1. Úvod

V současné době AČR disponuje třemi prapory lehkého typu. Historicky nejstarší, s přidanou schopností zasazení vzduchem, je 43. výsadkový prapor. Dalšími prapory jsou 74. lehký motorizovaný prapor dislokovaný v Bučovicích, jako součást 7. mb, a 44. lehký motorizovaný prapor dislokovaný v Jindřichově Hradci, jako součástí 4. brn. Poslední dva zmíněné prapory vznikly v roce 2008, nedávno tedy oslavily pětileté výročí svého působení. Za tuto dobu absolvovaly jejich součásti nasazení v zahraničních operacích, zahraniční cvičení, cvičení v rámci vyšších celků na území AČR, a nesčetně mnoho vlastních výcvikových aktivit. Dosáhly řady schopností a přiblížily se dosažení schopnosti plnění úkolů v rámci plnění celého spektra operací.

Cílem článku je předložit k další diskuzi aspekty, které zásadně ovlivňují použití těchto typů jednotek v operacích, a současně navrhnout způsob, jak je možné s nimi pracovat za účelem zefektivnění činnosti v soudobých i budoucích operacích. [1]

2. Poslání, organizační struktura a prostředky

2.1 Poslání praporu

Předurčení. Motorizovaná pozemní jednotka praporního typu je vytvořena k eliminaci schopností protivníka, zejména palebnou silou a rychlým manévrem. Je předurčena pro plnění taktických (bojových) úkolů na území České republiky i mimo něj. Vyznačuje se vysokým stupněm pohotovosti, pohyblivostí a značnou palebnou silou. Lehký motorizovaný prapor je schopen rychlých přesunů na různé vzdálenosti. Je budován jako součást nasaditelných sil k naplnění závazků České republiky v rámci NRF a EUBG. Tomu odpovídá organizační struktura, ve které jsou jednotlivé prvky začleněny do tří základních celků, tzn. do bojové části, části bojové podpory a části logistické a zdravotnické podpory.

Využitelnost:

• v sestavě úkolového (aliančního) uskupení,
• v sestavě mechanizované brigády,
• při nasazení v rámci IZS k záchranným a likvidačním pracím,
• při posílení dekontaminačních míst,
• při výstavbě materiální základny humanitární pomoci,
• při posílení Policie ČR,
• samostatně.

Úloha lmopr vyplývá z úkolu, který bude stanoven silám brigády v rámci aliančních (koaličních) nebo národních operací. Prapor je schopen působit:

• v operacích pod vedením NATO a EU podle čl. 5 nebo v operacích mimo čl. 5 Severoatlantické smlouvy,
• v nasazení do bojových, mírových, humanitárních a jiných nestandardních operacích i mimo území České republiky (ČR),
• při vedení rozhodné činnosti v různých druzích a stupních ohrožení státu, v jakékoliv roční i denní době, za každého počasí a v jakémkoliv terénu,
• při plnění úkolů zabezpečení obrany a ochrany stanoveného prostoru,
• při nasazení jeho příslušníků v souladu s platnými zákony ČR při plnění úkolů posílení Policie ČR.

Interoperabilita. Příslušníci velení, štábu praporu a velitelé jednotek jsou schopni komunikovat v anglickém jazyce. Štáb praporu má zpracované metodiky pro plánování a vedení bojové činnosti jak v míru, tak i za války.

Charakteristika a poslání podřízených organizačních celků

Velitelství

Velitelstvítvoří velení, osobní štáb a štáb praporu. Odpovídá zejména za:

• organizování, řízení a efektivnost výcviku podřízených,
• budování, přidělování a využívání učební a výcvikové základny,
• řízení hospodářské činnosti praporu,
• udržování a rozvíjení spolupráce s územními orgány,
• stav a úplnost vojenského materiálu,
• organizaci a zabezpečení ochrany utajovaných informací.

