Redakční rada

Nabídka akcí

Strategické řízení

Strategické řízení (0)

Experti se zkušenostmi s modernizačními projekty armády využívají v obranném plánování generickou implementační pomůcku k sestavení komplexního implementačního plánu akvizicí. Softwarový nástroj založený na MS Excel usnadňuje vazbu plánovací pomůcky na tvorbu implementačního plánu. Matrice funkční analýzy vytvořená pomocí softwarového nástroje je vhodná k hodnocení funkčních oblastí DOTMLPFI v rámci jednotlivých etap, a to zejména v prováděcí fázi a fázi vyhodnocení. Výsledným produktem je kontrolní list plné implementace vojenského projektu popisující jeho životní cyklus se všemi významnými milníky, který respektuje český obranný standard a kompatibilitu s doktrínou NATO.
Obsahem tohoto článku je tvůrčí rozpracování a návrh optimalizace vybraných činností procesu řízení lidských zdrojů v resortu MO, majících zásadní vliv na dosažení stanovených cílů personální politiky resortu MO. Článek staví na analýze současného stavu v oblasti řízení lidských zdrojů v resortu obrany provedené s pomocí dimenzionální analýzy, analýzy zainteresovaných stran, sektorové analýzy PESTLE-M a dotazníkového šetření se vzorkem důstojnického sboru (studentů karierních kurzů KVD a KGŠ). Využívá také výsledky scénářů, na jejichž základě byla provedena predikce budoucí potřeby personálu a finančních zdrojů v návaznosti na úkoly a ambice rezortu MO (demonstrované na příkladu AČR). U vybraných aktivit procesu řízení lidských zdrojů je diskutován nejen jejich možný obsah, ale současně i vlivy vnitřních a vnějších regulátorů procesu (pokud jsou tyto již definovány), případně i nutnost tyto odpovídajícím způsobem nastavit.
Článek analyzuje odlišnosti v odměňování vojenských profesionálů v České a Slovenské republice v období 1999 - 2020. Strukturální analýzou zkoumá změny systémů odměňování vojenských profesionálů a rozdíly v konstrukci platů. Výsledky a význam publikovaného textu slouží k poznání, do jaké míry se země po rozdělení v roce 1993 posunuly a odlišily v oblasti odměňování vojenských profesionálů. Článek předkládá porovnání úrovně platů  vojenských profesionálů ve vybraných vojenských hodnostech a zohledňuje jejich vývoj v relaci k vývoji na trhu práce v daném státě a v relaci k a výši životních nákladů v daném státě. Růst platů v letech 2016 – 2019 je u vojenských profesionálů ČR vyšší než u vojenských profesionálů SR, v roce 2020 se již rozdíly platů snižují.
Článek se zabývá problémem stanovení požadovaných hmotných rezerv, označovaných také jako strategické nebo nouzové zásoby. Jedná se o zásoby, které obhospodařuje stát jako součást své krizové připravenosti. Článek zkoumá způsob, jak mohou být scénáře použity jako metoda pro plánování, tj. stanovení potřebných, přiměřených a ekonomicky přijatelných hmotných zásob. Analýza založená na scénářích, osvědčená v oblasti obranného plánování, je identifikována jako metoda nabízející vysokou úroveň analytické preciznosti a srozumitelnosti odůvodnění výsledných požadavků. Zvolené plánovací scénáře nepochybně musí být v souladu s národním hodnocením hrozeb a rizik. Zároveň musí zohledňovat i ostatní významné politiky státu, především v oblasti ekonomiky, průmyslu, zdravotnictví či životního prostředí. Ilustrativní provedení úvodních kroků navrhovaného metodického postupu je zasazeno do podmínek bezpečnostní politiky Lotyšské republiky.
Chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) zbraně i přes mezinárodní dohody a regulace představují aktuální závažnou hrozbu. S ohledem na náročnost a nákladnost opatření proti působení CBRN se jeví vhodné jejich získání cestou mezinárodních projektů včetně projektů Permanentní strukturované spolupráce (PESCO) Evropské unie (EU). V této práci byl hodnocen význam projektů PESCO, omezení, příležitosti dané inovacemi. Z dosažených výsledků jsou definovány výsledná doporučení a navazující závěry týkající se projektů PESCO v oblasti CBRN. Zejména jsou definovány závěry a doporučení poukazující na limitovanou efektivitu iniciativy PESCO na jedné straně a příležitosti plynoucí z možné mezinárodní spolupráce na úrovni EU se zvýšením schopností Armády České republiky (AČR) a odstraněním slabých stránek v oblasti CBRN na straně druhé. Bez mezinárodní kooperace by AČR jen obtížně reflektovala současný vývoj v oblasti CBRN.
