zpravodajske sluzby

Tento odborný článek se snaží pojednat o problematice Big Data a možném využití tohoto současného fenoménu v oblasti zpravodajských disciplín založených na technických metodách sběru dat a jejich relevantním vyhodnocování. Úvodní část je věnována problematice vývoje bezpečnostního prostředí a poskytuje obecný přehled o současných trendech v oblasti technických zpravodajských oborů. V další kapitole je proveden rozbor hlavních trendů, konkrétně digitalizace bojiště, nárůstu objemu informací a vývoji nových technologií. Následující část je věnována základnímu terminologickému popisu problematiky Big Data, což vyúsťuje v závěrečné zhodnocení a určitou predikci dalšího vývoje v této oblasti a nárůstu významu tohoto trendu pro zpravodajské disciplíny v budoucnu.

Zpravodajská služba ze své definice pracuje s informacemi, jejich chybná analýza přitom snadno zhatí funkci celého orgánu. Článek představuje šest hlavních metod používaných při zpravodajské analýze, včetně pokročilejších, které se chybám při práci s informacemi snaží předejít jejich vhodným strukturováním. Studie zároveň zkoumá, jaký způsob uvažování (indukce, dedukce, abdukce) jednotlivé metody využívají. Závěry studie staví indukci na pozici nejužitečnějšího způsobu usuzování ve zpravodajské analýze.

Transformační změny v jakékoliv instituci se vždy dotýkají jejího lidského kapitálu. Úspěšnost transformace je tak podmíněna přijetím prováděných změn zaměstnanci. Jejich chování je často založeno na principech ekonomické racionality, a proto důležitou roli hrají i benefity poskytované zaměstnancům. Podcenění tohoto vnitřního rozměru transformace českých zpravodajských služeb vytváří riziko jejich snížené efektivnosti.

Specifické atributy informací jako aktuálnost, včasnost, přesnost a spolehlivost jsou základním požadavkem pro rozhodovací proces velitele. Analýza informací a šíření výsledných zpravodajských produktů k adresátům v rámci zpravodajského cyklu poskytuje příležitost novému fenoménu zpravodajského konceptu označovanému jako Actionable Intelligence. Tento článek popisuje doktrinální vymezení a definice pojmu Actionable Intelligence a vliv tohoto specifického zpravodajského konceptu na rozhodovací proces velitelů. Část příspěvku pojednává o místě Actionable Intelligence v oblasti zpravodajství, konkrétně tedy propojení se zpravodajskými disciplínami a jednotlivými fázemi zpravodajského cyklu. Je zde také zdůrazněno propojení na význam sdílení zpravodajských informací, systémy včasného varování a ochranu vlastních sil na taktické úrovni. Další část tohoto článku je zaměřena na vliv zpravodajské podpory na rozhodovací procesy velitelů.

Hlavním cílem tohoto článku je snaha pojednat o problematice sdílení zpravo­dajských informací v rámci takzvaného principu „potřeba sdílet – need to share" a zdůraznit odlišnosti tohoto současného trendu, který měl nahradit princip sdílení informací „potřeba vědět – need to know". Úvodní část je s ohledem na současné globální bezpečnostní hrozby věnována rozměru současného národního a nadná­rodního zájmu ve zpravodajské oblasti, na který navazuje v další části samotná problematika sdílení zpravodajských informací dle principu „potřeba sdílet". Cílem další části je provedení obecného rozboru sdílení zpravodajských informací v rámci organizace NATO a Evropské unie. Do této časti je zakomponován také popis možného sdílení informací charakteru SIGINT získaných národním taktic­kým prvkem začleněným do struktury úkolových uskupení v soudobých operacích. Závěrečná část shrnuje podstatu zhodnocení sdílení zpravodajských informací a nastiňuje určitou predikci dalšího vývoje v této oblasti.

Vojenské zpravodajství prošlo v několika málo letech poměrně zásadními proměnami. Rozhodujícími byl vznik nových legislativních podmínek jeho existence, úprava zpravodajské činnosti a rozšíření parlamentní kontroly na rozvědnou složku. K uvedeným změnám se však váží i jiné, které představují nikoli pouze reakci na změnu zákonů a organizační struktury. Za nejvýznamnější je nutno považovat postupné hledání takového modelu fungování zpravodajské činnosti služby, který by byl odrazem změněných geopolitických podmínek, a od nich se odvíjejících změn mezinárodně-politické a bezpečnostní situace v euroatlantickém prostoru.

Tento text se zaměřuje na koncept tzv. zástupných válek v současnosti v oblasti Blízkého a Středního východu a na roli zpravodajských služeb v něm. Pro současné konflikty v Sýrii, Iráku a Jemenu je typické vměšování velkého množství vnějších aktérů, kteří k tomu často (ne výlučně) využívají své zpravodajské služby či speciální síly, aby tak chránily své národní zájmy na postiženém území, případně aby bojovaly proti sobě navzájem na cizím teritoriu. Hlavním cílem tohoto článku je představení konceptu zástupných válek a analýza role zpravodajských služeb v aktuálně probíhajících konfliktech ve vytyčeném regionu.

symetrické operace se vyznačují tím, že postrádají jistá lineární omezení na operační úrovni a představují zpravidla řadu krátkých, ale o to více intenzivnějších bojových akcí na taktické úrovni. Mají své speciální požadavky na deduktivní a induktivní analýzu k rozpoznání zákonitostí boje, rozpracování analytických závěrů, rozpoznání zpravodajských mezer a formulování zpravodajských požadavků k vyplnění těchto mezer. Asymetrické operační prostředí také vytváří situace, ve kterých se zvyšuje tlak na podrobnou analýzu a roste stupeň analytické obtížnosti.

Zpravodajská činnost je nezbytnou součástí psychologických operací (PSYOPS) ve všech jejich fázích – od plánování, provádění až po vyhodnocení jejich účinnosti. Zpravodajské informace shromažďují, zpracovávají a vyhodnocují zpravodajští důstojníci a analytičtí pracovníci jednotek PSYOPS ve spolupráci se zpravodajskými orgány ostatních složek armády.

Záchrana odloučených osob, v terminologii NATO známá jako Personnel Recovery, zasahuje specifickým způsobem do téměř všech oblastí přípravy a provádění vojenských operací. Jednou z důležitých součástí zabezpečení systému záchrany osob v boji a míru je oblast zpravodajská. Tento článek popisuje na operační úrovni, důvody a základní způsoby zpravodajského zabezpečení záchrany odloučených osob v podmínkách společných operací. Poukazuje na vybrané zpravodajské disciplíny a odůvodňuje vhodnost jejich využití v dílčích fázích záchranné operace. Dotýká se zpravodajských aktivit navazujících na záchranné operace a v závěru nastiňuje problémy, které se zpravodajskou činností v oblasti záchrany odloučených osob souvisí.

Zpravodajské služby se pro odpovědi na své požadavky ke shromažďování informací po dlouhá léta spoléhaly na praxí prověřené druhy zpravodajství (zpravodajské obory), především na SIGINT (rádiové/signálové zpravodajství) a HUMINT (zpravodajství z lidských zdrojů), které byly považovány za rozhodující. V poslední době otevřené zdroje počaly hrát zcela novou úlohu, a to díky rozsahu informací, které jsou schopny poskytnout. V současné době jsou s plnou vážností považovány za hodnotný zdroj zpravodajství. Byl přijat i nový termín OSINT (open sources intelligence), který se oficiálně stal novým druhem zpravodajství – zpravodajství z otevřených zdrojů.