Fulltextové hledání

Cílem článku je demonstrovat možnosti využití databáze "Armed Conflict Location & Event Data Project" pro analýzu vnitrostátních konfliktů na příkladu současného Mali. Na makro-úrovni článek zejména analyzuje geografické šíření konfliktu a jeho základní kvantitativní charakteristiky (počty obětí různých typů incidentů). Na mikro-úrovni se pak zaměřuje na region Mopti a kromě základní geografické distribuce analyzuje interakce jednotlivých ozbrojených skupin působících v oblasti.

Článek řeší problematiku vedení vojenských operací Armádou ČR v tropickém deštném pralese pod mandátem mezinárodních organizací . Zapojení do vojenských operací v tropickém klimatu spočívá na obecné charakteristice jednotek a v přiřazení nezbytné kompetence dané jednotce, definované specificky nedostatečně v Katalogu požadovaných schopností AČR, který standardizuje metody výcviku a náklady na výcvikové prostory, nezbytný materiál a techniku. Vzhledem k dosavadním výsledkům příslušníků Armády ČR, kteří jsou pravidelně vysíláni do Jungle Training Centre ve Francouzské Guyaně lze konstatovat, že získání základních návyků nezbytných v operačním prostředí trvá několik týdnů. V pojetí mezinárodních organizací je k vedení operací v tropické džungli vytvořen prostor k dosažení nezbytných kompetencí výcvikem k samostatnému provedení operace nebo její realizace za partnerské spolupráce v uskupení vojsk.

Článek navazuje na diskuzi vedenou v odborných kruzích k problematice metodologie tvorby scénářů použití ozbrojených sil a jejich praktického využití v daných fázích plánovacího procesu. Autor přináší nový pohled na tvorbu úkolových uskupení, a to jako výslednici propojení procesu identifikace požadavků na schopnosti, jež vychází z analýzy scénářů, s typově odpovídajícími jednotkami stávající organizační struktury ozbrojených sil. Autorem navržený přístup, doložený modelovým příkladem, vychází ze syntézy zkušeností a poznatků odvozených z národních plánovacích procesů a zkušeností z plánování schopností, tak jak jsou realizovány v rámci aliančních a unijních procesů plánování. Navržený přístup k utváření úkolových uskupení by tak mohl představovat účinný nástroj k podpoře rozhodovacího procesu na strategické úrovni.

Strukturovaná analýza představuje systematický přístup k řešení analytických problémů ve zpravodajství. Metodologie a analytické techniky ve zpravodajské analýze zahrnují výběr strukturovaných technik z hlediska analytického úkolu a využití analytického spektra. Základní strukturované analytické techniky zajišťují transparentnost a snižují subjektivitu zkreslením. Taxonomie je základem kvalitativní analýzy. Uvádí 55 druhů technik doplňujících odborný úsudek a intuici. Správně strukturovaná analýza obsahuje dvanáct otázek doplněných řadou analytických technik. Metoda analytického spektra ve strategii vede k rozdělení procesu na fáze analýzu, syntézu, výběr informací a argumentaci, přičemž vlastní fázi analýzy tvoří čtyři sub etapy. Mezi základní proměnné, které negativně ovlivňují používání strukturovaných analytických technik zpravodajskými analytiky jsou analytický a kolektivní přístup, vzorce řešení a úroveň vzdělání.

Článek se zabývá problematikou stanovování a hodnocení kompetencí vyšších důstojníků ozbrojených sil České republiky. Příspěvek zkoumá roli služebních orgánů odpovědných za správu vojenských oborů a odborností v systému definování kompetencí důstojníků a možnosti uplatnění kompetenčního modelu vojáka z povolání definovaného v Národní soustavě povolání v rámci řízení kariér vojáků. Jako komplexní a optimální řešení je navržena plná aplikace tohoto modelu využívající všechny složky kompetencí. Částečná, tedy parciální aplikace modelu kompetencí je založena pouze na využití složky měkkých kompetencí. Oba tyto návrhy jsou formulovány především pro potřeby popisu služebního místa a služebního hodnocení vojáka. Příspěvek přináší rovněž řadu návrhů v koncepční a normotvorné oblasti vymezující a posilující roli služebních orgánů v procesu definování kompetencí důstojníka.

