Optimization Dislocation of Accoutrements Military Distribution Points in the Czech Armed Forces

Úvod

Příslušníkům Armády České republiky (dále jen AČR), jsou na základě platné právní úpravy a vnitřních předpisů poskytovány příslušné stejnokrojové součástky bezplatně. Stávající systém zabezpečení stejnokrojovými součástkami je pro vojáky plně zajišťován Ministerstvem obrany. Systém zabezpečení výstrojních součástek představuje distribuční řetězec tvořený pořizováním, přejímkou, skladování a výdejem koncovým uživatelům [1]. K zajištění a usnadnění dodávek stejnokrojových součástek a pro zlepšení pohybu materiálu od výrobců k příslušníkům ozbrojených sil byla v AČR vytvořena soustava výdejen součástek naturálního odívání (dále jen výdejna) [2].

V komerčním sektoru patří mezi faktory působící na stanovení počtu a lokalizaci logistických objektů nejen velikost, geografické rozmístění a hustota poptávky, ale i požadavky zákazníků na poskytované služby v rámci distribuce výrobku, zejména termín vyřízení objednávky. Ve většině odvětví představuje klíčový ukazatel pro hodnocení úrovně služeb poskytovaných zákazníkům a přímo determinuje počet a umístění distribučních center. Z pohledu nákladů na logistiku přináší neustálé zkracování termínu vyřízení objednávky prudký nárůst nákladů, vznikajících zejména ve spojitosti s nutností provozovat více distribučních center. Náklady na distribuci představují významnou položku, z čehož vyplývá, že optimalizací struktury distribučního systému lze dosáhnout značných úspor nákladů, které ve své podstatě produktu nepřidávají žádnou hodnotu[3].

V resortu obrany mezi faktory determinující počet a lokalizaci výdejen patří zejména dislokace vojenských zařízení a útvarů a náklady spojené s provozem těchto podpůrných prvků.

1. Současná dislokace výdejen

Výdejny jsou zařízení určená k nákupu a výdeji výstrojních součástek, provádí jejich úpravy a řeší i případné reklamace. Dále jsou v oblasti vystrojování řešeny například měřenky u výběrových součástek, jako je večerní nebo letní stejnokroj 2005. Úkolem výdejen je zabezpečit vystrojování jednotlivých kategorií vojáků v činné službě (vojáci z povolání, aktivní zálohy) a bývalých vojáků, kterým bylo povoleno nosit vojenský stejnokroj a výstrojní součástky. Po dobu existence výdejen došlo ke zrušení výdejen dislokovaných v Žatci, Olomouci a Hradci Králové. Současné rozmístění čtyř výdejen (Tábor, Praha, Brno a Vyškov) není vzhledem k dislokaci vojenských útvarů optimální. Na základě nejnižší průměrné dojezdové vzdálenosti z tabulky č. 1 byly ke čtyřem výdejnám přiřazeny jednotlivé vojenské útvary a zařízení. Hodnoty dojezdových vzdáleností byly získány jako nejkratší cesta motorovým vozidlem. Obrázek č. 1 zobrazuje dislokované výdejny a k nim spádové vojenské útvary.

Obrázek č. 1: Dislokační místa výdejen a vojenských útvarů a zařízení

Jednotlivé body (1–27) na mapě vyjadřují označení vojenských útvarů a zařízení podle tabulky č. 1 sloupec 1. Body na mapě představují dislokaci významných posádek k 1. 1. 2014. Posádky s malým počtem osob nebyly ve výpočtech brány v úvahu z důvodu jejich malé významnosti. Výdejna Brno obsluhuje pouze Náměšť nad Oslavou a spádovou základnu Brno. Dále lze z obrázku č. 1 zjistit, že výdejny Vyškov a Praha obsluhují z celkového počtu útvarů asi 80 %. Na mapě je patrné, že lokace výdejen není optimální vzhledem k dislokaci vojenských útvarů a zařízení.

