Podobně jako v jiných oblastech, také ve vojenské oblasti se umělá inteligence stala v poslední době evidentním řešením pro optimalizaci konkrétních procesů a činností. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na možnosti potenciálního využití umělé inteligence ve vojenských operacích prováděných pozemními silami. Hlavní zjištění založená na analýze rámce procesu operace s využitím vhodné metodologie výzkumu se týkají vlivu umělé inteligence na optimalizaci rozhodnutí velitele během procesu plánování a vedení operací. Dalším významným výsledkem této studie je představení umělé inteligence jako nástroje zvyšující bojovou sílu pozemních sil.

Cílem této práce článku je vysvětlit napětí mezi fenoménem whistleblowingu a vojenskými hodnotami ztělesněnými v základních bojových ctnostech věrnosti a odvahy, které jsou nedílnou součástí všech armád. Definováním těchto ctností ve vojenském kontextu autor ukazuje, že vyjádření nesouhlasu v armádě nemusí nutně odporovat věrnosti a odvaze, je však především nutné, aby byl konflikt rozdílných loajalit přiměřeně zvládnut a odvaha správně pochopena. Pouze při zajištění, že ozbrojené síly budou vedeny těmi, kdo skutečně chápou vojenské hodnoty a bojové ctnosti a také to, že whistleblowing může být vlastenecký i hrdinský, můžeme usilovat o trvalý mír. Odvážným vyjádřením věrnosti svému národu, instituci a profesi může voják hrdinsky jednat i tehdy, když zapíská na příslovečnou píšťalku.

Studie se zabývá dlouhodobým monitorováním tělesné zdatnosti vojáků, příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany za účelem zjištění, zda má každoroční přezkoušení tělesné zdatnosti vzestupnou tendenci, respektive, zda je armádní služební tělovýchovný proces dostatečně efektivní. Studie byla provedena porovnáním výkonů dosažených při přezkoušení tělesné zdatnosti v letech 2012-2019. Sledovaný soubor tvořilo 316 vojáků, kteří se tohoto přezkoušení účastnili pravidelně, bez přerušení. Plněné disciplíny byly stále stejné. Za dobu monitorování došlo k celkovému zlepšení podaných výkonů silových i vytrvalostních disciplín, což lze přičíst pravidelné pohybové aktivitě, respektive i systematickému dlouhodobě řízenému armádnímu tělovýchovnému procesu. Na základě zjištěných údajů lze říci, že tendence výročního přezkoušení byla vzestupná a efektivnost služebního tělovýchovného procesu se ukázala jako dobrá a dostačující.

Článek se zabývá možností využití dělostřelecké palby se současným dopadem střel, a to pro palebné komplety dělostřelectva aktuálně zavedené v Armádě České republiky. Klade si za cíl analyzovat stávající dělostřelecké postupy a v návaznosti na to popsat možnosti, přínosy a případná negativa palby se současným dopadem střel. V závěru jsou stanoveny konkrétní požadavky, které je nutné naplnit pro efektivní využití palby se současným dopadem střel s aktuálně zavedenými dělostřeleckými zbraňovými komplety.

Cílem článku je demonstrovat možnosti využití databáze „Armed Conflict Location & Event Data Project“ pro analýzu vnitrostátních konfliktů na příkladu současného Mali. Na makro-úrovni článek zejména analyzuje geografické šíření konfliktu a jeho základní kvantitativní charakteristiky (počty obětí různých typů incidentů). Na mikro-úrovni se pak zaměřuje na region Mopti a kromě základní geografické distribuce analyzuje interakce jednotlivých ozbrojených skupin působících v oblasti.