Efektivita jazykových kurzů byla zkoumána v letech 2016-2019 metodami invence. Jazykový požadavek, který se v roce 2019 týkal 14 958 míst AČR (60,69 %), splňovalo 6 414 vojáků z povolání tj. 42,88 %. V kurzech připravujících na SLP 1111 a SLP 2222 plný požadovaný jazykový profil dosahuje 60 %, resp. 57 %. V kurzu SLP 3333 je dosaženo již úspěšnosti pouze 38 %. Z pěti skupin faktorů úspěšnosti jazykových kurzů byla hodnocena relativní významnost celkem 22 faktorů. Nejvíce kriticky významných faktorů se týká organizace jazykového vzdělávání; kriticky významné je rozřazovací testování studentů před kurzy, dále také flexibilita studia a znalost formátu zkoušky a kritérií hodnocení.

Cílem příspěvku je na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů s důstojníky na různých stupních velení z let 2004-2008 představit jejich pohled na proces velení a způsob jeho osvojování. Na základě realizovaného kvalitativního výzkumu můžeme způsob velení českých důstojníků v nedávné době označit v podstatě za intuitivní a individuální, což charakterizuje nejčastější cestu k velení, založenou téměř výhradně na vlastní zkušenosti. Mimo to lze konstatovat diferenciaci ve způsobu velení a motivace podřízených mezi jednotlivými typy sil a vojenskými specializacemi. Reflexe profesionalizace armády, systému odborné přípravy, vnímání naučených a přirozených velitelských schopností a vlastního kariérního postupu je nabídnuta k diskusi v kontextu současných změn v přípravě důstojníků a velitelů AČR.

Plánování a výzkum v oblasti strategie a obrany se často potýká s otázkami souvisejícími s budoucím vývojem. Řešení těchto otázek mnohdy naráží na (I) nedostatek dostupných dat, či (II) na nutnost vytvářet dlouhodobé prognózy, jež ze své podstaty mají jen omezenou vazbu k současným či minulým empirickým případům. V takových situacích se nabízí využití kontrafaktuálních analýz a jejich specifické, do budoucnosti orientované varianty - scénářů. Scénáře i kontrafaktuály díky svému omezenému empirickému ukotvení však vyžadují pro své odvození explicitní a korektní využití teorie. Příspěvek poukazuje na opomíjenou příbuznost scénářů s kontrafaktuály a odvozuje z toho požadavky na jejich korektní vypracování. V návaznosti pak ukazuje na přínosy a problémy spojené s jejich využíváním v praxi.

Článek zkoumá historii a současnost výuky arabského jazyka v ozbrojených silách USA a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v kontextu angažmá na Blízkém východě. Analýza vývoje vzdělávacích institucí od konce 2. světové války poukazuje na problémy spojené s rychl‎ým budováním jazykových znalostí a úskalí spolupráce mezi ozbrojenými silami a akademickým sektorem. Klíčový problém státního vzdělávání v nestandardních jazycích spočívá v diskrepanci dlouhodobého procesu budování lingvistických kapacit a okamžité potřeby států, které musí reagovat na nové regionální výzvy, které vyžadují konkrétní jazykové znalosti příslušníků ozbrojených sil.

Článek se zabývá dělostřeleckou rekognoskací pro potřeby činnosti dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů a možnými požadavky na činnost a vybavení dělostřeleckých rekognoskačních jednotek. Vzhledem k plánovanému nákupu dělostřeleckých autonomních zbraňových systémů je nezbytné analyzovat charakter činnosti těchto prostředků a stanovit požadavky na přípravu prostorů, ve kterých budou autonomní zbraňové systémy působit. Cílem článku je popsat charakter činnosti autonomních zbraňových systémů v rámci jednotlivých variant funkčnosti navigační jednotky a na tomto základě stanovit požadavky na vybavení a činnost rekognoskačních jednotek. Při zpracování článku byla využita především metoda scénářů, přičemž jako jednotlivé scénáře byly definovány varianty funkčnosti navigačního systému autonomního děla.