Tabulka č. 1: Tabulka vzdáleností vojenských útvarů a zařízení a výdejen

Pro jednotlivé výdejny a k nim spádovým útvarům jsou pomocí aritmetického průměru spočítány následující průměrné dojezdové vzdálenosti:

a) Výdejna Praha

km                                         (1)

kde

= průměrná vzdálenost

n   = počet obsluhovaných útvarů

x_i   = součet všech vzdáleností (km)

Výdejna Praha obsluhuje ze všech současných čtyř výdejen 10 posádek. V současné době je průměrná dojezdová vzdálenost ze spádových útvarů do výdejny Praha 85,3 km.

Pro ostatní výdejny byl použit výpočet uvedený ve vzorci (1).

b) Výdejna Vyškov

Do výdejny Vyškov z celkových čtyř výdejen má celkem osm útvarů nejkratší dojezdovou vzdálenost. Průměrná dojezdová vzdálenost do VSNO Vyškov je 56,88 km.

c) Výdejna Tábor

Průměrná dojezdová vzdálenost ze čtyř útvarů do výdejny Tábor je 62,25 km.

d) Výdejna Brno

Výdejna Brno má nejméně dislokovaných spádových útvarů. Obsluhuje vojenský útvar Náměšť nad Oslavou a Univerzitu obrany, dislokovanou v Brně. Průměrná dojezdová vzdálenost do výdejny Brno je 38 km.

Dostupnost jednotlivých výdejen může ovlivňovat počet realizovaných nákupů a využívání jejich služeb. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že průměrný počet návštěv vojáka z povolání ve výdejně se pohybuje v rozmezí 2× až 4× ročně. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 80 respondentů.[4] Obrázek č. 2 vyjadřuje výsledek dotazníkového šetření.

Obrázek č. 2: Četnost návštěv vojáka ve výdejnách

Pořízení součástek naturálního odívání souvisí s výkonem služebního poměru vojáků z povolání. Vojáci z povolání jsou vysíláni k výdejnám zpravidla v pracovní době, jelikož jim jinou dobu návštěvy výdejní doba výdejen neumožňuje. Vysláním na služební cestu vznikají související náklady, proplácení cestovních nákladů a náhrada stravy. Souhrnné náklady na jednoho vojáka při návštěvě výdejen jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Náklady na jednoho vojáka při návštěvě výdejny (Kč)

Ministerstvo obrany vynakládá v případě návštěvy vojáka ve výdejně 2× ročně v dojezdové vzdálenosti do 50 km náklady ve výši 42 252 000 Kč, které nesouvisí s předmětem pracovní náplně vojáka. V případě návštěvy 4× ročně ve vzdálenosti větší než 50 km se jedná o částku převyšující 80 mil. Kč.

2. Vytvoření modelu

Pro stanovení a výpočet variant byl z důvodu provedení výpočtu vytvořen zjednodušený model. U jednotlivých variant na optimální rozmístění výdejen se budou počítat tyto následující parametry, které budou později použity ve výpočtu nejvhodnější varianty rozmístění výdejen ve vícekriteriálním hodnocení variant:

• průměrná dojezdová vzdálenost z VÚ a VZ do výdejny;
• provozní náklady na provoz výdejny;
• hodnota stavu zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže ve výdejně.

Počet kalkulovaných vojáků na 21 000 osob bez rozlišení vojáků a vojákyň. V práci nebyly analyzovány posádky s počtem osob nižším než 50, a to z důvodu malého významu v celkovém výpočtu. Pro zjednodušení lokalizačního modelu se pracuje s faktorem požadavků na odebrané množství z jednotlivých výdejen jako s konstantou, tzn. ve všech výdejnách jsou stejné požadavky na součástky naturálního odívání.

Průměrná dojezdová vzdálenost do jednotlivých výdejen byla spočítána v předchozí kapitole.

2.1 Provozní náklady

Rozhodující výdaje na zabezpečení systému vystrojování v AČR souvisí na straně jedné zejména s náklady v oblasti nákupu materiálu, prioritně prádla, oděvu a obuvi, na straně druhé pak s provozováním zařízení výdejen. Z tohoto pohledu se bude rozsah hlavně speciálních součástek spíše rozšiřovat, užitná hodnota součástek zvyšovat a tím objektivně mohou růst celkové náklady na zabezpečení výstrojí.[5]

Vybrané náklady (výdaje) potřebné na činnost systému vystrojování, tedy provoz čtyř výdejen, obsahují položky:

a) mzdy,

b) náklady na provoz budovy,

c) provozní náklady – celkem 39 rozpočtových položek (ref. 5).

