- ročník: 2024
- číslo: 2
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Státy by se měly vyhnout svévoli v procesu rozhodování o zahraničních bojovnících úpravou jejich stávající legislativy zahrnující trestní stíhání zahraničních bojovníků. Autorizační režim jako je v Polsku může nabídnout vyšší garance, kontrolu i monitoring středně a vysoce nebezpečných jednotlivců zatímco nabídne státům přímé cílení preventivních a mitigačních strategií. Státy by měly vytvořit transparentní a jasný rámec pro posuzování žádostí o vycestování k boji se zákonem danou diskrecí pro státní orgány, což umožní odmítat žádosti pro politické, sociální nebo i ekonomické důvody.
- ročník: 2007
- číslo: 4
- typ článku: Ostatní / Other
Základem bojové činnosti dělostřelectva je vyřazování cílů v sestavě nepřítele z boje efektivní palbou. Cílem dělostřelecké palby je dosažení letálních a neletálních účinků při vyřazování cílů. Z hlediska střelecko technického se palby rozlišují podle tvaru cíle, vykonavatelů, způsobu postřelování, plánování, způsobu určení prvků pro střelbu, požadovaného účinku v cíli. Článek je zaměřen na objasnění způsobů postřelování cílů v závislosti na jejich tvaru dělostřeleckým oddílem a dělostřeleckou baterií, jsou-li prvky pro účinnou střelbu určovány náhradními prostředky.
Číst dál: Zásady postřelování cílů dělostřeleckým oddílem a baterií
- ročník: 2020
- číslo: Mimořádné číslo
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Výzkum historiografie použití zbraní hromadného ničení zahrnuje exkurs studia recentní problematiky chemického vojska v odborné literatuře. Byly zjištěny čtyři základní periody v rozvoji teorie chemického vojska a koncepce použití zbraní hromadného ničení. 1. První světová válka a vznik Československa jako období změn zásad vedení jednotek v poli vlivem existence chemické zbraně. 2. Období po ukončení 2. světové války, reflexe na hrozby v podobě vzniku chemického vojska, převzetí sovětské doktríny a cílů vojenského výzkumu. 3. Devadesátá léta 20. století jako období charakteristické akcentem na válku v Perském zálivu, proliferaci zbraní hromadného ničení a zavádění nových technických prostředků jednotek a útvarů radiační, chemické a biologické ochrany. 4. Počátek 21. století a hrozba ultraterorismu, rozvoj specializovaných schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení, vznik 9. roty chemické ochrany Sil okamžité reakce a dominance mezinárodně-bezpečnostních témat, která jsou v převaze nad problémy ochrany vojsk v operacích. Zkoumané články dokládají originalitu vědeckého myšlení a sociální přínos odborného písemnictví rezortem obrany.
- ročník: 2011
- číslo: 3
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Cílem článku je: charakterizovat některé aspekty spojené s tvorbou doktríny „Použití pozemních sil v operacích" z pohledu zpracovatelů za ženijní vojsko; uvést požadavky na rozsah a obsah textu doktríny vyplývající z dosažené úrovně poznání základních aliančních dokumentů zabývajících se ženijní problematikou, jako jsou např. MC 0560, AJP-3-12(A), ATP-52(B), včetně názvosloví; vyvolat diskuzi v rámci odborné veřejnosti AČR k otázkám, které v této souvislosti vystupují do popředí, jsou nejen pro ženijní vojsko aktuální a na které je nutné hledat odpovědi, dohodnout se na způsobu jejich řešení, obsahu, rozsahu a formě zapracování do textu doktríny.
Číst dál: Ženijní aspekty související s tvorbou doktríny „Použití pozemních sil v operacích“ (2)
- ročník: 2021
- číslo: 3
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Článek se zabývá manuálním určováním prvků pro střelbu v souladu s modernizací dělostřelectva AČR. V článku jsou popsány výsledky výzkumu zaměřeného na inovaci manuálních (náhradních) způsobů určování prvků pro střelbu tak, aby byly uplatnitelné na soudobém bojišti a byly kompatibilní s charakterem dat, které dělostřelectvo využívá v rámci Severoatlantické aliance. Problematika článku je směřována především na určování prvků pro střelbu úplnou přípravou, přičemž jsou prezentovány výstupy z komparativní analýzy postupů používaných v AČR s postupy uplatňovanými americkou armádou. Hlavním přínosem článku je kritické zhodnocení přístupů obou armád k určování prvků pro střelbu úplnou přípravou a návrh inovace stávajících postupů tak, aby byly uplatněny nejpřínosnější náležitosti a eliminována negativa, s možností uplatnitelnosti návrhů v podmínkách NATO.