Tento článek popisuje základní termíny využívané v prognostice (prognostika, prognostická činnost, prognóza, predikce, expert) a představuje vybrané prognostické metody a techniky, které lze aplikovat v bezpečnostní oblasti (brainstorming, focus group, extrapolace trendů, delfská metoda, scénáře atd.). V textu jsou také uvedeny základní klasifikace a typologie prognóz. Zároveň jsou podrobněji popsány i jednotlivé etapy prognózování. Pro českou bezpečnostní komunitu má prognózování významný potenciál, jehož výsledky (jednotlivých studií) by se měly projevit v následujících letech. Tento text se pokusil pouze přiblížit vybrané metody a postupy pro případné aplikace.

Článek se zabývá problematikou vybraných mezinárodních smluv, aktuálních dohod a iniciativ mezinárodní spolupráce v oblasti nešíření jaderných a chemických zbraní, ve kterých je zastoupena Česká republika prostřednictvím specifických orgánů nebo ministerstev. Je zde také rámcově popsán pohled a specifický vojenský přístup. Zapojení MO a AČR do struktur NATO umožňuje ovlivňovat strategické rozhodování v oblasti OPZHN a tím podporovat současné trendy týkající se forenzní analýzy, odběru CBRN vzorků a reakci na nové trendy v oblasti odstraňování následků použití ZHN.

Příspěvek se zabývá psychickou zátěží tak, jak ji subjektivně vnímají čeští vojáci a jejich rodiny v průběhu zahraničních misí a po návratu z nich a dále seznamuje s nutnou přípravou vojáka a jeho rodiny na tuto zátěž. Výzkumná část byla zpracována na základě devíti hloubkových rozhovorů s vojáky s různou zkušeností se zahraničními operacemi. Data byla analyzována metodou zakotvené teorie. Výsledky ukázaly, že účast na operacích je hodnocena převážně pozitivně, především díky profesnímu rozvoji. Operace přináší specifické stresory, kde kromě kritických situací působí především stres spojený s odloučením od rodiny a ponorková nemoc. Tyto stresory zvládají vojáci díky kontaktu s rodinou, dobrému kolektivu, volnočasovým aktivitám a podpoře v podobě kaplana či psychologa. Po operaci se velmi různí doba adaptační fáze. V ní se objevuje problém znovunavázat kontakt s dětmi, adaptace na rutinní život a také závist okolí, kterou považují vojáci za "české specifikum" spojované s malou pozitivní propagací AČR.

Autor v článku představuje výsledky výzkumu v oblasti stanovování kompetencí vojenských profesionálů pro velení a řízení ve vojenských operacích. Hlavním cílem článku je seznámit čtenáře s návrhem doporučení k zavedení jednotného přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Na základě provedených analýz českých strategických dokumentů, systému řízení vzdělávacích a výcvikových aktivit a stávajícího modelu kompetencí příslušníka ozbrojených sil České republiky, byla zpracována doporučení k zavedení koncepčního přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu. Tento soubor navržených opatření poskytuje základní východisko pro uplatňování kompetenčního modelu jako nástroje řízení lidských zdrojů.

Tento text se zaměřuje na český obranný průmysl a jeho roli v obranné politice České republiky. Základním cílem článku je krátké představení možností českého obraného průmyslu, přičemž hlavní zaměření vede ke zjištění, zda a jakým způsobem je schopen pokrýt poptávku po základní výzbroji a výstroji. Zkoumány jsou základní položky, které jsou potřeba pro bojeschopnost vojáků v poli a zároveň schopnost je vyvinout, vyrobit a distribuovat na českém území.

