verejny sektor

Nastává doba, kdy se pro rezort MO ČR stává mimořádně aktuální problematika akruálního účetnictví, neboť ve svém Usnesení z května 2007 vláda České republiky mimo jiné ukládá ministru financí a dalším ministrům v usnesení uvedeným (včetně ministryně obrany) poskytnout součinnost při tvorbě účetnictví státu tak, aby k datu 1. 1. 2010 bylo možno zahájit účtování a vykazování státu na akruálním principu. Článek se proto v první části zaměřuje na charakteristiku akruálního účetního konceptu a stručný přehled jeho vývoje, v druhé části si všímá možných přínosů a rizik spojených s aplikací akruálního účetnictví v oblasti veřejného sektoru.

Po roce 1989 se mnozí domnívali, že nastal „konec dějin", a že po skončení studené války již nehrozí žádná vážná mezinárodní bezpečnostní rizika. Dnes víme, že vše je jinak. Rizika i hrozby jsou stálou součástí existence lidské společnosti. Funkční stát se musí na tato rizika připravovat, včetně vzdělávání lidí v této oblasti. I uvedená kniha může přispět k lepšímu pochopení složitosti dnešní doby v oblasti bezpečnosti. Kniha má dvě samostatné části, první je politologická (Petr Rožňák) a druhá odborně zbraňová (Ludvík Juříček).

JUŘÍČEK, Ludvík, Petr ROŽŇÁK. Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014, 323 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-201-3.

V odborné literatuře je často systém řízení chápán jako základní faktor, který významně ovlivňuje úspěšnost organizace. Je prokázáno, že spolu s ostatními faktory (věda a technika, dělba práce, znalost organizační struktury, kvalifikace pracovní síly, iniciativa pracovníků atd.)nejvýznamněji přispívá ke zvyšování její efektivnosti. Charakter veřejného sektoru objektivně vyvolává řadu specifik v jeho řízení. Tyto zvláštnosti však nejsou natolik zásadní, aby znemožňovaly využívat poznatky vědy a zkušenosti jiných při modernizaci řídících systémů uvnitř veřejného sektoru. Tento příspěvek poukazuje na změny v řízení veřejného sektoru a jejich potenciální dopad na ekonomické zabezpečení obrany.

Stěžejním předpisem veřejného investování je zákon o veřejných zakáz- kách. Jeho hlavním cílem je úspora finančních prostředků při pořizování majetku a služeb státem. V některých specifických případech se však ten- to zájem dostává do střetu se zájmy jinými. Nový a zajímavý vhled do této problematiky vnáší několik nedávných rozsudků soudů v trestních kau- zách týkajících se pořizování zdravotnického materiálu. Na základě těchto judikátů byly identifikovány konflikty s celospolečen- skými zájmy. Jsou jimi zachování bojeschopnosti Armády České repub- liky a její funkce v míru, plnění mezinárodních závazků České republiky a požadavek na důsledné plnění vojenských rozkazů. Byly vyhodnoceny případy, ve kterých jiné zájmy převáží nad zájmem chráněným Zákonem o veřejných zakázkách a kterým musí tento ustoupit.

Příspěvek se zabývá problematikou finančních zdrojů, které je a bude ČR schopna věnovat na zabezpečení obrany státu, a tedy v návaznosti i na potřeby rezortu obrany. Finanční zdroje představují a nadále budou představovat základ pro zabezpečení potřeb ozbrojených sil.