Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish
Nabídka archivu
Pro autory
Pro recenzenty
Redakční rada
Poslední komentáře
- Reakce autora ke komentáři prof. Jaroslava Komárka: 1. Zda článek… 14. 9. 2022 9:26
- Nemohu souhlasit s komentářem, že článek je vysoce teoretický a… 29. 8. 2022 21:19
- Dobrý den, já jsem absolvoval jeden rok ZVS v letech… 11. 8. 2022 18:15
Odkazy
Nabídka akcí
Bezpečnostní prostředí (91)
Problematika resilience vůči psychologickým a informačním operacím vedených v kybernetickém prostoru
Autoři: Mlejnková Petra ročník: 2022/1
Tento článek diskutuje transformaci informačního prostředí, která umožňuje protivníkovi využívat kybernetické psychologické a informační operace. Text představuje možnosti, které v současné době má protivník k dispozici za účelem exploatace zranitelností informačního prostředí, zejména kognitivních zranitelností cílových skupin. Nepřátelské zájmy jsou tak často prosazovány manipulací, použitím dezinformací, propagandy, algoritmů a umělé inteligence. Ve světle tohoto vývoje článek definuje přístup, který staví společnost do svého centra a který zdůrazňuje societální a lidskou odolnost.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Súčasné nukleárne stratégie a výzbroj Spojených štátov amerických a Ruskej federácie
Autoři: Potočňák Adam ročník: 2021/4
Článok analyzuje holisticky vnímane súčasné stratégie použitia a výstavby nukleárnych síl zo strany USA a Ruska, pričom analyticky reflektuje aj ich vzájomné doktrinálne interakcie. Venuje sa podmienkam za ktorých USA a Rusko môžu pristúpiť k použitiu svojich nukleárnych zbraní, pričom postihuje aj súvisiacu problematiku modernizácie a výstavby ich nukleárnych síl. Autor prichádza k záveru, že ani jednej veľmoci sa doposiaľ nepodarilo opustiť logiku studenej vojny, či vyhnúť sa mylným, skresleným a prehnaným predpokladom o zámeroch druhej strany. Na záver sumarizuje možné zmeny a adaptácie americkej nukleárnej stratégie v ére administratívy prezidenta Bidena a predpokladanú aktualizácie americkej stratégie v priebehu roka 2022.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Označeno v
Odpor bez vůdce: vývoj, potlačování a výzkum povstaleckého konceptu
Autoři: Mareš Miroslav ročník: 2020/3
Článek se zabývá povstaleckým strategickým konceptem „odporu bez vůdce“. Byl vytvořen americkým zpravodajským důstojníkem plukovníkem Uliusem Louisem Amossem. Je užíván různými aktéry a je zkoumán v kontextu povstalectví a proti-povstalectví a souvisejících problémů (extremismus, terorismus apod.). Autor tohoto příspěvku se zabývá vývojovými tendencemi a silnými a slabými aspekty této strategie (včetně odvozených konceptů, jako je „džihád bez vůdce“ apod.). Je vysvětlena jeho adaptace na moderní politickou a hybridní válku. Diskutovány jsou výzvy pro úspěšné potírání z hlediska bezpečnostní architektury (zpravodajství a agentury vymáhající právo, armáda, nestátní aktéři).