Během posledních několika let se v důsledku zhoršení bezpečnostní situace stále více připomíná potřeba posílení vzájemné soudržnosti a spolupráce NATO a EU. NATO a EU spolu nedávno iniciovaly kroky k posílení vzájemné strategické spolupráce, což se projevilo i ve snaze o sblížení procesů obranného plánování a plánování schopností. Nedávné zavedení nástrojů unijního plánovacího procesu, které vyplynuly z implementace nové Globální strategie EU, nabízí i nové možnosti pro snadnější i účinnější sjednocení obou plánovacích procesů. I když nelze předpokládat, že by se oba plánovací procesy staly identickými, implementace PESCO a dalších návazných procesů vytvořila prostor pro časovou synchronizaci i obsahovou harmonizaci plánovacích procesů. Článek tak shrnuje poznatky o určitých částech obou procesů, které by bylo možné časově a procedurálně přiblížit, aniž by byla jakýmkoliv způsobem dotčena autonomie obou organizací.
Cílem tohoto informativního článku je komplexně popsat příčiny vzniku a začlenění kybernetických sil a informačních operací do struktury Armády České republiky, včetně dalších významných konotací. Záměrem není prezentovat nové vědecké poznatky, ale poukázat na smysl existence kybernetických sil a informačních operací, jako nutné separátní složky Armády České republiky schopné reakce na dynamický vývoj bezpečnostního prostředí a neutichající rozvoj moderních technologií. Obsah a hlavní argumenty tohoto článku reflektují přechod od klasické formy válčení k platformě nové, reprezentované zejména kybernetickým prostorem a hybridní kombinací široké škály nástrojů moci s důrazem na informační operace.
Vojenská zdravotnická služba Armády České republiky prochází v současnosti zásadními změnami, které by měly znamenat výrazné navýšení jejich schopností. Problémem zůstává nedostatek odborného zdravotnického personálu určitých specializací k naplnění těchto ambicí. Armáda České republiky k dnešnímu datu disponuje pouze 35 chirurgy. Výsledky provedeného dotazníkového šetření ukazují jejich vysokou odbornou úroveň a připravenost k nasazení do mnohonárodních uskupení v zahraničních operacích, na druhou stranu kladou spoustu otázek do budoucna.
Článek prezentuje vybrané poznatky a zjištění sociologického výzkumu, který byl zaměřen na identifikaci potřeb a problémů novodobých válečných veteránů, jimž končil služební poměr v roce 2018. Zjištěné výsledky výzkumu poukazují na opakované problémy v oblasti komunikace a předávání informací vojákům končícím ve služebním poměru, stejně tak nedostatečnou informovanost ve vztahu k nabídkám rezortu z hlediska poskytované péče a pomoci válečným veteránům. Subjekty zainteresované do systému péče o válečné veterány nedisponují vždy úplnými aktuálními informacemi, což může vést k negativním reakcím a postojům určité části vojenského personálu, že nastavený systém nedostatečně reaguje na problémy a potřeby vojáků, zejména před ukončením služebního poměru.
Autor v článku představuje výsledky výzkumu v oblasti stanovování kompetencí vojenských profesionálů pro velení a řízení ve vojenských operacích. Hlavním cílem článku je seznámit čtenáře s návrhem doporučení k zavedení jednotného přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu v rezortu Ministerstva obrany České republiky. Na základě provedených analýz českých strategických dokumentů, systému řízení vzdělávacích a výcvikových aktivit a stávajícího modelu kompetencí příslušníka ozbrojených sil České republiky, byla zpracována doporučení k zavedení koncepčního přístupu ke stanovování kompetencí vojenského personálu. Tento soubor navržených opatření poskytuje základní východisko pro uplatňování kompetenčního modelu jako nástroje řízení lidských zdrojů.