Bojové jednotky

• Pěší rota (tři v praporu) je předurčena k plnění taktických úkolů v sestavě praporu nebo samostatně. Každá je tvořena třemi pěšími četami a velitelským družstvem. Pěší rota je vyzbrojena kolovými obrněnými vozidly. Má schopnost vést účinnou přímou střelbu proti lehce a středně obrněným cílům do vzdálenosti až 800 metrů.
• Rota zbraní je předurčena k plnění taktických úkolů v sestavě praporu nebo k palebné podpoře pěších rot. Je tvořena velitelským družstvem, minometnou četou, četou automatických granátometů a skupinou odstřelovačů.

Jednotky bojové podpory

• Velitelská rota je předurčena k zabezpečení velení a řízení, k provádění průzkumu, zabezpečení a podpoře bojové činnosti pěších rot. Organizačně je tvořena z velitelské čety, spojovací čety, průzkumné čety, čety chemické ochrany a velitelského družstva, které plní úkoly v souladu se svou odborností. Má schopnost zřídit fónické a datové spojení na vzdálenost až 30 km.

Jednotky bojového zabezpečení

• Rota logistiky je předurčena k logistické podpoře jednotek praporu. Organizačně je tvořena ze zásobovací čety, čety oprav, velitelského družstva a hospodářského družstva. Při vedení bojové činnosti vytváří, udržuje a veze stanovené zásoby vojenského materiálu, odebírá nebo přebírá vojenský materiál vyčleněný pro prapor. Má schopnost zabezpečit stravování 500 osob/den, skladovou kapacitu 100 tun kusového materiálu, 20 m³ pohonných hmot, 7 m³ pitné vody a přepravní kapacitu 55 tun vojenského materiálu v jednom koloběhu.
• Praporní obvaziště je předurčeno k poskytování první lékařské pomoci raněným a nemocným. Zabezpečuje odsun raněných a nemocných od jednotek k sobě, nevyžaduje-li situace jiné řešení. Přepravní kapacita je 8 zraněných v jednom koloběhu.

3. SWOT analýza

Níže uvedená analýza [5] přehledně demonstruje základní atributy lehkého motorizovaného praporu. Tyto atributy jsou z velké části ovlivněny disponibilní technikou a prostředky, organizační strukturou, ale také vnitřními i vnějšími procesy a limity. Tyto atributy jsou zkoumány z hlediska velitele-manažera a z pohledu použití v operacích. Při tvorbě „swot-matrixu“ jsem aplikoval pouze disponibilní prostředky v rámci pozemních sil AČR bez jakéhokoliv zavádění dalších typů.

Tab. 1: SWOT matice

4. Zkušenosti z nasazení a použití jednotek lehkého typu

Hlavním druhem bojové techniky lehkých motorizovaných praporů je LOV Iveco. Jedním z důležitých faktorů, který může zvrátit výsledek boje či taktické činnosti, je přehled. Mám tím na mysli vizuálně vytvořený přehled o situaci v blízkém i vzdálenějším prostoru v 3D. Prostorový vjem je nenahraditelný. LOV Iveco nedisponuje možností dlouhodobého sledování prostoru z 3 D pohledu. Práce operátora věže (identifikace a hlášení cílů, působení na ně, vyhledávání překážek a upřesňování situace v okolí), je tedy limitovaná. Toto omezení se může projevit v horší orientaci, snížení přehledu o okolí a vyhledávání demaskujících příznaků či jiných indicií, které mohou prozradit přítomnost nepřítele. Jako opatření je možné doplnit sestavu alespoň v poměru 1:2 o vozidla disponující touto možností, např. LOV Kajman, MaxxPro. Při patrolování jednotek amerických sil v operaci Enduring Freedom a ISAF na území Afghánistánu byla sestava složena jak z různých druhů zbraní a senzorů, tak věžemi s osádkou i bez osádky. Toto řešení se jevilo jako velmi praktické a nabízející variabilitu požití.

Výše jsem zmínil variabilitu použití zbraní a senzorů. To vytváří příležitost pro požadovaný efekt v cíli. Na stupni četa, která plní samostatný bojový úkol, se jeví jako vhodné disponovat automatickým granátometem, minometem 60 mm pro možnost vedení nepřímé palby nebo více druhy munice, případně kombinací munice v pásu nebo zásobníku. Toto výrazně zvyšuje efektivitu požití a bojový potenciál jednotky.

