- ročník: 2007
- číslo: 1
- typ článku: Ostatní / Other
V České republice se dosud vedou politické i odborné spory o to, jakým způsobem postupovat vůči nepřátelům demokracie, tj. vůči politickým extremistům. Ovšem i o to, koho takto označit, neboť tím ho vyřazujeme z politického boje a můžeme proti němu použít mocensko-právní prostředky. Opatření vůči politickým extremistům napomáhají stabilizovat formu politického režimu, protože chrání jeho základní normy a hodnoty. V tomto ohledu se potom protiextremistická politika stává součástí bezpečnostní politiky demokratického státu, která zahrnuje celý soubor opatření sledující zajištění národní bezpečnosti. Dlužno dodat, že veřejnost není zatím dostatečně a pravidelně informována o této problematice, neboť do centra mediální pozornosti se političtí extremisté dostávají buď ve spojitosti s výsledky voleb, s násilnými útoky mladých neofašistů vůči lidem tmavší pleti, nebo naopak se zásahy státních bezpečnostních složek vůči nim.
Číst dál: Principy protiextremistické politiky České republiky
- ročník: 2019
- číslo: 4
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Evropská unie se již více než 10 let zapojuje do řešení konfliktu v Gruzii. Jedná se o jedinou mezinárodní monitorovací přítomnost (Monitorovací mise EU), která v oblasti operuje se souhlasem Ruské federace. Téměř 11 let v oblasti však nepřineslo kýžený výsledek. Konflikt se sice stabilizoval, ale zamrzl na mrtvém bodě. Ruská federace upevnila svou pozici v Abcházii a Jižní Osetii s více než 20.000 vojáky, dosáhla hraničního vymezení a dokonce zamezila výuce dětí v gruzínštině. Na základě hodnocení mise EUMM, které se zaměřuje na oblast stabilizace, normalizace a budování důvěry, je zřejmé, že mise dosáhla určité stabilizace, nastavení důvěry mezi aktéry, ale stala se také součástí problému. EUMM také v podstatě umožnila Ruské federaci oficializovat její přítomnost a jednotky v regionech Abcházie a Jižní Osetie.
- ročník: 2020
- číslo: 4
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Článek pojednává o přistěhovalectví do Francie a o jeho bezpečnostních dopadech. Začíná historickým kontextem a pak přechází k hodnocení posledních dvaceti let. Zabývá se procesem islamizace a jeho nejvýraznějšími projevy v kulturní, sociální, bezpečnostní a politické rovině. Dále analyzuje vnitrofrancouzskou debatu, ve které se střetávají dva protikladné přístupy: politická korektnost vs. kritičnost. Tato debata se vede o stanovení počtů přistěhovalců v zemi a především pak o otázce, zda je možné dávat rovnítko mezi přistěhovalectví a nárůst počtu a brutality teroristických útoků (tzv. amalgam). Závěrečná část textu je věnována postavení a úloze přistěhovalců ve francouzských ozbrojených silách. Stať jako celek přináší původní periodizaci vývoje přistěhovalectví ve Francii od prvních poválečných let až do současnosti. Hodnotí nejen kvantitativní vývoj tohoto problému, ale také jeho kvalitativní proměny.
Číst dál: Přistěhovalectví ve Francii a jeho bezpečnostní dopady
- ročník: 2019
- číslo: 1
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Cílem textu je představit přístup k hodnocení vojenského potenciálu státu i vůle či možností k jeho využití v zájmu dosažení národních strategických zájmů či mocenských cílů. Tento přístup metodologicky vychází ze sektorové analýzy mocenského potenciálu státu a jeho možné projekce ve výstavbě i použití ozbrojených sil. Popsaný a použitý přístup využívaný v rezortu Ministerstva obrany České republiky je v textu ilustrativně aplikován na případ současné Ruské federace a její aktivity vojenského či mocenského charakteru.
Číst dál: Přístup k hodnocení vojenského potenciálu státu - příklad Ruské federace
- ročník: 2016
- číslo: Mimořádné číslo
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Dlouhodobé snižování vojenských výdajů evropských aliančních zemí zapříčinilo rozevírání nůžek uvnitř Aliance projevující se nerovnoměrným sdílením vojenského břemene a chováním označovaným jako tzv. černé pasažérství. Cílem příspěvku je vymezit možné přístupy k identifikaci tzv. černého pasažérství a analyzovat vývoj vojenských výdajů ve vazbě na závěry a doporučení summitu NATO z roku 2014. Výsledky analýzy vojenských výdajů identifikují jen velmi malou skupinu zemí dlouhodobě plnících alianční doporučení ve formě alokace odpovídající částky jako podílu na HDP země a ve formě doporučené struktury vojenských výdajů.