Případová studie využití metody Hazard & Impact Index

Případová studie slouží k představení praktického využití metody H&I Index [2]. Studie vychází z modelové situace, která spočívá ve vydání fiktivního rozkazu velitele Střední technické školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové k uskutečnění výcviku ve střelbě v prostoru na Srnčí a zabývá se ohodnocení dané výcvikové činnosti a jejího zabezpečení za použití navrhované metody před samotným provedením výcviku.

Postup použití metody vychází z rozhodovacího algoritmu velitele [2, 3] a sestává z pěti kroků, kterými jsou:

- sestavení plánu výcviku

- analýza nebezpečí a dopadů

- klasifikace skupin nebezpečí a dopadů

- stanovení úrovně environmentálního poškození

- komparace výsledných hodnot a vydání doporučení o realizaci výcviku

1. SESTAVENÍ PLÁNU VÝCVIKU

Na základě fiktivního rozkazu byl velitelem výcviku (autory) zpracován plán výcviku, resp. jeho environmentální část (příloha), která obsahovala veškeré údaje potřebné k ohodnocení potenciálního negativního vlivu výcviku na životní prostředí za pomoci navrhované metody. Další nezbytná data bylo možno získat z vojenských mapových podkladů. Při sestavování environmentální části plánu výcviku musely být pro potřeby použití metody vymezeny a jednoznačně formulovány především následující údaje:

- druh výcviku,

- organický stupeň a druh jednotky,

- upřesněné počty cvičících osob a techniky,

- výzbroj, která bude v rámci výcviku použita,

- prostředky zabezpečení výcviku,

- prostředky přesunu,

- trasa přesunu,

- lokality, v rámci kterých bude výcvik realizován,

- doba provedení (např. roční období).

Přehled údajů potřebných k realizaci hodnocení vlivu vojenského výcviku za pomoci metody H&I Index, které byly získány z plánu výcviku a vojenských mapových podkladů, je uveden v tab. 1. Z důvodu snazší orientace a přehlednosti při řešení případové studie jsou výchozí bod, trasa přesunu a lokalita výcviku zaznačeny v obr 1.

2. ANALÝZA NEBEZPEČÍ A DOPADŮ

Ve druhém kroku hodnocení byla provedena analýza nebezpečí plynoucího z realizace výcviku, která spočívala ve vytyčení všech činností s potenciálním negativním vlivem na jednotlivé složky životního prostředí a významné lokality (viz plán výcviku). Obdobným způsobem byla zpracována analýza dopadů, jenž spočívá ve vytyčení jednotlivých prvků složek životního prostředí a významných lokalit, v rámci kterých bude výcviková činnost uskutečněna. Na pozemcích, kde vlastnická práva k nim vykonává jménem státu Ministerstvo obrany ČR, jsou tyto údaje útvarům z evidence známy. Na ostatních pozemcích je nutno tyto údaje získat nejlépe na obecních úřadech (viz mapové podklady a informace od příslušných orgánů státní správy – např. orgánů ochrany přírody a krajiny či odborů životního prostředí na krajích nebo obcích s rozšířenou působností).

Výše uvedeným postupem byly připraveny podklady k analýze jednotlivých prvků nebezpečí a dopadů. Vlastní rozbor pak sestával z vytyčení analyzovaných prvků, jejich popisu a zhodnocení, zda je předmětné provést jejich detailnější hodnocení. Výsledky analýzy nebezpečí jsou zaznačeny v tab. 2 a analýzy dopadů v tab. 3. Prvky, které byly vybrány k dalšímu hodnocení jsou podbarveny šedou barvou.

3. KLASIFIKACE SKUPIN NEBEZPEČÍ A DOPADŮ

Dalším krokem, který spočíval v utřídění analyzovaných prvků z předchozí fáze metody do jednotlivých skupin, podskupin a kategorií byla klasifikace skupin nebezpečí a dopadů. Utřídění bylo provedeno dle pomůcky Katalog skupin nebezpečí a dopadů, který je zakomponován do metodické příručky Hazard & Impact Index.