Výzkum historiografie použití zbraní hromadného ničení zahrnuje exkurs studia recentní problematiky chemického vojska v odborné literatuře. Byly zjištěny čtyři základní periody v rozvoji teorie chemického vojska a koncepce použití zbraní hromadného ničení. 1. První světová válka a vznik Československa jako období změn zásad vedení jednotek v poli vlivem existence chemické zbraně. 2. Období po ukončení 2. světové války, reflexe na hrozby v podobě vzniku chemického vojska, převzetí sovětské doktríny a cílů vojenského výzkumu. 3. Devadesátá léta 20. století jako období charakteristické akcentem na válku v Perském zálivu, proliferaci zbraní hromadného ničení a zavádění nových technických prostředků jednotek a útvarů radiační, chemické a biologické ochrany. 4. Počátek 21. století a hrozba ultraterorismu, rozvoj specializovaných schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení, vznik 9. roty chemické ochrany Sil okamžité reakce a dominance mezinárodně-bezpečnostních témat, která jsou v převaze nad problémy ochrany vojsk v operacích. Zkoumané články dokládají originalitu vědeckého myšlení a sociální přínos odborného písemnictví rezortem obrany.

Článek pojednává o zajišťování znalosti situace v operacích na operační úrovni velení a řízení v kontextu informačního prostředí, jehož současný charakter zásadním způsobem realizaci této schopnosti ovlivňuje. Zkoumá vliv tří vybraných aspektů – informačního zahlcení, rozmachu pokročilých informačních technologií a rostoucího významu kybernetické domény – na utváření, udržování a sdílení znalosti situace při plánování a vedení operací. Identifikuje a charakterizuje odpovídající dílčí schopnosti v rámci informační oblasti, kterými musí operační velitelství disponovat k účinnému zajišťování znalosti situace, a nastínit možný způsob rozvoje těchto schopností z pohledu vnitřních procesů, technického vybavení a personálu.

Cílem článku je porovnat termín a definici „zpravodajské zabezpečení“ používané v Armádě České republiky se souvisejícími termíny používanými v Organizaci severoatlantické smlouvy a v amerických a slovenských pozemních silách. Článek navrhuje aktualizované české termíny a definice. Článek může sloužit jako podklad pro další diskuzi, pro zpracování slovníku, pomůže zpravodajským štábům v orientaci ve zpravodajské terminologii a zlepší interoperabilitu v rámci Organizace severoatlantické smlouvy a v zahraničních misích.

Hybridní hrozby jsou považovány za jedno z nejdůležitějších rizik, se kterými se potýkají společnosti Západu. Cílem aktérů užívajících těchto postupů je ovlivnit rozhodovací procesy, k čemuž jim mj. slouží pestrá škála postupů, kterými podněcují konflikty ve společnosti (podrývání důvěry v instituce, podpora radikalizace společnosti atd.). Aktivity, jejichž cílem je podnítit vnitřní konflikty a na straně druhé prevence proti těmto aktivitám ale nejsou novým fenoménem, liší se pouze svým rozsahem, intenzitou a použitými technikami. Cílem textu je zaměřit se na podněcování vnitřních konfliktů u nepřítele a obrana proti těmto aktivitám v dílech klasických stratégů (Thúkydidés a Machiavelli). V textu jsou popisovány a analyzovány různé způsoby podněcování či zmírňování vnitřních konfliktů v jejich dílech a posouzena jejich relevance pro současnou diskusi.

Článek se věnuje problematice válčení. Jeho cílem je popsat a objasnit charakter válčení v jeho soudobém doktrinálním kontextu. Autoři článku se zaměřili na specifika jednotlivých forem válčení i jeho komplexnost v rámci anexe Krymu ozbrojenými silami Ruské federace v roce 2014. Ke zkoumání prezentovaného problému byly použity deskripce, obsahová a komparační analýza použitých zdrojů a doktrinálních publikací. Autoři došli k závěru, že komplexnost soudobého válčení vytváří pro stát a jeho ozbrojené síly vhodné podmínky k prosazení svých zájmů a dosažení strategických cílů. Hlavní přínos článku spočívá v poskytnutí informací, jež nenabízí odborná literatura, případně tyto nejsou součástí doktrinálních či jiných národních vojenských publikací.