Sumarizace nákladů uváděných Agenturou logistiky ve výstrojní službě jedné výdejny činí 8,4 mil Kč. (ref. 5).

2.2 Hodnoty zásob služební stejnokrojové blůzy

Podle stanovených norem jsou výdejny povinny držet předepsaný počet rezerv ve skladech. Jako příklad je vybrán počet služebních stejnokrojových blůz pro muže. Výdejny jsou povinny držet celé spektrum velikostí, které u blůzy činí 180 kusů. Hodnota zelené (modré) blůzy 97 pro muže je 2 000 bodů/Kč. V tabulce č. 3 jsou shrnuty všechny položky, které jsou potřebné pro kalkulaci celkové hodnoty mrtvých zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže.

Tabulka č. 3: Hodnota rezerv služební stejnokrojové blůzy pro muže (Kč)

Ve všech čtyřech výdejnách jsou drženy rezervy služebních stejnokrojových blůz pro muže v celkové hodnotě 2 880 000 Kč. V době, kdy se ještě provozovalo šest výdejen, byly drženy rezervy v celkové hodnotě 4 320 000 Kč. Celková suma při zrušení dvou výdejen se snížila o 1 440 000 Kč. Hodnota rezerv je však ve skutečnosti o mnoho vyšší.

3. Návrhy variant na dislokaci výdejen

K provedení analýzy a návrhu lokace výdejen jsou uvažovány čtyři varianty:

• umístění centrální výdejny,
• vytvoření teritoriálního rozmístění výdejen,
• zrušení nejméně využívané výdejny,
• rozmístění výdejen s ohledem na rozmístění posádek.

Pro zjednodušení výpočtu byla v mapě ČR (obrázek č. 3) vytvořena síť, která je tvořena příčnými a podélnými přímkami, které překrývají území ČR. Body na mapě představují dislokaci významných posádek.

Obrázek č. 3: Dislokace posádek v síťové mapě České republiky

K hledání jednotlivých variant byl použit lokalizační model, který je založen na lokalizačním algoritmu. Algoritmem nalezeného těžiště umisťujeme dle typu úlohy požadovaný objekt. Za prvé se jedná o rozmístění obsluhovaných míst a s tím související vzdálenost mezi těmito místy a lokalizovaným objektem. Druhým faktorem je množství požadavků pro jednotlivá místa. Ve výpočtech počítáme s jednotkovou přepravní sazbou (pro všechna místa stejné požadavky na odebrané množství). Úloha se tím zjednodušila na hledání polohy objektu pouze vzhledem k rozmístění obsluhovaných míst. Vzdálenosti jsou získávány výpočtem ze známých souřadnic. V práci jsou použity dvě metody výpočtu vzdálenosti:

a) kvadratická          d_ij = (x_i – x_j)² + (y_i – y_j)²                           (2)

kde:  d_ij = kvadratická vzdálenost

x_i a y_i = pravoúhlé souřadnice prvního objektu

x_j a y_j = pravoúhlé souřadnice druhého objektu

Kvadratická vzdálenost je vhodná pro snadno získatelné prvotní řešení problému. Pro výpočet je kvadratická rovnice upravena o nákladovou funkci = , kterou derivujeme podle x a y a položíme rovno nule, abychom získaly výrazy pro x a y ve tvaru:

b) přímá

                        (3)

kde:

d_ij = přímá vzdálenost

x_i a y_i = pravoúhlé souřadnice prvního objektu

x_j a y_j = pravoúhlé souřadnice druhého objektu

3.1 Lokace centrální výdejny

První navrhovanou variantou je umístění jedné výdejny, která bude obsluhovat všechny posádky. Cílem je najít souřadnice hledaného objektu N = (, a umístit nalezenou výdejnu do mapy ČR.

V tabulce 4 jsou uvedené hodnoty , které znamenají souřadnice dislokovaného vojenského útvaru. Dané hodnoty byly získány z obrázku č. 3. Pro výpočet souřadnic použijeme vzorec pro výpočet kvadratické vzdálenosti.