Část katalogu, která byla potřebná pro utřídění prvků týkajících se skupiny „Půda“, je pro přehlednost a z důvodu srozumitelnější a jednoznačnější interpretace znázorněna na obr 2. Samotný proces klasifikace vybraných prvků nebezpečí a dopadů je prezentován v tab. 4 a tab. 5.

4. STANOVENÍ ÚROVNĚ ENVIRONMENTÁLNÍHO POŠKOZENÍ

Stanovení úrovně environmentálního poškození bylo čtvrtým krokem hodnocení a spočívalo v implementaci zvolených podskupin a kategorií nebezpečí a dopadů do pomůcky Tabulka environmentálních vlivů, která je elektronickou částí metody zpracovanou v programu Microsoft Office EXCEL.

Tabulka environmentálních vlivů sestává z 5 listů, kterými jsou:

1. Úvodní stránka (obsahuje název metody).

2. Skupiny nebezpečí (jedná se o výčet podskupin a kategorií nebezpečí, u kterých je možno za pomoci příslušných ikon provést jejich implementaci do vlastní tabulky environmentálních vlivů).

3. Skupiny dopadů (jedná se o výčet podskupin a kategorií dopadů, u kterých je možno za pomoci příslušných ikon provést jejich implementaci do vlastní tabulky environmentálních vlivů).

4. Tabulka environmentálních vlivů (ve vlastní tabulce jsou zobrazeny implementované podskupiny a kategorie a za pomoci základních matematických úkonů jsou automaticky vypočteny výsledné indexové hodnoty vedoucí ke stanovení potenciálních úrovní environmentálního poškození).

5. Tabulka referenčních hodnot (v této tabulce jsou uvedeny referenční hodnoty pro stanovení jednotlivých úrovní potenciálního environmentálního poškození).

Samotný proces implementace spočívá ve výběru a označení vybraných podskupin a kategorií, ke kterým byly jednotlivé prvky přiřazeny za pomoci Katalogu skupin nebezpečí a dopadů. Tento postup byl realizován na druhém listu pro podskupiny a kategorie nebezpečí a na listu třetím pro podskupiny a kategorie dopadu. Po dokončení implementace byl otevřen čtvrtý list tabulka environmentálních vlivů (tab. 6), kde již byly znázorněny úrovně environmentálního poškození, resp. indexové hodnoty vyjadřující úroveň potenciálního poškození hodnocených prvků dopadu vlivem vybraných prvků nebezpečí.

Jednotlivé úrovně jsou v tabulce odlišeny barevně:

■ úroveň A (bílé buňky) – daná činnost má minimální negativní vliv na hodnocený prvek životního prostředí či významnou lokalitu

■ úroveň B (modré buňky) – daná činnost má zvýšený negativní vliv na hodnocený prvek životního prostředí či významnou lokalitu

■ úroveň C (červené buňky) – daná činnost má velmi vysoký negativní vliv na hodnocený prvek životního prostředí či významnou lokalitu

U skupin, podskupin a kategorií, které spolu nesouvisí nebo je nelze hodnotit obsahuje příslušná buňka namísto indexové hodnoty křížek a je podbarvena bílou barvou.

5. KOMPARACE VÝSLEDNÝCH HODNOT A VYDÁNÍ DOPORUČENÍ O REALIZACI VÝCVIKU

V závěrečném kroku bylo nutno provést komparaci získaných hodnot s tabulkou referenčních hodnot (tab. 7) a následně na základě výsledků vydat doporučení o realizaci výcviku, popř. doporučení upřesňující modifikaci výcvikové činnosti či změnu lokality, kde bude výcvik realizován.

