Po úvodní redakční poznámce následuje článek Jan Eichlera, který pojednává o mezinárodních souvislostech vleklé války na Ukrajině a hodnotí mezinárodní souvislosti a důsledky anexe Krymu. Články, které se věnují aktuálním otázkám bezpečnostního vývoje, podle rčení, že nic není staršího, než včerejší noviny, zpravidla rychle zastarávají. Ve zmíněném článku však lze najít řadu postřehů a závěrů, které mají obecnou platnost. To platí i o ojedinělém článku Josefa Krause, který nás souhrnně seznamuje s jednotlivými aktéry zaangažovanými do současného konfliktu v Sýrii a Iráku, který vedl až k vytvoření tzv. Islámského státu a který je jednou z největších bezpečnostních hrozeb současného světa.
Vývoji v krizových oblastech Sýrie a Iráku se věnují i další dva články. Příspěvek Lukáše Tichého se snaží analyzovat motivy zahraniční a bezpečnostní politiky Ruské federace v podpoře syrského prezidenta Bašára Asada na pozadí ruských zájmů. V současné době představuje Ruská federace jedinou mocnost, která poskytuje syrskému režimu prominentní diplomatickou ochranu a posílá mu dodávky zbraní, ačkoliv Moskva stále mluví o potřebě rovnováhy mezi soupeřícími stranami v Sýrii. Druhým zajímavým textem je přehledový článek dvojice autorů Jana Hanzelky a Miroslava Mareše, který analyzuje obsah časopisu Dabiq, jenž je vydáván Islámským státem v Iráku a v Sýrii v anglickém jazyce a slouží pro džihádistickou propagandu.
V další části časopisu nám autor, Jakub Harašta, přináší informace a zamýšlení o vlivu aditivní výroby na vývoj a nasazení vojenských technologií . Aditivní výroba, v médiích často zjednodušovaná na pojem 3D tisku, v současné době představuje velice turbulentní technologické odvětví, které bude v materiálním zabezpečení aktérů ozbrojených konfliktů sehrávat stále významnější roli. Autoři dalšího článku, Pavel Zahradníček a Zdeněk Skaličan, se zamýšlí nad novou výzvou pro chemické vojsko, které představuje kombinace výbušného materiálu ve spojení s chemickým, biologickým, radioaktivním nebo jaderným materiálem, který mohou někteří aktéři v asymetrickém konfliktu použít.
Článků o Vojenské policií v našem časopise nebylo v minulosti mnoho. Roman Bis se zamýšlí nad tím, kam by se naše Vojenská policie měla zaměřit, aby byla schopna ještě efektivněji plnit úkoly při podpoře a zabezpečení vojenských operacích AČR bojového charakteru. Jeho názory nepřímo potvrzuje i Lukáš Stejskal, jenž upozorňuje na budoucí výzvy, které stojí před Vojenskou policií a na to, že její rozvoj by měl být komplexně analyticky a koncepčně podložen.
Vážení čtenáři, přejeme Vám, abyste v doporučených, ale i ostatních článcích druhého letošního čísla Vojenských rozhledu našli zajímavé a podnětné informace, které Vás podnítí k reakci na ně. Rádi bychom zdůraznili, že Vaše komentáře můžete přímo vkládat do vyhrazeného pole, které se nachází na konci každého článku.
Redakce