vojenska policie

V průběhu první poloviny roku 2010 se na řadě internetových serverů v češtině i dalších jazycích objevila řada alarmujících článků o platformě, nazývané evropské četnické síly, EUROGENDFOR respektive EGF. Jejich autoři tuto složku označují za základ nové „Svaté aliance“, kdy četnictvo z jednoho členského státu bude potlačovat nepokoje v jiném členském státě, pokud domácí síly takový úkol odmítnou. Příspěvek tyto spekulace uvádí na pravou míru a sumarizuje dostupné informace o tomto tělese.

17. září 2004 byla v Noordwijku v Holandsku podepsána dohoda o vytvoření evropských četnických sil (EGF - European Gendarmerie Force). Dohoda byla výsledkem předchozí evropské vrcholné schůzky v Nice. Iniciátorem dohody byla Francie. Celkem pět zemí (Francie, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko) se rozhodlo vybudovat mezinárodní jednotku vojenské policie. Všechny uvedené země mají vojenskou policii ve svém vojenském statusu a jsou schopny plnit povinnosti policie v oblastech konfliktů. Mohou posílit místní policii nebo v případě potřeby převzít policejní úkoly samy.

Článek se zabývá principem legality uplatňovaným při realizaci policejní ochrany vykonávané Vojenskou policii ve prospěch ozbrojených sil spojeneckých států Severoatlantické smlouvy při poskytování podpory hostitelskou zemí na území České republiky. Na základě analýzy současného stavu předmětné problematiky, zahrnující také ověření platné právní úpravy, jsou identifikována slabá místa v zabezpečení ochrany ozbrojených sil vysílajícího státu. V závěrečné kapitole jsou zpracovány návrhy pro diskusi odborníků nad vyhodnocením aktuální efektivity a komplexnosti úpravy působnosti Vojenské policie k provádění takové policejní ochrany.

Článek se zabývá principem legality uplatňovaným při realizaci policejní ochrany vykonávané Vojenskou policii ve prospěch ozbrojených sil spojeneckých států Severoatlantické smlouvy při poskytování podpory hostitelskou zemí na území České republiky. Na základě analýzy současného stavu předmětné problematiky, zahrnující také ověření platné právní úpravy, jsou identifikována slabá místa v zabezpečení ochrany ozbrojených sil vysílajícího státu. V závěrečné kapitole jsou zpracovány návrhy pro diskusi odborníků nad vyhodnocením aktuální efektivity a komplexnosti úpravy působnosti Vojenské policie k provádění takové policejní ochrany.

Článek se zabývá principem legality uplatňovaným při realizaci policejní ochrany vykonávané Vojenskou policii ve prospěch ozbrojených sil spojeneckých států Severoatlantické smlouvy při poskytování podpory hostitelskou zemí na území České republiky. Na základě analýzy současného stavu předmětné problematiky, zahrnující také ověření platné právní úpravy, jsou identifikována slabá místa v zabezpečení ochrany ozbrojených sil vysílajícího státu. V závěrečné kapitole jsou zpracovány návrhy pro diskusi odborníků nad vyhodnocením aktuální efektivity a komplexnosti úpravy působnosti Vojenské policie k provádění takové policejní ochrany.

Článek se zabývá použitím vojenské policie v bojových operacích se zaměřením na činnost ve fázi dominance. Popisuje místo a úlohu vojen­ské policie jako jednotky bojové podpory, analyzuje zkušeností z minu­lých a současných operací a specifikuje možné činnosti vojenské poli­cie v dané fázi. V závěru uvádí doporučení pro rozvoj jejích schopností z hlediska vykonávaných činností i možných změn organizačních struktur. Obsah článku vychází ze závěrečné práce účastníka 27. kurzu generálního štábu na Univerzitě obrany.

V letech 2004-2005 vznikly v Polsku tři specializované jednotky Vojenského četnictva (Żandarmeria Wojskowa), což je polský název pro vojenskou policii (VP). Celkem v nich slouží 1500 profesionálních vojenských policistů. Jako útvar se zásadně liší od standardního, běžně přijímaného obrázku o VP. Vojáci, kteří jsou příslušníky těchto jednotek, procházejí, kromě typického výcviku VP, i výcvikem v poznávání pyrotechniky, protiteroristické taktice a taktice
přežití.

Článek pojednává o procesu tvorby Koncepce rozvoje schopností Vojenské policii v prostředí Ministerstva obrany. Vzhledem ke specifickému postavení Vojenské policie v rámci resortu Ministerstva obrany a vzhledem k rozmanitosti plnění úkolů je Koncepce rozvoje schopností Vojenské policie v konečném důsledku hybridním dokumentem. Obsahuje prvky koncepce, strategie a též dlouhodobého rozvojového záměru, což právě pro jedinečné postavení této složky není na škodu. Autor, který se aktivně na tvorbě této koncepce aktivně podílí, popisuje svoje doporučení a poznatky, které mohou být využitelné i pro čtenáře, kteří pracovníky Vojenské policie nejsou.