Otiskli jsme před 100 lety

Autoři: ročník: 2020/2
Vážení čtenáři, předkládáme Vám článek publikovaný v našem časopise č. 4/1920. Jedná se o článek podplukovníka gen. Št. Vladimíra Klecandy „Operace československého vojska na Rusi v letech 1917–1920“.   Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.    
Spojené státy americké zařadily v roce 2019 Íránské revoluční gardy na seznam „zahraničních teroristických organizací“. Článek analyzuje důsledky tohoto kroku. Text v úvodu představuje Gardy a upozorňuje na odlišnosti oproti „klasickým“ teroristickým organizacím. Cílem stěžejní části textu je analýza amerických kroků a popis dopadů z toho plynoucích. Práce dochází k závěru, že legální důsledky zařazení Gard na seznam „zahraničních teroristických organizací“ jsou minimální, avšak praktický dopad tohoto kroku byl značný. Byly též zjištěny souvislosti mezi zařazením Gard na tento seznam a novou americkou strategií „maximálního tlaku“ vůči Íránu.
Hlavním cílem tohoto článku je pojednat v kontextu vybraných bezpečnostních intencí o světovém míru jakožto idealistickém fenoménu, který je v současném dynamicky se měnícím prostředí determinován mnoha faktory. Záměrem není komparovat jednotlivé filozofické teorie, ale poskytnout vybrané syntetické bezpečnostní ukazatele, které mohou pomoci měřit stav bezpečnostního prostředí. Na základě uvedených argumentů lze vypozorovat trend poklesu reprezentovaného míru související také s nárůstem aktivit teroristických skupin a obecně nadnárodních hrozeb. V článku je také zdůrazněna aktuální poměrně rigidní role organizace OSN ve vztahu ke globálnímu míru. Na mezinárodní společenství a světový mír mají významný vliv především vzájemné vztahy a soupeření velmocí. U budoucích konfliktů bude nadále více patrný přechod od fyzické podoby válčiště k platformě imaginární, reprezentované zejména kybernetickým prostorem.
Vojenská zdravotnická služba Armády České republiky prochází v současnosti zásadními změnami, které by měly znamenat výrazné navýšení jejich schopností. Problémem zůstává nedostatek odborného zdravotnického personálu určitých specializací k naplnění těchto ambicí. Armáda České republiky k dnešnímu datu disponuje pouze 35 chirurgy. Výsledky provedeného dotazníkového šetření ukazují jejich vysokou odbornou úroveň a připravenost k nasazení do mnohonárodních uskupení v zahraničních operacích, na druhou stranu kladou spoustu otázek do budoucna.
Článek prezentuje vybrané poznatky a zjištění sociologického výzkumu, který byl zaměřen na identifikaci potřeb a problémů novodobých válečných veteránů, jimž končil služební poměr v roce 2018. Zjištěné výsledky výzkumu poukazují na opakované problémy v oblasti komunikace a předávání informací vojákům končícím ve služebním poměru, stejně tak nedostatečnou informovanost ve vztahu k nabídkám rezortu z hlediska poskytované péče a pomoci válečným veteránům. Subjekty zainteresované do systému péče o válečné veterány nedisponují vždy úplnými aktuálními informacemi, což může vést k negativním reakcím a postojům určité části vojenského personálu, že nastavený systém nedostatečně reaguje na problémy a potřeby vojáků, zejména před ukončením služebního poměru.
Efektivita jazykových kurzů byla zkoumána v letech 2016-2019 metodami invence.  Jazykový požadavek, který se v roce 2019 týkal 14 958 míst AČR (60,69 %), splňovalo 6 414 vojáků z povolání tj. 42,88 %. V kurzech připravujících na SLP 1111 a  SLP 2222 plný požadovaný jazykový profil dosahuje 60 %, resp. 57 %. V kurzu SLP 3333 je dosaženo již úspěšnosti pouze 38 %. Z pěti skupin faktorů úspěšnosti jazykových kurzů byla hodnocena relativní významnost celkem 22 faktorů. Nejvíce kriticky významných faktorů se týká organizace jazykového vzdělávání; kriticky významné je rozřazovací testování studentů před kurzy, dále také flexibilita studia a znalost formátu zkoušky a kritérií hodnocení.
Cílem článku je porovnat termín a definici „zpravodajské zabezpečení“ používané v Armádě České republiky se souvisejícími termíny používanými v Organizaci severoatlantické smlouvy a v amerických a slovenských pozemních silách. Článek navrhuje aktualizované české termíny a definice. Článek může sloužit jako podklad pro další diskuzi, pro zpracování slovníku, pomůže zpravodajským štábům v orientaci ve zpravodajské terminologii a zlepší interoperabilitu v rámci Organizace severoatlantické smlouvy a v zahraničních misích.
Článek navazuje na diskuzi vedenou v odborných kruzích k problematice metodologie tvorby scénářů použití ozbrojených sil a jejich praktického využití v daných fázích plánovacího procesu. Autor přináší nový pohled na tvorbu úkolových uskupení, a to jako výslednici propojení procesu identifikace požadavků na schopnosti, jež vychází z analýzy scénářů, s typově odpovídajícími jednotkami stávající organizační struktury ozbrojených sil. Autorem navržený přístup, doložený modelovým příkladem, vychází ze syntézy zkušeností a poznatků odvozených z národních plánovacích procesů a zkušeností z plánování schopností, tak jak jsou realizovány v rámci aliančních a unijních procesů plánování. Navržený přístup k utváření úkolových uskupení by tak mohl představovat účinný nástroj k podpoře rozhodovacího procesu na strategické úrovni.

