doplnovani personalu

Tento text si klade za cíl analyzovat současný stav aktivní zálohy v České republice. Nejprve bude popsána její funkce, stav a plány do budoucna, které byly avizovány v Koncepci Aktivní zálohy z roku 2012 a veřejných prohlášení jednotlivých představitelů armády a ministerstev. Bude v krátkosti představena novela branného zákona a její účinky na fungování AZ, její perspektivy a na nároky kladené na rekruty do AZ. Dále budou analyzovány některé pravděpodobné problémy, které se mohou vyskytnout v průběhu implementace reforem. Ty leží zejména v personální rovině a ve výcviku. Na tyto problémy pak budou předložena některá možná řešení.

Pro doplňování ozbrojených sil České republiky se z vojáků v záloze vytváří záloha ozbrojených sil. Záloha se skládá z povinné zálohy a z aktivní zálohy. V aktivní záloze jsou vojáci nebo občané na základě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti. Evidencí vojáků v aktivní záloze a s ní spojenou administrativní činností se zabývají zejména mobilizační oddělení krajských vojenských velitelství. Problematiku v oblasti aktivních záloh řeší následující článek.

Jestliže hovoříme o lidských zdrojích použitelných pro zabezpečení požadavků souvisejících s řešením krizových stavů a obranou státu, musíme tyto stavy především definovat. Mezi krizové stavy zahrnujeme stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.

V souladu s právními předpisy České republiky [1] je obrana státu souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

Současná branná legislativa teoreticky i prakticky umožňuje doplňování ozbrojených sil České republiky, ale je otázkou jak by skutečně v mobilizaci probíhalo. K dokonalosti chybí propracovanější zákony. Na některých nových zákonech se již začalo pracovat, určité zákony by bylo vhodné novelizovat. Podstatné je zákony zpracovat důsledně a s určitou nadčasovostí, aby měly dlouhodobou platnost (každá změna vyvolává nejasnosti v kvalitě zpracování prvotního zákona). Není ale na škodu nahlédnout také do branné legislativy jiných států a vzít si z ní, v případě kvalitnějšího zpracování, poučení. Situaci v české a řecké branné legislativě v oblasti svědomí a náboženského vyznání hodnotí následující příspěvek.

Profesionalizace Armády České republiky je zásadní kvalitativní změnou a její realizace nebyla a není bez rizik. Příspěvek se vrací k politickým okolnostem původu tohoto jevu, charakterizuje soulad s transformací Aliance a ilustruje na zahraničních zkušenostech některé problémy náboru, zejména poddůstojníků, limity účasti žen v ozbrojených silách, roli dobrovolných záloh, a obecné důvody pro povinnou vojenskou službu. Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na známá i méně známá úskalí tohoto procesu, a to v širších souvislostech přesahujících obvykle prezentovaný rámec profesionalizace, jako úkolu armádní personalistiky.