Autoři v článku představují výsledky výzkumu procesu získávání poznatků a využívání zkušeností v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Hlavním cílem článku je seznámit čtenáře s návrhem optimalizace tohoto procesu. V příspěvku je podrobně popsán proces, přičemž tento popis je následně využit pro identifikaci nedostatků procesu s využitím procesní analýzy z hlediska věcné a logické správnosti procesu. V navazující části jsou prezentovány výsledky provedené komparativní analýzy s vybranými znalostními procesy jiných organizací. Výsledek komparativní analýzy umožnil autorům zpracovat inovativním způsobem vhodná doporučení pro optimalizaci stávajícího stavu celého procesu. Na základě analýzy vzdělávacích programů článek přináší soubor doporučení pro zahrnutí tématiky procesu Získávání poznatků a využívání zkušeností do výstupů učení, především z pohledu vzdělávání dle kompetencí.

V doktrínách hybridních aktérů Středního východu zaujímá raketová technika elitní postavení. Teze proliferace taktických balistických raket analyzuje čtyři modely - politický, technický, substituční a propagandisticky psychologický. Účinná redukce raketových technologií a techniky byla zjištěna v modelu politickém, kdy sankce a embargo omezují proliferaci raketové techniky. V technickém modelu, který hraje klíčovou roli, jsou limitujícími faktory raket vývoj a šíření vysoce energetických laserových zbraní. Model substituční dokládá použití taktických balistických raket jako nosičů improvizovaných zařízení. Významově je marginální, přestože zahrnuje cíle přinášející sekundární škody. Zkoumání v modelu propagandy a psychologie potvrzuje psychologický efekt na obyvatelstvo související se ztrátami, ale neovlivňující redukci raket.

Motivace a profesní hodnotová orientace vojáků v tzv. other people's wars je jednou z nejdůležitějších informací nutných pro efektivní velení a řízení. Jedním z témat rozsáhlého výzkumu mezi vojáky AČR nasazenými v ISAF PRT v afghánské provincii Lógar v letech 2010-2011 byla proto motivace k odjezdu do mise, jejich profesní očekávání a hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí mise. Cílem textu je na základě dat z empirického výzkumu uskutečněného mezi členy PRT (provinčního rekonstrukčního týmu) představit čtenáři alespoň základní kontury obrazu hodnotového světa dnešního příslušníka AČR, jeho profesních očekávání a motivů. Výsledky jsou interpretovány v kontextu Moskosovy teorie o rozporu mezi institucionálním a zaměstnaneckým charakterem ozbrojených sil v současnosti a adaptovány na reálnou společensko-politickou situaci.

V kontextu systému evaluace kvality vzdělávání v kariérových kurzech, organizovaných při Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně, se článek zabývá evaluačními dotazníky k průběhu kurzu. Je ukázán přínos zavedení dotazníků online a přetrvávající výskyt odpovědí, nevalidních ve smyslu jejich nevyváženosti u jednotlivých respondentů. K filtraci tohoto nežádoucího přirozeného jevu je navržena metoda určení konzistence sady odpovědí. Získané poznatky vedou k cíli posílit kvalitu i kvantitu obdržených odpovědí na evaluační dotazníky. Z hlediska kvality je záměr pokračovat ve filtrování nevalidních odpovědí i pomocí navržené metody. Z hlediska kvantity je záměr účastníky motivovat k vyplnění dotazníku k průběhu kurzu jeho rozdělením na části tak, aby mohli pocítit změny na základě jejich odpovědí ještě během svého kurzu.

Článek se zabývá problematikou dosavadního využívání a budoucími perspektivami vybraných oblastí mezinárodní spolupráce při rozvoji schopností Armády České republiky v oblasti vojenského zdravotnictví. Nemá ambici postihnout tuto problematiku v celé její šíři, ale obsahuje pouze analýzu některých současných formátů a iniciativ mezinárodní spolupráce v oblasti vojenského zdravotnictví se zdůvodněním jejich vzniku a stručným vyhodnocením jejich přínosu. Součástí článku je také návrh možných opatření pro zefektivnění rozvoje zdravotnických schopností v rámci mezinárodní spolupráce.