Vozidlo LOV Iveco je schopné transportovat až 5 osob. Z hlediska přiměřeného komfortu a bezpečnosti je vhodné ve vozidle transportovat 4 osoby průměrně rozměrné. Jako nevýhodu spatřuji dispozici malým počtem sesednuté pěchoty, což mohou být maximálně 3 osoby; v případě pětičlenné osádky jednoho vozidla. Toto lze nahradit více způsoby, např. skrytým zasazením pěchoty z jiné jednotky do prostoru před příjezdem vozidel hlavních sil, využitím více vozidel, čímž se zvýší i počet pěšáků, anebo zakomponováním transportních vozidel do sestavy. Může jednat o T-810 s pancéřováním a lafetovanou zbraní, MaxxPro nebo KBVP Pandur.

V soudobých operacích bude v prostoru samostatně působit jednotka v síle četa až rota. Může samozřejmě působit více jednotek ve stejném čase v jiném prostoru. Klíčová je v těchto případech autonomie čet a rot. Ty musí být schopny okamžitě a pružně operovat bez toho, aniž by musely být posilovány či reorganizovány. Dynamika soudobého boje a taktika nepřátel nutí malé jednotky být připraveny využít velkou škálu možností působení, od neletálních prostředků až po ničení plošných cílů. Právě množství, palebná síla, organizace a pružnost akce i reakce, vytváří předpoklady k úspěchu. Je nutné se na tento fakt zaměřit a vytvořit těmto jednotkám co nejlepší organizační, výcvikové a materiální podmínky k přípravě a použití.

Lehké motorizované prapory nedisponují ženijní technikou. Toto pokládám za velkou nevýhodu. V rámci plnění úkolů na základnách, opevňování či budování základní infrastruktury, je nutné ženijní jednotku využívat. Tato jednotka může mít i další schopnosti, především zatarasování a odtarasování výbušnými i nevýbušnými prostředky zvláště v případech nebezpečí z prodlení. Toto částečně stírají odborný výcvik ve fázi individuální přípravy před nasazením do operace, např. kurz EOR (explosive ordnance reconnaissance) v kombinaci s trhacími pracemi pro neženijní odbornosti. Systémově však analogické požadavky nejsou zakotveny. Tyto schopnosti ve vazbě na organizační strukturu, materiál a systemizovaná místa vidím jako nutné definovat a zavést. Podobným způsobem navrhuji řešit i problematiku navádění nepřímé palby a součinnost s letectvem nebo zdravotního zabezpečení.

5. Možná organizační struktura s ohledem na plnění úkolu v dalších letech

Toto schéma reflektuje současné, a především budoucí potřeby na uskupení lehkého typu. Změny a úpravy proti současnému stavu spočívají v doplnění o některé odborné čety, úpravou struktury čet, rot i praporu. Smyslem je dosáhnout efektivity výcviku, velení, řízení a použití v soudobých a budoucích operacích. Přestože si jsem vědom principu modularity tvorby úkolových uskupení, považuji i na stupni prapor dispozici některými druhy odborností jako součásti pevné struktury za nutné.

Tab. 2: Varianta možné organizační struktury

Závěr

Jednotky a uskupení lehkého typu v historii vojenství měly, mají a pravděpodobně budou mít své nezastupitelné místo. Disponují řadou výhod na úkor jiných atributů. Právě v tom spočívá mistrovství použití právě potřebných prostředků dle aktuální situace, kdy jednou budou použity tanky, podruhé letectvo a jindy lehké jednotky. Inspirací mohou být zahraniční jednotky a operace, ale především vlastní. Pro potřeby lehkých motorizovaných praporů se lze inspirovat např. 43. vpr, který od doby jeho založení prošel řadou proměn a pružně se vyvíjí.

Můžeme vycházet z vlastních poznatků nashromážděných v zahraničních operacích za posledních více než 20 let, především z těch, kde docházelo ke střetům s nepřítelem a čelilo se různým nepříznivým okolnostem. V podobném duchu je nutné počítat i s evolucí u lehkých motorizovaných praporů, pokud chceme, aby byly nadále opravdu efektivní součástí brigád i AČR jako celku.