Odešel Luboš Dobrovský

Autoři: ročník: 2020/1
  Luboš Dobrovský, dlouholetý člen redakční rady Vojenských rozhledů od nás odešel ve věku 87 let. Je poctou pro Vojenské rozhledy, že tak významná osobnost, jakým Luboš Dobrovský byl, pracoval na rozvoji našeho časopisu. Luboš Dobrovský byl mimořádnou osobností v mnoha ohledech. Někdejší disident, náměstek ministra zahraničí, ministr obrany, kancléř prezidenta Václava Havla, velvyslanec České republiky v Rusku, to jsou jen některé nejznámější milníky v životě Luboše Dobrovského. Do podvědomí veřejnosti, ale zejména příslušníků české obranné komunity a ozbrojených sil se zapsal jako člověk, který ctí hodnoty liberální demokracie a jemuž je svoboda, státní suverenita a obrana České republiky nade vše. Nevynechal žádnou příležitost vyjádřit svůj názor na obrannou politiku, ať ji zastřešovala politická reprezentace z levé nebo z pravé strany politického spektra. Vždy se pohyboval v blízkosti hlavních přestavitelů Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, kde z oficiální pozice poradce ministra nebo většinou neformálně, jako občan, kterému leží na srdci obrana země, srozumitelně vyjadřoval svůj názor na klíčové problémy obranné politiky a na řešení zásadních strategických otázek rozvoje ozbrojených sil. Tento přístup uplatňoval i v redakční radě Vojenských rozhledů. Časopis vnímal jako významný nástroj pro rozvoj vojenské vědy, která jak často zdůrazňoval, skomírá na pozadí nekoncepčnosti současné obranné politiky. Velmi bolestně vnímal klesající zájem hlavních představitelů resortu obrany a armády nejen o Vojenské rozhledy, ale obecně o využívání poznatků vědy a vojenské teorie při tvorbě strategických rozhodnutí. Ke každému příspěvku, který redakce obdržela, si uměl vytvořit jednoznačné stanovisko, které zřetelně a někdy i tvrdošíjně prosazoval. A i když ve svých názorech byl někdy osamělý, často se později jeho názory potvrdily. Jeho zřetelnost a jednoznačnost mu získala mnoho přátel, ale i odpůrců. Neměl rád kompromisy a vždy říkal to, o čem byl přesvědčen. V tom byl na dnešní dobu unikátní a ve svém zájmu o věc nenahraditelný. Před několika lety se nechal slyšet, že považuje otázky obrany České republiky a problémy s tím spojené za tak závažné, že považuje za svou povinnost se věnovat jejich řešení až do konce svého života. Je zřejmé, že svůj závazek vrchovatě naplnil.

Otiskli jsme před 100 lety

Autoři: ročník: 2020/1
  Vážení čtenáři, předkládáme vám článek publikovaný v našem časopise č.3/1920. Jedná se o článek nadporučíka Rudolfa Lounského „President o armádě“. Zde v tomto článku  autor přibližuje ideje Tomáše Garrigua Masaryka o demokratické armádě. Tento  i další historické články si můžete prohlédnout, přečíst nebo stáhnout na webových stránkách našeho časopisu www.vojenskerozhledy.cz  v nabídce archivu.