Veličina představuje požadavky na dodaná množství produktu. Jelikož každý voják může v průběhu kalendářního roku navštívit každou výdejnu, je pro potřeby výpočtu modelu stanovena veličina jako konstanta, neboli požadavky na dodaná množství produktu budou mít hodnotu 1.

Tabulka č. 4: Souřadnice dislokace vojenských útvarů a zařízení

                          (4)

kde

x_j  = horizontální souřadnice hledaného objektu

y_j  = vertikální souřadnice hledaného objektu

Hledané souřadnice ideálního objektu jsou N = (20,8;12). Vypočítané souřadnice jsou graficky znázorněny na obrázku č. 4, který zároveň znázorňuje řešení první navrhované varianty.

Obrázek č. 4: Umístění centrální výdejny (varianta 1)

Legenda:

  - vojenské útvary a zařízení

   -  výdejna součástek naturálního odívání

Z obrázku č. 4 je zřejmé, že hledaná výdejna se nachází mimo současné umístění posádek. Nachází se přibližně v oblasti chráněné krajinné oblasti Železné hory u vesničky Trhová Kamenice. Ve vesničce Trhová Kamenice není dislokovaná žádná posádka, z toho důvodu je vhodné umístit nalezený objekt do posádky, kde je vybudovaná infrastruktura. Nejbližším místem pro umístění výdejny je posádkové zařízení Chrudim.

Vytvořením pouze jedné výdejny se zvýšila průměrná dojezdová vzdálenost. Průměrná dojezdová vzdálenost ze všech VÚ a VZ do jedné výdejny je 126,77 km, a byla vypočtena dle vzorce (1).

Provozováním pouze jedné výdejny by průměrné provozní náklady na provoz výstrojního střediska dosahovaly hodnoty 8,40 mil. Kč. Provozováním jedné výdejny také dojde ke snížení hodnoty mrtvých rezerv služební stejnokrojové blůzy pro muže. Celková hodnota mrtvých rezerv služební stejnokrojové blůzy pro muže by byla 720 000 Kč.

Při současné existenci čtyř výdejen by pouze výdejna Vyškov zvládla centrálně obsluhovat všechny posádky, samozřejmě by bylo potřeba navýšit počet zaměstnanců. Vybudování nové výdejny by představovalo investici v několika desítkách miliónů.

3.2 Teritoriální rozmístění výdejen

Druhou variantou na rozmístění výdejen je zachování stávajících středisek Praha a Vyškov. Výdejna Praha je největším střediskem a zajišťuje vystrojování reprezentačních složek (příslušníky Vojenské kanceláře prezidenta republiky, Hradní stráže apod.). Výdejna Vyškov je nejnovějším střediskem a plně vyhovuje při realizaci výdeje základních výbav vojákům z povolání, kteří nastupují a zahajují svůj výcvik v tříměsíčním kurzu právě ve Vyškově. Dále zabezpečuje vystrojování příslušníků zúčastňujících se zahraničních operací. Z hlediska dislokace výdejen Praha a Vyškov je jejich zachování opodstatněné a nezpochybnitelné.

Obrázek č. 5: Lokalizace dvou výdejen (varianta 2)

Obrázek č. 5: Lokalizace dvou výdejen (varianta 2)

Legenda:

  - vojenské útvary a zařízení

   -  výdejna součástek naturálního odívání

Ke každé výdejně byly určeny spádové útvary podle nejkratší vzdálenosti k výdejně. Výdejna Praha zabezpečuje území Čech a měla by 15 spádových útvarů. Výdejna Vyškov by poskytovala výstrojní službu celkem pro 10 spádových útvarů na Moravě a ve Slezsku. Průměrné vzdálenosti do výdejny Praha (100,66 km) a do výdejny Vyškov (56,3 km) byly vypočteny dle vzorce (1).

Při provozování dvou výdejen by průměrné provozní náklady na provoz těchto výstrojních středisek činily 16,79 mil. Kč. Hodnota držených zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže by ve dvou výdejnách dosahovala celkem 1 440 000 Kč.

3.3 Zrušení nejméně využívané výdejny

Třetí variantou pro nalezení rozmístění je zrušení výdejny Brno a zachování současných výdejen Praha, Tábor a Vyškov. Varianta zrušení výdejny Brno vyplývá z jeho malé spádové oblasti a jeho obslužnosti. Jelikož obsluhuje pouze posádky Náměšť nad Oslavou a Brno.