Přehled jednotlivých úrovní potenciálního environmentálního nebezpečí (UEP), které byly stanoveny na základě komparace získaných hodnot s tabulkou referenčních hodnot, je následující:

□ vliv přesunu jednotky na hospodářský les => UEP = 3,5 => úroveň A

□ vliv přesunu jednotky na louku => UEP = 12,3 => úroveň B

□ vliv výcviku ve střelbě na louku => UEP = 12,3 => úroveň B

□ vliv výcviku ve střelbě na ovzduší => UEP = 3,5 => úroveň A

Na základě výsledků vyplývajících ze závěrečné komparace lze konstatovat, že potenciální vliv z plánované výcvikové činnosti na environment nabývá pouze dvou úrovní. Úrovně A, která vyjadřuje zanedbatelný vliv a úrovně B, která vyžaduje zvážit způsob a místo provedení výcviku a přijetí případných dodatečných opatření ke snížení možných následků výcviku. Úroveň C, která indikuje nebezpečí škod a dává veliteli možnost rozhodnutí, zda ponese plně riziko z plánované výcvikové činnosti za přijetí dodatečných bezpečnostních opatření nebo výcvik zruší se nevyskytuje.

Lze tedy shrnout, že přesun a výcvik ve střelbě budou mít minimální dopad na hospodářský les a ovzduší. V případě realizace výcviku na louce bude nebezpečí negativního dopadu jak při přesunu, tak i při střelbě vyšší, a proto bude nutno dbát zvýšené opatrnosti. Současně bude potřeba kalkulovat s náklady ex-post, které při uskutečnění výcviku v této úrovni mohou vznikat. Provedení výcviku ve střelbě a rozmístění palebných stanovišť, resp. dopadových ploch v prostoru, bude vhodné předem konzultovat s vojenským ekologem a případně zabezpečit havarijní prostředky k minimalizaci mimořádné události.

Závěr

Ochrana environmentu, máme na mysli ochranu životního prostředí a dalších kulturních statků člověka, je prioritním úkolem několika projektů agentur NATO. Experti aliančních států a států kooperujících v EAPC (Euro-Atlantic Partnership Council) si uvědomují, že pro mnoho velitelů se zdá být ochrana prostředí ve srovnání s jejich úkoly z hlediska bojových misí nedůležitá [4].

Na základě řady jednání bylo dosaženo shody vojenských a ekologických expertů, že prioritou bojové akce je její úspěch, ovšem ochrana prostředí je nezbytná a lze ji zanedbat jen v případě, že je ohrožen vojenský úspěch.
Zásada byla včleněna do normy STANAG 7141 Joint NATO Doctrine for Environmental Protection During NATO Military Led Activities [5]. Nejnovějším směrem k naplnění této zásady, který je prosazován i v AČR, je používání metod, které umožňují řízení rizik u vojenských útvarů. Charakter metody, tj. identifikace nebezpečí, určení rizika a jeho řízení je přijatelnější než u metod čistě ochranářských, protože takovýto postup je vojenskými veliteli v praktické činnosti běžně využíván.

{sliderPoznámky k textu a použitá literatura}

Poznámky k textu a použitá literatura:

[1] ŘEHÁK, D., KOMÁR, A. a BOŽEK, F. Metoda preventivního posouzení nebezpečí při vojenském výcviku. Vojenské rozhledy, Praha, 2006, č. 1, s. 150 ISSN 1210-3292.

[2] ŘEHÁK, D. Návrh metody hodnocení vlivu vojenských aktivit na životní prostředí. [Disertační práce.] Brno: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu, 2005. 102 s.

[3] KOMÁR, A., DVOŘÁK, J. and BOŽEK, F. Index of Environmental Acceptability of Training. In: Record of Proceedings. NTG/ASG Environmental Training Working Group. Germany, Aachen, 18-22 September 2000, Annex O, 10 p.

[4] KOZEL, P. Ochrana životního prostředí při cvičení zahraničních vojsk na území České republiky. In: Sborník 1. mezinárodní konference Ekonomika, logistika a ekologie v armádě. Brno: Vojenská akademie, 1999, s. 166-172. ISBN 80-85960-12-5.

[5] Společná politika a doktrína NATO při ochraně životního prostředí během spojeneckých operací a výcviku. NATO Standardization Agency. STANAG 7141 EP.3. vyd. Brusel: NATO NSA, 2005, 14 s.