jazykova priprava

Článek zkoumá historii a současnost výuky arabského jazyka v ozbrojených silách USA a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v kontextu angažmá na Blízkém východě. Analýza vývoje vzdělávacích institucí od konce 2. světové války poukazuje na problémy spojené s rychl‎ým budováním jazykových znalostí a úskalí spolupráce mezi ozbrojenými silami a akademickým sektorem. Klíčový problém státního vzdělávání v nestandardních jazycích spočívá v diskrepanci dlouhodobého procesu budování lingvistických kapacit a okamžité potřeby států, které musí reagovat na nové regionální výzvy, které vyžadují konkrétní jazykové znalosti příslušníků ozbrojených sil.

Problematika jazykového vzdělávání se dostává do popředí zájmu prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Článek představuje nové přístupy v oblasti studia cizích jazyků v podobě autonomie a self-instruction, čímž se snaží poskytnout jak vojenským, tak civilním odborníkům potřebný základ pro úvahy nad vývojovými směry v této velmi důležité a významné oblasti. V konkrétním úhlu pohledu se článek zabývá charakteristikou, významem a možnostmi využívání těchto přístupů. Každá metoda je podrobně rozebrána v souvislosti s dosahovanými cíli, typickými charakteristikami a možnostmi využití v jazykové praxi. Závěrem jsou zdůrazněny možnosti zvyšování celkové studijní efektivnosti.

Podpisem Boloňské deklarace v r. 1999 se čelní představitelé 29 evropských zemí zavázali vybudovat evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by umožnil studovat a pracovat v cizích zemích. Existující mobilita napříč Evropou podporuje mnohojazyčnost a napomáhá lépe pochopit a respektovat tradice evropské jazykové rozmanitosti. V rámci internacionalizace je na vysokých školách pozornost zaměřena na mobilitu studentů, což vede ke snahám vyučovat studijní programy v anglickém jazyce. Internacionalizace se tak vlastně stává kontraproduktivní, neboť je omezována nabídka studia dalších cizích jazyků. Prezentované údaje o výuce jazyků v ČR, o nichž pojednává tento článek, byly získány dotazníkovým šetřením na jazykových pracovištích v textu uváděných fakult v lednu a únoru 2011. Pozornost je věnována výuce ruského jazyka na Univerzitě obrany.

Ve dnech 5. - 9. března 2007 se delegace Ústavu jazykové přípravy AČR Vyškov, Centra jazykové přípravy Univerzity obrany v Brně, a Školícího a vzdělávacího střediska MO v Komorním Hrádku, zúčastnila služební zahraniční cesty do Francie. Tato cesta byla organizována francouzskou stranou a jejím cílem bylo navštívit vojenská vzdělávací zařízení francouzské armády, kde se vyučuje francouzština jako cizí jazyk. Jedním ze zařízení, které delegace navštívila, byla posádka Cizinecké legie v pevnosti Fort de Nogent v Paříži. Zde se delegace seznámila se současnou strukturou Cizinecké legie a s přístupy, které uplatňuje při výuce francouzštiny jako svému jedinému dorozumívacímu jazyku.

Rozvoj telekomunikačního trhu a nástup moderních technologií internetu/intranetu vybízí stále více k přemýšlení jak využít nových možností k zlepšení, zrychlení a zlevnění vzdělávání, včetně vzdělávání jazykového. Jaké možnosti e-learning v současné době v této oblasti má? Která složka se ukáže jako nejúčinnější, nejzajímavější nejvíce motivující? Jazyková komunikace pomoci e-mailu, diskusních skupin, video konference, virtuální třídy? Jaké jsou možnosti a hranice individualizace studia? Jak důležitou roli hraje zvukový výstup? Jak co nejlépe realizovat zpětnou vazbu při nácviku, či ověřování dosažené úrovně základních jazykových dovedností?

Následující práce se zabývá implementací e-learningu do výuky anglického jazyka (AJ) v kurzu generálního štábu (KGŠ) na Ústavu operačně taktických studií (ÚOTS) Univerzity obrany (UO) v Brně. Příspěvek se zabývá výhodami případně nevýhodami používaných e-learningových materiálů a zmiňuje též nově připravované e-learningové soubory, které vznikají na základě analýzy potřeb jak studentů UO, tak i vojenských profesionálů Armády České Republiky (AČR) připravujících se vycestovat na zahraniční mise. Uvedené materiály budou rovněž používány při výuce anglického jazyka v KGŠ.