Obrázek č. 6: Lokalizace tří výdejen (varianta 3)

Legenda:

  - vojenské útvary a zařízení

   -  výdejna součástek naturálního odívání

Zrušení výdejny Brno nebude mít žádný zásadní vliv na poskytování výstrojní služby v regionu. Provozování výdejny Vyškov bude postačující pro zabezpečení vystrojování současných útvarů. Průměrné vzdálenosti k výdejnám Praha, Tábor zůstávají stejné jako v podkapitole 1.1, změní se jen průměrná vzdálenost k výdejně Vyškov, pod které se přidají spádově posádky Náměšť nad Oslavou a Brno. I přesto, že se k výdejně Vyškov přidaly další dva útvary, průměrná dojezdová vzdálenost se snížila z 56,88 km na 56,30 km; vzdálenosti byly vypočteny dle vzorce (1).

Z výpočtu dojezdové vzdálenosti, která činí 56,30 km, je zřejmé, že zrušení výdejny Brno nebude mít žádný významný dopad na průměrnou dojezdovou vzdálenost do výdejny Vyškov. Přidáním dvou spádových útvarů Náměšť nad Oslavou a Brno se naopak průměrná dojezdová vzdálenost k posádce Vyškov sníží.

Zrušením výdejny Brno a zachováním současných výdejen Praha, Tábor a Vyškov jsou průměrné provozní náklady na provozování těchto výstrojních středisek 25,19 mil. Kč. I hodnota mrtvých zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže by se při zrušení výdejny Brno snížila. Při jeho provozování se rezervy držely v celkové hodnotě 2 880 000 Kč. Po zrušení výdejny Brno by se služební stejnokrojové blůzy pro muže skladovaly ve třech výdejnách v hodnotě 2 160 000 Kč a tím by došlo ke snížení hodnoty rezerv služební stejnokrojové blůzy o 720 000 Kč.

3.4 Rozmístění výdejen z hlediska dislokace posádek

Čtvrtou variantou je rozmístění výdejen z hlediska dislokace posádek na území ČR. V podkapitole 3.1 jsou pomocí kvadratické vzdálenosti vypočítané souřadnice jedné výdejny (20,8;12,0), která by obsluhovala všechny posádky. Podle uvedeného algoritmu stanovíme dvě nejvzdálenější místa již od lokalizovaného objektu (jedné výdejny) a v polovině přímé vzdálenosti mezi centrálním objektem a nejvzdálenějším bodem umístíme nový objekt. Na zrcadlově opačnou stranu od původního objektu umístíme druhý objekt ve stejné vzdálenosti. Z výpočtu součinu požadovaného množství a přímé vzdálenosti přiřadíme ke každému bodu obsluhované místo. Tím rozdělíme množinu zásobovacích míst na dvě oblasti. Postup je graficky znázorněn na obrázku č. 7.

Obrázek č. 7: Grafické znázornění algoritmu lokalizační úlohy

Legenda:

  - vojenské útvary a zařízení

   -  výdejna součástek naturálního odívání

o    - výdejna součástek naturálního odívání

Protože se chceme co nejvíce přiblížit k zákazníkům, pak není nově nalezené rozmístění výdejen na obrázku č. 7 vhodné. Vrátíme se k prvnímu kroku výpočtu a v každé oblasti znovu nalezneme dva nejvzdálenější objekty. Dále pokračujeme pomocí zmíněného algoritmu. Postupným dělením na oblasti a lokalizováním nalezených výdejen dojdeme až ke konečnému řešení, které je znázorněno na obrázku č. 8.

