifickým předmětem je systém vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti v Bulharské republice.

Současným bezpečnostním hrozbám nemůže čelit žádná země osamoceně, ale pouze prostřednictvím komplexní spolupráce v rámci spolehlivých bezpečnostních partnerství. Díky tomu získala vojenská spolupráce založená na regionální bázi větší důležitost než kdykoli předtím, neboť jen tak je možné vypořádávat se s různými hrozbami a výzvami a posílit tak schopnosti krizového řízení. V roce 2010 proto Rakousko zahájilo Středoevropskou obrannou spolupráci (CEDC), aby tak podpořilo regionální bezpečnostní spolupráci a podpořilo modernizaci vojenských kapacit. O dva roky později Rakousko spoluzaložilo Iniciativu horského tréningu EU, která úzce koordinuje výcvik a vzdělávání ve spolupráci se slovinským NATO Mountain Warfare Centre of Excellence. Cílem tohoto článku je analyzovat a diskutovat současné iniciativy a možné způsoby zlepšování středoevropské bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy NATO a Rakouskem.

Hlavním posláním ozbrojených sil České republiky je co nejefektivnější a nejlepší zabezpečení obrany území České republiky s využitím zásad kolektivní obrany dle článku 5 Washingtonské úmluvy. K trvalému zajišťování tohoto úkolu je nutno neustále zdokonalovat znalosti a dovednosti všech příslušníků rezortu, a to především prostřednictvím vojenského výcviku. Vojenské aktivity ovšem krom výše uvedeného přínosu mají za následek taktéž environmentální aspekty, jež působí nejrůznější poškození životního prostředí. Klasifikace těchto aspektů a následně i jednotlivých druhů ekologických škod byly zpracovány v souladu s metodou Hazard & Impact Index.

Článek identifikuje konkrétní atributy, které měly a mají zásadní vliv na kvalitu přípravy pro operace v zastavěných oblastech. Jsou zmíněny jen ty zásadní, jejichž precizním splněním dojde jistě ke zkvalitnění přípravy. Autor vychází z vlastní praxe velitele jednotky na stupni četa až rota, a to jak z nasazení v rámci tuzemských i zahraničních cvičení, tak zejména z nasazení v zahraničních operacích. Článek slouží jako námět k odborné diskusi ve sféře jak akademické, tak odborné.

Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.

Zkušenosti z výcviku pěší roty boje v zastavěném prostoru ukazují, že efektivní příprava vyžaduje provázanost doktríny s vybavením (výzbroj a výstroj) a strukturou jednotek. Je zásadní, aby standardy NATO byly dále rozpracovány na národní úrovni tak, aby odpovídaly vybavení a organizaci vlastních jednotek. Efektivní výcvik vyžaduje doplnění stávajících programů přípravy o příklady konkrétních cvičení, na jejichž provedení musí být připravena standardizovaná výcviková zařízení. Odborní instruktoři by měli řídit přípravu organických jednotek. Předání zkušeností instruktorů přímo organickému celku je efektivnější než příprava jednotlivců v odborných kurzech.

Článek uvádí prezentaci názorů (pohledů) jak vnímají využívání simulačních technologií v procesu přípravy vojenských profesionálů jejich uživatelé. Tyto výsledky vycházejí z dotazníku provedeného u jednotek AČR, které již mají vlastní zkušenosti z využívání simulačních středisek.

Motivace lidského chování a učení je stále aktuální problematikou, i když se v oblasti výzkumu motivace již velmi mnoho vykonalo. Proto se i v současnosti rozsáhle zkoumá a existuje řada publikací, které se touto tematikou zabývají. Otázka jak řídit navozování cílené motivace studentů a vojenských studentů zvláště je jedním z nejzávažnějších problémů všech vzdělávacích systémů.

Již před řadou let byl vysloven názor, že by bylo prospěšné pro zkvalitnění vědomostí, návyků a dovedností do procesu přípravy velitelů a jednotek pevně začlenit výcvik na simulátorech.

