Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Reakce autora ke komentáři prof. Jaroslava Komárka: 1. Zda článek… 14. 9. 2022 9:26
- Nemohu souhlasit s komentářem, že článek je vysoce teoretický a… 29. 8. 2022 21:19
- Dobrý den, já jsem absolvoval jeden rok ZVS v letech… 11. 8. 2022 18:15
Odkazy
Nabídka akcí

Bezpečnostní a obranná politika (157)
Válka na Ukrajině a ruské cíle na západním Balkáně
Autoři: Jozić Jugoslav, Barić Robert ročník: 2023/2
Rusko vždy mělo velký zájem o západní Balkán. Historicky se realizovalo v kontextu geopolitické kontinuity rozšiřování svého území a vlivu. Rusko se snažilo získat vliv v tomto regionu z politických, ekonomických, a strategických důvodů. Po zahájení vojenské agrese proti Ukrajině v roce 2014 se však Rusko rozhodlo pro konfrontaci na západním Balkáně, kde se staví proti politice rozšiřování EU a NATO a vlivu Západu v tomto regionu. Klíčovou ruskou pákou pro šíření svého vlivu v regionu je srbský geopolitický návrh vojenské neutrality a konvergence strategických zájmů obou zemí. Rusko chce mít silný vliv na západní Balkán, a tím i na bezpečnost EU. Na druhé straně se chce Srbsko postavit jako hlavní mocenský činitel v regionu se současnou podporou Ruska i Západu.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Článek se zabývá mezinárodně právními aspekty západní vojenské pomoci Ukrajině. První část stručně analyzuje útok Ruské federace na Ukrajinu z pohledu „just war“. Následující část se věnuje jednotlivým pohledům mezinárodního práva na vojenskou pomoc Ukrajině - práva neutrality, ius ad bellum, ius in bello, otázky co-belligerency a odpovědnosti státu za spoluvinu v mezinárodně protiprávních jednáních. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a dává odpověď na otázku proč západní pomoc Ukrajině většinově neporušuje normy mezinárodního práva.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Označeno v
Aktualizace současné nukleární strategie Spojených států amerických: Od NPR 2018 k NPR 2022
Autoři: Potočňák Adam ročník: 2023/2
Prezentovaný článek přímo navazuje na autorovu komparativní analýzu americké a ruské nukleární doktríny a výzbroje z podzimu 2021 a prostřednictvím obsahové analýzy tří specifických oblastí aktualizované verze strategického dokumentu Nuclear Posture Review představuje současnou podobu nukleární strategie Spojených států amerických. Za pomoci interpretační analýzy a bohatého aparátu sekundárních zdrojů zároveň autor reflektuje vlastní předpoklady a očekávaní o dalším vývoji americké nukleární strategie prezidenta Joe Bidena, které formuloval ve článku z roku 2021. Rozebírá vliv ideologicko-politických ambicí prezidentské administrativy spolu se zlomovými geopolitickými událostmi roku 2022 a přichází k závěru, že především díky působení druhého faktoru nedoznala aktuální podoba americké nukleární strategie žádné revoluční změny a pokračuje v zachovávání dlouholeté kontinuity a konsenzu o svých bazálních principech.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Označeno v
Speciální vojenská operace v kontextu interpretace Ruska
Autoři: Galba Jaroslav, Spišák Ján ročník: 2023/1
Probíhající válka na Ukrajině je Ruskem prezentovaná pojmem speciální vojenská operace, jejíž cíle byly prezentovány ruským prezidentem Putinem ve smyslu demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. V širším kontextu se za tímto pojmem skrývá imperiální snaha Ruska útočnou a agresivní válkou prosadit a udržet si své mocenské postavení a vliv v regionu. Autoři vymezují zásadní rozdíl mezi speciální operací a tzv. speciální vojenskou operací v kontextu soudobé interpretace Kremlu. Dále argumentují způsob, kterým se Rusko snaží obhájit válku a diskutují její realitu z pohledu mezinárodního práva.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Analýza potenciálu guerilly na Tchaj-wanu – Reálná možnost, nebo naivní představa?
Autoři: Ouběhlický Richard ročník: 2023/1
Dosavadní výzkumy o Číně a Tchaj-wanu se zabývají primárně současnými stavy bilaterální vztahů, armádních doktrín a podobně. Malá pozornost se však věnuje následkům potenciální války mezi Čínou a Tchaj-wanem. Článek zkoumá podmínky pro vznik a činnost guerilly s para militantními prvky na Tchaj-wanu v situaci, kdy Čína Tchaj-wan ovládne. Analýza vychází ze současného obecného, kulturně-sociálního, politického, geografického a technologického prostředí. Podstatnou částí analýzy je také rozprava o potenciálu městské guerilly. Článek vychází z akademických textů, analýz a dat, informací a průzkumů relevantních pro hlavní otázky článku. Těmi jsou potenciál vzniku, udržitelnosti a efektivity guerilly. Článek přichází s nálezy, argumentující poměrně vysoký potenciál vzniku guerilly především díky příhodným podmínkám Tchaj-wanu a možnou efektivitu a udržitelnost v závislosti na existujících proměnných, které však potenciál mohou i limitovat.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Označeno v
Od Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky k spoločnej armáde Európskej únie?
