Vojenské Rozhledy

Czech Military Review

banner
Created by Alias:

Bezpečnostní systém je institucionálním nástrojem pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky. Působí v rámci státu, ale současně je úzce propojen s NATO a EU a dalšími mezinárodními institucemi, což zabezpečuje jeho kompatibilitu a interoperabilitu s aliančními a ostatními, především evropskými bezpečnostními systémy. Jeho základním cílem je prosazování a ochrana životních, strategických a dalších důležitých zájmů České republiky a zajištění adekvátní a efektivní reakce na bezpečnostní hrozby a z nich plynoucí rizika pro bezpečnost státu.

  • ročník: 2006
  • číslo: 4
  • typ článku: Vědecký / Research

{slider Autor, název článku}

Ing. Miroslav Jurenka

Optimalizace bezpečnostního systému České republiky

Optimalization of Security System of the Czech Republic

{slider Jak citovat tento článek / How to Cite this Article}

Základem úspěšného fungování bezpečnostního systému je včasná a koordinovaná příprava rozhodujících činností a příslušných řídících a výkonných orgánů na všech úrovních státní správy a samosprávy, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti.

Koncepce – analýza – optimalizace

Bezpečnostní systém musí neustále reagovat na vývoj a změny v bezpečnostním prostředí a je nutné jej trvale aktualizovat a zdokonalovat.
Vláda ČR za tímto účelem rozhodla připravit „Koncepci bezpečnostního systému České republiky“ (dále jen „KOBS ČR“), ve které klade důraz na jeho efektivitu a zjednodušení a na zkvalitnění spolupráce a koordinace mezi jednotlivými prvky a oblastmi bezpečnostního systému.

Vláda v této souvislosti prosazuje další zlepšení vzájemných vztahů na jednotlivých úrovních, mezi ústředními a regionálními prvky, posílení spolupráce mezi bezpečnostními radami a krizovými štáby jednotlivých stupňů. Současně klade důraz na zlepšení koordinace v oblasti vnitřní bezpečnosti a upřesnění výkonných pravomocí Bezpečnostní rady státu a Ústředního krizového štábu v době krizových situací, včetně posílení koordinace zpravodajských služeb.

O zpracování „Koncepce bezpečnostního systému České republiky“ rozhodla vláda svým usnesením ze dne 13. listopadu 2002 č. 1140 ke „Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizaci ozbrojených sil České republiky“. Usnesení uložilo ministru vnitra, ministru obrany a ministru zahraničních věcí v návaznosti na aktualizaci Bezpečnostní strategie České republiky zpracovat KOBS do 31. prosince 2004.

Úkol vypracovat KOBS měl dvě základní polohy:

1. Navázat na reformu OS ČR a na reformu veřejné správy a reflektovat jejich důsledky pro bezpečnostní systém ČR jako celek.

2. Analyzovat současný bezpečnostní systém ČR a koncepčně jej upravit s cílem jeho dalšího zefektivnění podle mandátu daného novelizovanou Bezpečnostní strategií ČR (přijatá usnesením vlády ČR ze dne 10. prosince 2003 č. 1254) a podle zkušeností plynoucích z vyhodnocení hlavních zátěžových činností bezpečnostního systému ČR (např. události po 11. září 2001, summit Organizace Severoatlantické smlouvy 2002, povodně 2002).

Východiskem pro zpracování KOBS bylo provedení „Analýzy bezpečnostního systému ČR“ včetně identifikace rezerv systému a návrhů na řešení.

Analýza konstatuje, že současný bezpečnostní systém ČR je funkční. Jeho nastavení a funkčnost byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích, přičemž nebyly zjištěny podstatné nedostatky.
Vývoj bezpečnostního prostředí a nové hrozby s obtížně předvídatelným působením vyžaduje mít neustále připraveny adekvátní mechanismy k jejich řešení. K tomu je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků na různých úrovních a v různých oblastech a sjednocovat příslušnou legislativu.

Mezi základní oblasti, doporučené k řešení v bezpečnostním systému ČR se řadí především:

- efektivita a zjednodušení bezpečnostního systému ČR,

- zkvalitnění spolupráce a koordinace mezi jednotlivými prvky a oblastmi systému,

- další zlepšení vzájemných vztahů a vazeb na jednotlivých úrovních, mezi ústředními a regionálními prvky,

- posílení spolupráce mezi bezpečnostními radami a krizovými štáby všech stupňů,

- upřesnění výkonných pravomocí Bezpečnostní rady státu a Ústředního krizového štábu v době krizových situací,

- zlepšení koordinace v oblasti vnitřní bezpečnosti a posílení koordinace zpravodajských služeb.