V souladu s tímto záměrem bylo v Armádě České republiky (AČR) zahájeno budování simulačních středisek pro přípravu specialistů různých vojenských odborností. Ve prospěch mechanizovaných a tankových jednotek, k jejich zdokonalování, byla určena dvě simulační střediska. V Brně bylo zřízeno středisko pro stupeň velení prapor a výše, ve Vyškově středisko pro velitelské stupně do roty včetně.

V minulém čísle byla uveřejněna 1. část, která čtenářům přiblížila některé aspekty motorického testování a představila genezi testování tělesné výkonnosti vojáků od vzniku samostatné České republiky po současnost. Uvedená testování tělesné výkonnosti a jejich klady a zápory byly analyzovány a spolu s legislativními změnami se staly základem pro nově připravované testové baterie, které by měly být zavedeny od příštího výcvikového roku.

Vojenská publikace s názvem „Příprava příslušníků Armády České republiky" vychází z intelektuálního bohatství, zkušeností a všeho pozitivního, čeho Armáda České republiky v oblasti přípravy velitelů, příslušníků štábů a jednotek historicky dosáhla. Současně reaguje na nové vnitřní podmínky a změněný charakter bezpečnostního prostředí, ve kterém se Česká republika a její armáda dnes nacházejí. Základním smyslem vojenské publikace, které vydala Správa doktrín VeV-VA, je ujednotit přístupy, které charakterizují význam a cíle, formy a metody přípravy příslušníků AČR v podmínkách profesionální armády. Publikace svým obsahem reaguje na změny a nové trendy v přípravě příslušníků AČR a s tím souvisejících činností velitelů, náčelníků, ředitelů, vědecko-pedagogických pracovníků apod.

Proces získávání poznatků a využívání zkušeností z vojenských operací a cvičení v Armádě ČR byl zaveden v roce 2004. Od té doby se stal standardní součástí velení a řízení a jedním z nástrojů, generujících podněty na rozvoj schopností jednotek útvarů, svazků a štábů všech stupňů. Tento proces je součástí znalostního managementu a je jedním ze subprocesů systému procesního řízení resortu Ministerstva obrany. Umožňuje se učit z vlastních nebo cizích chyb a zároveň využívat nejlepší zevšeobecněné postupy ve všech funkčních oblastech rozvoje a použití ozbrojených sil. Článek popisuje nejen dosažené úspěchy, ale zaměřuje se i na bariéry, které brání efektivnímu rozvoji systému a procesu získávání poznatků a využívání zkušeností. V první části, která volně navazuje na článek publikovaný v čísle 1/2015 časopisu Vojenské rozhledy, se autor zaměřil na východiska řešené problematiky. Těžiště článku spočívá v analýze současného stavu procesu získávání poznatků a využívání zkušeností, kde dochází k závěru, že jedním z hlavních problémů je nesprávné chápání procesu veliteli. Další bariérou je rovněž i způsob provádění analýzy identifikovaných poznatků a zkušeností na strategickém stupni řízení. V závěru textu autor předkládá doporučení, jak překonat identifikované bariéry a zajistit další optimalizaci procesu.

Globální bezpečnostní prostředí přináší pro ozbrojené síly rozmanité a překvapivé výzvy, které vyžadují kvalitní výcvik a přípravu. Jedním z možných přístupů je použití scénářů, koncepce, která je hojně využívána ve vojenství, přičemž tato koncepce vychází právě z oboru vojenství. Tento článek věnovaný tvorbě vojenských scénářů představuje některé základní charakteristiky a praktické návrhy možností vypracování scénářů. Konečným záměrem je dát vojenským plánovačům k dispozici vhodný pracovní postup při vytváření scénáře s cílem vytvořit dokument s aktualizovanými informacemi o vývoji konfliktu a proces operačního plánování, který je připraven reagovat na všechna rizika a hrozby. Scénář je způsob používaný vojenskými strukturami na všech úrovních (strategické, operační a taktické) k umožnění kontaktu s pravděpodobnou neznámou situací, asimilace a vyřešení. Článek se zaměřuje na proces tvorby scénářů a překládá fáze a činnosti, které by měly společné operační skupiny pověřené přípravou scénáře dodržovat.