Článek představuje případovou studii implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky jazyků na Univerzitě obrany v Brně. Shrnuje pětileté zkušenosti nabyté při systematickém zavádění ICT do výuky angličtiny v Centru jazykové přípravy. Pojmenovává a zdůvodňuje postupné změny v metodách výuky angličtiny, které zavádění ICT provázejí, s ohledem na požadavky učebních osnov a na nové trendy v používání ICT dostupných pro výuku. Zobecněné zkušenosti a poznatky s používáním ICT ve výuce jazyků mohou sloužit jako inspirace či návod pro zavádění ICT i do jiných oblastí výcviku a vzdělávání v AČR.

Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.

Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.

Existuje mnoho důvodů, proč se v dnešní době začít učit francouzský jazyk. Se zapojením našich profesionálů do misí v Mali je od roku 2014 řešen rovněž požadavek na jejich kvalitní jazykovou vybavenost před vysláním. Provedly jsme rozhovor s těmi, kteří před vysláním prošli jazykovými kurzy na CJV UO. Potvrzují fakt, že i dokonalá znalost angličtiny v tamějších podmínkách nestačí, a mohou být inspirací pro ty, kteří se na plnění náročných úkolů v misích na africkém kontinentu teprve chystají. Dále uvádíme statistická data týkající se počtu příslušníků AČR hovořící francouzsky a tipy, jak si úroveň francouzštiny udržet i po ukončení kurzu.

Univerzita obrany (UO), která patří k nefilologickým školám technického typu, zajišťuje nejen odborné vzdělávání specialistů české armády, ale klade rovněž značný důraz i na výuku cizích jazyků. UO na rozdíl od některých civilních vysokých škol technického typu bere na sebe zodpovědnost za jazykovou přípravu studentů, proto je studium jazyků povinným předmětem jak v bakalářských, tak i magisterských studijních programech, a to s mnohem vyšší dotací hodin. V článku se však autoři zabývají jen problematikou studentů bakalářských studijních programů.

Tento článek se zabývá metodami, které jsou používány při výuce cizích jazyků. O jednotlivých výukových přístupech je obecně pojednáno v prvé části, kde jsou zachyceny základní charakteristiky, použití, klady a zápory jednotlivých metod. Druhá část se podrobně zabývá metodou přirozeného přístupu a komunikativní metodou. Metoda přirozeného přístupu je představena z pohledu celkových cílů, výukových aktivit, role studenta a úlohy studijních materiálů. Komunikativní metoda vysvětluje teoretická východiska, sociální kontext, principy a techniky.

Tento článek se zabývá problematikou Gardnerova socio-vzdělávacího modelu a úlohy motivace, jakožto významného faktoru při studiu cizích jazyků. Motivace je zde rozdělena do dvou základních typů: integrativní a instrumentální. Integrativní motivace má podobu pozitivního přístupu studenta ke skupině mluvící cílovým jazykem ve snaze integrovat se do této skupiny. Instrumentální motivace zdůrazňuje cíl získat určité sociální či ekonomické ocenění prostřednictvím znalosti cizího jazyka, což reprezentuje významnější a funkčnější důvod pro studium cizího jazyka. Rovněž je zde představena intrinsická a extrinsická motivace z pohledu různých autorů věnujících se dané problematice. V závěru jsou zmíněny motivační postupy, techniky v souladu s motivační hierarchií.

Příspěvek byl napsán u příležitosti desátého výročí konání 1. terminologické konference rezortu obrany a zapojení České republiky do procesu standardizace. Zabývá se otázkami souvisejícími s terminologií, jakožto součásti výuky odborného jazyka resp. odborného stylu na Univerzitě obrany (UO) i na bývalých vysokých vojenských školách.

Akademický rok 2006/2007 znamená pro jazykovou přípravu na Univerzitě obrany v Brně důležitý mezník. Od studentů, kteří v tomto roce zahájili bakalářské studium, je totiž požadována relativně vysoká výstupní znalost anglického jazyka, a to na úrovni STANAG 6001 SLP 3333. Pro pracovníky Centra jazykové přípravy UO z tohoto požadavku vyplynulo několik zásadních změn, které výrazným způsobem ovlivnily a ovlivňují jejich práci.

V současné době je věnována velká pozornost alternativním metodám výuky cizích jazyků. Mezi tyto novodobé metody se zařazuje i reciproční jazyková výuka, která významně přispívá ke zlepšení jazykové dovednosti čtení s porozuměním při studiu cizích jazyků. Tento příspěvek se v konkrétním úhlu pohledu zabývá problematikou reciproční výuky, čtyřmi základními strategiemi, možnostmi konkrétní aplikace a výukovými postupy. Zároveň nastiňuje výhody tohoto modelu v praxi z pohledu efektivity studia. Závěrem jsou představeny přínosy a výzvy tohoto kvalitního výukového směru.