Článek se zabývá ministerskými úředníky České republiky. Na základě dotazníkového výzkumu a hloubkových rozhovorů zkoumá roli sociálně vědních poznatků, které využívají ministerští úředníci. Na základě výsledků empirického výzkumu jsou vyvozovány komparativní závěry týkající se ministerstva obrany a dalších ministerstev.

Zavedení projektového řízení je krokem, kterým organizace dává na vědomí, že chce jedinečné produkty vytvářet kvalitně. Stejně jako nově zavedený proces do organizace není vždy dokonalý a je třeba jej neustále zlepšovat, tak i projektové řízení implementované do organizace musí být zdokonalováno. Článek prezentuje hlavní problémy identifikované příslušníky kurzu projektového řízení, který probíhal na Univerzitě obrany v Brně v letech 2011 - 2018. Autoři článku, na základě analýzy poznatků dospěli k závěru, že identifikované problémy jsou v resortu Ministerstva obrany ČR řešitelné a zároveň zde předkládají i možné přístupy k řešení.

Vznik Stálé strukturované spolupráce (PESCO) v obraně v roce 2017 je jednou z nejdůležitějších Evropských iniciativ posledních let usilující o zvýšení efektivity řešení bezpečnostních problémů a větší integraci obranné spolupráce v rámci EU. Článek přibližuje genezi PESCO a vysvětluje jeho fungování včetně právního rámce, cílů, úlohy hlavních aktérů a dynamiky celého procesu. Jeho smyslem je ukázat rozsah a sílu přísnějších závazků, které členské státy přijaly k posílení evropské obrany pod hlavičkou Společné obranné a bezpečnostní politiky.

Článek se zabývá problematikou kybernetické bezpečnosti, kybernetické obrany a operací v kybernetickém prostoru s důrazem na rezort obrany. Článek navazuje na dříve provedenou analýzu úkolů, které stojí v oblasti kybernetické obrany a navrhuje rozdělení působností aktérů. Požadované schopnosti jsou odvozeny z úkolů stanovených právním řádem, vyplývajících z členství v NATO a EU a především staví na vytvořených strategických a operačních scénářích. Komparací požadovaných schopností a aktuálního stavu navrhuje řešení, umožňující uvedení do souladu obranu v kybernetickém prostoru s obranou České republiky, zajistit obranu kybernetického prostoru a integrovat kybernetické schopnosti do společného vedení operací.

Článek pojednává o použití experimentu ve vojenství v kontextu zkvalitnění procesu obranného plánování. Chápání pojmu experiment v aliančním prostředí spočívá v jeho orientaci na oblast rozvoje schopností. Článek je uveden terminologií spojenou s návrhem, provedením a vyhodnocením experimentu s využitím principu 5W. Stěžejní část článku pojednává o experimentech provedených v prostředí NATO a na národních úrovních ve Francii, Německu, Itálii a USA. V závěru je doložen hlavní důvod použití experimentu a to snížení nejistoty rozhodování v komplexním prostředí.

Alianční organizace pro výzkum a technologie - RTO (Research and Technology Organization) zastřešuje šest technických panelů. [1] Panel systémových analýz a studií - SAS (System Analysis and Studies) má ve svém portfoliu dlouhodobou vědeckou studii (LTSS - Long Term Scientific Study) Joint Operations 2030 (JO2030), která byla uskutečňována po dobu tří let na žádost tzv. konference ředitelů národního vyzbrojování CNAD (Conference of National Armaments Directors). Co studie přinese, jaké předběžné poznatky vyplývají z účasti v tomto projektu, k jakým podnětům studie vybízí v podmínkách rezortu obrany, to je tématem tohoto článku. Cílem je přiblížit metodologii studie a objasnit proces jejího zpracování. Článek má informativní charakter a shrnuje některé předběžné poznatky a doporučení.

