Vojenské Rozhledy

Czech Military Review

banner

Obalka

V pořadí čtvrté a poslední letošní číslo časopisu Vojenské rozhledy znovu obsahuje širokou paletu příspěvků zabývajících se aktuálními tématy bezpečnostní teorie a praxe. V rubrice Strategické řízení Zdeněk Petráš porovnává dva nástroje strategického řízení na úrovni Ministerstva obrany – plánování pomocí cílů a plánování založené na schopnostech. Zdůrazňuje, že rezort obrany v současné době nedisponuje systémem hodnocení schopností, v důsledku čehož není možné nastavit efektivní interakci mezi plánováním a rozpočtováním.

Tereza Šafářova se ve svém příspěvku věnuje geopolitickým souvislostem evropské vojenské námořní strategie. Domníváme se, že článek poskytuje zajímavé informace, které by odborná, ale i laická veřejnost měla vnímat i proto, že se námořní strategie Evropské unie dotýká České republiky více, než se většina naši společnosti domnívá.

Za pozornost stojí čtivou formou napsaný článek autorek Jitky Laštovkové a Kateřiny Bernardové o výsledcích průzkumu úrovně psychosociálních podmínek příslušníků AČR při přípravě a bojovém nasazení v prostoru Afghánistánu. Práce příslušníků oddělení expertních služeb Personální sekce MO, kteří průzkum provedli, přinesla pro mnohé řadu překvapivých zjištění. Zkoumáním rozvoje lidského faktoru činnosti ozbrojených sil, ale i ozbrojených sborů ČR se zabývají další dva články. Tím prvním je informativní příspěvek Vladimíra Karaffy o současných podmínkách a stavu vzdělávání v oblasti bezpečnostních studií a krizového řízení. Druhým je příspěvek Jaroslava Komárka, který se vrací k více než desetiletí starým úvahám o výstavbě profesionálních ozbrojených sil ČR a upozorňuje, že ne všechny tehdejší obavy se nám do dnešní doby podařilo v praxi překonat.

Ani v tomto čísle časopisu nechybí články věnující je aktuálním otázkám bezpečnostního vývoje ve světě. Rádi bychom upozornili na příspěvek Tomáše Nováka, věnovaný informačním operacím na pozadí současných ozbrojených konfliktů a příspěvek Ladislava Středy týkající se likvidace chemických zbraní v Sýrii. Zajímavé je i zamyšlení Ondřeje Svobody o bezpečnostních aspektech skotského osamostatnění, které bylo pro tuto chvíli zamítnuté v zářijovém referendu.

Ve Vojenských rozhledech i tentokrát najdete články zaměřené na bezpečnostní teorii a doktríny. Tyto články jsou věnované především studentům bezpečnostních a strategických studií a jejich učitelům, ale poučení v nich najdou i odborníci z praxe. Jsou to příspěvky Jaromíra Zůny, Janky Kosecové (mírové operace), Martina Havlíka (práce s informacemi ve zpravodajských analýzách), Felixe Černocha (teorie míru jako protiváha vědy o válce) a Jana Eichlera (strategie a strategická kultura).

Přejeme Vám, abyste i v tomto čísle časopisu našli zajímavé a nové informace a inspiraci pro Vaši praktickou a teoretickou činnost. Zároveň nám dovolte vyslovit přesvědčení, že po jejich přečtení Vás budou motivovat k vyjádření svých názorů a to buď bezprostřední reakcí na každý článek (na konci každého článku, v poli „Zanechat komentář") anebo vytvořením vlastního příspěvku podle http://www.vojenskerozhledy.cz/pokyny-pro-autory.

Redakce

Zveřejněno v Bez kategorie