- ročník: 2025
- číslo: 2
- stav: Recenzované / Reviewed
- typ článku: Vědecký / Research
Článek se zabývá otázkou důvěry Turecka v USA jako jeho nejdůležitějšího spojence v NATO. Terénním výzkumem s využitím polostrukturovaných rozhovorů s tureckými akademiky a experty na mezinárodní vztahy byly identifikovány tři hlavní oblasti nedůvěry Turecka v USA – kyperská otázka, americká podpora PYD/YPG v Sýrii a americká intervence do turecké politiky. Výsledky výzkumu prezentované kauzální sítí ukazují, že hlavní příčinou turecké nedůvěry vůči USA jsou faktory vedoucí k fenoménu strachu z opuštění. Ten způsobuje zvýšenou potřebu Turecka po nezávislosti na strategických partnerech, a následné zvýšení uplatnění balanční politiky. Studie dochází k závěru, že jedním z hlavních důvodů současného tureckého postoje k NATO je potřeba zajištění si vlastní bezpečnosti, přičemž tato potřeba pramení z nedůvěry Turecka k USA.
Číst dál: Důvěra Turecka vůči USA: Příčiny postoje kritizovaného člena aliance
- ročník: 2020
- číslo: 3
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Článek se zabývá fenoménem džihádistických zahraničních teroristických bojovníků z perspektivy zemí středovýchodní Evropy. V odborné literatuře i v mezinárodním právu se pojem „zahraniční teroristický bojovník etabloval“ v posledním desetiletí. V současnosti jsou v globálním rámci sledovanou entitou džihádističtí zahraniční terorističtí bojovníci. Představují bezpečnostní hrozbu i pro země Visegrádské skupiny, a to jak z hlediska cestování přes jejich území, tak i z hlediska radikalizace domácích džihádistů. Několik dosavadních případů v zemích středovýchodní Evropy však zatím nepředstavuje tak závažnou hrozbu, jakou je tento fenomén v západní Evropě. Nicméně Polsko, Maďarsko, Slovensko i Česká republika přijaly důležitá legislativní opatření k eliminaci této hrozby.
- ročník: 2008
- číslo: 1
- typ článku: Ostatní / Other
Americký prezident George W. Bush 12. září 2001 v 10 hodin 53 minut po zasedání Národní bezpečnostní rady USA vyslovil větu, která nejen předznamenala ale i zásadním způsobem ovlivnila reakci americké exekutivy a následně celého světa na novou formu světového terorismu: "The deliberate and deadly attacks which were carried out yesterday against our country were more than acts of terror, they were acts of war." Je možné říci, že touto větou byla otevřena zásadně nová kapitola v diskuzi o etické rovině boje proti terorismu, a zároveň o rovině etiky válečného konfliktu vůbec. Boj proti terorismu se totiž touto větou amerického prezidenta a následnou vojenskou odpovědí USA stal tématem debat o legitimním užití vojenské síly podle měřítek stanovených v tzv. teorii o spravedlivé válce.
Číst dál: Etická diskuze o adekvátní reakci na 11. září 2001
- ročník: 2011
- číslo: 3
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Hrozba terorismu se stává v současnosti alarmujícím fenoménem v celosvětovém měřítku. Vzhledem k tomu, že se tato hrozba rozšířila i na území evropského kontinentu, je nezbytné hledat cesty, jak tomuto úkazu čelit. Cílem této práce je analyzovat evropský právní rámec v oblasti materiálů CBRNE, poukázat na nutnost ochrany před zneužitím těchto materiálů pro páchání teroristických útoků a nastínit potřebu tuto problematiku zkoumat v podmínkách AČR.
Číst dál: Evropská legislativa a její úloha v boji proti materiálům CBRNE
- ročník: 2015
- číslo: 4
- typ článku: Přehledový / Peer-reviewed
Evropa je námořním kontinentem, jehož ekonomické zájmy a bezpečnost může být zajištěna pouze silou na bázi vojenského námořnictva. Česká republika jako taková sice není námořním státem, ale je členskou zemí NATO a EU a spolupodílí se na tvorbě společné bezpečnostní politiky. Vojáci AČR se mohou zúčastňovat společných „joint" vojenských operací, kde jednou ze součástí společných sil je i námořní složka. Ve společných mezinárodních institucích a štábech pracuje řada občanů ČR, pro které je nezbytný širší rozhled, včetně znalosti integrované námořní strategie EU, a jejichž přínos posiluje pozici ČR na mezinárodní úrovni. Tento příspěvek pomocí kritické geopolitiky kontextuálně zkoumá prostor a moc – evropský prostor a námořní moc. Jeho cílem je ukázat, jaký druh projekce námořní síly nejlépe odpovídá bezpečnostním otázkám, kterým čelí současná evropská národní vojenská námořnictva, jež v naprosté většině přispívají k naplňování cílů EU a NATO. Stať také věnuje rozsáhlou pozornost ruské vojenské námořní strategii.
Číst dál: Evropská vojenská námořní strategie – analýza vybraných problémů členských států EU