Autoři: Jurčák Vojtech, Ivančík Radoslav ročník: 2023/1
Hlasy o potrebe vybudovania spoločnej armády Európskej únie sa objavujú na európskej scéne už niekoľko rokov, v poslednej dobe však tieto hlasy najmä po ruskej invázii na Ukrajinu zosilneli. Autori sa preto v článku zaoberajú problematikou možnosti vytvorenia spoločnej európskej armády. Vychádzajú zo sociálno-vedných politologických prístupov k súčasným bezpečnostným rámcom, skúmajú aktuálny stav a zároveň poukazujú na to, že napriek hrozbám, ktorým Európa čelí, dosiaľ neexistuje žiadny jasný plán na to, ako by mala byť takáto armáda vytvorená. Vzhľadom na skutočnosti uvedené v článku, konštatujú, že vytvorenie spoločnej európskej armády sa aspoň zatiaľ javí ako nepravdepodobné, nakoľko supranacionálny model európskej armády by si vyžadoval potrebu prenosu citlivých národných kompetencii z členských štátov na únijnú úroveň.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Deepfake jako pokročilá manipulativní technika k šíření propagandy
Autoři: Havlík Martin ročník: 2023/1
Článek popisuje základní fundamenty a význam manipulativní techniky nazývané Deepfake, která se v prostředí technologické a informační expanze stává také velmi využívaným nástrojem pro šíření propagandy. Tato pokročilá manipulace doplňuje širší spektrum forem dezinformací a bývá stále častěji využívána jako prostředek k vedení informačních operací, nezřídka kdy jako součást širšího hybridního válčení. Efektivně bojovat s tímto druhem manipulace klade vysoké nároky na konzumenty informací, a to jak ze strany použitých detekčních nástrojů, tak ze strany kognitivního lidského přístupu založeného na kritickém myšlení. Expanze a sofistikovanost obdobných manipulativních technik bude nadále pokračovat, a to v souvislosti s rozvojem moderních technologií a provázaností informačního prostředí. Přestože technika Deepfake není spojena pouze s bezpečnostně-vojenskými aspekty, nelze její vliv na informační operace a hybridní válčení opomíjet.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Označeno v
Výhled zajištění obranyschopnosti a splnění výdajových a investičních aliančních závazků v kontextu současné ekonomické situace
Autoři: Müllner Vojtěch, Nečas Kamil ročník: 2022/2
Garance obrany a splnění závazků vůči spojencům jsou závislé na jejím zdrojovém zajištění. Ekonomická recese, která začala v roce 2008 a měla své kořeny v USA, negativně zasáhla také veřejné rozpočty, což se v ČR mimo jiné projevilo ve snižování plánovaných výdajů na obranu. Snížení alokovaných zdrojů způsobilo odsouvání akvizic, které měly být realizovány jak s ohledem na závazky vůči koaličním partnerům, tak s ohledem na udržení vlastní obranyschopnosti. Jak dokládáme, je vnitřní dluh v současné době nadále zvyšován opomíjením vyšší inflace cen vojenského vybavení, která negativně ovlivňuje reálnou kupní sílu. Kromě reliktu v podobě vnitřního dluhu se na současném plnění aliančních závazků negativně projevuje také ekonomický dopad pandemie viru Covid-19, která zapříčinila růst veřejných výdajů a zpomalení růstu HDP. Z tohoto důvodu bylo splnění závazku vydávat 2 % HDP na obranu do roku 2024 již několikrát přeloženo a je v ohrožení i jeho aktuální splnění do roku 2027.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Strategická komunikace: od reaktivního boje s dezinformacemi po komplexní využití v oblasti národní bezpečnosti a obrany státu
Autoři: Divišová Vendula ročník: 2022/2
Koncept strategické komunikace získal na pozornosti zejména s událostmi spojenými s anexí Krymu a intervencí Ruské federace na východní Ukrajině, a je proto dominantně dáván do souvislosti s reaktivním potíráním dezinformací a propagandy či jiných elementů tzv. hybridní kampaně. Cílem textu je poukázat na širší potenciál nástroje strategické komunikace na podporu cílů v oblasti národní bezpečnosti a obrany státu, a to jako proaktivního úsilí a svébytného způsobu myšlení využívajícího informační účinek k prosazování národních zájmů. Na základě rešerše odborné literatury a koncepčních dokumentů identifikuje přínos strategické komunikace mimo oblast hybridního působení také v oblasti zahraničních vojenských operací, protipovstaleckého boje, protiteroristické politiky, odstrašení a krizového řízení. Osvětluje přitom informační, a zvláště kognitivní dimenzi těchto bezpečnostních hrozeb i způsobů jejich zvládání.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Aktuální přístupy České republiky, EU a NATO k hybridním hrozbám
Autoři: Havlík Martin ročník: 2022/2
Článek pojednává o aktuálním přístupu České republiky k fenoménu hybridních hrozeb a analyzuje zásadní nedostatky determinující efektivní čelení těmto hrozbám. V rámci komplexního přístupu je text doplněn o současný pohled Evropské unie a NATO k řešení problematiky hybridního působení nepřátelských aktérů. Shrnující komparace přístupů České republiky, Evropské unie a NATO poukazuje na nutnost vzájemné institucionální synergie mezi těmito subjekty. Jakkoliv jsou současné přístupy zmíněných subjektů poměrně dostatečně doktrinálně ukotveny, nadále přetrvává absence komplexního a zejména prakticky fungujícího aparátu a konkrétních operativních nástrojů, které by dokázaly čelit širokému spektru hybridních hrozeb.
Zveřejněno v
Bezpečnostní a obranná politika
Označeno v