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Označeno v
Hlavním cílem tohoto článku je pojednat v kontextu vybraných bezpečnostních intencí o světovém míru jakožto idealistickém fenoménu, který je v současném dynamicky se měnícím prostředí determinován mnoha faktory. Záměrem není komparovat jednotlivé filozofické teorie, ale poskytnout vybrané syntetické bezpečnostní ukazatele, které mohou pomoci měřit stav bezpečnostního prostředí. Na základě uvedených argumentů lze vypozorovat trend poklesu reprezentovaného míru související také s nárůstem aktivit teroristických skupin a obecně nadnárodních hrozeb. V článku je také zdůrazněna aktuální poměrně rigidní role organizace OSN ve vztahu ke globálnímu míru. Na mezinárodní společenství a světový mír mají významný vliv především vzájemné vztahy a soupeření velmocí. U budoucích konfliktů bude nadále více patrný přechod od fyzické podoby válčiště k platformě imaginární, reprezentované zejména kybernetickým prostorem.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Modely proliferace raketové techniky hybridních aktérů středního východu
Autoři: Kulhánek Ladislav ročník: 2019/1
V doktrínách hybridních aktérů Středního východu zaujímá raketová technika elitní postavení. Teze proliferace taktických balistických raket analyzuje čtyři modely – politický, technický, substituční a propagandisticky psychologický. Účinná redukce raketových technologií a techniky byla zjištěna v modelu politickém, kdy sankce a embargo omezují proliferaci raketové techniky. V technickém modelu, který hraje klíčovou roli, jsou limitujícími faktory raket vývoj a šíření vysoce energetických laserových zbraní. Model substituční dokládá použití taktických balistických raket jako nosičů improvizovaných zařízení. Významově je marginální, přestože zahrnuje cíle přinášející sekundární škody. Zkoumání v modelu propagandy a psychologie potvrzuje psychologický efekt na obyvatelstvo související se ztrátami, ale neovlivňující redukci raket.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Redakce Vojenských rozhledů vám představuje článek RNDr. Pavla Štalmacha, MBA, bývalého prvního náměstka ministra obrany a předsedy Krizového štábu Ministerstva obrany, který v současné době působí jako pracovník Ministerstva obrany. Článek byl pod názvem „Hybridní hrozby – včera, dnes a zítra - pohled z Prahy“ zveřejněn v časopise Czech Industry č. 3/2018.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Článek se zabývá problematikou rekrutování džihádistů z Balkánského poloostrova a zkoumá opatření, které vlády v daném regionu učinily k potlačení problému. Dosavadní výzkum naznačuje, že za bezprecedentním poklesem v počtu nově rekrutovaných džihádistů byly první ztráty ISIS, vyčerpání první vlny entusiastických rekrutů a návraty prvních zklamaných bojovníků domů, stejně jako změny ve veřejných politikách a veřejném diskursu (politickém narativu, narativu islámských komunit i v masmédiích).
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Označeno v
Zástupné války a role zpravodajských služeb v současnosti na Středním východě
Autoři: Kraus Josef ročník: 2018/3
Tento text se zaměřuje na koncept tzv. zástupných válek v současnosti v oblasti Blízkého a Středního východu a na roli zpravodajských služeb v něm. Pro současné konflikty v Sýrii, Iráku a Jemenu je typické vměšování velkého množství vnějších aktérů, kteří k tomu často (ne výlučně) využívají své zpravodajské služby či speciální síly, aby tak chránily své národní zájmy na postiženém území, případně aby bojovaly proti sobě navzájem na cizím teritoriu. Hlavním cílem tohoto článku je představení konceptu zástupných válek a analýza role zpravodajských služeb v aktuálně probíhajících konfliktech ve vytyčeném regionu.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Radikalizace v ozbrojených silách: poznatky z České republiky a z Německa ve středoevropském kontextu
Autoři: Mareš Miroslav ročník: 2018/3
Článek se zabývá procesem radikalizace v ozbrojených silách ve střední Evropě, se specifickým zaměřením na ozbrojené síly ČR a na Bundeswehr. Autor konceptualizuje radikalizaci jakožto soudobou bezpečnostní hrozbu a vysvětluje specifika užití tohoto konceptu v ozbrojených silách. V článku jsou identifikovány nejvýznamnější historické odkazy a jsou v něm analyzovány a srovnány případy a trendy soudobého vývoje včetně specifik různých proudů extremismu. V závěru článku jsou obsažena možná doporučení, jak bojovat proti radikalizaci.
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí
Označeno v
Redakce Vojenských rozhledů vám představuje článek plukovníka Uwe Hartmanna, který v současné době působí v Naval Postgraduate School v Monterey, v Kalifornii. Článek byl pod názvem „The Evolution of the Hybrid Threat, and Resilience as a Countermeasure“ zveřejněn na webových stránkách NATO Defence College v Římě. Anglická verze textu je k dispozici na adrese http://www.ndc.nato.int/news/news.php?icode=1083
Zveřejněno v
Bezpečnostní prostředí