Tento článek se zabývá problematikou reflektivního přístupu ve výuce cizích jazyků, věnuje se nejen teoretickým východiskům, ale zároveň se snaží tuto teorii aplikovat v praxi vycházející z doporučení a zkušeností pedagogů. V konkrétním úhlu pohledu článek představuje principy reflektivního myšlení, význam a průběh reflexe ve výukové praxi. Detailně rozebírá koncepční strukturu vzdělávacího modelu ve vazbě na běžné výukové metody, charakterizuje reflektivního učitele a definuje odlišnosti od běžných výukových přístupů. Závěrem jsou zde shrnuty přínosy reflektivního učení a možnosti využitelnosti v praxi.

Příspěvek se zabývá sledováním faktorů, které by mohly ovlivňovat studijní výsledky v jazyce anglickém u studentů denního studia bakalářského studijního programu, a poskytuje základní informace, které byly získány z dotazníkového šetření v prvních ročnících. Pracovní týmy učitelů angličtiny, zabezpečující výuku na jednotlivých fakultách Univerzity obrany, sledují ve svém výzkumu úspěšnost studentů a jejich vývoj od přijímacích zkoušek až po vysokoškolskou zkoušku z terminologie ve finálním semestru.

Primárním cílem předkládaného výzkumu bylo zjistit úspěšnost při jazykové zkoušce STANAG 6001 u civilních studentů, kteří jsou potenciálními uchazeči o práci v armádě nebo budoucími studenty Univerzity obrany, a na jejím základě provést odhad jejich vstupních jazykových dovedností. Procento úspěšných výkonů při testování dovedností poslech s porozuměním, ústní projev, čtení s porozuměním a písemný projev v r. 2008 je ve srovnání s r. 2006 výrazně vyšší. Autoři se domnívají, že k tomu přispěla účast studentů na řadě zahraničních projektů, a také vysoký standard školy. Výsledky jsou zobraceny v několika tabulkách a grafech.

Autor se zabývá dopady vydání Rozkazu MO č. 1 z roku 2007 na rezortní jazykovou přípravu. Analyzuje situaci před i od doby vydání do současnosti a navrhuje řešení k optimalizaci sys-tému. Své návrhy podporuje uvedením empirických dat shromážděných za dané období zejména na Ústavu jazykové přípravy ve Vyškově a jeho detašovaných pracovištích.

Ústav jazykové přípravy Ředitelství výcviku a doktrín (ÚJP ŘeVD) ve Vyškově pomáhá realizovat jeden z prioritních rezortních úkolů, které České republice doporučila preferovat Severoatlantická aliance – jazykovou připravenost pro posilování interoperability sil Aliance. Následující článek chce ukázat jakými formami a s jakým úspěchem je tento úkol naplňován a kterým směrem bude převážně orientováno úsilí Ústavu jazykové přípravy v roce 2007.

V akademickém roce 2005/2006 byla realizována rozsáhlá analýza jazykových potřeb s cílem získat relevantní informace, které by napomohly zefektivnit jazykovou přípravu vojenských profesionálů na Univerzitě obrany a maximálně ji přiblížit potřebám praxe. Protože analýza zahrnovala poměrně široký okruh otázek a odpovědi na tyto otázky byly získány od 673 respondentů, vyhodnocování výsledků v třídění 2. a 3. stupně proběhlo až v tomto akademickém roce. Tento příspěvek navazuje na již publikovaný článek ve VR č. 4. v r. 2006 a prezentuje nově zjištěná data.

Jazyková příprava v rezortu Ministerstva obrany [MO] ČR je zaměřena primárně na angličtinu. Ministerstvo obrany ovšem zaručuje v souladu s Koncepcí přípravy personálu pro potřeby rezortu MO jazykové vzdělávání rovněž v jiných cizích jazycích. Výuka jazyků je v kompetenci Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany Brno [CJV UO] a zahrnuje angličtinu, francouzštinu, němčina a ruštinu. Cílem článku je porovnat činnost CJV UO s obdobnými jazykovými pracovišti v rezortech obrany Rakouska, Německa a Francie a na příkladech dobré praxe podrobněji představit jazykové vzdělávání ve francouzském, německém a ruském jazyce, které v kontextu aktuálních geopolitických událostí nabývá na významu. CJV UO flexibilně reaguje na požadavky MO ohledně zajištění výuky těchto jazyků, a to včetně odborného vojenského jazyka a elektronické podpory výuky (e‑learningová platforma Jazyky pro armádu/JAPA).