Obrázek č. 8: Lokalizace pěti výdejen (varianta 4)

Legenda:

  - vojenské útvary a zařízení

   -  výdejna součástek naturálního odívání

Na obrázku č. 8 je zobrazeno konečné řešení rozmístění pěti výdejen na území ČR. Území ČR je rozděleno do 5 oblastí. V každé oblasti je dislokována jedna výdejna, která obsluhuje spádové posádky. Konečné rozmístění výdejen je v posádkách Tábor, Praha, Pardubice, Olomouc a Vyškov. Přidáním jedné výdejny při současném rozmístění VÚ a VZ se sníží průměrné dojezdové vzdálenosti a ve dvou oblastech dojde ke sníženému počtu obsluhovaných vojenských útvarů. Na základě nejkratších dojezdových vzdálenosti jsou spočítány průměrné dojezdové vzdálenosti, dle výpočtu podle vzorce (1).

a) Výdejna Tábor: Průměrná dojezdová vzdálenost ze čtyř spádových VÚ a VZ do výdejny Tábor je 62,25 km.

b) Výdejna Pardubice: Výdejna obsluhuje čtyři spádové útvary a průměrná dojezdová vzdálenost k němu je 29 km.

c) Výdejna Praha: Výdejna z celkových 27 VÚ a VZ obsluhuje pět a průměrná dojezdová vzdálenost do tohoto střediska je 64,6 km.

d) Výdejna Vyškov: Nalezením výdejny Olomouc v regionu se výdejně Vyškov snížil počet obsluhovaných spádových útvarů. Tím se i snížila dojezdová vzdálenost do výdejny Vyškov na 42 km.

e) Výdejna Olomouc: Průměrná dojezdová vzdálenost do výdejny Olomouc z 6 spádových útvarů je 37,5 km.

Při provozování pěti výdejen by se průměrné provozní náklady na provoz činily 41,99 mil. Kč. Hodnota držených rezerv služebních stejnokrojových blůz pro muže by dosahovala v těchto střediscích celkem 3 600 000 Kč.

4. Volba optimální varianty

S využitím metody vícekriteriálního hodnocení variant bude stanovena nejlepší varianta rozmístění výdejen na území ČR. Pro nalezení nejvhodnějšího rozmístění byly stanoveny následující kritéria:

A₁ – průměrná dojezdová vzdálenost z VÚ a VZ do výdejny – minimalizační kritérium;

A₂ – provozní náklady na provoz výdejny – minimalizační kritérium;

A₃ – hodnota stavu zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže ve výdejně – minimalizační kritérium.

Pomocí uvedených kritérií budou posuzovány tyto varianty:

X₁ – umístění centrální výdejny;

X₂ – vytvoření teritoriálního rozmístění výdejen;

X₃ – zrušení nejméně využívané výdejny;

X₄ – rozmístění výdejen s ohledem na rozmístění posádek.

Jelikož průměrné dojezdové vzdálenosti u jednotlivých variant nenabývají hodnoty jednoho čísla, byly dojezdové vzdálenosti u variant 2, 3 a 4 přepočítány na jednu hodnotu pomocí jednoduchého dělení na průměr.

Protože je hodnocení variant podle kritérií kvantifikováno, jsou údaje uspořádány do kriteriální matice Y, kde řádky odpovídají variantám a sloupce kritériím.

                                  (5)

Sestavení ideální varianty H a bazální varianty D:

H = (47,07; 8,4; 7,2) D = (126,77; 41,99; 36)

Jednotlivá kritéria v matici Y jsou minimalizačního typu, tzn., nejlepší hodnoty nabývají nejmenších hodnot. Jelikož jsou daná kritéria stejného typu, lze matici Y převést na standardizovanou kriteriální matici R = (), jejíž prvky získáme pomocí metody váženého součtu.

                                   (6)

                                             (7)

Důležitost kritérií byla obodována na stupnici od 1 do 10 podle bodovací metody. Nejdůležitější kritérium je ohodnoceno hodnotou 10 a nejméně důležité kritérium má hodnotu 1. Kritéria byla podle významu zvolena takto:

A₁- průměrná dojezdová vzdálenost z VÚ a VZ do výdejny,

A₂ - provozní náklady na provoz výdejny,

A₃ - hodnota stavu zásob služební stejnokrojové blůzy pro muže ve výdejně.

Pomocí normalizovaného bodového hodnocení se stanovil váhový vektor:

Tabulka č. 5: Váhy stanovené bodovací metodou

Byly stanoveny jednotlivé hodnocené varianty, kritéria, podle kterých jsou varianty posuzovány, a hodnoty těchto kritérií. Nyní známe všechny potřebné veličiny k výpočtu nejlepší varianty podle metody váženého součtu. Pro každou variantu se stanoví hodnota agregované funkce užitku. Postup výpočtu a pořadí variant je znázorněn v tabulce č. 6.