Nové technologie výrazně ovlivňují nejen společenský pokrok, ale také rozvoj současných armád. Nová kvalita zbraní se odráží ve zvyšování úderné a palebné síly i manévrovatelnosti vojsk, v přesnosti zásahu cíle a účinku jeho ničení, ve zdokonalování systémů velení a řízení, spojení, v rozšiřování možností vést účinný průzkum a elektronický boj. Nová výzbroj a technika znásobují možnosti vojáků, ale současně kladoumnohem větší požadavky na jejich vojenskoodbornou a všeobecnou vzdělanost, na jejich sebeovládání a psychickou připravenost. Následující příspěvek pojednává o závažnosti psychické (duševní) přípravy, především u mladých vojáků – profesionálů při jejich nasazení do soudobých a budoucích konfliktů vedených v městských (urbanizovaných prostorech).

Ústav jazykové přípravy Ředitelství výcviku a doktrín (ÚJP ŘeVD) ve Vyškově pomáhá realizovat jeden z prioritních rezortních úkolů, které České republice doporučila preferovat Severoatlantická aliance – jazykovou připravenost pro posilování interoperability sil Aliance. Následující článek chce ukázat jakými formami a s jakým úspěchem je tento úkol naplňován a kterým směrem bude převážně orientováno úsilí Ústavu jazykové přípravy v roce 2007.

V poslední době sílí úsilí vypořádat se důstojně s rozšířeným (různé příklady lze najít) a stále citlivěji vnímaném diskriminování žen. Rovnost pohlaví a nejen ta je zaručena zákony a dalšími navazujícími právními dokumenty. Může se tak zdát, že vyrovnání deformací nic nebrání. Z dosavadních náznaků to ale vůbec jednoduše nevypadá. Týká se to mnoha oblastí a ani armádu není možné z tohoto problému vyloučit. Naopak, v armádní výcvikové praxi mohou vzniknout docela vážné problémy. Myslím na problémy vztažené k tělesné zátěži žen zařazených v bojových jednotkách a vlivu této zátěže na ženský organismus, především po zdravotní stránce.

Výběrová tělesná výchova  je nedílnou součástí systému služební tělesné výchovy. Provádí se v době zaměstnání a považuje se za výkon zaměstnání (Směrnice pro organizaci a řízení služební tělesné výchovy v Armádě České republiky vydaná prvním náměstkem MO).

Článek se zabývá využitím simulačních technologií pro přípravu velitelů a štábů v nových typech operací. Souhrnně ukazuje vývoj v dané oblasti od vzniku Centra simulačních a trenažérových technologií. Zlomovými body ve výcviku na simulátorech jsou požadavky na boj v zastavěném prostoru, speciální operace malých jednotek, požadavky na úzkou součinnost pozemních jednotek s podpůrnými prostředky, využívání systémů velení a řízení a problematika součinnosti jednotek AČR se složkami IZS. Dále poukazuje na nové požadavky v oblasti výcviku a ukazuje možné způsoby jejich řešení. Ve své druhé části se podrobněji věnuje problematice NEC a její implementaci do simulačních systémů. Představuje výsledky projektu obranného výzkumu SIMNEC v dané oblasti a jejich přínos pro budoucí rozšíření schopností taktického simulátoru.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.

Obecný trend nárůstu hmotnosti, klesající fyzické kondice a zdravotních komplikací u běžné populace se projevuje i v oblasti náboru nových zájemců. Předpokládá se,  že jejich tělesná připravenost bude na vysoké úrovni. Cílem této studie bylo ověřit, zda fyzická kondice vojáků při vstupu do armády během let 2000-2017, kdy testování tělesné zdatnosti probíhalo, se skutečně zhoršuje či nikoliv. Výsledky za hodnocené období ve sledovaných parametrech tělesné zdatnosti naznačují, že některé složky tělesné zdatnosti kopírují obecný trend a vykazují mírné zhoršení. Přesto obecně nelze konstatovat, že tělesná zdatnost nových vojáků ve sledovaném období poklesla, neboť některé její  složky naopak vykazují mírný vzestup.