stanag

Podpisem Boloňské deklarace v r. 1999 se čelní představitelé 29 evropských zemí zavázali vybudovat evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by umožnil studovat a pracovat v cizích zemích. Existující mobilita napříč Evropou podporuje mnohojazyčnost a napomáhá lépe pochopit a respektovat tradice evropské jazykové rozmanitosti. V rámci internacionalizace je na vysokých školách pozornost zaměřena na mobilitu studentů, což vede ke snahám vyučovat studijní programy v anglickém jazyce. Internacionalizace se tak vlastně stává kontraproduktivní, neboť je omezována nabídka studia dalších cizích jazyků. Prezentované údaje o výuce jazyků v ČR, o nichž pojednává tento článek, byly získány dotazníkovým šetřením na jazykových pracovištích v textu uváděných fakult v lednu a únoru 2011. Pozornost je věnována výuce ruského jazyka na Univerzitě obrany.

Armáda ČR současně disponuje pro případ nutnosti zabezpečení stravování jednotek v poli pouze bojovou dávkou potravin (BDP) dodávanou ve dvou variantách. Zkušenosti ze zahraničních operací a poznatky ze spojeneckých armád USA a Velké Británie ukazují, že každá armáda, která se připravuje na případný ozbrojený konflikt nebo je do něho zapojena, klade velký důraz na zabezpečení vhodnými potravinami, z nichž je možno vojákům připravovat stravu.  Na Univerzitě obrany v Brně byl ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně ukončen vývoj dávek předpřipravených potravin (dále jen DPP). DPP byla specifikována jako skupinová dávka potravin s nízkými nároky na přípravu pokrmů v polních podmínkách. [1]

Rozvoj telekomunikačního trhu a nástup moderních technologií internetu/intranetu vybízí stále více k přemýšlení jak využít nových možností k zlepšení, zrychlení a zlevnění vzdělávání, včetně vzdělávání jazykového. Jaké možnosti e-learning v současné době v této oblasti má? Která složka se ukáže jako nejúčinnější, nejzajímavější nejvíce motivující? Jazyková komunikace pomoci e-mailu, diskusních skupin, video konference, virtuální třídy? Jaké jsou možnosti a hranice individualizace studia? Jak důležitou roli hraje zvukový výstup? Jak co nejlépe realizovat zpětnou vazbu při nácviku, či ověřování dosažené úrovně základních jazykových dovedností?

Článek předkládá přehled vývoje přístupu Armády České republiky (AČR) k ochraně životního prostředí v kontextu environmentální legislativy od roku 1989 do současnosti. S využitím metod analýzy, syntézy a komparace české, evropské a alianční environmentální legislativy vytváří dosud nepublikovaný přehled v oblasti ochrany životního prostředí a jejího zapracování do vnitřních předpisů a právních aktů Československé lidové armády, Československé armády a AČR. Článek přináší soubor výstupů graficky zobrazujících aktivitu v environmentální oblasti s vnitřními souvislostmi mezi civilní legislativou, požadavky EU a NATO v chronologickém sledu. Práce přichází k závěru, že rok 2000 představuje milník, od něhož je přístup k ochraně životního prostředí pozorován jako stagnační. Za důvody stagnace shledáváme obavy velitelů nad negativním vlivem „ekologického přístupu“ k výcviku vojsk a nedostatek osvěty v oblasti environmentálního vzdělávání resortu obrany.

Akademický rok 2006/2007 znamená pro jazykovou přípravu na Univerzitě obrany v Brně důležitý mezník. Od studentů, kteří v tomto roce zahájili bakalářské studium, je totiž požadována relativně vysoká výstupní znalost anglického jazyka, a to na úrovni STANAG 6001 SLP 3333. Pro pracovníky Centra jazykové přípravy UO z tohoto požadavku vyplynulo několik zásadních změn, které výrazným způsobem ovlivnily a ovlivňují jejich práci.

Příspěvek se zabývá sledováním faktorů, které by mohly ovlivňovat studijní výsledky v jazyce anglickém u studentů denního studia bakalářského studijního programu, a poskytuje základní informace, které byly získány z dotazníkového šetření v prvních ročnících. Pracovní týmy učitelů angličtiny, zabezpečující výuku na jednotlivých fakultách Univerzity obrany, sledují ve svém výzkumu úspěšnost studentů a jejich vývoj od přijímacích zkoušek až po vysokoškolskou zkoušku z terminologie ve finálním semestru.

Primárním cílem předkládaného výzkumu bylo zjistit úspěšnost při jazykové zkoušce STANAG 6001 u civilních studentů, kteří jsou potenciálními uchazeči o práci v armádě nebo budoucími studenty Univerzity obrany, a na jejím základě provést odhad jejich vstupních jazykových dovedností. Procento úspěšných výkonů při testování dovedností poslech s porozuměním, ústní projev, čtení s porozuměním a písemný projev v r. 2008 je ve srovnání s r. 2006 výrazně vyšší. Autoři se domnívají, že k tomu přispěla účast studentů na řadě zahraničních projektů, a také vysoký standard školy. Výsledky jsou zobraceny v několika tabulkách a grafech.

Autor se zabývá dopady vydání Rozkazu MO č. 1 z roku 2007 na rezortní jazykovou přípravu. Analyzuje situaci před i od doby vydání do současnosti a navrhuje řešení k optimalizaci sys-tému. Své návrhy podporuje uvedením empirických dat shromážděných za dané období zejména na Ústavu jazykové přípravy ve Vyškově a jeho detašovaných pracovištích.

Moderní armáda by měla být schopna chránit životní prostředí v průběhu provádění operací zahrnutím ochrany životního prostředí do plánovacího a rozhodovacího procesu. Má chránit životní prostředí nejen v prostoru základen, ve výcvikových prostorech, ale nově i v celém operačním prostoru působení ozbrojených sil. O způsobech řešení oblasti environmentální bezpečnosti a tzv. risk managementu při předcházení vzniku nevratných škod na přírodních, kulturních a historických památkách pojednává tato studie.