Plánování a výzkum v oblasti strategie a obrany se často potýká s otázkami souvisejícími s budoucím vývojem. Řešení těchto otázek mnohdy naráží na (I) nedostatek dostupných dat, či (II) na nutnost vytvářet dlouhodobé prognózy, jež ze své podstaty mají jen omezenou vazbu k současným či minulým empirickým případům. V takových situacích se nabízí využití kontrafaktuálních analýz a jejich specifické, do budoucnosti orientované varianty – scénářů. Scénáře i kontrafaktuály díky svému omezenému empirickému ukotvení však vyžadují pro své odvození explicitní a korektní využití teorie. Příspěvek poukazuje na opomíjenou příbuznost scénářů s kontrafaktuály a odvozuje z toho požadavky na jejich korektní vypracování. V návaznosti pak ukazuje na přínosy a problémy spojené s jejich využíváním v praxi.