{slider Abstrakt:}
Problematika terorismu nabývá na významu na úrovni sociální, ekonomické, politické i bezpečnostní. Hrozba terorismu ovlivňuje v současně době celospolečenské i kulturní dění. Odborné i akademické diskuze řeší příčiny a možné důsledky tohoto fenoménu. Pro pochopení důsledků terorismu je nutné pohlížet na tuto problematiku i z hlediska jejího financování. Odborná i akademická veřejnost se shoduje, že zajištění finančních zdrojů pro životaschopnost a akceschopnost teroristických organizací a skupin je klíčová. Odhalení a identifikace finančních zdrojů a toků pro teroristickou činnost je však obtížné. Tato přehledová studie si klade za cíl definovat jednak pojem financování terorismu, ale také identifikovat možné zdroje financování terorismu, včetně nejvyužívanějších platebních metod teroristickými organizacemi. Tato studie rovněž vede diskuzi o úsilí a účinnosti jednotlivých autorit v boji při odhalování terorismu, zejména v návaznosti na odhalování jeho finančních toků. Studie rovněž definuje možná úskalí v boji proti terorismu a odhalování jeho zdrojů financování a pokouší se nastínit možné alternativy při zvýšení úspěšnosti v tomto boji.
{/sliders}

Článek přináší "Condition-If-Then" konstrukci jako osvědčený protokol pro vyjádření rizika a jeho aplikaci při posuzování rizik souvisejících s nedostatky ve schopnostech identifikovanými v průběhu procesu obranného plánování. Autoři diskutují využitelnost obvyklého přístupu a přístupu založeného na hodnocení dopadu ke stanovení pořadí rizik, jako nástroje ke stanovení tohoto pořadí podle důležitosti rizik. Využití diskutovaných nástrojů pro stanovení pořadí rizik umožní plánovačům realizovat posouzení rizik, které vytvoří podmínky pro prioritizaci variant rozvoje sil (VRS) a pro minimalizaci dopadu nedostatků ve schopnostech na vedení budoucích operací. MRHOR a aplikování uvedeného protokolu pro vyjádření rizika jsou stavebními kameny procesu obranného plánování a nabízejí nástroje pro posílení obranného plánování České republiky.

Článek přináší výsledky analýzy 14 národních dokumentů a 14 dokumentů interních pro rezort obrany ČR. Analýza dokumentů ukázala, že chybí dohledatelnost a prokazatelnost použitých metod a že metody strategické analýzy byly použity zpravidla nesprávně a nekompletně. Návrh ke zlepšení tohoto stavu spočívá ve vytvoření úložiště zpracovaných strategických informací, a vytvoření specializovaného pracoviště, které se bude zabývat zpracováním strategických informací a dat, a vytvoří podmínky pro tvorbu institucionální znalosti. Součástí navrhovaného řešení je rovněž zařazení tématiky zpracovávání agregujících a komplexních analýz do systému vzdělávání u personálu, u něhož se předpokládá zapojení do strategického plánování.

{slider Abstrakt}
Ochrana proti působení biologických látek do sebe integruje komplex opatření zahrnujících ochranu proti biologickým zbraním a průmyslových biologickým látkám, kterými se zabývají specialisté vojenského zdravotnictví a chemického vojska. Článek se zabývá obecnou problematikou chápání biologických zbraní a průmyslových biologických látek z hlediska možností ochrany proti jejich účinkům a možností realizace součinnosti specialistů. Cílem článku je poukázat na některé problematické aspekty realizace ochrany proti biologickým zbraním a průmyslovým nebezpečným látkám v návaznosti na zkušenosti z jejich použití v historii. Pomocí analýzy současných dokumentů strategické a operační úrovně a syntézy dostupných zkušeností z operačního nasazení jednotek zdravotnického zabezpečení a chemického vojska byly navrženy varianty optimalizace současného stavu ve vybraných otázkách biologické ochrany, které jsou hlavním závěrem článku. Přínosem článku je návrh a diskuse navržených variant ke zdokonalení schopnosti ochrany proti biologickým látkám, které jsou publikovány v širších aspektech jejího vnímání a poskytnutí obecnějšího podkladu pro následnou diskusi.
{/sliders}