Tabulka č. 6: Výpočet nejlepší varianty

 Z tabulky č. 6 je zřejmé, že nejlepší variantou pro rozmístění výdejen pro potřeby AČR na území ČR je varianta 3, neboli zrušení nejméně využívané výdejny. V našem případě je to zrušení výdejny dislokované v Brně.

Závěr

Cílem článku bylo navrhnout možné varianty rozmístění výdejen součástek naturálního odívání na území ČR a pomocí vícekriteriálního hodnocení variant vybrat jejich optimální rozmístění. Byly analyzovány čtyři výdejny, a to v Praze, Brně, Táboře a Vyškově a jim spádově přiřazených 27 vojenských útvarů a zařízení. Pro jednotlivé výdejny a k nim spádovým posádkám byly spočítány průměrné dojezdové vzdálenosti. Dále byly kalkulovány náklady na jednoho vojáka spojené s pořizováním součástek naturálního odívání, které jsou vynakládány na systém vystrojování a na provoz, která v součtu činní 8 400 000 Kč na jednu výdejnu. Byla spočítána hodnota mrtvých rezerv služební stejnokrojové blůzy pro muže držených ve čtyřech výdejnách, která dosahuje výše 14 000 000 Kč.

Byly analyzovány čtyři možné varianty dislokace výdejen na základě zvolených kritérií, a to průměrné dojezdové vzdálenosti, provozních nákladů a hodnoty stavu rezerv vybrané položky. Varianta 1 – lokace jedné výdejny byla analyzována na základě zvoleného lokalizačního modelu (kvadratické vzdálenosti). Průměrná vzdálenost první varianty je 126,77 km, náklady na provoz 8 400 000 Kč a hodnota stavu mrtvých rezerv činí 720 000 Kč. Ve variantě 2 – lokace dvou výdejen – Čechy a Morava postačil jen výpočet průměrné dojezdové vzdálenosti, který po dělení činí 78,48 km, stav rezerv představuje 1 440 000 Kč a náklady na provoz jsou kalkulovány ve výši 16 800 000 Kč. Z důvodu nízkého počtu spádových útvarů k výdejně Brno (pouze posádky Brno a Náměšť nad Oslavou), jeho nízké obslužnosti a blízké dislokaci výdejny Vyškov byla navržena i varianta 3 zrušení výdejny Brno. Průměrná vzdálenost je v této variantě 67,95 km, hodnota rezerv 2 160 000 Kč a náklady na provoz ve výši 2 880 000 Kč. Varianta 4 – rozmístění výdejen z hlediska dislokace posádek byla analyzována na základě zvoleného lokalizačního modelu. Výsledkem je dosažení průměrné dojezdové vzdálenosti 47,07 km, hodnota rezerv činí 3 600 000 Kč a náklady na provoz 41 990 000 Kč. Varianty byly porovnány vícekriteriálním hodnocením, kdy byla za nejvýznamnější kritérium zvolena dojezdová vzdálenost, z důvodu dosažení nejlepší obslužnosti a zamezení nákladů na cestování vojáků do a z výdejen. Druhé kritérium představovaly náklady na provoz z důvodu vynakládání prostředků účelným, hospodárným a efektivním způsobem a třetím kritériem bylo množství mrtvých rezerv ve skladech, jelikož tyto rezervy nelze v současné době a způsobu distribuce výstrojních součástek eliminovat.

Pomocí metody váženého součtu byla za nejlepší variantu rozmístění výdejen na území ČR určena varianta 3 neboli zrušení výdejny Brno a zachování současných výdejen Praha, Tábor a Vyškov. Aplikací vybrané varianty 3 do praxe, by došlo ke snížení přímých nákladů na provoz výdejen oproti současnosti v kalkulované výši 8 400 000 Kč, a nákladů na mrtvé rezervy uložené ve výdejně Brno v kalkulované výši 720 000. Přičemž nedojde ke zvýšení nepřímých nákladů, např. cestovních výdejů vojáků do výdejen a nedojde ani ke snížení kvality služby.