Na základě závěrů analýzy bylo navrženo Bezpečnostní radou státu nezpracovávat KOBS, nýbrž do 31. března 2005 připravit a předložit materiál „Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR“, který bude obsahovat stanovení cílů a priorit pro optimalizaci bezpečnostního systému ČR, specifikaci postupů a strategií pro dosažení stanovených cílů, kvantifikaci nároků na finanční zdroje a legislativní a nelegislativní opatření.

Vláda ČR usnesením č. 1203/2004 uložila ministrům vnitra, zahraničních věcí a obrany zpracovat ve spolupráci s vedoucími ostatních ústředních správních úřadů a hejtmany na základě „Závěrů analýzy bezpečnostního systému České republiky“, schválených Bezpečnostní radou státu, „Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému České republiky“ a předložit tento návrh do 31. března 2005 BRS a posléze vládě ČR.

Vládou schválené Závěry analýzy bezpečnostního systému ČR jsou aktuálně předkládány v podobě dílčích „návrhů optimalizace“, které kromě záměru věcného řešení obsahují i návrh konkrétního gestora a termínu zpracování.

Předložené návrhy optimalizace současného bezpečnostního systému ČR obsahují zásadní návrhy legislativní povahy, které budou zpracovávány v horizontu dvou let, i dílčí nelegislativní opatření, jež budou realizována postupně.

Další postup prací na optimalizaci bezpečnostního systému ČR již dále nepředpokládá „centralizaci“ všech dílčí úkolů a koordinaci jejich plnění v gesci MV.
Za zpracování jednotlivých návrhů optimalizace ponesou odpovědnost vždy konkrétní věcní gestoři.

Rezort obrany

I. Schválené zadání

Je nutné provést novelizaci ústavního zákona o bezpečnosti ČR, branného zákona a dalších zákonů z hlediska dopadu schválené reformy ozbrojených sil ČR a vytvoření právních podmínek pro realizaci „předběžných opatření“ jako stavu ve státě, při kterém bude nahrazen princip dobrovolnosti v zapojení občana do obrany ČR za princip povinnosti.

Navrhované řešení:

Předložit návrhy novelizace příslušných právních předpisů.

II. Navrhovaný postup optimalizace

Pro situace, ve kterých ozbrojené síly ČR a bezpečnostní a záchranné sbory nebudou plně schopné zajistit úkoly obrany (vyplývající z politicko-vojenských ambicí ČR) nebo řešit nevojenské krizové situace, je nutno vytvořit podmínky k:

■ zapojení občanů do obrany státu v předstihu, ještě před vyhlášením „stavu ohrožení státu“ nebo „válečného stavu“, a to nahrazením principu dobrovolnosti – principem povinnosti,

■ vytvoření mechanismu (např. „předběžná opatření“), který umožní především doplňovat ozbrojené síly ČR občany a vojáky v záloze a provádět jejich výcvik, včetně doplnění věcnými prostředky již v době míru, zejména, půjde-li o hrozbu vnějšího ohrožení státu nebo plnění mezinárodních závazku o společné obraně a vyžaduje-li situace následné provedení mobilizace,

■ nezbytnému doplňování a plnění konkrétně stanovených úkolů orgánu státní správy, právnických a fyzických osob, bezpečnostních a záchranných sborů, ať už se podílejí na zajišťování obrany ČR nebo na řešení nevojenských krizových situací,

■ zahájení příprav k zajištění mobilizačních dodávek a vyhlášení nezbytných regulačních opatření.

Navrhovaná opatření bude zapotřebí zapracovat do návrhů úprav zákonů „branného a krizového zákonodárství“, zákonů stanovujících služební poměry příslušníků ozbrojených a záchranných sborů, případně dalších zákonů a právních předpisů, dotčených provedenými úpravami.

Informace o plnění úkolů k optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR, bude předložena vládě do konce roku 2007. Hodnocení celého systému spolu s informací o plnění úkolů bude prováděno ve dvouletých intervalech, nebo podle potřeby.

Závěr

Naše společnost se dnes daleko více zamýšlí nad otázkami zajištění bezpečnosti, celkové připravenosti státu k obraně a přirozeně i nad stavem a budoucností naší armády.

Probíhající změny v mezinárodně bezpečnostním klimatu, rozšiřování NATO a jeho strategie formulovaná pro 21. století, spolu s vědeckotechnickým rozvojem ve vojenství, probíhající proces globalizace s jeho informačními a ekonomickými dopady, požadavky na vyšší profesionální připravenost ozbrojených sil, ale i omezené lidské a finanční zdroje jsou jednoznačným důvodem pro koncepční revizi současného bezpečnostního systému státu a perspektivní vizi výstavby armády.

Published in Různé